Běh na 100 m

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 27. 2. 2024, 17:08

Běh na 100 metrů na olympiádě v Athénách roku 1896

Justin Gatlin poté co získal titul mistra světa ve sprintu na 100m (Helsinky 2005)

Běh na 100 metrů je lehkoatletický sprint, který se běží maximálním úsilím od startu do cíle. Vítěz této disciplíny na vrcholných světových soutěžích, příp. světový rekordman je považován za nejrychlejšího muže a ženu světa. Oficiálně změřená maximální rychlost při sprintu je 44,72 km/h^[1] u mužů (Usain Bolt, 2009) a 39,56 km/h u žen (Florence Griffith Joynerová, 1988). Hranicí světové extratřídy je tradičně bariéra 10 sekund u mužů a 11 sekund u žen. Pod 10 sekund už dokázalo běžet přes 80 sprinterů (k září roku 2011), donedávna všichni vesměs černé barvy pleti^[2]. Nejrychlejším bílým sprinterem je Francouz Christophe Lemaitre, který v roce 2011 dosáhl výkonu již 9,92 s. Před ním to byl Ital Pietro Mennea, který zaběhl tuto trať za 10,01 s v roce 1979. Po něm se to povedlo už jen Poláku Marianu Woroninovi, který využil max. podpory větru 2m/s a zaběhl v roce 1984 neoficiálně rovných 10,00 s. Obecný předpoklad je, že černí sprinteři mají víc rychlých svalových vláken v motorickém svalstvu, proto dokážou běhat rychleji. Schopnost zaběhnout stometrový sprint v čase pod 10 sekund je pojem hranice deseti vteřin.

Současný světový rekord mužů má hodnotu 9,58 s, jeho autorem je jamajský sprinter Usain Bolt, který ho zaběhl 16. srpna 2009 na Mistrovství světa v atletice 2009 v Berlíně. Odhaduje se přitom, že lidské maximum na této trati se pohybuje kolem 9,40 s. Ženský světový rekord má nyní hodnotu o 0,91 sekundy pomalejší.

Běžecká trať na 100 m se běhá v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm. Trať je umístěna na jedné ze dvou rovinek na atletickém stadionu. Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je maximálně 2 m/s.

Historie

Závod byl zpočátku provozován na trávě nebo na škvárové dráze na vzdálenost 100 yardů (91,44 m). Pod vlivem pevninské Evropy se změnil v závod na 100 m. Závodníci startovali ze stojící polohy až do roku 1887, kdy si Charles Scherrill vykopal v dráze malé dírky k lepšímu odrazu, čímž dal podnět ke vzniku startovních bloků. V letech 1928 – 1929 George Breshnahan a William Tuttle vynalezli startovní bloky. V roce 1937 byly startovní bloky oficiálně schváleny IAAF. Od roku 1938 je stanoveno, že světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je menší než 2 m/s. První experimenty s elektrickou časomírou pocházejí z první čtvrtiny 20. století. Oficiálně je užívána až od 1. ledna 1977.^[zdroj ?]

Současné rekordy

Rekord	Kategorie	Čas (s)	Atlet	Stát	Město	Datum
Světový (WR)	Muži	9,58	Usain Bolt	Jamajka	Berlín	16. 8. 2009
	Ženy	10,49	Florence Griffith-Joynerová	USA	Indianapolis	16. 7. 1988
Olympijský (OR)	Muži	9,69	Usain Bolt	Jamajka	Peking	16. 8. 2008
	Ženy	10,62	Florence Griffith-Joynerová	USA	Soul	24. 9. 1988
Evropský (ER)	Muži	9,86	Francis Obikwelu	Portugalsko	Atény	22. 8. 2004
	Ženy	10,73	Christine Arronová	Francie	Budapest	19. 8. 1998
Mistrovství světa (MS)	Muži	9,58	Usain Bolt	Jamajka	Berlín	16. 8. 2009
	Ženy	10,70	Marion Jonesová	USA	Sevilla	1999
Český (ČR)	Muži	10,23	Jan Veleba	Česká republika	Pardubice	3. 7. 2010
	Ženy	11,09	Jarmila Kratochvílová	Československo	Bratislava	6. 6. 1981

Vývoj světového rekordu (elektronicky změřené časy)

Graf vývoje světového rekordu

Muži

Hranici 10 sekund doposud pokořilo přes 80 atletů, hranici 9,90 sekund 18 z nich a hranici 9,80 sekund 5. Z tohoto hlediska je nejúspěšnějším sprinterem Asafa Powell z Jamajky, který čas pod 10 sekund zaběhl 82x, pod 9,90 sekund potom 33x a 7x běžel pod 9,80 sekund, Američan Maurice Greene běžel 53x pod 10 (a 11x pod 9,90). Světový rekordman Usain Bolt z Jamajky zaběhl pod 10 sekund pouze 15 závodů, z toho ale běžel 12x pod 9,90 a 6x pod 9,80.

Poř.	Čas	Vítr (m/s)	Atlet	Stát	Datum	Město
1	9.58	+0.9	Usain Bolt		16. 8. 2009	Berlín
2	9.69	+2.0	Tyson Gay		20. 9. 2009	Šanghaj
3	9.72	+0.2	Asafa Powell		2. 9. 2008	Lausanne
4	9.78	+0.9	Nesta Carter		29. 8. 2010	Rieti
4	9.79	+0.1	Maurice Greene		16. 6. 1999	Atény
5	9.84	+0.7	Donovan Bailey		27. 7. 1996	Atlanta
		+0.2	Bruny Surin		22. 8. 1999	Seville
7	9.85	+1.2	Leroy Burrell		6. 7. 1994	Lausanne
		+0.6	Justin Gatlin		22. 8. 2004	Atény
		+1.7	Olusoji Fasuba		12. 5. 2006	Doha
10	9.86	+1.2	Carl Lewis		25. 8. 1991	Tokio
		−0.4	Frankie Fredericks		3. 7. 1996	Lausanne
		+1.8	Ato Boldon		19. 4. 1998	Walnut
		+0.6	Francis Obikwelu		22. 8. 2004	Atény
11	9.93		Calvin Smith		3. 7. 1983	Colorado Springs
12	9.95		Jim Hines		14. 10. 1968	Ciudad de México

Ženy

Současný světový rekord však poslední dobou bývá stále více napadán z hlediska možného užití dopingu americkou sprinterkou. Slavná Florence Griffith-Joynerová zemřela před několika lety v pouhých 38 letech na následky zadušení ve spánku. Objevily se spekulace, že mohlo jít o důsledek dlouhodobého užívání dopingu v době vrcholné kariéry (která navíc podezřele rychle skončila téměř ihned po rekordních výkonech z roku 1988). Hodnota výkonu je na věrohodnost příliš vysoká, ostatní sprinterky se totiž ani po dvaceti letech nedokážou až na vzácné výjimky dostat pod hranici 10.75 s.

Poř.	Čas	Vítr (m/s)	Atletka	Stát	Datum	Město
1	10.49	0.0	Florence Griffith-Joynerová		16. 7. 1988	Indianapolis
1	10.64	+1.2	Carmelita Jeter		20. 9. 2009	Šanghaj
2	10.65	+1.1	Marion Jonesová		12. 9. 1998	Johannesburg
3	10.67	-0.1	Carmelita Jeterová		13. 9. 2009	Soluň
4	10.73	+2.0	Christine Arronová		19. 8. 1998	Budapešť
		+0.1	Shelly-Ann Fraserová		17. 8. 2009	Berlín
6	10.74	+1.3	Merlene Otteyová		7. 9. 1996	Milán
7	10.75	+0.4	Kerron Stewart		10. 7. 2009	Řím
8	10.76	+1.7	Evelyn Ashfordová		22. 8. 1984	Curych
9	10.77	+0.9	Irina Privalovová		6. 7. 1994	Lausanne
		+0.7	Ivet Lalova		19. 6. 2004	Plovdiv
11	10.78	+1.0	Dawn Sowell		3. 6. 1989	Provo
		+1.8	Torri Edwardsová		28. 6. 2008	Eugene

Olympijští vítězové

Nejlepším mužem na olympijské trati je Carl Lewis, který zatím jako jediný dokázal zvítězit na dvou olympijských hrách, v Los Angeles 1984 a po diskvalifikaci Bena Johnsona získal zlato i v Soulu 1988. Ženy poprvé běžely na olympiádě v roce 1928 v Amsterodamu. Nejlepší ženou je Wyomia Tyusová a Gail Deversová, obě získaly zlaté medaile na dvou hrách.

Nejúspěšnější zemí jsou USA, jejichž sportovci v běhu na 100 m získali zatím 53 medailí.

Mistři světa

Nejvíce titulů mistra světa si odnesli Carl Lewis (1983, 1987, 1991) a Maurice Greene (1997, 1999, 2001) po třech. Mezi ženami je nejúspěšnější Marion Jonesová (1997, 1999), která získala dva tituly mistryně světa. Nejvíce titulů získali sportovci USA, celkem 11, z toho 5 ženy. V roce 2003 zvítězila Američanka Kelli White, ale byla usvědčena z dopingu, a tak musela zlatou medaili vrátit. Nejlepšími Evropany jsou Brit Linford Christie, který získal zlato na olympiádě v Barceloně 1992, titul mistra světa ve Stuttgartu 1993 a tři tituly mistra Evropy (1986, 1990, 1994). Trojnásobný mistr Evropy je i Ukrajinec Valerij Borzov (1969, 1971, 1974), který získal i zlato na olympiádě v Mnichově 1972. V ženách kraluje Němka Marlies Göhrová, mistryně světa (1983) a mistryně Evropy (1978, 1982 a 1986).

Zajímavosti

• Průměrná rychlost při současném světovém rekordu mužů (9,58 s) činí 10,44 m/s (37,58 km/h), u žen (10,49 s) 9,53 m/s (34,32 km/h). Rekordman muž tedy běžel průměrně každou sekundu o 91 cm dále než žena rekordmanka (což odpovídá rozdílu 3,26 km/h). V cíli by rozdíl znamenal přibližně 8,7 metru. Je však třeba zmínit, že obvykle běhají nejrychlejší ženy podstatně pomaleji než rekordmanka z USA, zhruba kolem 10,80 s.^[3]

Reference

1. ↑ http://www.sportsscientists.com/2009/08/analysis-of-bolts-958-wr.html
2. ↑ www.iaaf.org
3. ↑ http://dinosaurus.bloguje.cz/718667-jak-je-to-s-nejvyssi-rychlosti-cloveka.php

Externí odkazy

• Oficiální stránky Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF)
• Atletické rekordy (IAAF)
• Stránky Českého atletického svazu
• Veteranska Atletika
• Video světového rekordu 9,74 s