Šablona:Článek dne/2015/79

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 10. 1. 2018, 16:08

Dornier Do 335 Pfeil (Šíp) byl špičkový německý těžký stíhací letoun z konce druhé světové války. Do služby se jich ale dostala pouze hrstka.

V roce 1945 to byla nejrychlejší pístová stíhačka na světě !

Původ letounu se dá vystopovat až do doby první světové války, kdy Claudius Dornier navrhl mnoho hydroplánů poháněných motory v tandemu. Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší těžiště, při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a dá se lépe ovládat.

V roce 1939 firma pracovala na projektu velmi rychlého bombardéru (P.59) s motory v tandemu, ale Hermann Göring projekt roku 1940 zrušil.

V květnu roku 1942 Dornier předložil návrh vylepšené verze jako P.231 schopné nést náklad 1 000 kg pum. Návrh byl tedy vybrán. Na podzim roku 1942 však bylo řečeno, že typ nebude dlouho požádován; místo toho byla změněna role letounu na rychlý stíhací bombardér, ale se stejným nákresem s motory v tandemu, to ale zdrželo dodání prototypu.

Ten poprvé vzlétl na podzim roku 1943, šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory DB 603, jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou hřídel na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením – byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový. Při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání.

Do 335 byl první sériový letoun na světě s vystřelovacím sedadlem. Na konci války se připravovaly různé modifikace letounu (větší rozpětí a jiné) jako spojení dvou trupů (Do 635) nebo verze s výkonnějšími motory (Do 435).

Celkem se vyrobilo okolo 90 letounů, ale žádný nebyl vyzkoušen v boji.

@@ Řádka 5: / Řádka 5: @@
 V roce [[1945]] to byla nejrychlejší pístová [[Stíhací letoun|stíhačka]] na světě&nbsp;!
-Původ letounu se dá vystopovat až do doby [[První světová válka|první světové války]], kdy Claudius&nbsp;Dornier navrhl mnoho [[hydroplán]]ů poháněných motory v tandemu. Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na&nbsp;sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší [[těžiště]], při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a se dá lépe ovládat.
+Původ letounu se dá vystopovat až do doby [[První světová válka|první světové války]], kdy Claudius&nbsp;Dornier navrhl mnoho [[hydroplán]]ů poháněných motory v tandemu. Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na&nbsp;sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší [[těžiště]], při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a dá se lépe ovládat.
 V roce [[1939]] firma pracovala na projektu velmi rychlého [[bombardér]]u ('''P.59''') s motory v tandemu, ale Hermann&nbsp;Göring projekt roku [[1940]] zrušil.
-V květnu roku [[1942]] Dornier předložil návrh vylepšené verze jako '''P.231''' schopné nést náklad 1&nbsp;000 kg pum. Návrh byl tedy vybrán. Na podzim roku [[1942]] však bylo řečeno, že typ nebude dlouho požádován; místo toho byla změněna role letounu na rychlý stíhací bombardér, ale se stejným nákresem s motory v tandemu, to ale zdrželo dododání prototypu.
+V květnu roku [[1942]] Dornier předložil návrh vylepšené verze jako '''P.231''' schopné nést náklad 1&nbsp;000 kg pum. Návrh byl tedy vybrán. Na podzim roku [[1942]] však bylo řečeno, že typ nebude dlouho požádován; místo toho byla změněna role letounu na rychlý stíhací bombardér, ale se stejným nákresem s motory v tandemu, to ale zdrželo dodání prototypu.
-Ten poprvé vzlétl na podzim roku [[1943]], šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory [[Daimler-Benz DB 603|DB 603]], jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou [[hřídel]] na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením - byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový; při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání.
+Ten poprvé vzlétl na podzim roku [[1943]], šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory [[Daimler-Benz DB 603|DB 603]], jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou [[hřídel]] na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením – byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový. Při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání.
 Do 335 byl první sériový letoun na světě s&nbsp;vystřelovacím sedadlem. Na konci války se připravovaly různé modifikace letounu (větší [[rozpětí křídel|rozpětí]] a&nbsp;jiné) jako spojení dvou trupů ('''Do&nbsp;635''') nebo verze s výkonnějšími motory ('''Do&nbsp;435''').
 Celkem se vyrobilo okolo 90 letounů, ale žádný nebyl vyzkoušen v boji.
-<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>