Jantar

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 9. 7. 2019, 11:20

Přírodní Jantar

Prehistorický Jantar z okolí slavné jeskyně Altamira (starý asi 20 000 let)

Pohárek se znakem města Gdaňsku

Jantar je zvláštní forma uhlíkatého minerálu. Jedná se o mineralizovanou pryskyřici třetihorních jehličnanů starou až 50 milionů let. Průměrné chemické složení jantaru bylo určeno jako C₁₀H₁₆O. Nejběžnější barva jantaru je zlatavě žlutá, ale nalézají se odrůdy zcela průhledné, červené, kávové i bílé. Zajímavé je, že se dodnes nepodařilo jantar uměle vyrobit, přestože je poměrně dobře známo jeho chemické složení i předpokládaný postup vzniku.

Vznik

Jantar je tvrdá, lehká a křehká látka. Jde o fosilizovanou pryskyřici některých stromů starou 25 až 40 milionů let, uloženou v nepravidelných vrstvách třetihorních písků a jílovitých břidlic. Stromy produkují pryskyřici jako ochranu proti nemocem a napadení hmyzem, když mají poškozenou kůru nebo byly napadeny kůrovci a podobným hmyzem. Pryskyřice ztvrdla ve vlhkých sedimentech (jako je jíl a písek), které se vytvářely na dně lagun nebo v deltách řek a uchovala se v zemské kůře po tisíce let. Jantar je organického původu a má amorfní strukturu. Jeho složení se liší v závislosti na stromu, ze kterého pochází, i když všechny druhy jantaru obsahují terpeny nebo složky, které jsou společné ztvrdlým pryskyřicím. V Evropě vznikl jantar z pryskyřice jehličnanu Pinus Succinifera, v Americe pochází z luštěniny Hymenaea Courbaril.

Vlastnosti

Třeme-li jantar vlněnou látkou, vzniká záporný náboj statické elektřiny. Tuto vlastnost jantaru popsal již v 6. století př. n. l. Thales z Milétu. Odtud pochází název elektřina, protože řecký název pro jantar je elektron. Jantar taje při 287 °C a je hořlavý. V antice si lidé mysleli, že má jantar mystické a magické vlastnosti, v mnohých kulturách byl používaný jako talisman nebo léčebný prostředek.

Odrůdy jantaru

Jantar se vyskytuje v osmi barevných variantách: žlutý (nejběžnější), oranžový, červený, bílý, hnědý, modrozelený a černý nebo mechový. Existuje široká škála odstínů těchto barev. Nejkrásnější, nejcennější a nejoceňovanější je červený jantar z oblasti Chiapas (Mexiko).

• modrý jantar – pochází ze Sicílie a modravě fluoreskuje;
• černý jantar (gagát) – z Rumunska;
• valchovit – neprůhledná odrůda z Čech

Využití

V závislosti na kvalitě je komerčně využíván pro výrobu šperků, což je jeho dnešní nejrozšířenější využití. Těžba jantaru se provádí dvěma způsoby: v povrchových lomech a podzemních dolech. Výroba šperků a ozdobných předmětů z jantaru má dlouhou tradici, neboť je vyráběli Germáni již v mladší době kamenné. Patrně nejvýznamnějším uměleckým artefaktem v tomto oboru byla pověstná Jantarová komnata, místnost obložená nádhernými umělecky zpracovanými jantarovými bloky v Petrohradském carském paláci. Během 2. světové války německá okupační vojska Jantarovou komnatu rozebrala a odvezla na neznámé místo. Dodnes se po této kulturní památce bezvýsledně pátrá.

Naleziště

Jantarová mapa celého Ruska (2014)

První zmínky o sběru jantaru pochází z oblasti Baltského moře. Nejstarší, člověkem zpracovaný kus jantaru pochází z období před 30 tisíci lety a byl nalezen v Hannoveru. Jantar se nalézá v podobě valounků, hlíz a zrn v náplavech a v usazených horninách. Největší nalezené exempláře dosahovaly rozměrů lidské hlavy a váhy přibližně 10 kg. V ČR se nachází ve sladkovodních třetihorních usazeninách české křídy u Valchova, Boršova nebo Velkých Opatovic. Největší naleziště v Evropě a na světě vůbec je na jižním pobřeží Baltského moře. Odhaduje se, že devadesát procent světových zásob se nachází v okolí ruského Kaliningradu. Další naleziště jsou v Rumunsku, na Sicílii nebo ve Velké Británii. Ve světě pak třeba v Barmě či ve Střední Americe a Mexiku, kde jde o klovatinu tropické dřeviny kopálu.

Příměsi

Stávalo se, že pryskyřice vytékající z kmene stromu zachytila vzduchové bubliny, kapky vody, prachové částečky nebo malé rostliny (orchideje, houby, mechy, lišejníky, semínka a miniaturní květy), hmyz, červy a další drobné živočichy jako mravence, pavouky, komáry, včely, termity, motýly a vážky, dokonce i ještěrky, žáby a štíry. Díky tomu se zachovala jejich buněčná struktura a dokonce i části jejich DNA. Tyto příměsi jsou zdrojem nejen krásy, ale i velkého množství velmi důležitých vědeckých informací. Existují vzorky jantaru velmi cenné z paleoambientálního hlediska, které umožňují vědcům rekonstruovat modely dávno ztracených ekosystémů. Velikost, druh, její viditelnost, množství a dokonce její poloha jsou důležité faktory, které se podílí na hodnocení příměsí.

Baltický jantar

Tento rostlinný polodrahokam je vlastně fosilní pryskyřice jehličnanů, která je starší než 40 milionů let. To, co odlišuje baltický jantar od jantaru z jiných oblastí, je vysoký podíl kyseliny jantarové. V baltickém jantaru se jí nachází 5 až 8 %, zatímco v ostatních typech jantaru je tento podíl mnohem menší. Jantar z Baltského moře patří mezi nejstarší a nejcennější na světě.

Falešný jantar

Ve šperkařství se můžeme setkat i s falešným jantarem, který je ve skutečnosti vyroben z komerčních pryskyřic a barviv s podobným optickým efektem, charakteristickým pro jantar. Někteří výrobci jsou schopni vyrobit dokonce falešný jantar obsahující hmyz. Můžete ověřit pravost jantaru tak, že vystavíte jantar plameni. Syntetická pryskyřice se rychle začne rozpouštět a krčit. Dalším způsobem, jak ověřit pravost světlého jantaru (žlutého či oranžového), aniž bychom jej museli vystavovat ničivým plamenům, je pomocí ultrafialového záření. Pravý jantar odráží tyrkysově modrý nebo zelený odlesk, nazývaný „jantarová aura“. Auru lze spatřit i po dopadu slunečních paprsků, dopadajících pod určitým úhlem.

Bibliografie

• Bibliographical database of the international Literature about the Amber Room