V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Obecní dům

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „1484“ textem „1484“)
(+ Gigantické vylepšení)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Image:Praha - náměstí Republiky, Obecní dům.jpg|thumb|Obecní dům]]
+
[[Soubor:Czech-03720 - Municipal House-DJFlickr.jpg|thumb|250px|Obecní dům (2016)]]
-
[[File:Obecní dům noc 3.jpg|thumb|Noční snímek Obecního domu]]
+
[[Soubor:Czech-03722 - Municipal House Entrance-DJFlickr.jpg|thumb|250px|Obecní dům (2016)]]
-
[[Soubor:Praha Obecni Dum Sal Smetanuv.jpg|thumb|Smetanova síň Obecního domu]]
+
[[Soubor:Czech-03725 - Municipal House Powder Tower-DJFlickr.jpg|thumb|250px|Obecní dům a [[Prašná brána]] (2016)]]
-
[[soubor:Prag obecni dûm café innen.jpg|thumb|Kavárna v přízemí Obecního domu]]
+
[[Soubor:Praha Obecni Dum Sal Smetanuv.jpg|thumb|220px|Smetanova síň Obecního domu]]
-
{{Možná hledáte|opavský kulturní a památkový objekt - viz článek [[Obecní dům (Opava)]]}}
+
[[Soubor:Prag obecni dûm café innen.jpg|thumb|220px|Kavárna v přízemí Obecního domu]]
-
'''Obecní dům''' (původním názvem '''Reprezentační dům hlavního města Prahy''') je jedna z nejznámějších [[secese|secesních]] staveb v [[Praha|Praze]] s [[novorenesance|novorenesančními]] prvky, jež stojí na [[Náměstí Republiky (Praha)|náměstí Republiky]], v sousedství [[Prašná brána|Prašné brány]] naproti [[Dům U Hybernů|domu U Hybernů]]. Slouží především reprezentačním účelům.
+
: ''Další významy jsou uvedeny na stránce'': [[Obecní dům (rozcestník)]].
 +
'''Obecní dům''' (původním názvem '''Reprezentační dům hlavního města Prahy''') je jedna z nejznámějších [[secese|secesních]] staveb v [[Praha|Praze]]  
 +
s [[novorenesance|novorenesančními]] prvky, jež stojí na [[Náměstí Republiky (Praha)|náměstí Republiky]], v sousedství [[Prašná brána|Prašné brány]] naproti [[Dům U Hybernů|domu U Hybernů]]. Slouží především reprezentačním účelům.
== Historie ==
== Historie ==
-
Na místě dnešního Obecního domu stála původně rezidence českých králů, [[Králův dvůr (Praha)|Králův dvůr]]. Tento komplex nechal vybudovat kolem roku 1380 Václav IV.; sloužil jako sídlo panovníků v letech [[1383]]–1484. Kromě paláce zahrnoval i domy pro dvořany, lázně, lvinec a zahradu. Po Václavu IV. zde sídlil jeho bratr Zikmund Lucemburský, jeho zeť Albrecht II. Habsburský, Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na [[Pražský hrad]]. Do dnešní doby se z Královského paláce zachoval jen název přilehlé ulice ''Královodvorská'' a průchod do [[Prašná brána|Prašné brány]] v [[Celetná|Celetné]] ulici. Protože z Královského paláce vycházely [[korunovace|korunovační]] průvody českých králů, nachází se Obecní dům vlastně na počátku tzv. [[Královská cesta|Královské cesty]].
+
Na místě dnešního Obecního domu stála původně rezidence českých králů, [[Králův dvůr (Praha)|Králův dvůr]]. Tento komplex nechal vybudovat kolem roku 1380 Václav IV.; sloužil jako sídlo panovníků v letech 1383–1484. Kromě paláce zahrnoval i domy pro dvořany, lázně, lvinec a zahradu. Po Václavu IV. zde sídlil jeho bratr Zikmund Lucemburský, jeho zeť Albrecht II. Habsburský, Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na [[Pražský hrad]]. Do dnešní doby se z Královského paláce zachoval jen název přilehlé ulice ''Královodvorská'' a průchod do [[Prašná brána|Prašné brány]] v [[Celetná|Celetné]] ulici. Protože z Královského paláce vycházely [[korunovace|korunovační]] průvody českých králů, nachází se Obecní dům vlastně na počátku tzv. [[Královská cesta|Královské cesty]].
Obecní dům vstoupil dvakrát do historie československé státnosti: [[28. říjen|28. října]] [[1918]] zde byla vyhlášena samostatnost [[Československo|Československa]] a v listopadu [[1989]] zde proběhla první setkání komunistické vlády s představiteli [[Občanské fórum|Občanského fóra]] v čele s [[Václav Havel|Václavem Havlem]].
Obecní dům vstoupil dvakrát do historie československé státnosti: [[28. říjen|28. října]] [[1918]] zde byla vyhlášena samostatnost [[Československo|Československa]] a v listopadu [[1989]] zde proběhla první setkání komunistické vlády s představiteli [[Občanské fórum|Občanského fóra]] v čele s [[Václav Havel|Václavem Havlem]].
Dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí v letech [[1994]]–[[1997]].
Dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí v letech [[1994]]–[[1997]].
Řádka 14: Řádka 16:
Obecní dům byl vystavěn v letech [[1905]]–[[1912]] podle plánů architektů [[Antonín Balšánek|A. Balšánka]] a [[Osvald Polívka|O. Polívky]]. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku [[20. století]]: Mikoláš Aleš, [[Max Švabinský]], [[František Ženíšek]], [[Ladislav Šaloun]], [[Karel Novák]], [[Josef Mařatka]], [[Josef Václav Myslbek]], [[Alfons Mucha]] a [[Jan Preisler]]. Průčelí dominuje půlkruhová mozaika sestavená podle kresby [[Karel Špillar|Karla Špillara]].
Obecní dům byl vystavěn v letech [[1905]]–[[1912]] podle plánů architektů [[Antonín Balšánek|A. Balšánka]] a [[Osvald Polívka|O. Polívky]]. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku [[20. století]]: Mikoláš Aleš, [[Max Švabinský]], [[František Ženíšek]], [[Ladislav Šaloun]], [[Karel Novák]], [[Josef Mařatka]], [[Josef Václav Myslbek]], [[Alfons Mucha]] a [[Jan Preisler]]. Průčelí dominuje půlkruhová mozaika sestavená podle kresby [[Karel Špillar|Karla Špillara]].
Jeho [[interiér]] zahrnuje několik sálů, z nichž největší je '''Smetanova síň''' sloužící jako koncertní sál pro cca. 1200 posluchačů; pořádají se zde především [[koncert]]y [[Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK|Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK]], dále pak [[festival]]u [[Pražské jaro (festival)|Pražské jaro]], [[varhany|varhanní]] koncerty aj. Další sály jsou Grégrův sál, Sladkovského sál a Primátorský salónek. Kromě koncertů se zde pořádají výstavy a další společenské akce.  
Jeho [[interiér]] zahrnuje několik sálů, z nichž největší je '''Smetanova síň''' sloužící jako koncertní sál pro cca. 1200 posluchačů; pořádají se zde především [[koncert]]y [[Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK|Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK]], dále pak [[festival]]u [[Pražské jaro (festival)|Pražské jaro]], [[varhany|varhanní]] koncerty aj. Další sály jsou Grégrův sál, Sladkovského sál a Primátorský salónek. Kromě koncertů se zde pořádají výstavy a další společenské akce.  
 +
V přízemí a v suterénu je několik restaurací a [[Kavárna|kaváren]]. Poblíž hlavního vchodu je v provozu informační středisko.
V přízemí a v suterénu je několik restaurací a [[Kavárna|kaváren]]. Poblíž hlavního vchodu je v provozu informační středisko.
Řádka 21: Řádka 24:
* [http://www.obecnidum.cz Obecní dům]
* [http://www.obecnidum.cz Obecní dům]
-
{{commonscat|Municipal House (Prague)}}{{Článek z Wikipedie}}
+
 
 +
{{Flickr|Municipal+House+Prague}}{{Commonscat|Municipal House (Prague)}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kultura v Praze]]
[[Kategorie:Kultura v Praze]]
[[Kategorie:Pražské památky]]
[[Kategorie:Pražské památky]]

Aktuální verze z 13. 12. 2017, 13:09

Obecní dům (2016)
Obecní dům (2016)
Obecní dům a Prašná brána (2016)
Smetanova síň Obecního domu
Kavárna v přízemí Obecního domu
Další významy jsou uvedeny na stránce: Obecní dům (rozcestník).

Obecní dům (původním názvem Reprezentační dům hlavního města Prahy) je jedna z nejznámějších secesních staveb v Prazenovorenesančními prvky, jež stojí na náměstí Republiky, v sousedství Prašné brány naproti domu U Hybernů. Slouží především reprezentačním účelům.

Obsah

Historie

Na místě dnešního Obecního domu stála původně rezidence českých králů, Králův dvůr. Tento komplex nechal vybudovat kolem roku 1380 Václav IV.; sloužil jako sídlo panovníků v letech 1383–1484. Kromě paláce zahrnoval i domy pro dvořany, lázně, lvinec a zahradu. Po Václavu IV. zde sídlil jeho bratr Zikmund Lucemburský, jeho zeť Albrecht II. Habsburský, Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na Pražský hrad. Do dnešní doby se z Královského paláce zachoval jen název přilehlé ulice Královodvorská a průchod do Prašné brány v Celetné ulici. Protože z Královského paláce vycházely korunovační průvody českých králů, nachází se Obecní dům vlastně na počátku tzv. Královské cesty. Obecní dům vstoupil dvakrát do historie československé státnosti: 28. října 1918 zde byla vyhlášena samostatnost Československa a v listopadu 1989 zde proběhla první setkání komunistické vlády s představiteli Občanského fóra v čele s Václavem Havlem. Dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí v letech 19941997.

Architektura

Obecní dům byl vystavěn v letech 19051912 podle plánů architektů A. Balšánka a O. Polívky. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku 20. století: Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Karel Novák, Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha a Jan Preisler. Průčelí dominuje půlkruhová mozaika sestavená podle kresby Karla Špillara. Jeho interiér zahrnuje několik sálů, z nichž největší je Smetanova síň sloužící jako koncertní sál pro cca. 1200 posluchačů; pořádají se zde především koncerty Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, dále pak festivalu Pražské jaro, varhanní koncerty aj. Další sály jsou Grégrův sál, Sladkovského sál a Primátorský salónek. Kromě koncertů se zde pořádají výstavy a další společenské akce.

V přízemí a v suterénu je několik restaurací a kaváren. Poblíž hlavního vchodu je v provozu informační středisko.

Související články

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Obecní dům
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Obecní dům