Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Krakov
Z Multimediaexpo.cz
(+ Vylepšení) |
(++) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 34: | Řádka 34: | ||
| typ.statistický.celek = | | typ.statistický.celek = | ||
| název.statistický.celek = | | název.statistický.celek = | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Collage of views of Cracow.PNG|thumb|230px|Dominanty města Krakova]] |
| - | [[Soubor:Krakow-official-banner.png|thumb|right| | + | [[Soubor:Krakow-official-banner.png|thumb|right|230px|Standarta Krakova]] |
| - | '''Krakov''' ([[polština|polsky]] '''Kraków''', [[němčina|německy]]: Krakau), je metropole [[Malopolské vojvodství|Malopolského vojvodství]] v jižním [[Polsko|Polsku]], v historické zemi [[Malopolsko|Malopolsku]]. V roce 2008 mělo 756 583 obyvatel (druhé největší polské město podle počtu obyvatel <ref>Krakov v roce 2007 předstihl v počtu obyvatel Łódź. Viz: Główny Urząd Statystyczny: Rocznik demograficzny 2007, Warszawa 2008, s.101. Dostupné on-line[http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/PUBL_rocznik_demograficzny_2008.pdf]</ref>)Rozloha města činí 326,8 km<sup>2</sup>. Krakov leží na řece [[Visla|Visle]], v nejužším místě tzv. Krakovské brány, která spojuje Sandoměřskou kotlinu s kotlinou [[Osvětim]]skou. | + | '''Krakov''' ([[polština|polsky]] '''Kraków''', [[němčina|německy]]: Krakau), je metropole [[Malopolské vojvodství|Malopolského vojvodství]] v jižním [[Polsko|Polsku]], v historické zemi [[Malopolsko|Malopolsku]]. |
| + | |||
| + | V roce 2008 mělo 756 583 obyvatel (druhé největší polské město podle počtu obyvatel <ref>Krakov v roce 2007 předstihl v počtu obyvatel Łódź. Viz: Główny Urząd Statystyczny: Rocznik demograficzny 2007, Warszawa 2008, s.101. Dostupné on-line[http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/PUBL_rocznik_demograficzny_2008.pdf]</ref>)Rozloha města činí 326,8 km<sup>2</sup>. Krakov leží na řece [[Visla|Visle]], v nejužším místě tzv. Krakovské brány, která spojuje Sandoměřskou kotlinu s kotlinou [[Osvětim]]skou. | ||
== Etymologie == | == Etymologie == | ||
| Řádka 42: | Řádka 44: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | [[Soubor:Pomnik_Mickiewicza_Krakow.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Pomnik_Mickiewicza_Krakow.jpg|thumb|220px|Pomník [[Adam Mickiewicz|Adama Mickiewicze]]]] |
Nejstarší část města se nachází na opevněném [[Wawel]]ském návrší. Bylo to jedno z nejdůležitějších opevnění v kmenovém knížectví Vislanů. To ovládla, za vlády knížete Svatopluka, Velkomoravská říše. Pravděpodobně v roce 999 se Krakov stal součástí polského státu Boleslava Chrabrého. První zmínka o Krakově (a to jako o důležitém obchodním hradišti) pochází z roku 966. Od roku 1000 se v Krakově nacházelo [[biskup]]ství. Roku 1038, za vlády Kazimíra I. Obnovitele, se Krakov stal polským hlavním městem. | Nejstarší část města se nachází na opevněném [[Wawel]]ském návrší. Bylo to jedno z nejdůležitějších opevnění v kmenovém knížectví Vislanů. To ovládla, za vlády knížete Svatopluka, Velkomoravská říše. Pravděpodobně v roce 999 se Krakov stal součástí polského státu Boleslava Chrabrého. První zmínka o Krakově (a to jako o důležitém obchodním hradišti) pochází z roku 966. Od roku 1000 se v Krakově nacházelo [[biskup]]ství. Roku 1038, za vlády Kazimíra I. Obnovitele, se Krakov stal polským hlavním městem. | ||
V období rozpadu státu na jednotlivé úděly (polsky ''rozbicie dzielnicowe'') byl sídlem hlavního knížete (''książę senior'') - principa. | V období rozpadu státu na jednotlivé úděly (polsky ''rozbicie dzielnicowe'') byl sídlem hlavního knížete (''książę senior'') - principa. | ||
| Řádka 53: | Řádka 55: | ||
* dával fojtům právo vlastnit jatka a mlýny | * dával fojtům právo vlastnit jatka a mlýny | ||
Tehdy také vzniklo charakteristické šachovnicové uspořádání města, kam byly zasazeny dochované dřívější prvky (ul. Grodzka, Mariánský kostel). Mezi Krakovem a Wawelem ještě existovala osada Okół, která byla nezávislou tvrzí do vzpoury fojta Alberta, kdy král Vladislav Lokýtek zbořil její zdi a začlenil ji ke Krakovu. Proto má také staré město protáhlý severo-jižní tvar a táhne se až k Hradu. | Tehdy také vzniklo charakteristické šachovnicové uspořádání města, kam byly zasazeny dochované dřívější prvky (ul. Grodzka, Mariánský kostel). Mezi Krakovem a Wawelem ještě existovala osada Okół, která byla nezávislou tvrzí do vzpoury fojta Alberta, kdy král Vladislav Lokýtek zbořil její zdi a začlenil ji ke Krakovu. Proto má také staré město protáhlý severo-jižní tvar a táhne se až k Hradu. | ||
| - | [[Soubor:Krakow-Wawel-Courtyard.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Krakow-Wawel-Courtyard.jpg|thumb|220px|Nádvoří wawelského hradu]] |
V roce 1320 se ve wawelské katedrále konala korunovace Vladislava Lokietka na polského krále, čímž skončilo období rozpadu Polska na jednotlivé části. Až do roku 1734 byl Krakov místem korunovace polských králů. | V roce 1320 se ve wawelské katedrále konala korunovace Vladislava Lokietka na polského krále, čímž skončilo období rozpadu Polska na jednotlivé části. Až do roku 1734 byl Krakov místem korunovace polských králů. | ||
Ve 14. století vznikla na předměstí Krakova dvě další města: na jihu [[Kazimierz (Krakov)|Kazimierz]] (1335) a na severu [[Kleparz]] (1366). | Ve 14. století vznikla na předměstí Krakova dvě další města: na jihu [[Kazimierz (Krakov)|Kazimierz]] (1335) a na severu [[Kleparz]] (1366). | ||
| - | Krakov se jako hlavní město jednoho z významných evropských států v 15. a 16. století rozvíjel v každém směru – architektonickém, obchodním, řemeslnickém, kulturním, vědeckém. Hradní komplex na Wawelu byl přestavěn a rozšířen v renesančním slohu. V roce 1364 byla založena [[univerzita]]. Také byl zbudován [[Barbakán (Krakov)|Barbakan]] (obranná bašta, části se dodnes dochovaly). Novou tvář dostal [[Krakovský rynek]]. Za vlády | + | Krakov se jako hlavní město jednoho z významných evropských států v 15. a 16. století rozvíjel v každém směru – architektonickém, obchodním, řemeslnickém, kulturním, vědeckém. Hradní komplex na Wawelu byl přestavěn a rozšířen v renesančním slohu. V roce 1364 byla založena [[univerzita]]. Také byl zbudován [[Barbakán (Krakov)|Barbakan]] (obranná bašta, části se dodnes dochovaly). Novou tvář dostal [[Krakovský rynek]]. Za vlády Zikmunda II. Augusta (polovina 16. století) měl Krakov asi 30 tisíc obyvatel. |
| - | [[Soubor:Kraków_Sukiennice.jpg||thumb| | + | [[Soubor:Kraków_Sukiennice.jpg||thumb|220px|Tržnice „Sukiennice“ na krakovském Rynku]] |
| - | Po polsko-litevské unii a vzniku Republiky dvou národů (''Rzeczpospolita Obojga Narodów'') se Krakov ocitl na okraji velkého státu, Sejmy a volby monarchů se konaly ve [[Varšava|Varšavě]], která ležela víceméně v polovině cesty mezi hlavními městy Koruny polské a Litvy. Definitivně král | + | Po polsko-litevské unii a vzniku Republiky dvou národů (''Rzeczpospolita Obojga Narodów'') se Krakov ocitl na okraji velkého státu, Sejmy a volby monarchů se konaly ve [[Varšava|Varšavě]], která ležela víceméně v polovině cesty mezi hlavními městy Koruny polské a Litvy. Definitivně král Zikmund III. Vasa v roce 1609 přenesl hlavní město Polska (bez formálního právního aktu) do [[Varšava|Varšavy]]. Avšak katedrála na Wawelu zůstala i nadále korunovačním místem polských králů. |
Zároveň s úpadkem Rzeczpospolity začal také úpadek samotného města. Válečné ztráty silně poškodily jeho pozici a zbrzdily i rozvoj. Poprvé byl Krakov zničen cizími vojsky v roce 1655 během švédské „potopy“. V 18. století byl dobýván vojsky pruskými, švédskými, rakouskými a ruskými. | Zároveň s úpadkem Rzeczpospolity začal také úpadek samotného města. Válečné ztráty silně poškodily jeho pozici a zbrzdily i rozvoj. Poprvé byl Krakov zničen cizími vojsky v roce 1655 během švédské „potopy“. V 18. století byl dobýván vojsky pruskými, švédskými, rakouskými a ruskými. | ||
| - | [[Soubor:Piazza_del_Mercato_di_Cracovia.JPG | + | [[Soubor:Piazza_del_Mercato_di_Cracovia.JPG|thumb|220px|Mariánský kostel na Rynku]] |
Po třetím [[dělení Polska]] obsadili Krakov Rakušané. V letech 1809-1815 náležel do Varšavského knížectví jako hlavní město departamentu. V letech 1815-1846 byl hlavním městem maličké, formálně nezávislé Krakovské republiky. Tehdy začala celková modernizace města, které stále tkvělo ve středověku. Byla zbourána většina městských hradeb, byl zasypán příkop a na jeho městě byly vybudovány rozsáhlé městské sady, obepínající staré jádro. Po „krakovské revoluci“ v roce 1846 byl Krakov opět začleněn do Rakouska, jehož součástí zůstal až do roku [[1918]]. V roce 1850 zničil velký požár téměř půl města. | Po třetím [[dělení Polska]] obsadili Krakov Rakušané. V letech 1809-1815 náležel do Varšavského knížectví jako hlavní město departamentu. V letech 1815-1846 byl hlavním městem maličké, formálně nezávislé Krakovské republiky. Tehdy začala celková modernizace města, které stále tkvělo ve středověku. Byla zbourána většina městských hradeb, byl zasypán příkop a na jeho městě byly vybudovány rozsáhlé městské sady, obepínající staré jádro. Po „krakovské revoluci“ v roce 1846 byl Krakov opět začleněn do Rakouska, jehož součástí zůstal až do roku [[1918]]. V roce 1850 zničil velký požár téměř půl města. | ||
Po roce 1918 a rozpadu Rakousko-Uherska byl Krakov přičleněn k nově vzniklému Polsku. V letech [[1939]]-[[1945]] byl hlavním městem tzv. Generálního gouvernementu. | Po roce 1918 a rozpadu Rakousko-Uherska byl Krakov přičleněn k nově vzniklému Polsku. V letech [[1939]]-[[1945]] byl hlavním městem tzv. Generálního gouvernementu. | ||
V roce [[1951]] bylo ke Krakovu připojeno socialistické město Nová Huť (Nowa Huta, založena v roce [[1949]] na území vesnic Mogiła, Płaszów a Krzesławice). | V roce [[1951]] bylo ke Krakovu připojeno socialistické město Nová Huť (Nowa Huta, založena v roce [[1949]] na území vesnic Mogiła, Płaszów a Krzesławice). | ||
== Kultura == | == Kultura == | ||
| - | |||
Krakov je považován za hlavní město polské kultury. Žije v něm nositelka [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [[Wisława Szymborska]] a žil zde i držitel stejné ceny [[Czesław Miłosz]]. Je jedním z nejdůležitějších turistických, kulturních a historických center v Evropě. V porovnání s metropolí Varšavou Krakov navštěvuje mnohem více turistů (3-4 milióny). Kompaktní oblast starého města spolu s historickou zástavbou byla v roce [[1978]] zařazena na seznam světového kulturního dědictví OSN. | Krakov je považován za hlavní město polské kultury. Žije v něm nositelka [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [[Wisława Szymborska]] a žil zde i držitel stejné ceny [[Czesław Miłosz]]. Je jedním z nejdůležitějších turistických, kulturních a historických center v Evropě. V porovnání s metropolí Varšavou Krakov navštěvuje mnohem více turistů (3-4 milióny). Kompaktní oblast starého města spolu s historickou zástavbou byla v roce [[1978]] zařazena na seznam světového kulturního dědictví OSN. | ||
V Krakově se nachází mnoho kulturních institucí významných pro polský kulturní život. | V Krakově se nachází mnoho kulturních institucí významných pro polský kulturní život. | ||
| Řádka 132: | Řádka 133: | ||
*[[1973]]-[[1991]] – 4 městské části: [[Śródmieście (Krakov)|Śródmieście]], [[Podgórze]], [[Krowodrza]], [[Nowa Huta]] | *[[1973]]-[[1991]] – 4 městské části: [[Śródmieście (Krakov)|Śródmieście]], [[Podgórze]], [[Krowodrza]], [[Nowa Huta]] | ||
== Historické objekty a turisticky navštěvovaná místa == | == Historické objekty a turisticky navštěvovaná místa == | ||
| - | [[Soubor:Katedra_na_wawelu.jpg|thumb|Wawelská katedrála]] | + | [[Soubor:Katedra_na_wawelu.jpg|thumb|220px|Wawelská katedrála]] |
| - | [[Soubor:Krakau_PeteruPaul.jpg|thumb|Kostel sv. Petra a Pavla]] | + | [[Soubor:Krakau_PeteruPaul.jpg|thumb|220px|Kostel sv. Petra a Pavla]] |
| - | [[Soubor:Krakow nagrobek Kazimierza W.jpg|thumb|Náhrobek Kazimíra Velikého]] | + | [[Soubor:Krakow nagrobek Kazimierza W.jpg|thumb|220px|Náhrobek Kazimíra Velikého]] |
| - | Jak již bylo uvedeno, Krakov je jedním z nejdůležitějších polských turistických center s cennými památkami z různých epoch. V Krakově se nachází více než 6 tisíc historických objektů. | + | Jak již bylo uvedeno, Krakov je jedním z nejdůležitějších polských turistických center s cennými památkami z různých epoch. |
| + | |||
| + | V Krakově se nachází více než 6 tisíc historických objektů. | ||
*Wawelské návrší: | *Wawelské návrší: | ||
** Katedrála (Katedra na Wawelu) | ** Katedrála (Katedra na Wawelu) | ||
| Řádka 250: | Řádka 253: | ||
* Olga Boznańska (1865 - [[1940]]), malířka | * Olga Boznańska (1865 - [[1940]]), malířka | ||
* Bronisław Malinowski (1884 – [[1942]]), anglický etnolog a sociolog | * Bronisław Malinowski (1884 – [[1942]]), anglický etnolog a sociolog | ||
| - | * | + | * Stefan Banach (1892 – [[1945]]), matematik |
| - | * | + | * Roman Ingarden (1893 – [[1970]]), filozof |
* [[Cvi Hecker]] (* [[1931]]), izraelský architekt | * [[Cvi Hecker]] (* [[1931]]), izraelský architekt | ||
* [[Jerzy Hoffman]] (* [[1932]]), režisér a scenárista | * [[Jerzy Hoffman]] (* [[1932]]), režisér a scenárista | ||
| Řádka 274: | Řádka 277: | ||
{| style="background:transparent" | {| style="background:transparent" | ||
| style="vertical-align:top" style="width:50%" | | | style="vertical-align:top" style="width:50%" | | ||
| - | * [[Soubor:Flag of France.png| | + | * [[Soubor:Flag of France.png|24px]] [[Bordeaux]], [[Francie]] |
| - | * [[Soubor:Flag of Slovakia.png| | + | * [[Soubor:Flag of Slovakia.png|24px]] [[Bratislava]], [[Slovensko]] |
| - | * [[Soubor:Flag of Peru (state).png| | + | * [[Soubor:Flag of Peru (state).png|24px]] [[Cusco]], [[Peru]] |
| - | * [[Soubor:Flag of Scotland.png| | + | * [[Soubor:Flag of Scotland.png|24px]] [[Edinburgh]], [[Skotsko]], [[Spojené království|Veľká Británie]] |
| - | * [[Soubor:Flag of Italy.png| | + | * [[Soubor:Flag of Italy.png|24px]] [[Florencia]], [[Itálie]] |
| - | * [[Soubor:Flag of Italy.png| | + | * [[Soubor:Flag of Italy.png|24px]] [[Milán]]o, [[Itálie]] |
| - | * [[Soubor:Flag of Germany.png| | + | * [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Frankfurt am Main|Frankfurt nad Mohanem]], [[Německo]] |
| - | * [[Soubor:Flag of Germany.png| | + | * [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Leipzig|Lipsko]], [[Německo]] |
| - | * [[Soubor:Flag of Germany.png| | + | * [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Norimberk]], [[Německo]] |
| - | * [[Soubor:Flag of Austria.png| | + | * [[Soubor:Flag of Austria.png|24px]] [[Innsbruck]], [[Rakousko]] |
|valign="top"| | |valign="top"| | ||
| width = "550" | | | width = "550" | | ||
| - | * [[Soubor:Flag of Sweden.png| | + | * [[Soubor:Flag of Sweden.png|24px]] [[Göteborg]], [[Švédsko]] |
| - | * [[Soubor:Flag of Ukraine.png| | + | * [[Soubor:Flag of Ukraine.png|24px ]] [[Lvov]], [[Ukrajina]] |
| - | * [[Soubor:Flag of Belgium (civil).png| | + | * [[Soubor:Flag of Belgium (civil).png|24px]] [[Löwen]], [[Belgie]] |
| - | * [[Soubor:Flag of France.png| | + | * [[Soubor:Flag of France.png|24px]] [[Orléans]], [[Francie]] |
| - | * [[Soubor:Flag of Morocco.png| | + | * [[Soubor:Flag of Morocco.png|24px]] [[Fès]], [[Maroko]] |
| - | * [[Soubor:Flag of the United States.png| | + | * [[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[Rochester (New York)|Rochester]], [[USA]] |
| - | * [[Soubor:Flag of Spain.png| | + | * [[Soubor:Flag of Spain.png|24px]] [[Sevilla]], [[Španělsko]] |
| - | * [[Soubor:Flag of Switzerland.png| | + | * [[Soubor:Flag of Switzerland.png|24px]] [[Solothurn]], [[Švýcarsko]] |
| - | * [[Soubor:Flag of Lithuania.png| | + | * [[Soubor:Flag of Lithuania.png|24px]] [[Vilnius]], [[Litva]] |
| - | * [[Soubor:Flag of Croatia.png| | + | * [[Soubor:Flag of Croatia.png|24px]] [[Záhřeb]], [[Chorvatsko]] |
|} | |} | ||
== Související články == | == Související články == | ||
| - | * [[Obvařanek]] | + | * [[Obvařanek]] – tradiční krakovské pečivo |
* [[Vlajka Krakova]] | * [[Vlajka Krakova]] | ||
* [[Tramvajová doprava v Krakově]] | * [[Tramvajová doprava v Krakově]] | ||
| Řádka 310: | Řádka 313: | ||
| - | {{ | + | {{Flickr|Kraków}}{{Commonscat|Kraków}}{{Světové dědictví - Polsko}}{{Polsko}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Krakov| ]] | [[Kategorie:Krakov| ]] | ||
[[Kategorie:Světové dědictví (Polsko)]] | [[Kategorie:Světové dědictví (Polsko)]] | ||
Aktuální verze z 14. 7. 2023, 11:08
Krakov (polsky Kraków, německy: Krakau), je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsku.
V roce 2008 mělo 756 583 obyvatel (druhé největší polské město podle počtu obyvatel [1])Rozloha města činí 326,8 km2. Krakov leží na řece Visle, v nejužším místě tzv. Krakovské brány, která spojuje Sandoměřskou kotlinu s kotlinou Osvětimskou.
Obsah |
Etymologie
Podle legend pochází jméno města od jména knížete Kraka [2], který je v Polsku považován za Slovana. Velmi pravděpodobně však jména pochází od Keltů, kteří tuto oblast obývali, což je známo z archeologických nálezů a z římských pramenů. Tehdy by název zněl Carragh nebo obdobně. Možná je však i souvislost se jménem legendárního iberského (keltiberského) krále Crocco. V českých legendách se také vyskytuje postava knížete Kroka.
Historie
Nejstarší část města se nachází na opevněném Wawelském návrší. Bylo to jedno z nejdůležitějších opevnění v kmenovém knížectví Vislanů. To ovládla, za vlády knížete Svatopluka, Velkomoravská říše. Pravděpodobně v roce 999 se Krakov stal součástí polského státu Boleslava Chrabrého. První zmínka o Krakově (a to jako o důležitém obchodním hradišti) pochází z roku 966. Od roku 1000 se v Krakově nacházelo biskupství. Roku 1038, za vlády Kazimíra I. Obnovitele, se Krakov stal polským hlavním městem. V období rozpadu státu na jednotlivé úděly (polsky rozbicie dzielnicowe) byl sídlem hlavního knížete (książę senior) - principa. Za Tatarského vpádu v roce 1241 bylo město takřka úplně zničeno. Začala obnova Krakova a kníže Boleslav Nesmělý, jeho matka Grzymisława a manželka bl. Kunhuta dali 5. června 1257 městu lokátorská práva podle magdeburského práva. Úkol lokátorství byl svěřen třem fojtům: Gedkovi, Jakubovi z Nisy a Dytmarovi Wolkovi. Zakládací dokument hovořil o:
- osvobození měšťanů od daní na období 6 let
- osvobození měšťanů od cel na 10 let
- dával právo lovu ryb ve Visle na úseku od Zwierzyńca do Mogiły
- dával fojtům právo na 1/6 příjmů z obchodů a tržišť a
- dával fojtům právo na věčné osvobození od cel
- dával fojtům právo vlastnit jatka a mlýny
Tehdy také vzniklo charakteristické šachovnicové uspořádání města, kam byly zasazeny dochované dřívější prvky (ul. Grodzka, Mariánský kostel). Mezi Krakovem a Wawelem ještě existovala osada Okół, která byla nezávislou tvrzí do vzpoury fojta Alberta, kdy král Vladislav Lokýtek zbořil její zdi a začlenil ji ke Krakovu. Proto má také staré město protáhlý severo-jižní tvar a táhne se až k Hradu.
V roce 1320 se ve wawelské katedrále konala korunovace Vladislava Lokietka na polského krále, čímž skončilo období rozpadu Polska na jednotlivé části. Až do roku 1734 byl Krakov místem korunovace polských králů. Ve 14. století vznikla na předměstí Krakova dvě další města: na jihu Kazimierz (1335) a na severu Kleparz (1366). Krakov se jako hlavní město jednoho z významných evropských států v 15. a 16. století rozvíjel v každém směru – architektonickém, obchodním, řemeslnickém, kulturním, vědeckém. Hradní komplex na Wawelu byl přestavěn a rozšířen v renesančním slohu. V roce 1364 byla založena univerzita. Také byl zbudován Barbakan (obranná bašta, části se dodnes dochovaly). Novou tvář dostal Krakovský rynek. Za vlády Zikmunda II. Augusta (polovina 16. století) měl Krakov asi 30 tisíc obyvatel.
Po polsko-litevské unii a vzniku Republiky dvou národů (Rzeczpospolita Obojga Narodów) se Krakov ocitl na okraji velkého státu, Sejmy a volby monarchů se konaly ve Varšavě, která ležela víceméně v polovině cesty mezi hlavními městy Koruny polské a Litvy. Definitivně král Zikmund III. Vasa v roce 1609 přenesl hlavní město Polska (bez formálního právního aktu) do Varšavy. Avšak katedrála na Wawelu zůstala i nadále korunovačním místem polských králů. Zároveň s úpadkem Rzeczpospolity začal také úpadek samotného města. Válečné ztráty silně poškodily jeho pozici a zbrzdily i rozvoj. Poprvé byl Krakov zničen cizími vojsky v roce 1655 během švédské „potopy“. V 18. století byl dobýván vojsky pruskými, švédskými, rakouskými a ruskými.
Po třetím dělení Polska obsadili Krakov Rakušané. V letech 1809-1815 náležel do Varšavského knížectví jako hlavní město departamentu. V letech 1815-1846 byl hlavním městem maličké, formálně nezávislé Krakovské republiky. Tehdy začala celková modernizace města, které stále tkvělo ve středověku. Byla zbourána většina městských hradeb, byl zasypán příkop a na jeho městě byly vybudovány rozsáhlé městské sady, obepínající staré jádro. Po „krakovské revoluci“ v roce 1846 byl Krakov opět začleněn do Rakouska, jehož součástí zůstal až do roku 1918. V roce 1850 zničil velký požár téměř půl města. Po roce 1918 a rozpadu Rakousko-Uherska byl Krakov přičleněn k nově vzniklému Polsku. V letech 1939-1945 byl hlavním městem tzv. Generálního gouvernementu. V roce 1951 bylo ke Krakovu připojeno socialistické město Nová Huť (Nowa Huta, založena v roce 1949 na území vesnic Mogiła, Płaszów a Krzesławice).
Kultura
Krakov je považován za hlavní město polské kultury. Žije v něm nositelka Nobelovy ceny za literaturu Wisława Szymborska a žil zde i držitel stejné ceny Czesław Miłosz. Je jedním z nejdůležitějších turistických, kulturních a historických center v Evropě. V porovnání s metropolí Varšavou Krakov navštěvuje mnohem více turistů (3-4 milióny). Kompaktní oblast starého města spolu s historickou zástavbou byla v roce 1978 zařazena na seznam světového kulturního dědictví OSN. V Krakově se nachází mnoho kulturních institucí významných pro polský kulturní život. Divadla:
- Teatr Groteska
- Teatr Ludowy
- Teatr Stary
- Teatr Słowackiego
- Operetka Krakowska
- Teatr Bagatela
V Krakově je 28 muzeí v čele s Národním muzeem, kde jsou početné sbírky polského i světového malířství. Je také Muzeum polského letectví.
Krakovské čtvrti
Administrativní rozdělení Krakova
Od 27. března 1991 je Krakov rozdělen na 18 městských částí, označených římskými číslicemi a názvem čtvrti. Seznam krakovských městských částí včetně rozlohy a počtu obyvatel (stav k 31. prosinci 2007)[3]:
| Č. | Název městské části | Rozloha [ ha ] | Počet obyvatel |
|---|---|---|---|
| 1 | Městská část I Stare Miasto | 580 | 42671 |
| 2 | Městská část II Grzegórzki | 583 | 30753 |
| 3 | Městská část III Prądnik Czerwony | 650 | 48654 |
| 4 | Městská část IV Prądnik Biały | 2288 | 65797 |
| 5 | Městská část V Krowodrza | 535 | 35503 |
| 6 | Městská část VI Bronowice | 1354 | 22428 |
| 7 | Městská část VII Zwierzyniec | 2843 | 20173 |
| 8 | Městská část VIII Dębniki | 4216 | 53391 |
| 9 | Městská část IX Łagiewniki-Borek Fałęcki | 532,9 | 14510 |
| 10 | Městská část X Swoszowice | 2289,8 | 19075 |
| 11 | Městská část XI Podgórze Duchackie | 894,4 | 52572 |
| 12 | Městská část XII Bieżanów-Prokocim | 1641 | 63569 |
| 13 | Městská část XIII Podgórze | 2456,4 | 32168 |
| 14 | Městská část XIV Czyżyny | 1079,6 | 25775 |
| 15 | Městská část XV Mistrzejowice | 553,5 | 54308 |
| 16 | Městská část XVI Bieńczyce | 376,6 | 44766 |
| 17 | Městská část XVII Wzgórza Krzesławickie | 2584,4 | 20343 |
| 18 | Městská část XVIII Nowa Huta | 7226,1 | 58952 |
Dřívější administrativní rozdělení
- 1951-1973 – 6 městských částí: Stare Miasto, Zwierzyniec, Kleparz, Grzegórzki, Podgórze, Nowa Huta
- 1973-1991 – 4 městské části: Śródmieście, Podgórze, Krowodrza, Nowa Huta
Jak již bylo uvedeno, Krakov je jedním z nejdůležitějších polských turistických center s cennými památkami z různých epoch.
V Krakově se nachází více než 6 tisíc historických objektů.
- Wawelské návrší:
- Katedrála (Katedra na Wawelu)
- Královský hrad (Zamek Królewski na Wawelu)
- Dračí jáma (Smocza Jama)
- Krakovský rynek
- Mariánský kostel (Kościół Mariacki)
- kostel sv. Vojtěcha (kościół św. Wojciecha)
- tržnice Sukiennice (Sukiennice w Krakowie)
- Radniční věž (Wieża ratuszowa w Krakowie)
- pomník Adama Mickiewicze (Pomnik Adama Mickiewicza)
- pamětní desky (Tablice pamiątkowe na Rynku krakowskim)
- Ulica Grodzka
- Barbakan
- kostel svatého Ondřeje a klášter sester Klarisek (kościół św. Andrzeja i klasztor ss. Klarysek)
- bývalá židovská čtvrť Kazimierz
- Synagoga Stara
- Synagoga Izaaka
- Synagoga Kupa
- Synagoga a hřbitov Remuh
- Synagoga Tempel
- Synagoga Wysoka
- Synagoga Wolfa Bociana (Poppera) z roku 1620
- Kopce – umělá návrší, mohyly:
- Pevnosti
- Gotický Krakov:
- Kostel a klášter Dominikánů (Kościół i klasztor Dominikanów)
- Kostel sv. Františka a klášter Františkánů (kościół i klasztor Franciszkanów)
- Wawelská katedrála (Katedra na Wawelu)
- Mariánský kostel (kościół Mariacki), ze kterého každou hodinu zní hejnal
- Středověké městské opevnění
- Gotické kostely na Kazimierzu:
- Kostel sv. Kateřiny (Kościół św. Katarzyny)
- Kostel Božího těla (Kościół Bożego Ciała)
- Kostel sv. Marka (Kościół św. Marka)
- Kostel sv. Kříže (Kościół św. Krzyża)
- Kostel sv. Jiljí (Kościół św. Idziego)
- Kostel sv. Barbory (Kościół św. Barbary)
- Radniční věž (Wieża ratuszowa)
- Collegium Maius – nejstarší část univerzity
- Barbakan
- Floriánská brána (Brama Floriańska)
- Renesanční Krakov
- Zigmuntuva kaple na Wawelu (kaplica Zygmuntowska na Wawelu)
- Vila Decjusza (willa Decjusza w Woli Justowskiej)
- prałatówka kościoła Mariackiego
- Barokní Krakov:
- Kostel Misionářů (kościół Misjonarzy na Stradomiu)
- Kostel Bernardýnů (kościół Bernardynów na Stradomiu)
- Kostel sv. Petra a Pavla (kościół św. Piotra i Pawła)
- Kostel sv. Martina (kościół św. Marcina)
- Kostel sv. Mikuláše (kościół św. Mikołaja)
- Kostel Proměny Páně (kościół Przemienienia Pańskiego (oo. Pijarów))
- Kostel sv. Floriána (Kościół św. Floriana)
- Kostel Karmelitánský (kościół Karmelitów na Piasku)
- Kostel sv. Anny (Kościół św. Anny)
- Kostel Zvěstování panny Marie (kapucínský) (Kościół Zwiastowania NP Marii, oo. Kapucynów)
- Kostel a klášter Pavlínů na Skalce (kościół i klasztor Paulinów, na Skałce)
- Krakov v 19. století
- Rakovický hřbitov, zal. 1803 (Cmentarz Rakowicki)
- Krypta zasloužilých na Skalce (Krypta Zasłużonych na Skałce)
- domy Teodora Talovského (kamienice Teodora Talowskiego)
- Další sakrální stavby
- Dom Kapituły
- Kostel Matky Boží Sněžné sester Dominikánek (Kościół MB Śnieżnej, ss. Dominikanek)
- Kostel Srdce Ježíšova, jezuitský (Kościół Serca Jezusowego, oo. Jezuitów)
- Kostel sv. Jana (Kościół św. Jana, ss. Prezentek)
- Kostel sv. Josefa (Kościół św. Józefa, ss. Bernardynek)
- Kostel sv. Kazimíra (Kościół św. Kazimierza, oo. Reformatów)
- Kostel sv. Norberta (Kościół św. Norberta, ss. Norbertanek)
- Arcibiskupský palác (Pałac Arcybiskupi)
- Parky
Univerzity
- Jagellonská univerzita
- Akademia Górniczo-Hutnicza [2]
- Technická univerzita v Krakově
- Akademia Ekonomiczna
- Akademia Wychowania Fizycznego [3]
- Akademia Muzyczna
- Akademia Pedagogiczna
- Akademia Sztuk Pięknych
- Akademia Rolnicza
- Akademia Wychowania Fizycznego
- Papieska Akademia Teologiczna
- Państwowa Wyższa Szkoła Teatralna
- Krakowska Szkoła Wyższa im. A. Frycza-Modrzewskiego
- Krakowska Wyższa Szkoła Promocji Zdrowia
- Małopolska Wyższa Szkoła Zawodowa
- Wyższa Pedagogiczna Szkoła Zawodowa im. Św. Rodziny
- Wyższa Szkoła Ekonomii i Informatyki
- Wyższa Szkoła Europejska im. Ks. Józefa Tischnera [4]
- Wyższa Szkoła Filozoficzno-Pedagogiczna Ignatianum
- Wyższa Szkoła Handlowa
- Wyższa Szkoła Ochrony Środowiska, Turystyki i Rekreacji
- Wyższa Szkoła Ubezpieczeń
- Wyższa Szkoła Zarządzania i Bankowości
Známi rodáci
- Boleslav III. Křivoústý (1085 – 1138), polský kníže
- Vladislav II. Vyhnanec (1105 - 1159), polský velkovévoda
- Vladislav II. Jagellonský (1456 - 1516), český a uherský král
- Svatý Kazimír (1458 - 1484), katolický kardinál a polský princ
- Jan I. Olbracht (1459 – 1501), polský král
- Zikmund II. August, (1520 - 1572), polský král
- Jan II. Kazimír Vasa (1609 – 1672), polský král
- Jan Matejko (1838 – 1893), malíř
- Ludwig Gumplowicz (1838 – 1909), sociolog a právník
- Olga Boznańska (1865 - 1940), malířka
- Bronisław Malinowski (1884 – 1942), anglický etnolog a sociolog
- Stefan Banach (1892 – 1945), matematik
- Roman Ingarden (1893 – 1970), filozof
- Cvi Hecker (* 1931), izraelský architekt
- Jerzy Hoffman (* 1932), režisér a scenárista
- Jerzy Stuhr (* 1947), herec a režisér
- Robert Kubica (* 1984), pilot Formuly 1
- Agnieszka Radwańska (* 1989), profesionální tenistka
Osobnosti spojené s městem
- Stanisław I. ze Szczepanowa (okolo 1030 – 1079), katolický biskup a mučedník, krakovský biskup
- Ján III. Turzo (1437 – 1508), patricij, obchodník a podnikatel
- Veit Stoss (polsky Wit Stwosz) (okolo 1448 – 1533), sochař, grafik a malíř
- Mikuláš Koperník (1473 – 1543), polsko-německý astronom, filozof, humanista, kanonik a ekonom
- Georg Trakl (1887 – 1914), rakouský lyrik a expresionistický básník
- Oskar Schindler (1908 – 1974), německý továrník, záchrance 1 200 Židů před holocaustem
- Czesław Miłosz (1911 – 2004), básník, spisovatel, akademik, a překladatel, držitel Nobelovy ceny za literaturu
- Jan Pavel II. (1920 – 2005), 264. papež, krakovský arcibiskup
- Stanisław Lem (1921 – 2006), filozof, spisovatel sci-fi literatury a futurolog
- Wisława Szymborska (* 1923), poetka, esejistka, literární kritička a překladatelka, držitelka Nobelovy ceny za literaturu
- Roman Polański (* 1933), režisér, scenárista, filmový a divadelní herec, filmový producent
- Nigel Kennedy (* 1956), britský houslista
Partnerská města
.png){kind=small}
.png){kind=small}
Související články
- Obvařanek – tradiční krakovské pečivo
- Vlajka Krakova
- Tramvajová doprava v Krakově
Reference
- ↑ Krakov v roce 2007 předstihl v počtu obyvatel Łódź. Viz: Główny Urząd Statystyczny: Rocznik demograficzny 2007, Warszawa 2008, s.101. Dostupné on-line[1]
- ↑ Jan Długosz: Roczniki, czyli kroniki sławnego Królestwa Polskiego 1 - 2, Warszawa 1961, s. 188 - 189.
- ↑ http://www.bip.krakow.pl/?sub_dok_id=19950
Externí odkazy
- http://www.krakow.pl Oficiální stránka města
- http://www.wirtualnykrakow.pl Virtuální Krakov
|
|
 Polské památky na seznamu světového dědictví UNESCO
|
|---|
|
Bělověžský prales • Dřevěné kostely v jižním Malopolsku • Hala století ve Vratislavi • Hrad Malbork • |
| Polsko – Polska – (PL) |
|---|
| Polská vojvodství a jejich hlavní města |
|
Dolnoslezské (Vratislav) • Kujavsko-pomořské (Bydhošť a Toruň) • Lodžské (Lodž) • Lublinské (Lublin) • Lubušské (Gorzów Wielkopolski a Zelená Hora) • Malopolské (Krakov) • |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |