Bukovice (Jeseník)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 13. 4. 2018, 10:28

Bukovice (německy: Buchelsdorf) jsou osada (místní část) města Jeseník. Leží podél toku Bělé mezi Jeseníkem a Adolfovicemi.

Obsah

1 Historie
- 1.1 Vývoj počtu obyvatel^[2]
2 Zajímavosti
3 Reference

Historie

Bukovice jsou poprvé spolehlivě zmiňovány roku 1416, v roce 1420 již patřily k frývaldovskému panství vratislavského biskupa a bylo zde fojtství. Spolu s Frývaldovem (dnes Jeseníkem) byla ves také v 2. polovině 15. století a první polovině 16. století zastavována či dávána v léno, naposledy v letech 1506–1547 Fuggerům, poté byla až do konce patrimoniální správy v roce 1850 v přímém držení biskupů. Bukovické fojtství bylo samostatným rytířským statkem, jehož držitelem byl r. 1527 doktor Hanuš Sachse, r. 1747 Johann Philipp Kuntschky, r. 1748 Gottfried Giebel a r. 1798 Jan Giebel.^[1] Bukovice byly samostatnou obcí do roku 1950, kdy byly sloučeny s Jeseníkem. Součástí Bukovic je dnes osada (základní sídelní jednotka) Dětřichov (něm. Dittershof). Byla založená na frývaldovském panství roku 1793 na místě dvou biskupských dvorů zmiňovaných roku 1694 a pojmenována po hudebním skladateli Karlu Dittersovi von Dittersdorf, který v té době vykonával funkci biskupského hejtmana na Frývaldově a řídil prvotní parcelaci. Rozkládá se zčásti na katastru Bukovic a zčásti na katastrálním území Seč u Jeseníka. Od roku 1850 je osadou Bukovic, po jejichž připojení k Jeseníku je jen součástí Bukovic jakožto části města Jeseník. Zavádějícím způsobem bylo zvoleno jméno Dětřichov pro část města Jeseník vzniklou z bývalých osad Dlouhá Hora, Mýtinka, Pasíčka a Seč.

Vývoj počtu obyvatel^[2]

Rok	1811	1836	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	637^{[p 1]}	957^{[p 2]}	1495	1552	1790	2026	2013	1848	2069^{[p 3]}^{[p 4]}	1260	1179	1041	1390	1806^{[p 5]}	1741^{[p 6]}

Zajímavosti

filiální kostel sv. Jiří z počátku 20. století
geologicky pozoruhodný amfibolitový lom

Reference

↑ bez Dětřichova
↑ z toho: Bukovice: 773, Dětřichov: 184
↑ z toho: 24 Čechoslováků, 2021 Němců; 1989 řím. kat., 32 evang., 33 starokatol. 2 izrael., 13 bez vyzn.
↑ z toho: Bukovice: 1796, Dětřichov: 273
↑ z toho: Bukovice: 1635, Dětřichov: 171
↑ z toho: Bukovice: 1567, Dětřichov: 174

↑ Ladislav Hosák: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 854-855
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 32; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bukovice (Jeseník)

Město Jeseník
Bukovice • Dětřichov • Jeseník

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[2] z Dětřichova

[3] z toho: Bukovice: 773, Dětřichov: 184

[4] z toho: 24 Čechoslováků, 2021 Němců; 1989 řím. kat., 32 evang., 33 starokatol. 2 izrael., 13 bez vyzn.

[5] z toho: Bukovice: 1796, Dětřichov: 273

[6] z toho: Bukovice: 1635, Dětřichov: 171

[7] z toho: Bukovice: 1567, Dětřichov: 174

[0] Ladislav Hosák: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 854-855

[1] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 32; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977

[1]

[2]

[p 1]

[p 2]

[p 3]

[p 4]

[p 5]

[p 6]

@@ Řádka 17: / Řádka 17: @@
 | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Bukovice| position=left |lat_deg=50 |lat_min=13 |lat_sec=08 |lon_deg=17 |lon_min=12 |lon_sec=41|float=center | caption= }}
 | web =
-}}
+}}'''Bukovice''' (německy: ''Buchelsdorf'') jsou osada (místní část) města [[Jeseník]]. Leží podél toku [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělé]] mezi Jeseníkem a [[Adolfovice]]mi.
-'''Bukovice''' (něm. ''Buchelsdorf'') jsou osada (místní část) města [[Jeseník]]. Leží podél toku [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělé]] mezi Jeseníkem a [[Adolfovice]]mi.
 == Historie ==
-Bukovice jsou poprvé spolehlivě zmiňovány roku 1416, v roce 1420 již patřily k frývaldovskému panství vratislavského biskupa a bylo zde fojtství. Spolu s Frývaldovem (dnes [[Jeseník]]em) byla ves také v 2. polovině 15. století a první polovině 16. století zastavována či dávána v léno, naposledy v letech 1506-1547 [[Fuggerové|Fuggerům]], poté byla až do konce patrimoniální správy v roce 1850 v přímém držení biskupů. Bukovické fojtství bylo samostatným rytířským statkem, jehož držitelem byl r. 1527 doktor Hanuš Sachse, r. 1747 Johann Philipp Kuntschky, r. 1748 Gottfried Giebel a r. 1798 Jan Giebel.<ref>Ladislav Hosák: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 854-855</ref>
+Bukovice jsou poprvé spolehlivě zmiňovány roku 1416, v roce 1420 již patřily k frývaldovskému panství vratislavského biskupa a bylo zde fojtství. Spolu s Frývaldovem (dnes [[Jeseník]]em) byla ves také v 2. polovině 15. století a první polovině 16. století zastavována či dávána v léno, naposledy v letech 1506–1547 Fuggerům, poté byla až do konce patrimoniální správy v roce 1850 v přímém držení biskupů. Bukovické fojtství bylo samostatným rytířským statkem, jehož držitelem byl r. 1527 doktor Hanuš Sachse, r. 1747 Johann Philipp Kuntschky, r. 1748 Gottfried Giebel a r. 1798 Jan Giebel.<ref>Ladislav Hosák: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 854-855</ref>
 Bukovice byly samostatnou obcí do roku [[1950]], kdy byly sloučeny s Jeseníkem.
 Součástí Bukovic je dnes osada (základní sídelní jednotka) '''Dětřichov''' (něm. ''Dittershof''). Byla založená na frývaldovském panství roku 1793 na místě dvou biskupských dvorů zmiňovaných roku 1694 a pojmenována po hudebním skladateli [[Karl Ditters von Dittersdorf|Karlu Dittersovi von Dittersdorf]], který v té době vykonával funkci biskupského hejtmana na Frývaldově a řídil prvotní parcelaci. Rozkládá se zčásti na katastru Bukovic a zčásti na katastrálním území Seč u Jeseníka. Od roku 1850 je osadou Bukovic, po jejichž připojení k Jeseníku je jen součástí Bukovic jakožto části města Jeseník. Zavádějícím způsobem bylo zvoleno jméno [[Dětřichov (Jeseník)|Dětřichov]] pro část města Jeseník vzniklou z bývalých osad Dlouhá Hora, Mýtinka, Pasíčka a Seč.
@@ Řádka 30: / Řádka 29: @@
 | 637<ref group="p ">bez Dětřichova</ref> || 957<ref group="p ">z toho: Bukovice: 773, Dětřichov: 184</ref> || 1495 || 1552 || 1790 || 2026 || 2013 || 1848 || 2069<ref group="p ">z toho: 24 Čechoslováků, 2021 Němců; 1989 řím. kat., 32 evang., 33 starokatol. 2 izrael., 13 bez vyzn.</ref><ref group="p ">z toho: Bukovice: 1796, Dětřichov: 273</ref> || 1260 || 1179 || 1041 || 1390 || 1806<ref group="p ">z toho: Bukovice: 1635, Dětřichov: 171</ref> || 1741<ref group="p ">z toho: Bukovice: 1567, Dětřichov: 174</ref>
 |}
-<references group="p " />
 == Zajímavosti ==
 * filiální kostel sv. Jiří z počátku 20. století
 * geologicky pozoruhodný [[amfibolit]]ový lom
-<!-- HlavičkaObecNav --><br />
-'''Bukovice'''&nbsp;|
-[[Dětřichov (Jeseník)|Dětřichov]]&nbsp;|
-[[Jeseník]]
-<!-- PatičkaObecNav --><br />
 == Reference ==
+<references group="p " />
 <references/>
+{{Commonscat|Bukovice (Jeseník)}}{{Město Jeseník}}{{Článek z Wikipedie}}
+[[Kategorie:Jeseník]]
 [[Kategorie:Vesnice okresu Jeseník]]