Helgoland

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 25. 11. 2020, 12:18

Letecký pohled na Helgoland (2012)

Letecký pohled na Helgoland (2012)

Pohled z ptačí perspektivy, Helgoland, c. 1890–1900

Mapa ostrovů (1910)

Helgoland je ostrov v Severním moři, který je součástí Německa. Ostrov má rozlohu přibližně 1 km² a okolo 1650 obyvatel, z nichž většinu tvoří Frísové. V minulosti byl Helgoland součástí Dánska a Velké Británie, od roku 1890 patří Německu (výměnou s Británií za Zanzibar).

Poloha

Helgoland se nachází v oblasti Pinnenberg ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Hlavní ostrov sousedí s ostrovem, kterému se říká Duna a který je takto označován především proto, že vypadá jako písečná pláž. Oba ostrovy jsou chráněnou přírodní oblastí. Helgoland je velký přibližně 1 km² a přilehlá Duna asi 0,7 km², přesná poloha ostrova je 54°11' severní šířky a 7°53' východní délky. Na severozápadě ostrova se nachází symbol celého Helgolandu, je to skalnatý výběžek a říká se mu „Dlouhá Anna“.

Pamětihodnosti

Velmi zajímavě je postavena místní vysílací věž, je to příhradová stavba s trojúhelníkovým průřezem, která je ještě navíc jištěná pomocí kotevních lan. Nedaleko retranslační věže se nachází maják. Majákem je však až od roku 1952, v 2. světové válce byla jeho stavba koncipována jako věž pro protiletadlová děla. Tento maják je vybaven jedním s nejsilnějších světel, při dobré viditelnosti ho lze vidět až na Východofríských ostrovech, dosahuje viditelnosti až 77 780 metrů. Na ostrově se nachází asi 400 m podzemních prostor, které měly dříve sloužit jako bunkry. Přesný počet a délka však dosud není znám. V severní části ostrova se nachází kostel Sv. Mikuláše, jehož vnitřní zařízení pochází částečně ještě z původního ostrovního kostela. Kostel je návštěvníkům zpřístupněn. V dolní části ostrova v blízkosti přístavu se nachází vodárna, která z mořské vody vyrábí vodu pitnou. Cena pitné vody je na Helgolandu čtyřikrát vyšší než na pevnině.

Doprava

Během turistické sezóny (duben – září) plují z pevniny na Helgoland tzv. lázeňské mořské lodě nebo rychlejší katamarány. Nejdůležitější přístavy pro spojení s Helgolandem jsou Büsum, Cuxhaven, Bremerhaven a Wilhelmshaven. Na rozdíl od katamaránů nesmějí lázeňské lodě přistávat přímo v helgolandském přístavu. Lázeňské lodě doplují do kotviště, kde pasažéři musí přestoupit do člunů a těmi jsou posléze dopraveni na ostrov. V zimním období (od října do března) pluje k Helgolandu jen jediná loď, jmenuje se „Funny girl“ a připlouvá z přístavu Cuxhaven, všechny ostatní lodě jsou mimo provoz. Plavba v této sezóně není nijak příjemná a může být i nebezpečná a toto spojení využívají především obyvatelé Helgolandu nebo jejich příbuzní. Na Helgoland lze také letět, neboť na ostrůvku Duna je vybudováno malé letiště. Let trvá přibližně 20–30 minut a nabízí ho letecká společnost OLT z měst Bremerhaven, Büsum a Hamburk. Na Helgoland nesmí být podle zákona dovážena žádná vozidla ani kola. Používat vozidlo zde smí pouze policie, záchranná služba, celní správa a hasiči. V zimních měsících je pro kola udělena výjimka dětem a mladistvým.

Turismus

Obyvatelé Helgolandu žijí především z příjmů v turistické oblasti. Na Helgolandu jsou duty free shopy, řemeslné výrobny i vědecké instituce (Biologický ústav Helgoland zkoumá život v moři, Ornitologický ústav se zabývá životem ptáků v této oblasti). Helgoland může být označen jako mořská lázeňská oblast. Turistům je zde k dispozici 2000 lůžek, a to jak v privátním ubytování, penzionech, tak i v hotelech. Přestože se někdy objevují opačné informace, ostrov je součástí Schengenského prostoru, pouze má výjimku z jednotného prostoru DPH, což umožňuje existenci duty free shopů.

Související články

• Bitva u Helgolandu
• První bitva u Helgolandské zátoky
• Druhá bitva u Helgolandské zátoky