Tropický deštný les

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:tropicke_lesy_sveta.png|thumb|250px|Výskyt tropických [[les]]ů na Zemi.]] [[Soubor:Rainforest Fatu Hiva.jpg|thumb|250px|Deštný prales na ostrově [[Fatu Hiva]], [[Markézy]].]] {{biom}} '''Tropický deštný les''', též tropický deštný [[prales]], je [[les|zalesněn]]ý [[biom]] s&nbsp;trvale teplým a vlhkým [[podnebí]]m. Obvykle se uvádí jako dolní hranice celoročních srážek 2000&nbsp;mm (v&nbsp;různých pojetích 1700-2500&nbsp;mm). Podmínkou je, aby klima bylo vlhké skutečně celoročně, tzn. aby i v&nbsp;nejsušších měsících spadlo minimálně 60&nbsp;mm srážek. Tento biom nalezneme zejména v&nbsp;[[rovník]]ových oblastech [[Země]], byť některé okrajové enklávy mohou díky místním specifikům zasahovat až do [[Subtropický podnebný pás|subtropů]]. Nejrozsáhlejší je [[Amazonský deštný prales]], dále [[Konžský deštný prales]] a [[prales]]y na [[poloostrov]]ech [[Přední Indie|Přední]] a [[Zadní Indie]]. Krom nich ještě existují menší ostrovní pralesy v&nbsp;[[Karibské moře|Karibiku]], [[Indický oceán|Indickém oceánu]] a rovníkové oblasti [[Tichý oceán|Pacifiku]]. V&nbsp;[[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenově klasifikaci podnebí]] jsou oblasti s&nbsp;podnebím tropických deštných lesů označovány Af. == Abiotické faktory == V&nbsp;tropickém deštném lese mohou celoroční srážky činit 2000 až 12&nbsp;000&nbsp;mm. Za takto vysoké srážky zodpovídá [[intertropická konvergenční zóna]]&nbsp;– pásmo nízkého tlaku okolo rovníku, jehož účinek může být umocněn místními podmínkami (např. [[návětrná strana]] velehor). [[Vlhkost vzduchu]] vysoká až 100 %, teplota je relativně stálá, rozdíly mezi jednotlivými [[roční období|ročními obdobími]] jsou malé nebo prakticky nulové. [[Živina|Živiny]] a pro život důležité látky jsou vázány v&nbsp;[[biomasa|biomase]], [[Půda (pedologie)|půda]] sama je chudá, protože časté [[déšť|deště]] vyplaví vše, co vyplavit lze, a rychlý [[bakteriální rozklad]], kterému klima přeje, vykoná zbytek. Koncentrace [[oxidy železa|oxidů železa]] a [[oxidy hliníku|hliníku]] procesem [[laterizace]] způsobuje světlečervenou barvu oxisolí a někdy produkuje těžitelná ložiska (např. [[bauxit]]u). Na mladších substrátech, zvlášť [[Sopka|vulkanického]] původu, mohou být [[Tropický podnebný pás|tropické]] půdy relativně úrodné. Pokud je prales vypálen, [[popel]] obohatí půdu, která je tak velmi úrodná, nicméně díky dešťům jednak dochází k&nbsp;rychlé půdní [[eroze|erozi]], jednak jsou živiny rychle vyplaveny, takže již po 2–3 letech se získaná oblast nedá pro [[zemědělství]] použít. == Biotické podmínky == Tropický deštný prales je biom s největším počtem [[druh (biologie)|druhů]] organismů (viz [[druhová diverzita]]), většina z&nbsp;nich je nejspíše dosud nepoznána. Odhaduje se, že v&nbsp;tropických lesích žijí 2/3 všech známých [[rostliny|rostlinných]] a suchozemských [[živočichové|živočišných]] druhů této [[planeta|planety]] <ref>Whitmore, T. C. (1998) ''An introduction to tropical rain forests''. 2nd ed. Oxford University Press. Str. 67.</ref>. === Stromové patro === Tropické [[strom]]y mohou mít některé vlastnosti, které nejsou běžné u&nbsp;stromů vyšších šířek. Vzhledem k&nbsp;obrovské konkurenci o&nbsp;[[světlo]], které přispívá [[hustota vegetace]] i [[podnebí]] přející rychlému růstu biomasy, je tropický deštný les místo, kde rostou jedny z&nbsp;nejvyšších stromů. Vzhledem k&nbsp;rozsáhlosti [[stromové patro|stromového patra]] lesa a odlišným podmínkám, které v jeho různých částech panují, si je biologové dělí na pásma (resp. vrstvy nebo úrovně, např. A–C, přičemž A je nahoře). Někteří ještě speciálně vyčleňují pásmo pro ojedinělé stromy výrazně přerůstající své okolí. Následuje seznam některých výjimečností tropických stromů (které se ovšem nevyskytují u všech a už vůbec ne vždy naráz): Mnoho druhů má široké dřevěné obruby (kořenový náběh) na spodku [[kmen (biologie)|kmene]]. Původně se myslelo, že slouží na podporu stromu, ale teď vychází, že kanály kořenového náběhu proudí rozpuštěné živiny z&nbsp;[[kořen (biologie)|kořenů]]. Velké [[list]]y jsou společné stromům vrstvy C. Mladé stromy určené pro vrstvy A a B též mohou mít velké listy. Když dosáhnou koruny stromů úrovně A, nové listy budou menší. Velký povrch listů pomáhá zachytit světlo v&nbsp;nižších vrstvách lesa. Odkapávací cípy ulehčují odvedení srážek z&nbsp;listu na podporu [[transpirace]] (vypařování). Vyskytují se v nižších vrstvách a mezi mladými stromy druhů vynořující se vrstvy&nbsp;A. Stromy jsou často dobře spojeny ve vrchní vrstvě speciálně růstem dřevěných popínavých rostlin nebo [[liána|lián]]. Rostliny s&nbsp;[[epifyt]]ickou adaptací rostou na povrchu existujících stromů a dělí se s nimi o&nbsp;[[sluneční světlo]]. [[Borka|Kůra]] stromů často bývá velmi tenká, často jen 1–2&nbsp;mm silná. Obvykle je velmi jemná, ale někdy ji chrání [[trn (botanika)|trny]]. Objevuje se u&nbsp;nich vývin [[květ]]ů (a [[Plod (botanika)|plodů]]) přímo z&nbsp;kmenu, namísto na koncových větvičkách (tzv. [[kauliflorie]]). === Podrost === [[Podrost]] v&nbsp;deštném lese je často omezen nedostatkem světla na spodní úrovni. To umožňuje lidem a zvířatům se v&nbsp;lese pohybovat. Jsou-li koruny stromů z&nbsp;nějakého důvodu poškozeny nebo ztenčeny, země pod nimi je brzy kolonizována hustou spletí popínavých rostlin, [[keř|křoví]] a malých stromů zvaných ''[[džungle]]''. === Stabilita pralesa === Prales se jeví jako stabilní [[klimax]]ový porost, který jeví velikou odolnost vůči narušení. Drobné [[mýtina|mýtiny]], ať už se objeví z&nbsp;jakéhokoliv důvodu, velice rychle zarůstají. Pokud však dojde k&nbsp;masívní destrukci rozsáhlé oblasti (prakticky výhradně činností [[člověk]]a), je tato vlivem půdní [[eroze]] a ztráty styku s&nbsp;původním typem porostu velice brzy znehodnocena tak, že se sem prales „jen tak vrátit“ nemůže. Přirozená obnova pralesa na místě, které bylo exploatováno a zničeno člověkem, je otázkou staletí až tisíciletí. Člověk sám pro ni může udělat jen minimum. == Význam == Tropické deštné pralesy se nazývají „klenoty Země“, „plíce Země“ a „největší lékárna světa“. === Zdroje léků === Tropické deštné lesy se nazývají ‚největší [[lékárna]] světa‘ pro výskyt velkého počtu přírodních léčiv. Téměř polovina užívaných léků pochází z&nbsp;tropických deštných pralesů. Např. tropické deštné pralesy obsahují „základní ingredienty [[ptačí kontrolní hormon|ptačích kontrolních hormonů]], [[stimulant]]ů a [[sedativum|sedativ]]“. [[Vědci]] doufají, že zde bude v&nbsp;budoucnu objevena řada dalších léků. Tuto ideu ilustruje [[film]] [[Medicine Man (film)|Medicine Man]] (Šaman). === Producent kyslíku === Existující tropický deštný les má nulovou až jen velmi mírně kladnou bilanci pokud jde o&nbsp;produkci [[kyslík]]u. Je v&nbsp;něm ale vázáno obrovské množství [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] a pralesy mají obrovský podíl na kyslíku už vytvořeném&nbsp;– vyprodukovaly ho v době, když rostly. Jejich likvidace, zejména vypalování, spotřebovává jimi kdysi vyrobený kyslík a vrací v&nbsp;jejich biomase vázaný oxid uhličitý zpět do [[atmosféra|atmosféry]]. == Kácení tropického deštného lesa == V současné době tropické deštné lesy ubývají. O tempu ubývání však neexistuje mezi vědci shoda. Například [[Bjorn Lomborg]] a [[Alan Grainger]]<ref>http://osel.cz/index.php?clanek=3195</ref> mýty o rychlém ubývání pralesa vyvrací. Dnes se většinou soudí, že dochází jednak k jeho [[kácení]] (kvůli spotřebě [[dřevo|dřeva]] jako [[palivo|paliva]] i výrobní [[surovina|suroviny]]) či [[vypalování]] (pro zisk nové [[zemědělská půda|zemědělské půdy]], ta ale vydrží průměrně 2-4 roky). Za posledních 100 let již zmizelo z povrchu zemského více než 50 % rozlohy tropických deštných pralesů (na poč. století byla rozloha tropických deštných pralesů asi 16&nbsp;mil.&nbsp;km², dnes je to cca 7&nbsp;mil.&nbsp;km² ) a navzdory různým aktivitám ochránců přírody a vyhlašování nových obrovských [[chráněné území|rezervací]] a [[národní park|národních parků]] se tempo příliš nezpomalilo . Odhaduje se, že pokud nedojde k&nbsp;radikální změně, do poloviny [[21. století|21.&nbsp;století]] tropické deštné lesy zcela zmizí . Od poloviny 20. století jsme přišli o zhruba polovinu všech tropických pralesů na [[Země|Zemi]] . Většina [[prales]]ů Afriky je vykácena, v devadesátých letech je obrovským tempem ničen prales Malajsie. V Asii zmizela mezi lety 1960-90 třetina tropických pralesů. V roce 1975 byla Amazonie prakticky nedotčena, dnes je jí vypáleno 15% . K nejhoršímu ničení však dochází v posledních 40 letech. V roce 1976 zmizelo každoročně 57 000 km² deštného lesa. Do roku 1990 tempo vzrostlo na každoroční úbytek 142 000 km², což je větší plocha, než rozloha Řecka. Rychlost odlesňování se během osmdesátých let zdvojnásobila – dnes jsou pralesy mýceny tempem 160 000 km² za rok . Jednou z hlavních příčin ničení je velkoobchod s velmi kvalitním tropickým dřevem, jako je [[mahagon]] a [[teak]]. Poptávka po dřevě pochází z rozvinutých zemí, jako je Japonsko - největší dovozce na světě. Kácení lesů je stále ničivější díky používání silnějších strojů. Kromě dělníků kácejí stromy i zemědělci bez půdy. Ti vypalují velké lesní porosty, aby získali zemědělskou půdu. K dalším důvodům ničení patří zakládání povrchových dolů. Někde se stavějí přehrady a vodní nádrže pro výrobu elektřiny. Jinde se kácejí lesy proto, aby ustoupily dobytčím farmám určeným k produkci hovězího. Následky kácení pralesů jsou větrná a půdní [[eroze]], [[povodeň|povodně]], zanášení [[údolní nádrž|údolních nádrží]], [[sesuv půdy|sesuvy půdy]] (např. podhůří [[Himaláj]]í), pokles srážek, sucha, ztráta možnosti místních lidí používat [[les]] jako zdroj dřeva, plodin a [[píce]] . Kvůli prudkým dešťům, které rychle odplavují živiny, se stává půda neúrodnou. V důsledku kácení se snižuje [[genofond]] (pralesy jsou domovem 70-90% všech druhů ). Mizí zároveň možná [[léčiva]] a planí příbuzní zemědělských plodin. Následuje také [[genocida]] domorodých obyvatel , mizení jejich kultur ([[Amazonie]], [[Malajsie]], [[Afrika]]). Za posledních 90 let zmizelo asi 90 kmenů amerických indiánů v povodí Amazonky. Vědci mají obavy, že ničení tropických deštných lesů může vést k urychlení negativních změn v klimatických podmínkách Země. Například vypalování lesů způsobuje zvyšování obsahu [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] v atmosféře, a tudíž k urychlování [[Skleníkový efekt|skleníkového efektu]] a zvyšování globálního oteplování. Více než kdykoli předtím si lidé uvědomují nebezpečí spojené s ničením tropických lesů, ale nezbývá nám nic jiného, než doufat, že bude vyvinuto úsilí na jejich záchranu. === Možná řešení === * Zavedení majetkových práv – [[právo]] využívat les by měli mít lidé, kteří jsou na něm existenčně závislí. (V [[třetí svět|třetím světě]] přešlo během 150 let 80% tropických lesů do rukou vládnoucích [[úředník]]ů) * Cena dřeva – dřevěné výrobky jsou příliš levné. * Je třeba přestat dotovat těžbu dřeva, nasadit daně na pralesní dřevo. * Zamezení srůstu těžařských firem a vládních struktur ([[Borneo]]) * Pozemková reforma ([[Brazílie]]) – mapování, [[demarkace]] domorodého území. * [[Bojkot]] výrobků z tropického dřeva na [[Západ]]ě. * Odpuštění dluhů zemím [[třetí svět|třetího světa]]. == Reference == <references/> == Literatura == * Jeník, J.: ''Tropický deštný les I-VI.'' Živa, roč. 21. == Související články == * [[les]] * [[prales]] * [[biom]] * [[geobiom]] * [[Amazonský deštný prales]] * [[Konžský deštný prales]] {{commonscat|Rainforests}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Biomy]] [[Kategorie:Tropy]] [[Kategorie:Lesy]]

Návrat na stránku „Tropický deštný les“.