Střelný prach

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:N110 ruuti.jpg|right|thumb|Bezdýmný prach]] [[Soubor:Powder Samples.jpg|thumb|Ukázka různých typů střelného prachu]] Původní '''černý střelný prach''' je směsí jemně mletého draselného [[ledek|ledku]] neboli [[dusičnan draselný|dusičnanu draselného]] (KNO₃), [[dřevěné uhlí|dřevěného uhlí]] a [[síra|síry]]. Prakticky byl používán až do poslední třetiny 19. století. Později vynalezený '''bezdýmý střelný prach''' obsahuje jako hlavní složku [[nitrocelulóza|nitrocelulózu]] neboli [[střelná bavlna|střelnou bavlnu]] želatinovanou [[nitroglycerin]]em nebo jinými nitroglykoly. Černý střelný prach se používá obvykle v [[pyrotechnika|pyrotechnice]] pro trhací práce a výrobu zábavné pyrotechniky, dělobuchů nebo zápalnic. Existuje také nemalá skupina příznivců [[střelba|střelby]] replikami (kopiemi) historických zbraní- tzv. předovkami, při které se černý střelný prach stále používá. Bezdýmý střelný prach nalézá využití při výrobě nábojů do palných zbraní. == Historie == Černý střelný prach je nejstarší známou [[výbušnina|výbušninou]] na světě, patřící do podkategorie [[střelivina|střelivin]]. Byl objeven v období sedmého až devátého století v [[Čína|Číně]]. Nejdříve byl využíván pro pohon raket, později i jako náplň [[Granát (zbraň)|granát]]ů a dokonce i bambusové [[puška|pušky]]. Traduje se, že střelný prach v Evropě vynalezl mnich [[Roger Bacon]], ovšem z německých pramenů pochází zmínka o [[Berchtold Schwarz|Berchtoldu Schwarzovi]], podle něhož má být i nazýván černým. Pravděpodobnější je ovšem to, že '''černým prachem''' je nazýván pro svou barvu. Ve třináctém století pronikl střelný prach do [[Evropa|Evropy]]. Už ve čtrnáctém století zde existovala prosperující výroba palných [[zbraň|zbraní]], která vedla k postupnému zániku rytířů, jako středověkých bojovníků. Ve velkém se palné zbraně začaly používat v patnáctém století husity. Husitská terminologie pojmenování tehdejších střelných zbraní tak pronikla do mnoha světových jazyků. Dnes je již téměř zapomenut výraz arkebůza (lehčí varianta muškety) vzniklý přesmyčkami z české hákovnice. Stále je však živý výraz ''pistol'' vzniklý z českého píšťala (nejlehčí varianty ručních palních zbraní) nebo anglické howitzer (něm. Haublitze) z původně české houfnice. V roce 1887 si Alfred Nobel nechal patentovat bezdýmý střelný prach pod názvem ballistit a jeho dalším zdokonalením vznikl dnes nejpoužívanější [[kordit]]. Hlavní složkou je [[střelná bavlna]] kombinovaná s [[nitroglycerin]]em a jinými nitroglykoly. Tento nový prach je díky svým lepším vlastnostem dnes používán v prakticky všech [[palná zbraň|palných zbraních]]. == Složení a vlastnosti == Typické složení '''''černého střelného prachu''''' je: 75 % [[Dusičnan draselný|KNO₃]], 10 % [[síra|síry]] a 15 % [[Dřevěné uhlí|dřevěného uhlí]]. V praxi se střelný prach vyrábí buď pro trhací práce s nižším obsahem KNO₃ v rozmezí 60 - 70 % a pro vojenské využití s obsahem KNO₃ 74 - 75 %. ''Puškový prach:'' 75 % KNO₃ + 15 % C + 10 % S ''Trhací prach forte:'' 80 % KNO₃ + 20 % C (třikrát rychlejší než puškový) ''Zápalnicový prach:'' 75 % KNO₃ + 20 % C + 5 % S ''Dělový prach:'' 75 % KNO₃ + 12,5 % C + 12,5 % S Trhací prachy se dělí podle obsahu dusičnanu na: 40 % - Lente (pomalé), 75 - 80 % - Forte (rychlé) a 65 % - Ordinaire (střední). Průmyslově vyráběný střelný prach se vyznačuje vysokou homogenitou směsi s přesně definovanou velikostí jednotlivých částic. Toho se dociluje mletím všech složek s určitým množstvím vody a následným sušením směsi. Přesný postup je pochopitelně přemětem chráněného „know how“ jednotlivých výrobců. V současnosti je černý prach průmyslově vyráběn také pro sportovní střelbu z [[replika|replik]] starých [[palná zbraň|palných zbraní]]. Typický černý střelný prach má následující detonační charakteristiky: * [[Výbuchová teplota]] - 2400 °C * [[Detonační rychlost]] - maximálně 340 m/s * [[Energie]] výbuchu - 720 kcal/kg * [[Objem]] plynů - 280 l/kg * [[Tlak]] plynů - 6900 atm * Sypná [[hustota]] 2 g/cm³ == Použití == Klasický černý střelný prach má ze všech běžných výbušnin nejnižší detonační rychlost, která je blízká rychlosti zvuku. Zároveň je jeho výroba velmi levná a pyrotechnické vlastnosti jsou detailně prozkoumány. Z těchto důvodů se stále občas používá jako levná průmyslová trhavina při práci v lomech a jiných odstřelových pracích. Hlavní uplatnění mu však patří v oblasti zábavné pyrotechniky, kde je jeho základní předností vysoká stálost vůči mechanickým podnětům a současně snadná inicializace [[výbuch]]u. Naopak v současné době prakticky totálně skončilo využití černého střelného prachu v palných zbraních. Příčinou je především dostatek jiných explozivních produktů s mnohem lepšími výbuchovými vlastnostmi. Kromě toho vzniká při hoření klasického prachu řada velmi [[koroze|korozivních]] plynů, především [[oxid siřičitý]] SO₂, který rychle napadá a ničí kovové součásti [[palná zbraň|palných zbraní]]. Tento fakt ho prakticky vylučuje z výroby střeliva pro rychlopalné zbraně, kde je materiál zbraně vystaven styku s výbuchovými plyny po značně dlouhou dobu. V této oblasti má naopak velmi významné postavení bezdýmý střelný prach, ať již jako klasický [[Kordit]] nebo další výrobky na podobné bázi. Jednoduchá, nejčastěji používaná chemická reakce je tato: * 2 KNO3 + S + 3 C → K2S + N2 + 3 CO2. Více přesná zjednodušená rovnice by byla takto: * 10 KNO3 + 3 S + 8 C → 2 K2CO3 + 3 K2SO4 + 6 CO2 + 5 N2. Další možná reakce: * 4 KNO3 + C7H4O + 2 S → 2 K2S + 3 CO2 + 4 CO + 2 H2O + 2 N2 == Externí odkazy == * [http://dinosaurus.bloguje.cz/760277-jak-vznikl-strelny-prach.php Článek o vzniku střelného prachu] {{commonscat|Gunpowder}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Explozivní zbraně]] [[Kategorie:Výbušniny]] [[Kategorie:Termické procesy]]

Návrat na stránku „Střelný prach“.