Bělá pod Bezdězem

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 31. 3. 2022, 08:58

Radnice ve městě Bělá pod Bezdězem (2010)

Bělá pod Bezdězem (německy Weisswasser) je město ležící na okraji středočeského kraje 14 km na severozápad od Mladé Boleslavi. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou.

Historie

Původní obec

Původní obec zvaná Bezděz byla založena Kunrátem a Hertvíkem z Kravař v roce 1264. 22. října téhož roku byla povýšena Přemyslem Otakarem II. na město. Město trpělo nedostatkem vody, a proto v roce 1304 nechal Hynek Berka z Dubé se svolením Václava II. vystavět město nové blíže potoku Bělá a na toto přenesl práva původního.

Nové místo i jméno

Zakládací listina byla vydána 24. dubna 1337 a nově založené město bylo pojmenováno Nový Bezděz. Jméno se však neujalo a brzy se i pro město vžil název blízkého potoka – Bělá. Za vlády Václava IV. se rozvíjející město dostalo do majetku pánů z Michalovic a bez panovnické podpory se výstavba zastavila. Během husitských válek byla dvakrát dobyta a obsazena. V roce 1468 rod Michalovických vymřel a majetnictví města se několikrát měnilo.

Změny v 16.století

Jan Janovic nechal roku 1502 vybudovat vodovod. V období let 1514 až 1521 zde fungovala českobratrská tiskárna a v 16.století se zde vyrábělo sukno.^[1]. Koncem 16.století byl vlastníkem města a panství bělsko-kuřivodského Jan Berka z Dubé a Lipé. Když roku 1582 zemřel, město převzal Aleš Berka z Dubé a Lipé. Začal s přestavbou zámku a konšelům, které často peskoval, koupil radnici. V roce 1599 se po úmrtí manželky pominul a zastřelil. Město a panství převzal jeho strýc Bohuchval z Dubé a Lipé, který v přestavbě zámku pokračoval.^[2]. O panství přišel po bitvě na Bílé hoře. Po jeho emigraci Bělou převzali Valdštejnovi.

Od 17.století

V letech 1678 až 1848 město vlastnil rod Valdštejnů. Roku 1696 vznikla papírna, která se později začala rozšiřovat a v roce 1765 byla v zámku zřízena manufaktura zaměstnávající hlavně děti. Pak se Bělá stala místem okresního zastupitelstva a soudu. Po roce 1918 zde okres byl zrušen, ve třicátých letech zanikla textilka.^[3].

Pamětihodnosti

Městská památková zóna

Náměstí v Bělé

Má 11 částí, objektů:

• V nejvyšším bodě města stojí zámek ve tvaru nepravidelného pětiúhelníku s 30 metrů vysokou věží. Původně zde stávala gotická tvrz, pak došlo k řadě přestaveb, zejména v roce 1689. V zámku je umístěno muzem města, většina jeho prostor byla přebudována na byty. Součástí je i zámecká kaple z roku 1629.
• Česká brána, poslední z někdejších čtyř na vchodech do středu města, součást mohutných hradeb. Je vysoká 13 metrů, doplněná hranolovitou věží.
• Klášter Řádu sv. Augustina s kostelem sv.Václava. Klášter byl roku 1571 byl opuštěn, ač nebyl poškozený. V roce 1633 došlo k přestavbě. Kostel byl poškozen husity a přestavěn do dnešní podoby v letech 1709 až 1712. Řeholníci zde působili ještě r. 1948 (viz litoměřický diecézní katalog A.D.1948)
• Děkanský chrám Povýšení sv.Kříže byl postaven v 14.století, po požáru v roce 1635 byl barokně přestavěn. Velké opravy se dočkal roku 1881.
• Radnice na náměstí byla postavena v roce 1613, v 19.století bylo přistavěno patro. Součástí areálu je také šatlava z roku 1852.
• Městský dům čp.85, stojí na náměstí od poloviny 18.století
• Městský dům čp.86, také na náměstí vedle radnice, první zmínky jsou z roku 1797.
• Budova děkanství z roku 1807
• Socha sv.Jana Nepomuckého z počátků 18.století, stávala na náměstí, nyní je opodál před kostelem
• Mariánský sloup byl věnován Arnoštem z Valdštejna roku 1681 jako dík za zachránění města od moru
• Pomník Na stráž byl postaven v roce 1931 v parku, autorem je Josef Mařatka.

Školství

V prostorách zámku působila do roku 1904 Vyšší lesnická škola. V tomto roce se přestěhovala do větších prostor do 40 km vzdálených Zákup.^[4] Památkou na školu je pěkná parková úprava hlavního náměstí, kdysi tržiště.

Zajímavosti

Partnerským městem Bělé je německé město Gross-Bieberau.

Místní části

• Bělá pod Bezdězem
• Bezdědice
• Březinka
• Hlínoviště
• Vrchbělá

Partnerská města

• Groß-Bieberau, Německo

Literatura

• Zadní strana plánku města vydaného v roce 2002 ing.Petrem Bočkem popisuje památkové objekty

Reference

1. ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb : Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Bělá pod Bezdězem, s. 16.  
2. ↑ HOFFMANN, Zbyněk. Bezděz – sborník Českolipska. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipsko, 1997. ISBN 80-901955-2-0. Kapitola Aleš Berka z Dubé a Lipé, s. 136.  
3. ↑ Českolipsko a Máchův kraj. Děčín : Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Bělá pod Bezdězem, s. 29.  
4. ↑ ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. 2. vyd. Zákupy : Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. S. 34.