Vyšší Brod

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města | název = Vyšší Brod | foto =Image:Vyšší Brod motivační.jpeg | popisek.foto =[[Vyšebrodský klášter]], dominanta města | znak = Soubor:Vyšší_Brod_znak.png | vlajka = Image:Vyssi brod prapor.gif | status = město | NUTS3 = CZ031 | NUTS4 = CZ0312 | NUTS5 = CZ0312 545848 | nad.výš = 571 | ob.roz.půs = [[Český Krumlov]] | pov.ob = Vyšší Brod | kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]] | okres = Český Krumlov | země = [[Čechy]] | výměra = 69,76 | obyvatelé = 2609 '' | obyv.datum = 2005'' | zem.šíř = 48°36'57.53" s. š. | zem.dél = 14°18'42.57" v. d. | PSČ = 382 73 | početč = 8 | početk = 7 | početzsj = 8 | adresa = Městský úřad Vyšší Brod<br />Míru 250 <br />382 73 Vyšší Brod | web = www.vyssibrod.cz | úř.web = | email = podatelna@vyssibrod.cz | starosta = Ing. Milan Zálešák | loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=48 |lat_min=36 |lat_sec=57.53 |lon_deg=14 |lon_min=18 |lon_sec=42.57 |float=center }} }} [[Soubor:Cistercians monastery,Vyssi brod1.JPG|thumb|250px|[[Vyšebrodský klášter]] - kostel Nanebevzetí Panny Marie.]] '''Vyšší Brod''' (německy '''Hohenfurth''') je malé [[město]] v [[jižní Čechy|jižních Čechách]]. Leží na [[řeka|řece]] [[Vltava|Vltavě]] na nejvýchodnější výspě [[Šumava|Šumavy]] (okolní oblast se nazývá [[Vyšebrodsko]]). Město je turisticky velmi atraktivní: Nachází se v něm cisterciácký [[Vyšebrodský klášter]] a začíná zde díky [[Vodní nádrž Lipno|Lipnu]] prakticky neustále splavný úsek toku Vltavy, který je nejatraktivnější vodáckou trasou v [[Česká republika|České republice]]. Vyšší Brod je [[Seznam zeměpisných rekordů Česka|nejjižnější obcí ČR]]; nejjižněji položený bod se nachází na katastru místní části [[Studánky (Vyšší Brod)|Studánky]], {{coor dms|48|33|09|N|s|14|19|59|E|v}} Historické jádro města je [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. == Historie == Město se rozkládá okolo již neexistujícího [[říční brod|brodu]], na jehož místě překračovala Vltavu středověká [[kupecká stezka]]. Osada na místě města vznikla nejpozději ve 12. století a náležela k [[Rožmberkové|Rožmberskému]] panství. V roce 1259 zde [[Vok I. z Rožmberka]] založil [[Vyšebrodský klášter|cisterciácký klášter]] a osadu mu daroval. Status města Vyšší Brod obdržel na základě dekretu [[císař]]e [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] v roce 1870. Většina obyvatel byla do roku [[1945]] německé národnosti, po odsunu došlo k dosídlení převážně nepůvodním obyvatelstvem. V roce [[1959]] byla na jih od města vytvořena ''[[železná opona]]'', za níž zůstalo jen malé množství obyvatel ve vesničkách [[Studánky (Vyšší Brod)|Studánky]] a Dolní Drkolná. Po otevření hranic v roce [[1989]] význam města silně vzrostl, neboť odtud vede přímá silnice na silniční hraniční přechod Studánky/[[Bad Leonfelden]]. Ve městě vznikla řada nových ubytovacích a stravovacích zařízení, drobných služeb (pekárna, různé prodejny převážně vietnamských majitelů) včetně nočních klubů. [[1. leden|1. ledna]] [[2004]] mělo město 2628 obyvatel. == Místní části == * Vyšší Brod (k. ú. Vyšší Brod; zahrnuje Kozinec) * Dolní Jílovice (k. ú. Bolechy; levý břeh Vltavy; zahrnuje osady či samoty Lomský Dvůr, Lopatné, Kyselov, Bolechy, Hradový a železniční stanici Čertova Stěna) * Herbertov (k. ú. Herbertov; zahrnuje osady či samoty Herbertov, U Zastávky, železniční zastávky Těchoraz a Herbertov) * Těchoraz (k. ú. Herbertov) * Dolní Drkolná (k. ú. Dolní Drkolná, zahrnuje osady či samoty Dolní Drkolná, Horní Drkolná, Mlýnec, Radvanov) * Hrudkov (k. ú. Hrudkov; levý břeh Vltavy, zahrnuje železniční stanici Vyšší Brod klášter) * Lachovice (k. ú. Hrudkov; levý břeh Vltavy) * Studánky (k. ú. Studánky u Vyššího Brodu; zahrnuje osadu či samotu Bystrá) * Svatomírov (neosídlené katastrální území, nemá status místní části) == Turistika == [[Soubor:Čertova-stěna-Luč1.jpg|left|thumb|200px|Čertova stěna - Luč, lokalita řeky Vltavy pod kamenným mořem mezi Lipnem I a II]] === Pěší turistika === Město i s okolím je [[turistika|turisticky]] vysoce atraktivní. Přímo na kraji města se nachází [[Vyšebrodský klášter|cisterciácký klášter]], ve městě samém pak ještě děkanský [[kostel]] [[sv. Bartoloměj]]e. V těsné blízkosti města se nacházejí dvě poutní místa: [[Kraví hora (794 m)|Kraví hora]] na severu a [[Maria Rast am Stein]] na jihu. Z přírodních zajímavostí je zde [[Přírodní park Vyšebrodsko]] (v podstatě celé území pravého břehu Vltavy) a [[národní přírodní rezervace]] [[Čertova stěna-Luč]]. === Cykloturistika === V obci Vyšší Brod začíná tzv. šumavská [[Stezka pro cyklisty|cyklostezka]], která vede po levém břehu Vltavy přes Čertovu stěnu a [[Loučovice]] k hrázi [[Lipenská přehrada|Lipenské přehrady]]. Odtud dále po levém břehu Lipna až do Nové Pece a do hloubi národního parku Šumava. Úsek cyklostezky Vyšší Brod - [[Nová Pec]] byl dokončen za příspěvku z fondu [[Phare]] v roce 1999. Po pravém břehu Vltavy a Lipna vede z Vyššího Brodu do Nové Pece druhá cyklostezka, která využívá staré vojenské asfaltové cesty. Tato cyklostezka je terénně náročnější, hned za obcí Vyšší Brod stoupá do poměrně strmého kopce, navíc je povrch cesty značně poničen, s chybějícími kusy asfaltu a dírami, takže se doporučuje zde jezdit jen na horských kolech a se zvýšenou opatrností. [[Soubor:Vyrovnávací elektrárna Lipno II.jpeg|thumb|200px|left|Pod vyrovnávací elektrárnou Lipno II je výchozí kemp vodáků pro sjíždění Vltavy]] === Vodní turistika === : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Vltava Vyšší Brod-Boršov nad Vltavou]] U Vltavy mezi klášterem a [[železniční stanice|železniční stanicí]] Vyšší Brod-Klášter (trať [[Lipno nad Vltavou]] - [[Rybník (Dolní Dvořiště)|Rybník]]) se nachází [[kemp]], který je hojně využívaný zejména [[vodáci|vodáky]], neboť u něj začíná [[splavný úsek řeky|splavný úsek]] dolní Vltavy. Vltava mezi Vyšším Brodem a [[Boršov nad Vltavou|Boršovem nad Vltavou]] je vodácky nejfrekventovanější řekou v České republice (a zřejmě i v Evropě). Průměrně zde projede v sezóně 1 000 až 1 500 lodí denně, ale za obzvlášť pěkného počasí se o víkendech, zejména kolem svátků 5. a 6. července může denní frekvence překročit i 2 500 lodí. Za vysokou popularitu řeky Vltavy může především dodržování stálého minimálního [[průtok (hydrologie)|průtoku]] z přehradní nádrže Lipno II., pod jejíž hrází se zmiňovaný kemp nalézá. Tento minimální průtok činí 6 m³/s a je dostatečný pro splouvání řeky v celém zmíněném úseku (jen u těžších kánoí může být problematický krátký úsek pod [[jez]]em u [[Herbertov]]a). Při plánování výletu tak nejsou vodáci odkázáni na dostatečné [[srážky]], jako je tomu v případě řady dalších českých řek. Ve Vyšším Brodě funguje také několik půjčoven lodí a navíc [[České dráhy]] speciálním vlakem vozí lodě z Českých Budějovic (vždy v pátek od konce června do konce srpna). == Literatura == * ČERNÝ Jiří: Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2006. * KAINDL Dominik: Geschichte des Zisterzienserstiftes Hohenfurt in Böhmen, 2008. == Externí odkazy == * [http://wiki.mapy.cz/index.php/Vy%C5%A1%C5%A1%C3%AD_Brod_%28m%C4%9Bsto_pod_Lipnem%29 Turisticky zaměřená stránka dané lokality na WIKIMAPY] {{commonscat|Vyšší Brod}}{{Okres Český Krumlov}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Vyšší Brod]] [[Kategorie:Města v Čechách]] [[Kategorie:Okres Český Krumlov]] [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [[Kategorie:Obce v okrese Český Krumlov]]

Návrat na stránku „Vyšší Brod“.