Wyrzysk Z Multimediaexpo.cz stránky Wyrzysk Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: '''Wyrzysk''' [vyžysk] (dříve [[němčina|německý]] ''Wirsitz'') je město v [[Polsko|Polsku]] s 5.263 (2004) obyvateli, ležíci v [[Pila|obvodu Pila]], ve [[Velkopolské vojvodství|Velkopolském vojvodství]]. == Geografická poloha Wyrzysku == [[Gmina]] (obec) Wyrzysk má asi 14 500 obyvatel a rozkládá se na území o rozloze 160,7 km<sup>2</sup>. Leží na severním okraji [[Velkopolské vojvodství|Velkopolského vojvodství]]; na východě hraničí s okresem Sadki v [[Kujavsko-pomořanské vojvodství|Kujavsko-pomořanském vojvodství]]. Z katastrálního území obce je 117,11 km<sup>2</sup> obsazeno ornou půdou a 19,65 km<sup>2</sup> lesem. Obcí prochází státní silnice č. 10 vedoucí ze [[Štětín|Štětína]] do [[Varšava|Varšavy]]. Tato silnice spojuje Wyrzysk s [[Piła|Piłou]] (37 km) a z [[Bydhošť|Bydhoští]] (55 km). Železniční stanice v [[Osiek nad Notecią|Osieku nad Notečí]] poskytuje železniční spojení s Piłou (39 km) a s Bydhoští (48 km). Wyrzysk leží na [[plošina Krajna|plošině Krajna]]. Jeho jižní hranice je tvořena řekou [[Noteć]] s jejími přítoky Lobzonkou, která teče přes nádherné morénové kopce stoupající nad širokým údolím řeky Noteć. Jeden z těchto kopců, Dubová hora (Dębowa Góra), dosahuje výšky 192 m n. m. a je nejvyšším bodem regionu Krajna. Přes 60 % okresu je chráněno jako území mimořádné krásy. Podmínky vhodné k osídlení se v současném regionu Wyrzysk objevily v období po době ledové. Její pozůstatky jsou nyní k vidění na morénových kopcích podél řeky Noteć. Dřevěné mosty v blízkosti současné Zulawky byly postaveny lidskou činností v této oblasti v následujících 3500 letech, což je jedinečný příklad stavitelských schopností v pravěké Evropě. == Historie == Ve středověku se Noteć stala přirozenou hranicí mezi regiony [[Velkopolsko]] a [[Pomořansko]], které dlouho odolávaly expanzi polské dynastie Piastovců, německých markrabat a od 13. století také Německých rytířů. Časem lidé používali jméno Krajna pro území na sever od řeky Notec. Polský princ [[Boleslav I.|Boleslav Ukrutný]] (1106-1138) dobyl hrady nad řekou Noteć a začlenil Krajnu do svého státu. V následujících staletích byla Krajna připojena k Velkopolsku. První dochovaná zmínka o Wyrzysku se datuje do roku 1326; jméno tohoto místa bylo později zaznamenáno v tzv. Velkopolském kodexu. Před rokem 1450 byla Wyrzysku pravděpodobně udělena královská privilegia; v roce 1565 se stal městem pod [[Magdeburské právo|Magdeburským právem]]. Následkem série válek v druhé polovině 17. a na začátku 18. století se z Wyrzysku fakticky stala vesnice. V roce 1772, po [[rozdělení Polska|prvním rozdělení Polska]], byl Wyrzysk anektován [[Prusko|Pruskem]]. V roce 1773 byla pruským králem [[Frederick Veliký|Frederickem Velikým]] obnovena městská práva; král udělal z města centrum administrativy pro stavbu [[Bydhošťský kanál|Bydhošťského kanálu]] a pro regulaci řeky Notec. V letech 1807 - 1815 bylo město součástí [[Napoleon|Napoleonova]] [[Varšavské vévodství|Varšavského vévodství]] a následně bylo vráceno Prusku na základě výsledků Vídeňského kongresu. Až do konce [[první světová válka|1. světové války]] zůstal Wyrzysk pruský. V roce 1772, po prvním [[rozdělení Polska]], byla Krajna včleněna do [[Pruské království|Pruského království]]. Pruský vládce a jeho následovníci se snažili o [[germanizace|germanizaci]] téměř celého získaného území. Metody, které sloužily tomuto účelu, zahrnovaly zavedení pruské administrativy a vzdělání, podporu pruského osídlení a nákup majetku od polské šlechty. Proto byl Wyrzysk prodán Karolem Rydzynskim králi Frederickovi II. ihned v roce 1773. V letech 1807 - 1815 náležela oblast Wyrzysku [[Varšavské vévodství|Varšavskému vévodství]] a v roce 1815 byla opět dobyta Prusy. V roce 1818 se stal Wyrzysk sídlem správního obvodu ve [[Poznaňské velkovévodství|Velkovévodství poznaňském]]. Období pruské vlády zrychlilo hospodářský rozvoj, především v zemědělství, kde Prusové na počátku 19. století zrušili [[zákon roboty]]. Konflikt vrcholil především v období "[[Kulturkampf|Kulturkampfu]]". Nicméně tlak na germanizaci podpořil narůstající odpor polské populace v Krajně, která tvrdošíjně trvala na svém rodném jazyce a na římskokatolickém náboženství. Tento odpor byl vyjádřen v založení polských institucí, sborů, sportovních klubů, bank a ostatních organizací. Nově vzniklému Polsku byl Wyrzysk navrácen [[Versailleská smlouva|Versailleskou smlouvou]], ačkoliv 53 % obyvatel města byli v té době Němci. Většina z nich dala přednost návratu do [[Německo|Německa]] jako tzv. ''optani''. V letech 1939 - 1945 bylo město okupováno Německem a bylo včleněno do nově vzniklé provincie [[Danzig-Západní Prusko]]. V roce 1945 byl Wyrzysk vrácen zpět do Polska. == Slavní lidé == *[[Wernher von Braun]] (1912-1977) [[Kategorie:Města v Polsku]] Návrat na stránku „Wyrzysk“.
