The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 27, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Lunar Orbiter 2

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(++)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 16: Řádka 16:
'''Lunar Orbiter 2''' byla umělá družice [[Měsíc]]e, vyslaná agenturou [[NASA]] v roce 1966. V katalogu [[COSPAR]] dostala označení 1966-100A.
'''Lunar Orbiter 2''' byla umělá družice [[Měsíc]]e, vyslaná agenturou [[NASA]] v roce 1966. V katalogu [[COSPAR]] dostala označení 1966-100A.
 +
[[Soubor:Copernicus-1966.gif|thumb|240px|Snímek kráteru Koperník pořízený sondou Lunar Explorer 2]]
==Úkol mise==
==Úkol mise==
Družice z USA měla za úkol provést podrobnou fotodokumentaci povrchu Měsíce.
Družice z USA měla za úkol provést podrobnou fotodokumentaci povrchu Měsíce.
Řádka 23: Řádka 24:
Další známé družice USA s podobným označením byly [[Program Lunar Explorer|Lunar Explorer]].
Další známé družice USA s podobným označením byly [[Program Lunar Explorer|Lunar Explorer]].
-
[[Soubor:Copernicus.gif|thumb|left|Snímek kráteru Koperník pořízený sondou Lunar Explorer 2]]
+
 
==Průběh mise==
==Průběh mise==
Sonda s raketou [[Rakety Atlas|Atlas Agena D]] odstartovala [[7. listopad|7. listopadu]] [[1966]]. Byla navedena na orbitální dráhu Měsíce z původně parkovací dráhy u [[Země]]. První korekce dráhy byla 8. listopadu, třetí o tři dny později, čtvrtá 17. listopadu 1966 . Tím se sonda dostala na oběžnou dráhu ve výši 46 – 1836 km nad povrchem Měsíce s dobou oběhu 216 minut. Z ní pak začala pořizovat snímky kráterů Koperník a Marius, také kráter vzniklý dopadem sondy [[Ranger 8]] a další desítky záběrů míst vhodných pro pozdější přistání astronautů v rámci [[Program Apollo|programu Apollo]]. Souběžně se snímkováním a ještě řadu měsíců po jeho ukončení probíhal souběžně záznam dopadů [[mikrometeorit]]ů na povrch sondy a měření [[Záření|radiace]].  
Sonda s raketou [[Rakety Atlas|Atlas Agena D]] odstartovala [[7. listopad|7. listopadu]] [[1966]]. Byla navedena na orbitální dráhu Měsíce z původně parkovací dráhy u [[Země]]. První korekce dráhy byla 8. listopadu, třetí o tři dny později, čtvrtá 17. listopadu 1966 . Tím se sonda dostala na oběžnou dráhu ve výši 46 – 1836 km nad povrchem Měsíce s dobou oběhu 216 minut. Z ní pak začala pořizovat snímky kráterů Koperník a Marius, také kráter vzniklý dopadem sondy [[Ranger 8]] a další desítky záběrů míst vhodných pro pozdější přistání astronautů v rámci [[Program Apollo|programu Apollo]]. Souběžně se snímkováním a ještě řadu měsíců po jeho ukončení probíhal souběžně záznam dopadů [[mikrometeorit]]ů na povrch sondy a měření [[Záření|radiace]].  
Řádka 44: Řádka 45:
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
*http://www.lib.cas.cz/space.40/1966/100A.HTM
+
* [https://www.lib.cas.cz/space.40/1966/100A.HTM Space 40]
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Commonscat|Lunar Orbiter program}}{{Program Lunar Orbiter}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Program Lunar Orbiter]]
[[Kategorie:Program Lunar Orbiter]]

Aktuální verze z 17. 3. 2025, 08:25


Lunar Orbiter 2 byla umělá družice Měsíce, vyslaná agenturou NASA v roce 1966. V katalogu COSPAR dostala označení 1966-100A.

Snímek kráteru Koperník pořízený sondou Lunar Explorer 2

Obsah

Úkol mise

Družice z USA měla za úkol provést podrobnou fotodokumentaci povrchu Měsíce.

Základní údaje

Označení Lunar měla kvůli zvolené orbitě kolem Měsíce. Její váha byla 389 kg. Byla vybavena mj. brzdícím motorem a fotografickým systémem. Dva objektivy umožňovaly snímat detaily z výšky 80 km o velikosti 1 metr. Na film 70 mm se vešlo 200 dvojexpozic, které byly rádiovou cestou odesílány na Zem.

Další známé družice USA s podobným označením byly Lunar Explorer.

Průběh mise

Sonda s raketou Atlas Agena D odstartovala 7. listopadu 1966. Byla navedena na orbitální dráhu Měsíce z původně parkovací dráhy u Země. První korekce dráhy byla 8. listopadu, třetí o tři dny později, čtvrtá 17. listopadu 1966 . Tím se sonda dostala na oběžnou dráhu ve výši 46 – 1836 km nad povrchem Měsíce s dobou oběhu 216 minut. Z ní pak začala pořizovat snímky kráterů Koperník a Marius, také kráter vzniklý dopadem sondy Ranger 8 a další desítky záběrů míst vhodných pro pozdější přistání astronautů v rámci programu Apollo. Souběžně se snímkováním a ještě řadu měsíců po jeho ukončení probíhal souběžně záznam dopadů mikrometeoritů na povrch sondy a měření radiace.

Po vyčerpání pohonných látek potřebných pro změny polohy sondy byl zapálen brzdící motor a sonda skončila volným pádem 11. října 1967 rozbitá na povrchu Měsíce.

Literatura

  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lunar Orbiter 2
Program Lunar Orbiter

Lunar Orbiter 1Lunar Orbiter 2Lunar Orbiter 3 • Lunar Orbiter 4 • Lunar Orbiter 5