Peruc
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (Nahrazení textu „Hroznata“ textem „Hroznata“) |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 31: | Řádka 31: | ||
| NUTS3 = CZ042 | | NUTS3 = CZ042 | ||
| nad.výš = 335 | | nad.výš = 335 | ||
- | }} | + | }}'''Peruc''' je [[městys]] nacházející se v [[Okres Louny|okrese Louny]], na východ od okresního města a nedaleko řeky [[Ohře]]. |
- | '''Peruc''' je [[městys]] nacházející se v [[Okres Louny|okrese Louny]], na východ od okresního města a nedaleko řeky [[Ohře]]. | + | * Ke dni 1.1. [[2019]] zde žilo '''2 292''' obyvatel. |
+ | |||
== Části městyse == | == Části městyse == | ||
- | * Peruc | + | * '''Peruc''' |
* [[Černochov]] | * [[Černochov]] | ||
* [[Hřivčice]] | * [[Hřivčice]] | ||
Řádka 43: | Řádka 44: | ||
* [[Telce]] | * [[Telce]] | ||
== Historie == | == Historie == | ||
- | První písemné zmínky o Peruci jsou z roku 1170, kdy zde vládli synové komorníka králové Sezemy – [[Měšek]] a | + | První písemné zmínky o Peruci jsou z roku 1170, kdy zde vládli synové komorníka králové Sezemy – [[Měšek]] a Hroznata. Oba dva jako rytíři podnikli cestu do [[Palestina|Palestiny.]] Před husitskými válkami patřila část Peruce [[premonstráti|premonstrátskému]] klášteru na [[Strahov (Praha)|Strahově]]. Později došlo k několika změnám majitelů perucké tvrze. Ze známějších rodů to byli [[Pětipesští]] (proslulí lapkové) a před třicetiletou válkou [[Hruškové z Března]]. V roce 1673 koupil Peruc [[Jan Jetřich z Ledeburu]], jehož potomci zde sídlili do roku 1798. Od roku 1814 ji vlastnili [[Thunové]]. |
Za Ledeburů byly na Peruci postaveny dvě nejvýznamnější stavby. Přestavbu zámku prováděl známý italský stavitel [[Antonio Porta]] a po něm [[Petr Pavel Columbani]], který také narýsoval plán [[kostel]]a sv. Petra a Pavla a v jednotném [[architektura|architektonickém]] slohu projektoval i [[náměstí]]. Sochařská výzdoba zámku pochází z dílny [[Ignác Platzer|Ignáce Platzera]] z doby kolem roku 1770. Do této doby se datuje i vznik zámeckého [[park]]u. | Za Ledeburů byly na Peruci postaveny dvě nejvýznamnější stavby. Přestavbu zámku prováděl známý italský stavitel [[Antonio Porta]] a po něm [[Petr Pavel Columbani]], který také narýsoval plán [[kostel]]a sv. Petra a Pavla a v jednotném [[architektura|architektonickém]] slohu projektoval i [[náměstí]]. Sochařská výzdoba zámku pochází z dílny [[Ignác Platzer|Ignáce Platzera]] z doby kolem roku 1770. Do této doby se datuje i vznik zámeckého [[park]]u. | ||
S účinností od [[1. prosinec|1. prosince]] [[2006]] byl [[10. listopad]]u [[2006]] obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=13&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. listopadu 2006</ref> | S účinností od [[1. prosinec|1. prosince]] [[2006]] byl [[10. listopad]]u [[2006]] obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=13&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. listopadu 2006</ref> | ||
Řádka 54: | Řádka 55: | ||
<references/> | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
- | + | * [https://www.peruc.cz Oficiální stránky městyse] | |
- | * | + | * [http://www.iperuc.cz Internetový magazín nejen o Peruci] |
- | * http://www. | + | |
- | + | ||
- | + | {{Commonscat|Peruc}}{{Městys Peruc}}{{Okres Louny}}{{Článek z Wikipedie}} | |
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | {{Okres Louny}} | + | |
[[Kategorie:Peruc| ]] | [[Kategorie:Peruc| ]] | ||
[[Kategorie:Městyse v Čechách]] | [[Kategorie:Městyse v Čechách]] | ||
- | + | [[Kategorie:Okres Louny]] | |
[[Kategorie:Obce v okrese Louny]] | [[Kategorie:Obce v okrese Louny]] |
Aktuální verze z 7. 1. 2020, 19:44
Peruc je městys nacházející se v okrese Louny, na východ od okresního města a nedaleko řeky Ohře.
- Ke dni 1.1. 2019 zde žilo 2 292 obyvatel.
Obsah |
Části městyse
Historie
První písemné zmínky o Peruci jsou z roku 1170, kdy zde vládli synové komorníka králové Sezemy – Měšek a Hroznata. Oba dva jako rytíři podnikli cestu do Palestiny. Před husitskými válkami patřila část Peruce premonstrátskému klášteru na Strahově. Později došlo k několika změnám majitelů perucké tvrze. Ze známějších rodů to byli Pětipesští (proslulí lapkové) a před třicetiletou válkou Hruškové z Března. V roce 1673 koupil Peruc Jan Jetřich z Ledeburu, jehož potomci zde sídlili do roku 1798. Od roku 1814 ji vlastnili Thunové. Za Ledeburů byly na Peruci postaveny dvě nejvýznamnější stavby. Přestavbu zámku prováděl známý italský stavitel Antonio Porta a po něm Petr Pavel Columbani, který také narýsoval plán kostela sv. Petra a Pavla a v jednotném architektonickém slohu projektoval i náměstí. Sochařská výzdoba zámku pochází z dílny Ignáce Platzera z doby kolem roku 1770. Do této doby se datuje i vznik zámeckého parku. S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.[1] 9. března 2007 převzali zámek noví majitelé pocházející z waleského Cardiffu, kteří jej od obce koupili za 19 milionů Kč. Do oprav se předpokládají investice až 150 milionů Kč, čelní fasádu zámku opravila obec už před prodejem.[2] Peruc je také spojována se známou pověstí o Oldřichovi a Boženě.
Související články
Reference
- ↑ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
- ↑ Perucký zámek koupili Britové. Chtějí v něm hotel. (idnes.cz, 8. 3. 2007)
Externí odkazy
|
Městys Peruc |
---|
Černochov • Hřivčice • Chrastín • Pátek • Peruc • Radonice nad Ohří • Stradonice • Telce |
Města a obce okresu Louny |
---|
Bitozeves • Blatno • Blažim • Blšany u Loun • Blšany • Brodec • Břvany • Cítoliby • Čeradice • Černčice • Deštnice • Dobroměřice • Domoušice • Holedeč • Hříškov • Hřivice • Chlumčany • Chožov • Chraberce • Jimlín • Koštice • Kozly • Krásný Dvůr • Kryry • Lenešice • Libčeves • Liběšice • Libočany • Libořice • Lipno • Lišany • Líšťany • Louny • Lubenec • Měcholupy • Nepomyšl • Nová Ves • Nové Sedlo • Obora • Očihov • Opočno • Panenský Týnec • Peruc • Petrohrad • Pnětluky • Počedělice • Podbořanský Rohozec • Podbořany • Postoloprty • Raná • Ročov • Slavětín • Smolnice • Staňkovice • Toužetín • Tuchořice • Úherce • Velemyšleves • Veltěže • Vinařice • Vrbno nad Lesy • Vroutek • Vršovice • Výškov • Zálužice • Zbrašín • Žatec • Želkovice • Žerotín • Žiželice |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |