V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Tanach

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
{{Různé významy|druhý=bloku vesnic v [[Izrael]]i|stránka=Ta'anach}}
{{Různé významy|druhý=bloku vesnic v [[Izrael]]i|stránka=Ta'anach}}
-
{{Judaismus}}
 
'''Tanach''' ({{Vjazyce|he}} {{Cizojazyčně|he|תנ״ך}}) je [[akronym]], kterým se v [[Judaismus|židovství]] označují posvátné spisy, které jsou součástí [[Bible]]. Jelikož jsou (na rozdíl od zbytku Bible) psány hebrejsky, označují se někdy také jako [[hebrejská bible]]. Akronym ''Tanach'' vznikl z počátečních písmen názvů jednotlivých sbírek těchto spisů (''t-n-k''):
'''Tanach''' ({{Vjazyce|he}} {{Cizojazyčně|he|תנ״ך}}) je [[akronym]], kterým se v [[Judaismus|židovství]] označují posvátné spisy, které jsou součástí [[Bible]]. Jelikož jsou (na rozdíl od zbytku Bible) psány hebrejsky, označují se někdy také jako [[hebrejská bible]]. Akronym ''Tanach'' vznikl z počátečních písmen názvů jednotlivých sbírek těchto spisů (''t-n-k''):
#''[[Tóra]]'' ({{cizojazyčně|he|תורה}}; Zákon, Učení), označovaná podle počtu knih, které obsahuje, někdy jako ''Chumaš'' ({{cizojazyčně|he|חומש}}; „Pětice“); v [[křesťanství]] jsou tyto spisy označovány jako [[Pentateuch]] (pětikniží);
#''[[Tóra]]'' ({{cizojazyčně|he|תורה}}; Zákon, Učení), označovaná podle počtu knih, které obsahuje, někdy jako ''Chumaš'' ({{cizojazyčně|he|חומש}}; „Pětice“); v [[křesťanství]] jsou tyto spisy označovány jako [[Pentateuch]] (pětikniží);
Řádka 7: Řádka 6:
Tanach bývá někdy označován také jako ''Mikra'' ({{cizojazyčně|he|מקרא}}; „čtení“). Někdy se celek tanachu označuje prostě jako Tóra.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Lemaître | jméno = Nicole | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Slovník křesťanské kultury | vydavatel = Garamond | místo = Praha | rok = 2002 | isbn = 80-86379-41-8 | kapitola = | strany = 61 | jazyk = }}</ref>
Tanach bývá někdy označován také jako ''Mikra'' ({{cizojazyčně|he|מקרא}}; „čtení“). Někdy se celek tanachu označuje prostě jako Tóra.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Lemaître | jméno = Nicole | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Slovník křesťanské kultury | vydavatel = Garamond | místo = Praha | rok = 2002 | isbn = 80-86379-41-8 | kapitola = | strany = 61 | jazyk = }}</ref>
== Terminologie ==
== Terminologie ==
-
[[Soubor:Targum.jpg|thumb|left|[[Rukopis]] [[targum]]u z 11. století]]
 
Rozdělení posvátných spisů židovství do tří částí je dobře dosvědčeno z [[rabín]]ské literatury období druhého chrámu. Neužívalo se ovšem označení ''Tanach'', nýbrž ''Mikra''. V akademickém prostředí se dnes užívá pro označení celku těchto spisů pojmu [[hebrejská bible]].  
Rozdělení posvátných spisů židovství do tří částí je dobře dosvědčeno z [[rabín]]ské literatury období druhého chrámu. Neužívalo se ovšem označení ''Tanach'', nýbrž ''Mikra''. V akademickém prostředí se dnes užívá pro označení celku těchto spisů pojmu [[hebrejská bible]].  
-
Spisy tanachu jsou zapsány hebrejsky, avšak části [[kniha Daniel|knihy Daniel]], [[kniha Ezdráš|Ezdráš]], jedna věta v [[kniha Jeremjáš|Jeremjáši]] a jedno sousloví v [[Genesis|knize Genesis (Berešit)]] jsou [[aramejština|aramejsky]], zapsány ovšem [[hebrejské písmo|hebrejským písmem]].  
+
Spisy tanachu jsou zapsány hebrejsky, avšak části [[kniha Daniel|knihy Daniel]], [[kniha Ezdráš|Ezdráš]], jedna věta v [[kniha Jeremjáš|Jeremjáši]] a jedno sousloví v [[Genesis|knize Genesis (Berešit)]] jsou [[aramejština|aramejsky]], zapsány ovšem [[hebrejské písmo|hebrejským písmem]].
 +
 
 +
== Galerie ==
 +
<gallery heights="190" widths="190">
 +
File:Entire Tanakh scroll set.png|Tanach
 +
File:Targum-MS 206.jpg|[[Rukopis]] [[targum]]u z 11. století
 +
</gallery>
== Kánon ==
== Kánon ==
-
:''Hlavní článek: [[Biblický kánon]].
+
{{Hlavní článek|Biblický kánon}}
Podle židovské tradice se tanach skládá z 24 spisů, neboť židé uznávají tzv. [[palestinský kánon]], jehož užívají také [[protestantství|protestantské církve]]. Pořadí těchto knih v židovství a křesťanství je odlišné, stejně jako počítání knih, protože některé z nich křesťané počítají za dvě samostatné. [[Katolická církev]] a [[pravoslaví]], které uznávají [[bible|bibli]] v rozsahu [[alexandrijský kánon|alexandrijského kánonu]], považují za součást svého [[Starý zákon|Starého zákona]] několik tzv. [[deuterokanonický spis|deuterokanonických spisů]], které nebyly sepsány v hebrejštině, ale v [[řečtina|řečtině]].
Podle židovské tradice se tanach skládá z 24 spisů, neboť židé uznávají tzv. [[palestinský kánon]], jehož užívají také [[protestantství|protestantské církve]]. Pořadí těchto knih v židovství a křesťanství je odlišné, stejně jako počítání knih, protože některé z nich křesťané počítají za dvě samostatné. [[Katolická církev]] a [[pravoslaví]], které uznávají [[bible|bibli]] v rozsahu [[alexandrijský kánon|alexandrijského kánonu]], považují za součást svého [[Starý zákon|Starého zákona]] několik tzv. [[deuterokanonický spis|deuterokanonických spisů]], které nebyly sepsány v hebrejštině, ale v [[řečtina|řečtině]].
== Reference ==
== Reference ==
Řádka 23: Řádka 27:
* ''Biblia hebraica stuttgartensia''. Elliger, K.; Rudolph, W. [eds.]. Stuttgart : Deutsche Bibelgesellschaft, 2001. ISBN 3-438-05222-9.
* ''Biblia hebraica stuttgartensia''. Elliger, K.; Rudolph, W. [eds.]. Stuttgart : Deutsche Bibelgesellschaft, 2001. ISBN 3-438-05222-9.
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
 
 +
{{Judaismus}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Starý zákon]]
[[Kategorie:Starý zákon]]
[[Kategorie:Židovská náboženská literatura]]
[[Kategorie:Židovská náboženská literatura]]
[[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]]
[[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]]

Aktuální verze z 27. 2. 2023, 19:27


Tanach (hebrejsky תנ״ך‎) je akronym, kterým se v židovství označují posvátné spisy, které jsou součástí Bible. Jelikož jsou (na rozdíl od zbytku Bible) psány hebrejsky, označují se někdy také jako hebrejská bible. Akronym Tanach vznikl z počátečních písmen názvů jednotlivých sbírek těchto spisů (t-n-k):

  1. Tóra (תורה‎; Zákon, Učení), označovaná podle počtu knih, které obsahuje, někdy jako Chumaš (חומש‎; „Pětice“); v křesťanství jsou tyto spisy označovány jako Pentateuch (pětikniží);
  2. Nevi'im (נביאם‎; Proroci);
  3. Ktuvim (כתובים‎; Spisy).

Tanach bývá někdy označován také jako Mikra (מקרא‎; „čtení“). Někdy se celek tanachu označuje prostě jako Tóra.[1]

Obsah

Terminologie

Rozdělení posvátných spisů židovství do tří částí je dobře dosvědčeno z rabínské literatury období druhého chrámu. Neužívalo se ovšem označení Tanach, nýbrž Mikra. V akademickém prostředí se dnes užívá pro označení celku těchto spisů pojmu hebrejská bible. Spisy tanachu jsou zapsány hebrejsky, avšak části knihy Daniel, Ezdráš, jedna věta v Jeremjáši a jedno sousloví v knize Genesis (Berešit) jsou aramejsky, zapsány ovšem hebrejským písmem.

Galerie

Tanach

Rukopis targumu z 11. století

Kánon

Hlavní článek: Biblický kánon

Podle židovské tradice se tanach skládá z 24 spisů, neboť židé uznávají tzv. palestinský kánon, jehož užívají také protestantské církve. Pořadí těchto knih v židovství a křesťanství je odlišné, stejně jako počítání knih, protože některé z nich křesťané počítají za dvě samostatné. Katolická církev a pravoslaví, které uznávají bibli v rozsahu alexandrijského kánonu, považují za součást svého Starého zákona několik tzv. deuterokanonických spisů, které nebyly sepsány v hebrejštině, ale v řečtině.

Reference

  1. ↑ LEMAÎTRE, Nicole, a kol. Slovník křesťanské kultury. Praha : Garamond, 2002. ISBN 80-86379-41-8. S. 61.  

Související články

Bibliografie

  • Biblia hebraica stuttgartensia. Elliger, K.; Rudolph, W. [eds.]. Stuttgart : Deutsche Bibelgesellschaft, 2001. ISBN 3-438-05222-9.



Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Tanach“