V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Pelhřimov

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Fotografie)
(Prehistorická šablona)
Řádka 390: Řádka 390:
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
{{Flickr|Pelhřimov}}{{Commonscat|Pelhřimov}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Pelhřimov}}{{Commonscat|Pelhřimov}}{{Okres Pelhřimov}}{{Článek z Wikipedie}}
-
{{Okresní město}}{{Okres Pelhřimov}}
+
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Pelhřimov| ]]
[[Kategorie:Pelhřimov| ]]

Verze z 17. 8. 2016, 15:23

Masarykovo náměstí v Pelhřimově

Pelhřimov (lidově "Pejr", německy Pilgrams) je okresní město v jihočeské části kraje Vysočina. Nachází se v údolí říčky Bělé v Křemešnické vrchovině (součást Českomoravské vrchoviny). Leží 27 km západně od Jihlavy, 74 km severovýchodně od Českých Budějovic a 93 km jihovýchodně od Prahy. V roce 2011 zde žilo 16 434 obyvatel.

Centrem historického města je Masarykovo náměstí, kde nalezneme též děkanský kostel Sv. Bartoloměje, sochu Sv. Václava a radnici s orlojem.

Město je významnou dopravní křižovatkou 2 silnic I. třídy a turistickým východištěm na Českomoravskou vrchovinu. Aglomerace je střediskem rozsáhlé bramborářské oblasti. Pelhřimov je také známý jako město rekordů a kuriozit (viz nejmenší jezdecká socha T.G. Masaryka na světě přímo nad podloubím Masarykova náměstí a soutěže každoročně na tomto rynku probíhající).

Obsah

Historie

Starý znak Pelhřimova

Původní osada z 13. století vznikla pravděpodobně na místě dnešního Starého Pelhřimova. Později bylo jméno přeneseno na osadu kolem kostela sv. Víta a Hrnčířské ulice, která byla vypleněna Vítkem z Hluboké v roce 1289.

Hospodářský rozvoj, jinak omezený velkou vzdáleností od obchodních cest, příznivě ovlivnilo dolování stříbra v okolí Vyskytné a Křemešníka. V době předhusitské bylo město trhovým centrem svého okolí a byla zde rozvinuta celá řada řemesel, např. soukenictví, plátenictví, tkalcovství, perníkářství a pivovarnictví. Do roku 1416 byl Pelhřimov v držení pražských arcibiskupů - od nich získalo řadu práv, zejména velké privilegium arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka z roku 1406, které upravilo vztah města a vrchnosti.

V období husitské revoluce bylo město pravděpodobně již roku 1422 spravováno táborskými hejtmany. Po bitvě u Lipan město přešlo do držení Mikuláše Trčky z Lípy, z jehož iniciativy se ve čtyřicátých letech 15. století zde konaly 4 zemské sjezdy, svolané k narovnání mezi katolíky a stranou podobojí. Jako místo sjezdů, kterých se účastnil i pozdější český král Jiří z Poděbrad, určuje tradice dům čp. 80 na náměstí.

Socha sv. Jana Nepomuckého u zdi děkanského kostela

V roce 1550 se stali novou vrchností Páni z Říčan, s nimiž vedlo město dlouholeté spory, které vyústily až ve vykoupení z poddanství v roce 1572. Roku 1596 byl Pelhřimov povýšen na město královské. Klidný vývoj města byl ukončen třicetiletou válkou. Do města vtáhla několikrát vojska, město bylo poškozeno i několika požáry. V roce 1766 lehla popelem většina domů. Protože domy byly po požáru postaveny zcela nově, má historické městské jádro barokní řád.

Hospodářský rozvoj města probíhal hlavně v 17. století až 18. století, kdy zde fungovalo mnoho soukenických manufaktur. V 19. století dochází k dalšímu rozvoji průmyslu, především kartáčnického, pletařského, škrobárenského. Rozvoji těchto odvětví napomohlo také zprovoznění Českomoravské transverzální dráhy (úseku Tábor - Horní Cerekev) v roce 1883. Od roku 1850 je Pelhřimov okresním městem a správním střediskem rozsáhlé oblasti. Ve 2. polovině 19. století dochází také k zakládání různých spolků (1862 - pěvecký spolek Záboj, 1865 - TJ Sokol, 1874 - Čtenářská beseda).

20. století přineslo další stavební i hospodářský rozvoj města. Odvrácenou stranou mince bylo bourání některých historických staveb, které ale Pelhřimov nezasáhlo v takové míře jako jiná města. V roce 1903 byla při silnici na Jihlavu vystavěna budova nemocnice, která slouží dodnes. Po druhé světové válce dochází zejména v jižní části města k výstavbě nových objektů a hal průmyslových závodů, které byly po roce 1948 znárodněny.

V roce 1960 se Pelhřimov stal centrem moderního okresu, který zahrnoval i okolí Pacova a Humpolce. Celý okres byl přiřazen k Jihočeskému kraji. Od poloviny 60. let bylo započato s výstavbou panelových sídlišť na severozápadě města a jižně od náměstí. Také díky procesu integrace okolních obcí vystoupal počet obyvatel města v období let 1960–1990 z cca 9 tis. osob až 17 tis. Centrum města bylo v roce 1969 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Pelhřimov se proslavil také natáčením oblíbeného sci-fi seriálu režiséra Oty Hofmana Návštěvníci z roku 1983.

Architekti, umělci v Pelhřimově

Památky

Zámek pánů z Říčan

Zámek pánů z Říčan

Původně gotická věžovitá stavba snad z 15. století, kterou nechal v 50. letech 16. století renesančně přestavět Adam z Říčan. Poté, co se pelhřimovští vykoupili z poddanství, museli se Říčanští vystěhovat a zámek sloužil jako radnice. Po požáru v roce 1766 byl zámek přestavěn barokně a do průčelí byly umístěny sochy Lásky a Spravedlnosti. V letech 1849–1907 sídlil v budově zámku Okresní soud. Od roku 1908 slouží budova zámku Muzeu Vysočiny Pelhřimov.

Děkanský kostel svatého Bartoloměje

Gotická dominanta historického jádra města byla založena koncem 13. století nebo začátkem 14. století. Od roku 1589 zdobí exteriér kostela psaníčková sgrafita. Uvnitř zaujme hlavní raně barokní oltář a překrásná křížová cesta podle návrhu Františka Bílka.

Kostel svatého Víta

Nejstarší pelhřimovský kostel pochází z počátku 13. století, kdy byl vystavěn v gotickém slohu. Za husitských válek zde byly slouženy utrakvistické mše. Uvnitř kostela jsou na klenbě a stěnách vymalovány výjevy ze života a mučednické smrti sv. Víta a alegorie Víry, Naděje a Lásky. V 17. stol. byl kostel přestavěn nejprve renesančně a v 18. stol. barokně. Dnes kostel slouží jako koncertní a výstavní síň a konají se zde i světské svatební obřady.

Kostel svatého Kříže (Kalvárie)

Původní kaple byla založena roku 1671 pelhřimovským měšťanem Janem Kryštofem Blažejovským a jeho chotí Dorotou jako napodobenina Božího hrobu v Jeruzalémě. Poté, co byla v 19. století kvůli žalostnému stavu zbořena, rozhodla se městská rada, že na jejím místě vystaví kostel nový. Vystavěn byl v neogotickém slohu podle projektu Josefa Šlechty v letech 1883–1886.

Kaple Panny Marie Sedmibolestné

Barokní poutní kaple byla vystavěna v roce 1714 měšťanem Tobiášem Grötzelem - na místě, kde údajně došlo k několika zázračným uzdravením. V sousedství stála též kaple sv. Floriána. Poutní místo bylo zrušeno za josefinismu. Později zde byl městský hřbitov.

Dolní (Jihlavská) brána

Byla vystavěna v 16. století. Jedná se o pětipatrovou hranolovitou stavbu vysokou 36 m. Od roku 1994 v ní sídlí Muzeum rekordů a kuriozit.

Jihlavská (dolní) brána

Horní (Rynárecká) brána

Vystavěna ve stejném období jako brána Jihlavská - v 16. stol. Procházela jí cesta na Rynárec. Koncem 17. stol. na ní byly nainstalovány hodiny.

Kašna se sochou sv. Jakuba

Uprostřed náměstí se kašna objevila v roce 1546, přestavěna byla naposled v roce 1828. Kašna je zdobena sochou sv. Jakuba - patrona poutníků.

Městské divadlo

Na místě původní solnice ho v roce 1896 nechal vystavět v neoklasicistním slohu stavitel Stanislav Rokos.

Šrejnarovský dům

Renesanční dům z roku 1614 na severní straně náměstí. Je pojmenován podle tehdejšího měšťana Kryštofa Šrejnara. V 80. letech prošel zdařilou rekonstrukcí a dnes je v něm umístěno Turistické informační centrum a Síň Lipských aneb První české MÚZYum.

Fárův dům

Původně barokní stavba byla v roce 1914 přestavěna v kubistickém slohu.

Drechselova vila

Kubistická vila z let 1912 - 1913 pojmenovaná po jejím 1. majiteli - tehdejším okresním hejtmanovi Janu Drechslerovi. Stejně jako Fárův dům na náměstí ji vyprojektoval architekt Pavel Janák.

Zřícenina kaple sv. Anny

Zřícenina poutní kaple sv. Anny na návrší mezi silnicemi na Humpolec a Jihlavu. Kaple založena roku 1699 a zasvěcena původně Proměnění Páně. Za komunistického režimu byla zdemolována, dnes stojí jen obvodové zdi.

Stezka po stavebních slozích

Městskou památkovou rezervaci Pelhřimov všem zájemcům o historickou architekturu přiblíží naučná Stezka po stavebních slozích. Východiskem stezky je Šrejnarovský dům čp. 10, je možné projít ji individuálně, s pomocí zvukového průvodce nebo si objednat průvodcovskou službu.

Vývoj počtu obyvatel

Rok 1869 1900 1930 1950 1970 1980 1991 2001
Dle dnešního území města 8387 8894 10 259 9198 11 559 14 239 16 480 16 590
Dle tehdejšího území města 3909 4727 6511 6475 9360 17 624[1] 16 480[2] 16 590
Pouze město Pelhřimov 3909 4727 6511 6475 9360[3] 12 249[4] 14 772 14 860

Současnost

Masarykovo náměstí – pohled na zámek

Po pádu socialismu v Pelhřimově a okolí nedošlo k výraznějšímu zvýšení nezaměstnanosti, jako v jiných městech. Nezaměstnanost na Pelhřimovsku patřila dlouhá léta mezi nejnižší v ČR.

V posledních letech byla ve městě věnovaná zvýšená pozornost turistickému ruchu - vznikl festival rekordů a kuriozit, který se pro Pelhřimov stal typickým. S tím souvisí i hojně navštěvované Muzeum rekordů a kuriozit se zajímavou expozicí, a např. také tzv. "Nábřeží rekordů a kuriozit" - upravená nábřežní stezka podél potoka Bělé s informačními panely věnujícími se různým zajímavým rekordům. Stezka začíná v Muzeu rekordů a kuriozit a končí v Domě dobrých dnů, kde je umístěna expozice Zlaté české ručičky - Unikáty ze sirek.

Dalším expozice v Pelhřimově jsou:

Muzeum strašidel - unikátní expozice strašidel, vyskytujících se v minulosti i současnosti na Vysočině. Exponáty jsou převážně z vosku a ve skutečné velikosti. Muzeum najdete v prostorách sklepení Purkrabského domu čp. 17 na Masarykově náměstí.

Síň Lipských aneb První české MÚZYum, mapuje umělecký přínos slavné herecké rodiny. Expozice je rozdělená do tří částí. První je věnovaná životu a dílu dynastie Lipských, druhá jejich filmové tvorbě a třetí zábavnou formou přibližuje jejich slavné filmy.

Nejstarším muzeem je dnešní Muzeum Vysočiny Pelhřimov s expozicí historie Pelhřimovska.

Královské město Pelhřimov oplývá mnoha objekty postavených v rozličných stavebních slozích, se kterými návštěvníky seznamuje naučná Stezka po stavebních slozích.

Nádherný výhled na město i okolní krajinu umožňuje Vyhlídková věž kostela sv. Bartoloměje. Celkem 135 schodů je možné zdolat i s kozami rekordmankami Rózou a Rézou, které byly návštěvníky věže vyneseny již do výšky přes 200 000 m n.m.

Služby

Ve městě je dostatek stravovacích i ubytovacích zařízení. Největším hotelem je REKREA u nemocnice (koncem roku 2008 mimo provoz - určen na prodej), v ulici Slovanského bratrství. Dalším významným hotelem je Slavie na Masarykově náměstí. Lze se ubytovat i v několika penzionech.

V neoklasicistní budově v Solní ulici sídlí Městské divadlo. Jediné kino ve městě - Vesmír - sídlí na třídě Legií, roku 2008 prošlo rekonstrukcí, bylo digitalizováno včetně 3D technologie a v současnosti je nejmodernější jednosálové kino na Vysočině. Pro kulturní vyžití lze využít i několik sálů kulturního domu Máj. Sportovní vybavení města je dobré. Nedaleko autobusového nádraží najdeme rozsáhlý sportovní areál se zimním stadionem, atletickým oválem, fotbalovým hřištěm, tenisovými kurty a plaveckými bazény (vč. krytého). Vzdělání zajišťují 4 základní školy (Komenského, Krásovy domky, Pražská a Osvobození), zvláštní škola, gymnázium (založena 1871), obchodní akademie, hotelová škola, střední odborné učiliště s internátem a střední průmyslová škola. Možnosti nákupů potravin zajišťují řetězce Kaufland, Lidl, Billa, Penny Market a tradiční Jednota (TUTTY). Ostatní druhy zboží lze zakoupit buďto v menších kamenných obchodech, v obchodním domě Vysočina (Galeria Shopping), v nákupním centru Kaufland či v Alfacentru v areálu bývalé textilní továrny (Modeta, Alfatex).

Hospodářství

Pelhřimov je relativně významným průmyslovým střediskem. Zastoupen je průmysl potravinářský, strojírenský a spotřební.

Potravinářství zpracovává zejména zemědělské plodiny vyráběné a pěstované na území okresu. Škrobárny Pelhřimov zpracovávají brambory na škroby, krmiva a kaše. Mléko zpracovává pobočka Jihočeských mlékáren MADETA, sídlící v Nádražní ulici a v téže ulici je rozlehlý areál mlýnsko-pekárenského kombinátu Adélka a.s.. Také v Pelhřimově funguje pivovar Poutník s nepasterizovaným pivem.

V oboru strojírenství je nejvýznamnějším podnikem Agrostroj, který má rozsáhlý závod na jihu města. Vyrábí zemědělské stroje.

Tradičním pelhřimovským výrobcem jsou Spojené kartáčovny SPOKAR, které vyrábí široký sortiment kartáčových výrobků od zubních kartáčků až po štětce.

Nezaměstnanost ve městě se pohybuje cca okolo 3 %.[zdroj ?]

Statistické údaje

Smuteční síň na východním svahu nad městem

Sčítání lidu, 2001

  • Počet obyvatel: 16 590
  • Národnost:
    • česká: 97,1 %
    • slovenská: 0,5 %
    • ukrajinská 0,4 %
    • moravská: 0,2 %
  • Náboženské vyznání: věřící : 41,2 %
  • Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní: 8 853 , z toho:
    • nezaměstnaní: 3,5 %
    • zaměstnaní v průmyslu: 31,0 %
    • ve školství a zdravotnictví: 14,4 %
    • v obchodu: 9,8 %
    • ve stavebnictví: 7,9 %
    • ve veřejné správě: 7,8 %
Pelhřimov je vyhlášený jako město rekordů a kuriozit. Kromě známého muzea věnujícího se těmto zajímavostem je rekordům a kuriozitám věnováno také nábřeží říčky Bělé s informačními panely

MVČR, 2007

  • Počet obyvatel: 16 596 , z toho:
    • podíl mužů: 48,8 %
    • podíl dětí do 15 let: 13,9 %
  • Průměrný věk: 39,6 let

Český statistický úřad

údaje k 31. 12. 2008

  • Počet obyvatel: 16 741
    • muži 8 188
    • ženy 8 553
      • za rok 2008 počet obyvatel ve městě vzrostl o 131

Doprava

Silniční doprava

Pelhřimov leží na křižovatce 2 silnic I. třídy: I/19 Plzeň - Březnice - Tábor - Pelhřimov a I/34 České Budějovice - Jindřichův Hradec - Pelhřimov - Humpolec - Havlíčkův Brod - Svitavy. 15 km severně od města vede dálnice D1 - nachází se zde EXIT 90 u Humpolce. Tento úsek je po jihlavském přivaděči k D1 jedním z nejvíce dopravně zatížených úseků na Vysočině. Průměrně zde během 24 hodin projede přes 12000 vozidel.[5]

V roce 2003 byla na severu města otevřena přeložka silnice I/19 umožňující přímý přejezd ze silnice I/19 na silnici I/34 bez nutnosti zajíždění do města. V 80. letech byl vystavěn čtyřproudový průtah městem, který je dnes nepříjemnou komunikační bariérou např. pro cestu k nemocnici.

Dále Pelhřimovem procházejí 2 silnice II. třídy - II/112 a II/602. Silnice II/112 vede z Benešova do Pelhřimova a dále směrem na Telč a Moravské Budějovice na Třebíčsku. Silnice II/602 vede z Pelhřimova do Jihlavy a dále do Brna.

Autobusy

Autobusové nádraží je v současnosti modernizováno

Pelhřimov měl, stejně jako ostatní okresní města, rozsáhlé autobusové nádraží ještě z dob před rokem 1989. Jeho výpravní budova však již nesplňovala kritéria pro důstojné čekání na spoj - v zimě nebyla nevytápěna, naprosto zde chyběly jakékoliv občerstvovací služby a sociální zařízení bylo v dezolátním stavu. Proto byla v roce 2008 zahájena stavba nové nádražní budovy, která byla na podzim téhož roku předána do užívání. Nachází se v ní informační kancelář, čekárna a sociální zařízení. Současně byla provedena rekonstrukce autobusových stání.

Z pelhřimovského dopravního terminálu se rozjíždí velké množství místních autobusových linek do většiny obcí v okrese. Téměř všechny regionální spoje obsluhuje společnost ICOM transport.

Velký význam pro spojení Pelhřimova s okolním světem však mají (vzhledem k pouze lokálnímu železničnímu spojení) dálkové autobusové linky. Podle JŘ 2007/2008 projíždělo Pelhřimovem v pracovní den 29 spojů dálkových autobusových linek. Jedná se zejména o trasy spojující Prahu, Pelhřimov a různá dále položená města na Českomoravské vrchovině (např. Počátky, Dačice, Kamenice nad Lipou, Jihlava). Dalším významným přepravním směrem dálkových linek je relace Brno - Jihlava - Tábor - Strakonice. Poslední významnější trasou je spojení jihočeské a východočeské metropole - trasa České Budějovice - Hradec Králové.

Železniční doprava

Železniční doprava nemá pro Pelhřimov příliš vysoký význam. Provoz na jednokolejné trati Tábor - Horní Cerekev je zajišťován pouze osobními vlaky. 9 vlaků (podle GVD 2007/2008) je v pracovní dny vedeno ve směru na Tábor, 10 vlaků směrem na Horní Cerekev, z čehož 1 s pravidelným odjezdem 20:33 pokračuje až do Jihlavy.

Železniční stanice Pelhřimov se nachází 1,5 km jižně od náměstí na Nádražní ulici v průmyslové části města.

MHD

Městskou autobusovou dopravu zajišťuje společnost ICOM transport Jihlava (divize Pelhřimov). V provozu jsou 4 linky. Linky 1 a 3 zajišťují hlavní přepravní směry: linka 1 od velkého sídliště Pražská (konečná zast. Táborská) do průmyslové zóny na jihu města (konečná zast. Silo); linka 3 je potom okružní linkou vedoucí z autobusového nádraží kolem hřbitova a nemocnice zpět. Linky 2 a 4 mají spíše posilový charakter.

Místní části

Pelhřimov svojí rozlohou 95 km² patří mezi nejrozsáhlejší města ČR. Do 80. let k němu byly totiž v rámci integrace obcí připojovány vesnice, které jsou od města i více než 10 km vzdáleny.

V letech 1980 - 1990 byla však rozloha města ještě daleko vyšší - patřily k němu i dnešní samostatné obce Rynárec, Krasíkovice, Olešná, Proseč pod Křemešníkem, Putimov, Pavlov, Zajíčkov, Dobrá Voda, Mezná, Čelistná, Libkova Voda, Kojčice, Dehtáře, Žirov, Zachotín, Velký Rybník a Dubovice (v l. 1973 - 1993). Rozloha města Pelhřimova k 1. 1. 1980 byla 182 km².

Plocha města se skládá z 24 katastrálních území ve čtyřech samostatných celcích; obec Krasíkovice jí odděluje téměř na pět částí, sama je téměř obklopena územím Pelhřimova. Pelhřimov tvoří mezi Krasíkovicemi a Olešnou jakési hrdlo o šířce cca 30 metrů.

  • Benátky - 22 obyv. (2001), ves 10,5 km jižně od Pelhřimova, na potoce Bělá, připojená zač. roku 1980. Dříve část obce Houserovka. Je to jedna z nejstarších osad Pelhřimova, poprvé zmiňovaná již v roce 1203.
  • Bitětice - 40 obyv., ves 8 km severovýchodně od Pelhřimova, připojená 1980, dříve osadou obce Lipice. Leží pod vrcholem Houska (625 m).
  • Čakovice - 29 obyv., vesnice 5 km severozápadně od Pelhřimova, do roku 1973 se samostatným MNV. Leží nedaleko hlavní silnice na Benešov, nad srázem do údolí Želivky.
  • Hodějovice - 61 obyv., vesnice 5 km severně od Pelhřimova, nad řekou Želivkou. Do roku 1976 měla samostatný MNV, později byla částí obce Krasíkovice. Od zač. roku 1980 byla přičleněna k Pelhřimova.
  • Houserovka - 54 obyv., vesnice 9 km jižně od Pelhřimova na potoce Bělá. Do roku 1980, kdy byla připojena k Pelhřimovu, bývala střediskovou obcí.
  • Chvojnov - 50 obyv., až do roku 1980 vesnice s vlastním MNV, 6 km severovýchodně od Pelhřimova. Ve vsi je cenný farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1296, s gotickými prvky. V presbytáři kostela jsou dochované gotické fresky. Na okraji vesnice najdeme zajímavou barokní výklenkovou kapličku.
  • Janovice - 87 obyv., nejodlehlejší pelhřimovská osada, 12 km jižně od města, připojená v roce 1980. Do té doby patřila pod MNV Houserovka.
  • Jelcovy Lhotky - 12 obyv., skupina domů 8 km východně od Pelhřimova, do roku 1980 patřily pod MNV Strměchy.
  • Kocourovy Lhotky - 7 obyv., samota nedaleko Jelcových Lhotek, 9 km východně od Pelhřimova. Do roku 1980 také MNV Strměchy.
  • Lešov - 66 obyv., ves 10 km jihovýchodně od Pelhřimova, pod kopcem Křemešník. Připojen v pololetí roku 1980 spolu s obvodem MNV Radňov. Až do roku 1975 měl vlastní MNV.
  • Lipice - 56 obyv., vesnice 7 km severozápadně od Pelhřimova, nad řekou Želivkou. Do roku 1980 sídlo MNV.
  • Myslotín - 130 obyv., vesnice 3,75 km jihozápadně od Pelhřimova při hlavní silnici na Jindřichův Hradec. Připojena již v 1. integrační vlně - od roku 1973. Do té doby samostatná obec.
  • Nemojov - 63 obyv., vesnice 7 km jihovýchodně od Pelhřimova. Do roku 1975 samostatná, později část obce Radňov, od Nového roku 1980 část Pelhřimova. Nad obcí pozůstatky gotické tvrze.
Nemocnice v Pelhřimově je nejvýznamnější ze 3 nemocnic na okrese
  • Ostrovec - 13 obyv., osada v nejodlehlejší (jižní) části katastru města, 12 km od Pelhřimova. Dříve součást Houserovky, k Pelhřimovu připojena v roce 1980.
  • Pejškov - 38 obyv., ves 7 km západně od města, připojená spolu s celou obcí Lipice v roce 1980.
  • Pelhřimov - katastrální území je shodné s částí obce Pelhřimov a zahrnuje zástavbu celého města. Samotné město má jenom 14 860 obyvatel.
  • Pobistrýce - 24 obyv., osada 7 km severně od Pelhřimova směrem na Želiv. Do roku 1980 část obce Krasíkovice, po jejich opětovném osamostatnění v roce 1990 se k nim však již nepřipojily. Pod vsí najdeme soutok Želivky (Hejlovky) s Bělou.
  • Radětín - 46 obyv., ves přímo sousedící s Pelhřimovem, 3 km severně od centra města. Připojena spolu s Krasíkovicemi v roce 1980.
  • Radňov - 82 obyv., před rokem 1980 středisková obec, nachází se 10 km jihovýchodně od města.
  • Rybníček - 28 obyv., odlehlá osada 8 km severovýchodně od Pelhřimova. Do roku 1980 část obce Chvojnov.
  • Skrýšov - 134 obyv., vesnice sousedící s Pelhřimovem (3 km na jih od města). Připojená v první integrační vlně v roce 1976. Do té doby samostatná obec.
  • Služátky - 81 obyv., 4 km severně od Pelhřimova nedaleko hlavní silnice na Humpolec. Do roku 1980 část obce Kojčice, která se po roce 1990 opět osamostatnila.
  • Starý Pelhřimov - 304 obyv., největší a prvně připojená (1972) část Pelhřimova. Vesnice je vlastně předchůdcem dnešního Pelhřimova, poprvé připomínána v roce 1289. Ve vesnici najdeme původně gotický kostel Sv.Jana Křtitele z 1. pol. 13. stol., přestavěný v polovině 18. století. Dnes Starým Pelhřimovem prochází hlavní silnice do Tábora.
  • Strměchy - 136 obyv. , vesnice 7 km východně od města, do připojení v roce 1980 sídlo MNV. Na návsi toleranční kostel z roku 1788.
  • Útěchovičky - 34 obyv., ves 7 km severovýchodně od Pelhřimova, dříve MNV Chvojnov, připojená 1980.
  • Vlásenice-Drbohlavy - 97 obyv., vesnice 11 km jižně od Pelhřimova. Asi 2 km od obce najdeme pramen potoka Hejlovky (Želivka). Do roku 1975 byla vesnice součástí obce Čelistná, v období 1975 - 1979 spadala pod MNV Libkova Voda. Od roku 1980 byla integrována k Pelhřimovu.
  • Vlásenice - 49 obyv., ves 5 km západně od Pelhřimova, na řece Hejlovce, připojená v roce 1980, před tím od roku 1976 část obce Proseč - Obořiště. Ve Vlásenici se narodil sedlák Mikuláš, zakladatel náboženské sekty "mikulášenců", kteří odmítali bibli a kněží a věřili, že se jim Bůh zjeví sám. Sekta zanikla v 17. století.

Zajímavosti

  • Pelhřimov má jako jedno z mála menších měst nejpodrobněji zpracovanou historií díky pelhřimovskému rodákovi, akademiku Josefu Dobiášovi.
  • V minulosti byl Pelhřimov nerozlučně spjat s poutním místem Křemešník, kdysi jedním z nejvýznamnějších poutních míst Nejsvětější Trojice v Rakousko-Uhersku.
  • Pelhřimov je všeobecně známý i díky hlášce Rudolfa Hrušínského z filmu Vesničko má středisková: „Jeď do Pelhřimova, prohlídni si krematorium, ať víš, do čeho jdeš.“ V Pelhřimově však nikdy žádné skutečné krematorium nebylo a není, nejbližší se nachází v Jihlavě.

Osobnosti města

  • Mikuláš z Pelhřimova (asi 1385 – asi 1459), teolog, kazatel, spisovatel, táborský biskup
  • Vojtěch Benedikt Juhn (1779–1843), malíř
  • Edvard Jan Brynych (1846–1902), 19. biskup královéhradecký (1892–1902)
  • Josef Rejsek (1860–1932), malíř
  • Emanuel Julian Kodet (1880–1954), sochař
  • Josef Dobiáš (1888–1970), historik a klasický filolog, člen ČSAV
  • Simonetta Buonaccini (1893–1935), básnířka
  • František Bernard Vaněk (* 1872–1943 v Dachau), spisovatel, pelhřimovský děkan, monsignore a čestný papežský prelát
  • Lubomír Lipský (* 1923), herec
  • Jiří Lír (1923–1995), herec
  • Oldřich Lipský (1924–1986), filmový režisér a scénárista
  • Dušan Tomášek (* 1924), novinář, publicista a spisovatel literatury faktu
  • Marie Hovorková (* 1927), herečka, historička umění
  • Naděžda Kniplová (* 1932), sopranistka, sólistka Národního divadla v Praze a Státní opery Praha
  • Olga Valeská (* 1941), spisovatelka
  • František Vyskočil (* 1941), neurofyziolog
  • Petr Fiala (* 1943), hudební skladatel, sbormistr a hudebník
  • Svatava Šlajchrtová (1954), básnířka
  • Vratislav Kříž (* 1957), operní pěvec, sólista opery Národního divadla v Praze
  • Jiří Černý (* 1961), historik umění
  • Jan Šmíd (* 1965), novinář a publicista

Partnerská města

Turistické cíle

Vyhlídková věž

Vyhlídková věž kostela sv. Bartoloměje, pochází z roku 1576. Z ochozu věže, z výšky třiceti metrů, se Vám otevře krásný a nezapomenutelný výhled na město Pelhřimov a okolí. V horní části věže je zpřístupněna komůrka hlásného, který zde sídlil do třicátých let 20. století, s historickými fotografiemi města Pelhřimova. Cestou na ochoz budete procházet kolem pelhřimovských zvonů, kterých je celkem pět. Největší je Bartoloměj, který má spodní průměr 152 cm a váží 2100 kg. Pak následuje Václav, Florián, Ludmila a nejmenší je Ave Maria, jehož spodní průměr je 52,5 cm a váží 90 kg.

Na ochoz věže vede 135 schodů a můžete je zdolat i s plyšovými kozami Rózou a Rézou, které byly, do současné doby, návštěvníky věže vyneseny již do výšky přes 200 000 m n. m. Proč s kozami na věž? Před mnoha lety hlásný opravdu na věži bydlel i s rodinou a údajně tam choval i kozy. A protože se kozám po schodech moc nechtělo, musel je vždy hlásný vzít a z pastvy domů na věž vynést.

Muzeum strašidel

Muzeum strašidel

Exponáty v muzeu strašidel jsou repliky nadpřirozených bytostí, které se v okolí Pelhřimova skutečně vyskytují nebo vyskytovaly. Toto je doloženo nejen ve vyprávěních očitých svědků, ale i zapsáno ve vlastivědných sbornících. Muzeum strašidel naleznete ve středověkém sklepení purkrabského domu čp.17 na Masarykově náměstí v Pelhřimově. Expozici vytvořil tým nadšenců ve složení: Martin Ecler, Věra Vacková, Drahoslava Kolářová, Jiří Hašek, žáci ZUŠ Pelhřimov, učni SOU Pelhřimov a pracovníci Kulturních zařízení města Pelhřimova. Muzeum vzniklo za finanční podpory Kulturních zařízení města Pelhřimova a Fondu Vysočiny v roce 2002. Přejeme vám příjemný pobyt ve světě pohádek ...

Muzeum rekordů a kuriozit

Jedna z mála institucí tohoto druhu na starém kontinentu a jediná ve střední Evropě sídlí v historické věži sloužící v minulosti jako součást opevnění města pod názvem Jihlavská brána. V pěti nově zrekonstruovaných patrech expozice se díky sběratelům a výrobcům všeho možného i nemožného podařilo nashromáždit unikátní exponáty, jinde na světě se nevyskytující. Přijďte se tedy podívat do světa miniatur i obřích věcí, siláků i akrobatů, výrobců nekonečných hlavolamů i kaskadérů padajících do osmdesátimetrových hlubin.

Provozovatel Agentura „Dobrý Den“ Nábřeží rekordů a kuriozit 811 393 01 Pelhřimov www.dobryden.cz

Zlaté české ručičky - unikáty ze sirek

Expozice umístěná v pelhřimovském Domě dobrých dnů je světovým unikátem. 40 let života vložil do svých výrobků Tomáš Korda z Vrchlabí. V průběhu neuvěřitelných 63 310 hodin čistého času práce vytvořil desítky staveb z neuvěřitelného počtu 820 215 zápalek a zápalkových hlaviček!

Nikde na světě není nic podobného k vidění. Bližší informace naleznete na www.dobryden.cz.

Procházka Českou knihou rekordů

Mluvící tabule Vám dle Vašeho výběru poví to nejzajímavější z České knihy rekordů. Podél říčky Bělé narazíte na rekordmany i obří předměty.

Muzeum Vysočiny Pelhřimov

Muzeum Vysočiny Pelhřimov navazuje na činnost původního Musejního spolku v Pelhřimově založeného v roce 1901, zaměřuje se především na problematiku regionálních dějin a etnografie.

První část expozice v prvním patře zámku Říčanských je věnována dvěma významným osobnostem výtvarného umění, sochaři a medailérovi Josefu Šejnostovi a jeho synovi Zdeňku Šejnostovi, sochaři a restaurátorovi. Druhá je zaměřená na měšťanský život v 19. století, kulturu odívání, bydlení a společenský život. Třetí část připomíná historickou skutečnost, že v zámku až do roku 1850 sídlila radnice, jejíž součástí je také veřejnosti zpřístupněná městská šatlava. V přízemí zámku je výstavní síň využívaná pro krátkodobé, výstavy především výtvarného umění, i pro dlouhodobé prezentace muzejních sbírek a výsledků výzkumné činnosti odborných pracovníků muzea. Sbírkový fond Muzea Vysočiny Pelhřimov tvoří ve valné většině předměty mapující druhou polovinu 19. století a století 20., zejména etnografické, numismatické, staré tisky, mapy, militaria, archivní materiál, artefakty umění a uměleckých řemesel. Mezi nejvzácnější sbírkové předměty patří graduál Literátského bratrstva v Pelhřimově z roku 1493, Josefem Mánesem vytvořený prapor pěveckého spolku Záboj z roku 1862, pozdně gotické plastiky Panny Marie a sv. Kateřiny a čtyři zlaté keltské statéry (duhovky) nalezené u Leskovic v roce 1923. Raritou sbírky je dobře zachovaný patrový dort z konce 19. století. Badatelé a studenti mají k dispozici badatelnu a bohatě vybavenou knihovnu.

Síň Lipských

Pelhřimov vzdal hold svým slavným rodákům vytvořením Síně Lipských, která byla umístěna do přízemí čp. 10 (tzv. Šrejnarovského domu) na pelhřimovském Masarykově náměstí. Do podvědomí lidí se z rodu Lipských dostali zejména režisér Oldřich Lipský a jeho bratr herec Lubomír, ale mnoho práce v divadle, filmu či televizi odvedli i další členové této slavné umělecké dynastie.

Kostel sv. Víta

Po rekonstrukci zpřístupněna jedna z nejstarších budov Pelhřimova. Během roku jsou zde pořádány koncerty vážné hudby, v letních měsících zde probíhají výstavy. V objektu s nádhernou akustikou se nacházejí zrestaurované cenné barokní varhany.

Části města

Fotogalerie

Renesanční dům čp. 17 s výstavou strašidel

Horní (Rynárecká) brána pojmenovaná podle obce, na kterou směřuje cesta.

Kostel sv. Víta

Náměstí s kašnou

YouTube

Pelhřimov – město rekordů 2010
Pelhrimov – visit beautiful UNESCO protected city (anglicky)


Literatura

  • ČERNÝ, Jiří: Pelhřimov. Obraz města v architektuře 19. a 20. století, Pelhřimov 1996.
  • DOBIÁŠ, Josef: Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí, nákladem Musejního spolku v Pelhřimově 1927.
  • WIRTH, Zdeněk - POLESNÝ, Karel: Pelhřimov, Pelhřimov 1911

Související články

Souřadnice

Reference

  1. ↑ Rozloha města činila 182 km²
  2. ↑ Stav po dezintegraci některých obcí v roce 1990.
  3. ↑ Až do roku 1972 tvořila katastr obce Pelhřimov pouze samotná zástavba města Pelhřimova.
  4. ↑ Období výstavby sídlišť.
  5. ↑ Mapa výsledků sčítání dopravy

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Pelhřimov
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Pelhřimov
  Města a obce okresu Pelhřimov  

Arneštovice • Bácovice • Bělá • Bohdalín • Bořetice • Bořetín • Božejov • Bratřice • Budíkov • Buřenice • Bystrá • Cetoraz • Čáslavsko • Častrov • Čejov • Čelistná • Černov • Černovice • Červená Řečice • Čížkov • Dehtáře • Dobrá Voda • Dobrá Voda u Pacova • Dubovice • Důl • Eš • Hojanovice • Hojovice • Horní Cerekev • Horní Rápotice • Horní Ves • Hořepník • Hořice • Humpolec • Chýstovice • Chyšná • Jankov • Ježov • Jiřice • Kaliště • Kámen • Kamenice nad Lipou • Kejžlice • Koberovice • Kojčice • Komorovice • Košetice • Krasíkovice • Křeč • Křelovice • Křešín • Leskovice • Lesná • Lhota-Vlasenice • Libkova Voda • Lidmaň • Litohošť • Lukavec • Martinice u Onšova • Mezilesí • Mezná • Mladé Bříště • Mnich • Moraveč • Mysletín • Nová Buková • Nová Cerekev • Nový Rychnov • Obrataň • Olešná • Ondřejov • Onšov • Pacov • Pavlov • Pelhřimov • Píšť • Počátky • Polesí • Pošná • Proseč • Proseč pod Křemešníkem • Putimov • Rodinov • Rovná • Rynárec • Řečice • Salačova Lhota • Samšín • Sedlice • Senožaty • Staré Bříště • Stojčín • Střítež • Střítež pod Křemešníkem • Svépravice • Syrov • Těchobuz • Těmice • Ústrašín • Útěchovice pod Stražištěm • Útěchovice • Útěchovičky • Včelnička • Velká Chyška • Velký Rybník • Veselá • Věžná • Vojslavice • Vokov • Vyklantice • Vyskytná • Vysoká Lhota • Vystrkov • Zachotín • Zajíčkov • Zhořec • Zlátenka • Želiv • Žirov • Žirovnice

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Pelh%C5%99imov“