Výklenek
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ GIGANTICKÁ Fotografie) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor: FirenzeOrsanmichele11.jpg|thumb| Výklenek se sochou sv. Matouše (Florencie, 14. | + | [[Soubor:Austria-00982 - Mars-Roman God of War-DJFlickr.jpg|thumb|230px|Mars, římský bůh války u vchodu do slavné Štýrské zbrojnice]] |
| - | + | [[Soubor: FirenzeOrsanmichele11.jpg|thumb|230px|Výklenek se sochou sv. Matouše (Florencie, 14. století)]] | |
'''Výklenek''' nebo také '''nika''' je obvykle dekorativní prohlubeň v síle zdiva budovy, často určená pro sochu. Pokud vznikla už při stavbě, bývá nahoře zaklenuta a někdy lemována ozdobnými [[římsa]]mi. V tomto případě výklenek zároveň zpevňuje (váže) stěnu a rozvádí tlak svrchních vrstev zdiva. | '''Výklenek''' nebo také '''nika''' je obvykle dekorativní prohlubeň v síle zdiva budovy, často určená pro sochu. Pokud vznikla už při stavbě, bývá nahoře zaklenuta a někdy lemována ozdobnými [[římsa]]mi. V tomto případě výklenek zároveň zpevňuje (váže) stěnu a rozvádí tlak svrchních vrstev zdiva. | ||
Ve starém Římě sloužily výklenky původně jako [[lararium|lararia]] pro podobizny nebo symboly zemřelých předků (''lares''), ale už v císařské době měly dekorativní význam pro členění velkých ploch. Ve středověku sloužily výklenky hlavně pro sochy světců, později také panovníků a jiných slavných osob. Vyskytují se ve vnějších stěnách kostelů, ale i světských staveb – domů, věží, bran a podobně, a to ve všech uměleckých slozích. Od starověku se vyskytují i v [[interiér]]u, ve stěnách chodeb, schodišť a sálů v palácích a honosných budovách. Zvláštní oblibě se těšily v [[renesance|renesanci]] a [[baroko|baroku]], zejména v [[Itálie|Itálii]]. | Ve starém Římě sloužily výklenky původně jako [[lararium|lararia]] pro podobizny nebo symboly zemřelých předků (''lares''), ale už v císařské době měly dekorativní význam pro členění velkých ploch. Ve středověku sloužily výklenky hlavně pro sochy světců, později také panovníků a jiných slavných osob. Vyskytují se ve vnějších stěnách kostelů, ale i světských staveb – domů, věží, bran a podobně, a to ve všech uměleckých slozích. Od starověku se vyskytují i v [[interiér]]u, ve stěnách chodeb, schodišť a sálů v palácích a honosných budovách. Zvláštní oblibě se těšily v [[renesance|renesanci]] a [[baroko|baroku]], zejména v [[Itálie|Itálii]]. | ||
| - | |||
V jiných jazycích (viz odkazy v levém sloupci) se pro výklenek používají odvozeniny francouzského slova ''niche'' (od ''nicher'', hnízdit), jež ale mají širší význam než české slovo výklenek. V současném použití je to i [[ekologie|ekologický]] pojem, v češtině [[ekologická nika]], který znamená specifické prostředí, poskytující obživu nějakému společenství živých organismů. Odtud odvozeně i nika na trhu, příležitost k odbytu jistého zboží nebo služeb (viz [[nika]]). | V jiných jazycích (viz odkazy v levém sloupci) se pro výklenek používají odvozeniny francouzského slova ''niche'' (od ''nicher'', hnízdit), jež ale mají širší význam než české slovo výklenek. V současném použití je to i [[ekologie|ekologický]] pojem, v češtině [[ekologická nika]], který znamená specifické prostředí, poskytující obživu nějakému společenství živých organismů. Odtud odvozeně i nika na trhu, příležitost k odbytu jistého zboží nebo služeb (viz [[nika]]). | ||
| - | + | == Související články == | |
| - | *[[Edikula]] | + | * [[Edikula]] |
| - | + | * [[Apsida (architektura)|Apsida]] | |
| + | == Externí odkazy == | ||
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Commonscat|Niches}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Architektonické prvky]] | [[Kategorie:Architektonické prvky]] | ||
[[Kategorie:Výzdoba]] | [[Kategorie:Výzdoba]] | ||
Aktuální verze z 10. 3. 2025, 22:11
Výklenek nebo také nika je obvykle dekorativní prohlubeň v síle zdiva budovy, často určená pro sochu. Pokud vznikla už při stavbě, bývá nahoře zaklenuta a někdy lemována ozdobnými římsami. V tomto případě výklenek zároveň zpevňuje (váže) stěnu a rozvádí tlak svrchních vrstev zdiva.
Ve starém Římě sloužily výklenky původně jako lararia pro podobizny nebo symboly zemřelých předků (lares), ale už v císařské době měly dekorativní význam pro členění velkých ploch. Ve středověku sloužily výklenky hlavně pro sochy světců, později také panovníků a jiných slavných osob. Vyskytují se ve vnějších stěnách kostelů, ale i světských staveb – domů, věží, bran a podobně, a to ve všech uměleckých slozích. Od starověku se vyskytují i v interiéru, ve stěnách chodeb, schodišť a sálů v palácích a honosných budovách. Zvláštní oblibě se těšily v renesanci a baroku, zejména v Itálii.
V jiných jazycích (viz odkazy v levém sloupci) se pro výklenek používají odvozeniny francouzského slova niche (od nicher, hnízdit), jež ale mají širší význam než české slovo výklenek. V současném použití je to i ekologický pojem, v češtině ekologická nika, který znamená specifické prostředí, poskytující obživu nějakému společenství živých organismů. Odtud odvozeně i nika na trhu, příležitost k odbytu jistého zboží nebo služeb (viz nika).
Související články
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |