Roztroušená skleróza

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox Choroba | Název = Roztroušená skleróza | Obrázek = Monthly multiple sclerosis anim.gif | Popis = Časový vývoj obrazu roztroušené sklerózy na T1 vážených snímcích z [[magnetická rezonance|magnetické rezonance]] v&nbsp;měsíčních intervalech. Světlé skvrny indikují aktivní poškození (léze). <!-- Klasifikace --> | MKN-10 = [http://www.uzis.cz/cz/mkn/G35-G37.html#G35 G35.] | DSM-IV = | MeshID = D009103 | MeshYear = 2009 | MeshName = <!-- Stat. údaje (obě pohlaví) --> | Prevalence = 2–150 / 100&nbsp;000 ob. | Incidence = | Mortalita = | Věk = 20–40 let | Věk2 = | Stat = <ref name="ereska.cz"/><ref name="pmid11603614"/> <!-- Stat. údaje (ženy) --> | Prevalence-ženy = | Incidence-ženy = | Mortalita-ženy = | Věk-ženy = | Věk2-ženy = | Stat-ženy = <!-- Stat. údaje (muži) --> | Prevalence-muži = | Incidence-muži = | Mortalita-muži = | Věk-muži = | Věk2-muži = | Stat-muži = <!-- Klinický obraz --> | Průběh = | Příčina = | Systém = [[centrální nervová soustava]] }} '''Roztroušená skleróza''' (zkráceně '''RS''', {{Vjazyce|la}}: ''sclerosis multiplex'', {{Vjazyce|en}}: ''Multiple sclerosis'', zkráceně ''MS'') je chronické [[autoimunita|autoimunitní onemocnění]], při kterém lidský [[imunitní systém]] napadá [[centrální nervová soustava|centrální nervovou soustavu]] (mozek a míchu), čímž způsobuje demyelinizaci (rozpad [[myelin|myelinových pochev]]).<ref name="pmid11955556">{{Citace periodika |autor=COMPSTON, A., COLES, A |titul=Multiple sclerosis |periodikum=Lancet |číslo=359 |ročník=9313 |strany=1221–31 |rok=2002 |měsíc=duben |pmid=11955556 |doi=10.1016/S0140-6736(02)08220-X |url= |jazyk=anglicky }}</ref> Nemoc postihuje zejména mladé dospělé (od 20&nbsp;do 40&nbsp;let)<ref name="ereska.cz">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Ereska.cz | titul = Co je to roztroušená mozkomíšní skleróza | url = http://www.ereska.cz/ | datum přístupu = 2009-8-15 | jazyk = }}</ref> a její výskyt je častější u&nbsp;žen (přibližně v&nbsp;poměru 2:1).<ref name="havrdova">{{Citace monografie | příjmení = Havrdová | jméno = Eva | titul = Roztroušená skleróza | vydavatel = Triton | vydání = 2 | místo = Praha | rok = 2000 | isbn = 80-7254-117-X | strany = 16-17 }} [Dále jen: HAVRDOVÁ, Eva. ''Roztroušená skleróza.'']</ref><ref name="pmid18637953">{{Citace periodika |autor=DEBOUVERIE, M., PITTION-VOUYOVITCH, S., LOUIS, S., GUILLEMIN, F |titul=Natural history of multiple sclerosis in a population-based cohort |periodikum=Eur. J. Neurol. |číslo=15 |ročník= |strany=916 |rok=2008 |měsíc=červenec |pmid=18637953 |doi=10.1111/j.1468-1331.2008.02241.x |url= |jazyk=anglicky }}</ref> Její [[prevalence]] se pohybuje v&nbsp;rozmezí od 2&nbsp;do 150&nbsp;pacientů na 100&nbsp;000&nbsp;obyvatel.<ref name="pmid11603614">{{Citace periodika |autor=ROSATI, G |titul=The prevalence of multiple sclerosis in the world: an update |periodikum=Neurol. Sci. |číslo=22 |ročník=2 |strany=117–39 |rok=2001 |měsíc=duben |pmid=11603614 |doi=10.1007/s100720170011 |url= |jazyk=anglicky }}</ref> Onemocnění popsal v&nbsp;roce 1868 jako první [[Jean-Martin Charcot]].<ref name="Charcot1">{{Citace periodika | autor = CHARCOT, Jean-Martin | odkaz na autora = Jean-Martin Charcot | titul = Histologie de la sclerose en plaques | periodikum = Gazette des hopitaux | rok = 1868 | měsíc = | ročník = | číslo = 41 | strany = 554–555 | url = | issn = |jazyk=francouzsky }}</ref> RS ovlivňuje schopnost [[neuron|nervových buněk]] (neuronů) v&nbsp;[[mozek|mozku]] a [[mícha|míše]] spolu vzájemně komunikovat. Nervové buňky spolu komunikují prostřednictvím vysílání [[Nervový vzruch|nervových vzruchů]] přes dlouhé neuronové výběžky [[axon]]y (neurity), které jsou obaleny v&nbsp;izolační látce nazývané [[myelin]]. Ten významně urychluje vedení nervového vzruchu a zabraňuje jeho přenosu na okolní vlákna a struktury. Je bezpodmínečně nutný ke správnému fungování [[Centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]]. Při RS napadá imunitní systém myelin a ničí jej. To v&nbsp;důsledku znamená, že axony již nadále nejsou schopny účinně přenášet nervové vzruchy.<ref name="pmid11955556"/> Slovo ''skleróza'' (z&nbsp;[[řečtina|řeckého]] ''skleros'', tj.&nbsp;tuhý) v&nbsp;názvu nemoci odkazuje ke zjizvením v&nbsp;[[bílá hmota|bílé hmotě]].<ref name="Charcot1"/> Ta vznikají v&nbsp;místech zánětlivých ložisek (odborně plaků či lézí), kde již zánět odezněl. Slovo ''roztroušená'' pak naznačuje, že RS může vytvořit více ložisek. Přestože o&nbsp;procesech, které se podílejí na rozvoji choroby, je známo mnoho, samotná příčina vzniku onemocnění je stále neznámá. Mezi teorie [[etiopatogeneze]] patří [[genetika|genetické vlivy]] či [[Infekční onemocnění|infekce]]. Během studií došlo i&nbsp;k&nbsp;odhalení různých [[rizikový faktor|rizikových faktorů]] prostředí.<ref name="pmid11955556"/><ref name="pmid17444504">{{Citace periodika |autor=ASCHERIO, A., MUNGER, KL |titul=Environmental risk factors for multiple sclerosis. Part I: the role of infection |periodikum=Ann. Neurol. |číslo=61 |ročník=4 |strany=288–99 |rok=2007 |měsíc=duben |pmid=17444504 |doi=10.1002/ana.21117 |url= |jazyk=anglicky }}</ref> U&nbsp;roztroušené sklerózy se mohou vyskytnout prakticky jakékoliv [[neurologický symptom|neurologické symptomy]], které často přechází ve fyzickou a [[kognitivní]] [[invalidita|invaliditu]]<ref name="pmid11955556"/> a [[neuropsychiatrie|neuropsychiatrické]] poruchy.<ref>{{Citace periodika | autor = BERRIOS, GE., QUEMADA, JI | titul = Ombredane and the psychopathology of multiple sclerosis | periodikum = Comprehensive Psychiatry | rok = 1990 | měsíc = | ročník = | číslo = 31 | strany = 438-446 | url = | issn = |jazyk=anglicky }}</ref> RS se podle průběhu dělí na benigní a maligní. První zmíněný je charakterizován malým množstvím [[ataka|atak]] s&nbsp;minimálními následky, druhý pak těžkými záchvaty a rychlým nárůstem invalidity.<ref name="Mlčoch">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Mlčoch | jméno = Zbyněk | titul = Roztroušená skleróza mozkomíšní (RS), demyelinizace - příznaky, léčba, recidivy | url = http://www.zbynekmlcoch.cz/info/neurologie/roztrousena_skleroza_mozkomisni_rs__demyelinizace_priznaky_lecba_recidivy.html | datum přístupu = 2009-8-21 }}</ref> Hlavní dělení RS zná čtyři základní formy nemoci: ''relaps-remitentní'', ''sekundárně progresivní'', ''primárně progresivní'' a ''relabující-progresivní''.<ref name="Mlčoch"/><ref name="pmid8780061">{{Citace periodika |autor=LUBLIN, FD., REINGOLD, SC |titul=Defining the clinical course of multiple sclerosis: results of an international survey. National Multiple Sclerosis Society (USA) Advisory Committee on Clinical Trials of New Agents in Multiple Sclerosis |periodikum=Neurology |číslo=46 |ročník=4 |strany=907–11 |rok=1996 |měsíc=duben |pmid=8780061 |doi= |url= |jazyk=anglicky }}</ref> Mezi záchvaty mohou symptomy zcela vymizet, avšak i&nbsp;přesto často přetrvávají, zejména v&nbsp;případě pokročilejších stádiích nemoci, neurologické potíže.<ref name="pmid8780061"/> Pro roztroušenou sklerózu neexistuje žádná známá kauzální léčba. Dostupné léky se zaměřují především na zmírnění obtíží, předcházení nových atak, zpomalení progrese onemocnění a zabránění invalidity (symptomatologická léčba).<ref name="pmid11955556"/> [[Střední délka života]] je u&nbsp;pacientů s&nbsp;RS téměř stejná jako u&nbsp;populace bez RS.<ref name="pmid8017890">{{Citace periodika |autor=WEINSHENKER, BG |titul=Natural history of multiple sclerosis |periodikum=Ann. Neurol. |číslo=36 Suppl |ročník= |strany=S6–11 |rok=1994 |pmid=8017890 |doi=10.1002/ana.410360704 |url= |jazyk=anglicky }}</ref> == Historie == === Objevení === [[Soubor:Carswell-Multiple Sclerosis2.jpg|thumb|right|Detail kresby z Carswellovy knihy znázorňující léze roztroušené sklerózy na [[mozkový kmen|mozkovém kmeni]] a [[mícha|míše]] (1838) je jednou z&nbsp;prvních anatomických ilustrací RS]] Roztroušenou sklerózu popsal v&nbsp;roce 1868 jako samostatnou chorobu francouzský [[neurologie|neurolog]] [[Jean-Martin Charcot]] (1825–1893).<ref>{{Citace periodika | autor = BERRIOS, GE., QUEMADA, JI | titul = Multiple Sclerosis | periodikum = The History of Clinical Psychiatry | rok = 1995 | měsíc = | ročník = | číslo = | strany = 174-192 | url = | issn = |jazyk=anglicky }}</ref> Po shrnutí dřívějších nálezů a doplnění svých vlastních klinických a patologických pozorování Charcot nemoc nazval {{cizojazyčně|fr|''sclerose en plaques''}} ([[francouzština|francouzsky]] roztroušená skleróza). Tři základní příznaky RS, známé též pod souhrnným označením Charcotova trias, jsou nystagmus, intenční třes a skandovaná řeč (nejsou však výlučně typické pro RS). Charcot rovněž u&nbsp;pacientů pozoroval kognitivní změny a podle něj měli „výrazné oslabení paměti“ a „pomalu vznikající představy.“<ref name="Charcot1"/> Před Charcotem popsali a ilustrovali mnoho klinických detailů choroby britský profesor [[patologie]] [[Robert Carswell]] (1793–1857) a francouzský profesor anatomické patologie [[Jean Cruveilhier]] (1791–1873), avšak ani jeden z&nbsp;nich RS nepopsal jako samostatnou chorobu.<ref name="pmid3066846">{{Citace periodika |autor=COMPSTON, A |titul=The 150th anniversary of the first depiction of the lesions of multiple sclerosis |periodikum=J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr. |číslo=51 |ročník=10 |strany=1249–52 |rok=1988 |měsíc=říjen |pmid=3066846 |pmc=1032909 |doi=10.1136/jnnp.51.10.1249 |jazyk=anglicky |url= }}</ref> Po Charcotově popsání RS popsali zvláštní případy nemoci [[Eugène Devic]] (1858–1930), [[József Baló]] (1895–1979), [[Paul Ferdinand Schilder]] (1886–1940) a [[Otto Marburg]] (1874–1948). === Historické případy === Existují četné historické zmínky o&nbsp;lidech, kteří žili před, či krátce poté, co Charcot nemoc popsal, a pravděpodobně měli RS. Mladá žena Halldora, která žila na [[Island]]u kolem roku 1200, náhle ztratila zrak a pohyblivost, ale po modlitbách k&nbsp;svatým se jí po sedmi dnech zrak i&nbsp;hybnost vrátily. [[Svatá Lidwina]] ze [[Schiedam]]u (1380–1433), [[Nizozemsko|holandská]] [[Řeholnice|jeptiška]], může být první z&nbsp;jasně identifikovatelných pacientů s&nbsp;RS. Od svých šestnácti let až do své smrti v&nbsp;53 letech trpěla vracející se bolestí, slabostí v&nbsp;nohách a ztrátou zraku, symptomy typickými pro RS.<ref name="pmid390966">{{Citace periodika |autor=MEDAER, R |titul=Does the history of multiple sclerosis go back as far as the 14th century? |periodikum=Acta Neurol. Scand. |číslo=60 |ročník=3 |strany=189–92 |rok=1979 |měsíc=září |pmid=390966 |jazyk=anglicky |doi= |url= }}</ref> Oba případy vedly k&nbsp;vytvoření vikingské hypotézy (též hypotéza „vikingského genu“ o&nbsp;šíření choroby.<ref name="pmid16479124">{{Citace periodika |autor=HOLMØY, T |titul=A Norse contribution to the history of neurological diseases |periodikum=Eur. Neurol. |číslo=55 |ročník=1 |strany=57–8 |rok=2006 |pmid=16479124 |doi=10.1159/000091431 |jazyk=anglicky |url= }}</ref> [[Augustus d'Este|Augustus Frederick d'Este]] (1794–1848), nelegitimní vnuk anglického krále [[Jiří III.|Jiřího III.]], trpěl téměř jistě RS. D'Este si během svého života vedl 22&nbsp;let deník, v&nbsp;němž popisoval život s&nbsp;nemocí. Deník začíná v&nbsp;roce 1822 a končí v&nbsp;roce 1846, nalezen však byl až v&nbsp;roce 1948. Jeho symptomy začaly ve věku 28let náhlou přechodnou ztrátou zraku po pohřbu jeho přítele. V&nbsp;průběhu nemoci se u&nbsp;něj projevila slabost v&nbsp;nohou, těžkopádnost rukou, necitlivost, závratě, poruchy močového měchýře a [[erektilní dysfunkce]]. V&nbsp;roce 1844 začal používat kolečkové křeslo. Navzdory své nemoci si zachoval optimistický pohled na život.<ref>{{citace monografie |příjmení= Firth |jméno=D |titul= The Case of August D'Esté |rok=1948 |vydavatel=Cambridge University Press |jazyk=anglicky |místo=Cambridge }}</ref><ref name="pmid16103678">{{Citace periodika |autor=PEARCE, JM |titul=Historical descriptions of multiple sclerosis |periodikum=Eur. Neurol. |číslo=54 |ročník=1 |strany=49–53 |rok=2005 |pmid=16103678 |jazyk=anglicky |doi=10.1159/000087387 |url= }}</ref> == Etiologie == Epidemiologické studie RS poskytly náznaky možných příčin onemocnění. Různé teorie se pokouší kombinovat známá data do hodnověrných vysvětlení, ale žádná z&nbsp;nich se neukázala jako definitivní. RS se nejspíše vyskytuje jako důsledek kombinace jak faktorů prostředí, tak dědičných faktorů. === Faktory dědičnosti === [[Soubor:HLA-cs.png|thumb|right|HLA oblast chromozomu&nbsp;6. Změny v&nbsp;této oblasti zvyšují pravděpodobnost výskytu RS.]] RS není považována za přímo [[dědičnost|dědičné]] onemocnění, řada [[genetika|genetických variací]] však prokazatelně zvýšuje riziko vzniku onemocnění, jde tedy o&nbsp;[[Rizikový faktor|rizikové faktory]].<ref name="pmid14747002">{{Citace periodika |autor=DYMENT, DA., EBERS, GC., SADOVNICK, AD |titul=Genetics of multiple sclerosis |periodikum=Lancet Neurol |číslo=3 |ročník=92 |strany=104–10 |rok=2004 |měsíc=únor |pmid=14747002 |url= |jazyk=anglicky |doi=10.1016/S1474-4422(03)00663-X }}</ref> Pokud se RS již vyskytuje v&nbsp;rodině, je riziko vzniku RS u&nbsp;každého dalšího pokrevního příbuzného nemocného vyšší než v&nbsp;běžné populaci. Toto riziko výrazně narůstá zejména v&nbsp;případě postižení [[sourozenec|sourozenců]], rodičů a dětí.<ref name="pmid11955556"/> V&nbsp;případě postižení jednoho z&nbsp;jednovaječných [[dvojčata|dvojčat]] má druhé dvojče riziko, že se i&nbsp;u&nbsp;něj objeví RS 35 % nemocných, u&nbsp;nevlastních sourozenců je riziko společného postižení nižší než u&nbsp;klasických sourozenců, což ukazuje na [[polygenní dědičnost|polygenní]] (nemendelovskou) dědičnost onemocnění.<ref name="pmid11955556"/><ref name="pmid8656905">{{Citace periodika |autor=SADOVNICK, AD., EBERS, GC., DYMENT, DA., RISCH, NJ |titul=Evidence for genetic basis of multiple sclerosis. The Canadian Collaborative Study Group |periodikum=Lancet |číslo=347 |ročník=9017 |strany=1728–30 |rok=1996 |měsíc=červen |pmid=8656905 |doi= |jazyk=anglicky |url= }}</ref> Vedle příbuzenských studií, které sledují jen současný výskyt RS u&nbsp;příbuzných jedinců, probáhají i&nbsp;[[Molekulární biologie|molekulárně biologické]] výzkumy. Výsledkem těchto studií je poznatek, že některé konkrétní [[gen]]y, respektive jejich formy, představují [[rizikový faktor]] pro rozvoj RS. Riziko vzniku RS zvyšují například změny v&nbsp;systému [[Hlavní histokompatibilní komplex|hlavního histokompatibilního komplexu]] (HLA od ''Human Lymphocyte Antigen'', MHC od ''Major Histocompatibitily Complex'' je synonymum), souboru genů na [[chromozom]]u&nbsp;6, který slouží ke komunikaci jednak mezi [[Buňka|buňkami]] [[Imunitní systém|imunitního systému]] navzájem a jednak ke komunikaci s&nbsp;buňkami ostatních orgánů.<ref name="pmid18461312">{{Citace periodika |autor=SVEJGAARD, A |titul=The immunogenetics of multiple sclerosis |periodikum=Immunogenetics |číslo=60 |ročník=6 |strany=275–86 |rok=2008 |měsíc=červen |pmid=18461312 |jazyk=anglicky |doi=10.1007/s00251-008-0295-1 |url= }}</ref> S&nbsp;RS jsou spojovány varianty dvou dalších genů, konkrétně [[IL-2 receptor|IL2RA]] a [[IL-7 receptor|IL7RA]], podjednotky [[receptor]]ů pro [[interleukin-2]] a [[interleukin-7]].<ref name="pmid17660530">{{Citace periodika |autor=HAFLER, DA., COMPSTON, A., SAWCER., S. a kolektiv |titul=Risk alleles for multiple sclerosis identified by a genomewide study |periodikum=N. Engl. J. Med. |číslo=357 |ročník=9 |strany=851–62 |rok=2007 |měsíc=srpen |pmid=17660530 |doi=10.1056/NEJMoa073493 |jazyk=anglicky |url= }}</ref><ref name="pmid18354419">{{Citace periodika |autor=WEBER, F., FONTAINE, B., COURNU-REBEIX, I. a kolektiv |titul=IL2RA and IL7RA genes confer susceptibility for multiple sclerosis in two independent European populations |periodikum=Genes Immun. |číslo=9 |ročník=3 |strany=259–63 |rok=2008 |měsíc=duben |pmid=18354419 |doi=10.1038/gene.2008.14 |jazyk=anglicky |url= }}</ref> HLA proteiny se podílejí na prezentaci antigenu buňkám [[imunitní systém|imunitního systému]], jsou tedy klíčové pro fungování imunitního systému jako celku. Mutace v&nbsp;genech receptorů pro signální molekuly (interleukiny) IL2 a IL7 jsou známé tím, že jsou asociovány s&nbsp;výskytem autoimunitních onemocnění jako např. [[Diabetes mellitus#Diabetes mellitus I. typu|diabetes mellitus I. typu]]. Tyto poznatky podporují tvrzení, že RS je autoimunitním onemocněním.<ref name="pmid18461312"/><ref name="pmid17162361">{{Citace periodika |autor=ANAYA, JM., GÓMEZ, L., CASTIBLANCO, J |titul=Is there a common genetic basis for autoimmune diseases? |periodikum=Clin. Dev. Immunol. |číslo=13 |ročník=2-4 |strany=185–95 |rok=2006 |pmid=17162361 |pmc=2270753 |doi=10.1080/17402520600876762 |jazyk=anglicky |url= }}</ref><ref name="pmid18779574">{{Citace periodika |autor=SPOLSKI, R., KASHYAP, M., ROBINSON, C., YU, Z., LEONARD, WJ |titul=IL-21 signaling is critical for the development of type I diabetes in the NOD mouse |periodikum=Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A. |číslo=105 |ročník= |strany=14028 |rok=2008 |měsíc=září |pmid=18779574 |doi=10.1073/pnas.0804358105 |jazyk=anglicky |url=}}</ref> Gen kódující [[kinezin]] ''[[KIF1B]]'' je prvním genem [[Exprese genu|exprimovaným]] v&nbsp;[[neuron]]ech, u&nbsp;něhož bylo prokázáno, že zvyšuje riziko onemocnění.<ref>{{Citace periodika |autor=AULCHENKO, YS., HOPPENBROUWERS, IA., RAMAGOPALAN, SV. a kolektiv |titul=Genetic variation in the KIF1B locus influences susceptibility to multiple sclerosis |periodikum=Nat. Genet. |číslo=40 |ročník=12 |strany=1402–3 |rok=2008 |měsíc=prosinec |pmid=18997785 |doi=10.1038/ng.251}}</ref> Další studie spojují s RS geny chromozomu 5.<ref name="pmid16099057">{{Citace periodika |autor=PALACIOS, R., AGUIRREZABAL, I., FERNANDEZ-DIEZ, B., BRIEVA, L., VILLOSLADA, P |titul=Chromosome 5 and multiple sclerosis |periodikum=J. Neuroimmunol. |číslo=167 |ročník=1-2 |strany=1–3 |rok=2005 |měsíc=říjen |pmid=16099057 |doi=10.1016/j.jneuroim.2005.06.023 |jazyk=anglicky |url= }}</ref> === Infekční příčiny === Genetické predispozice mohou vysvětlit některé z&nbsp;epidemiologických rozdílů ve výskytu RS, jako je vysoký výskyt onemocnění u&nbsp;některých rodin, či snížení rizika v&nbsp;závislosti na genetické vzdálenosti, avšak nevysvětlují jiné jevy, jako jsou například změny rizika výskytu RS, které se vyskytují při migraci v&nbsp;raném věku.<ref name="pmid17444504"/> Vysvětlením pro toto epidemiologické zjištění může být, že se na vzniku RS mohou se podílet spíše běžné infekce nežli vzácný [[patogen]].<ref name="pmid17444504"/> Během výzkumu nemoci byly vypracovány různé hypotetické mechanismy, které mohou stát za vypuknutím RS. ''[[Hygienická hypotéza]]'' uvádí, že ochranou proti RS může být vystavení různým patogenům během dětství. RS by pak byla vyvolána autoimunitní reakcí spuštěnou u&nbsp;náchylných jedinců četnými infekčními [[mikroorganismus|mikroogranismy]], s&nbsp;rizikem rostoucím s&nbsp;věkem při infekci.<ref name="pmid17444504"/><ref name="pmid5910580">{{Citace periodika |autor=LEIBOWITZ, U., ANTONOVSKY, A., MEDALIE, JM., SMITH, HA., HALPERN, L., ALTER, M |titul=Epidemiological study of multiple sclerosis in Israel. II. Multiple sclerosis and level of sanitation |periodikum=J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr. |číslo=29 |ročník=1 |strany=60–8 |rok=1966 |měsíc=únor |pmid=5910580 |pmc=495985 |doi=10.1136/jnnp.29.1.60 |jazyk=anglicky |url= }}</ref><ref name="pmid17315205">{{Citace periodika |autor=FLEMING, J., FABRY, Z |titul=The hygiene hypothesis and multiple sclerosis |periodikum=Ann. Neurol. |číslo=61 |ročník=2 |strany=85–9 |rok=2007 |měsíc=únor |pmid=17315205 |jazyk=anglicky |doi=10.1002/ana.21092 |url= }}</ref> ''Prevalenční hypotéza'' uvádí, že onemocnění je způsobeno patogenem, který je běžnější v&nbsp;oblastech s&nbsp;vyšší prevalencí RS. Tento patogen je velmi běžný a u&nbsp;většiny jednotlivců způsobuje asymptomatickou (bezpříznakovou) přetrvávající infekci. Pouze v&nbsp;několika případech a po mnoha letech po původní infekci způsobuje demyelinizaci.<ref name="pmid17444504"/><ref name="pmid8269393"/> Větší podporu z&nbsp;těchto dvou hypotéz získala hypotéza hygienická.<ref name="pmid17444504"/> Důkazů pro tvrzení, že některé [[virus|viry]] představují příčinu RS, je celá řada. V&nbsp;mozku a [[Mozkomíšní mok|mozkomíšním moku]] většiny pacientů s&nbsp;RS lze prokázat přítomnost [[oligoklonální proužek|oligoklonálních proužků]] (též o. pruhů či o. pásů). Některé viry jsou spojeny (asociovány) demyelinizující [[encefalomyelitida|encefalomyelitidou]] u&nbsp;lidí, po experimentální infekci mohou indukovat demyelinizace i&nbsp;u&nbsp;zvířat.<ref name="pmid15721830">{{Citace periodika |autor=GILDEN, DH |titul=Infectious causes of multiple sclerosis |periodikum=Lancet Neurol |číslo=4 |ročník=3 |strany=195–202 |rok=2005 |měsíc=březen |pmid=15721830 |doi=10.1016/S1474-4422(05)01017-3 |jazyk=anglicky |url= }}</ref> Potenciální skupinou virů spojovaných s&nbsp;RS jsou lidské [[Herpetické viry|herpes viry]];<ref name="pmid17686342">{{Citace periodika |autor=CHRISTENSEN, T |titul=Human herpesviruses in MS |periodikum=Int MS J |číslo=14 |ročník=2 |strany=41–7 |rok=2007 |měsíc=červen |pmid=17686342 |jazyk=anglicky |doi= |url=http://www.msforumonline.net/journal/download/default.aspx?pdf=20071441.pdf |formát=[[Portable Document Format|PDF]]}}</ref> v&nbsp;mozkomíšním moku pacientů s&nbsp;RS bylo nalezeno vysoká úroveň [[Varicella zoster virus|viru ''Varicella zoster'']] (původce [[plané neštovice|planých neštovic]]).<ref name="pmid18306233">{{Citace periodika |autor=SOTELO, J., MARTÍNEZ-PALOMO, A., ORDOÑEZ, G., PINEDA, B |titul=Varicella-zoster virus in cerebrospinal fluid at relapses of multiple sclerosis |periodikum=Ann. Neurol. |číslo=63 |ročník=3 |strany=303–11 |rok=2008 |měsíc=březen |pmid=18306233 |jazyk=anglicky |doi=10.1002/ana.21316 |url= }}</ref> Nejsilnější a nejlépe potrvzeným důkazem je zjištění, že osoby, které nebyly nikdy nakaženy [[Virus Epstein-Barrové|virem Epstein-Barrové]], mají snížené riziko onemocnění,<ref name="pmid17444504"/><ref name="pmid17459939">{{Citace periodika |autor=LÜNEMANN, JD., KAMRADT, T., MARTIN, R., MÜNZ, C |titul=Epstein-barr virus: environmental trigger of multiple sclerosis? |periodikum=J. Virol. |číslo=81 |ročník=13 |strany=6777–84 |rok=2007 |měsíc=červenec |pmid=17459939 |pmc=1933281 |doi=10.1128/JVI.00153-07 |jazyk=anglicky |url= }}</ref> společně s&nbsp;korelací jeho markerů a aktivity onemocnění.<ref name="pmid19458321"> {{Citace periodika |autor=FARRELL, RA., ANTONY, D., WALL, GR., CLARK, DA., FISNIKU, L., SWANTON, J, KHALEELI, Z., SCHMIERER, K., MILLER, DH., GIOVANNONI, G |titul=Humoral immune response to EBV in multiple sclerosis is associated with disease activity on MRI |periodikum=Neurology |číslo= |ročník= |strany= |rok=2009 |měsíc=květen |pmid=19458321 |jazyk=anglicky |doi= |url= }}</ref> To je v&nbsp;rozporu s&nbsp;hygienickou hypotézou, jelikož neinfikovaní pravděpodobně zažili výchovu s&nbsp;větším důrazem na hygienu.<ref name="pmid17444504"/> Mezi další patogeny, které jsou rovněž spojovány s&nbsp;RS, jsou lidské [[endogenní retrovirus|endogenní retroviry]] a ''[[Chlamydophila pneumoniae]]''.<ref name="pmid11601494">{{Citace periodika |autor=JOHNSTON, JB., SILVA, C., HOLDEN, J., WARREN, KG., CLARK, AW., POWER, C |titul=Monocyte activation and differentiation augment human endogenous retrovirus expression: implications for inflammatory brain diseases |periodikum=Ann. Neurol. |číslo=50 |ročník=4 |strany=434–42 |rok=2001 |měsíc=říjen |pmid=11601494 |doi=10.1002/ana.1131 |jazyk=anglicky |url= }}</ref><ref name="pmid16635422">{{Citace periodika |autor=CHRISTENSEN, T |titul=The role of EBV in MS pathogenesis |periodikum=Int MS J |číslo=13 |ročník=2 |strany=52–7 |rok=2006 |měsíc=květen |jazyk=anglicky |pmid=16635422 |doi= |url=http://www.msforumonline.net/journal/download/default.aspx?pdf=20061352.pdf |formát=[[Portable Document Format|PDF]]}}</ref><ref name="pmid11342681">{{Citace periodika |autor=YAO, SY., STRATTON, CW., MITCHELL, WM., SRIRAM, S |titul=CSF oligoclonal bands in MS include antibodies against Chlamydophila antigens |periodikum=Neurology |číslo=56 |ročník=9 |strany=1168–76 |rok=2001 |měsíc=květen |jazyk=anglicky |pmid=11342681 |doi= |url=http://www.neurology.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=11342681 }}</ref> === Neinfekční rizikové faktory prostředí === RS je častější u&nbsp;lidí, kteří žijí dále od rovníku. S&nbsp;vyšším rizikem RS je spojováno snížené vystavení slunečnímu záření.<ref name="pmid15556803"/><ref name="pmid17646631">{{Citace periodika |autor=ISLAM, T., GAUDERMAN, WJ., COZEN, W., MACK, TM |titul=Childhood sun exposure influences risk of multiple sclerosis in monozygotic twins |periodikum=Neurology |číslo=69 |ročník=4 |strany=381–8 |rok=2007 |měsíc=červenec |pmid=17646631 |jazyk=anglicky |doi=10.1212/01.wnl.0000268266.50850.48 |url= }}</ref><ref name="pmid12907484">{{Citace periodika |autor=VAN DER MEI, IA., PONSONBY, AL., DWYER, T. a kolektiv |titul=Past exposure to sun, skin phenotype, and risk of multiple sclerosis: case-control study |periodikum=BMJ |číslo=327 |ročník=7410 |strany=316 |rok=2003 |měsíc=srpen |pmid=12907484 |jazyk=anglicky |pmc=169645 |doi=10.1136/bmj.327.7410.316 |url= }}</ref> Snížená produkce a příjem vitamínu&nbsp;D jsou hlavní biologické mechanismy použité pro vysvětlení zvýšeného rizika mezi lidmi, kteří jsou méně vystaveni slunečnímu záření.<ref name="pmid15556803"/><ref name="pmid17492755"/><ref name="pmid17179460">{{Citace periodika |autor=MUNGER, KL., LEVIN, LI., HOLLIS, BW., HOWARD, NS., ASCHERIO, A |titul=Serum 25-hydroxyvitamin D levels and risk of multiple sclerosis |periodikum=JAMA |číslo=296 |ročník=23 |strany=2832–8 |rok=2006 |měsíc=prosinec |jazyk=anglicky |pmid=17179460 |doi=10.1001/jama.296.23.2832 |url= |doi_brokendate=2009-04-04 }}</ref> Rizikovým faktorem může být i&nbsp;těžký [[stres]], ačkoliv důkazy pro tuto teorii jsou slabé;<ref name="pmid15556803"/> u&nbsp;rodičů, kteří nečekaně přišli o&nbsp;dítě bylo riziko vzniku RS vyšší než u&nbsp;rodičů, kteří o&nbsp;dítě nepřišli.<ref name="pmid15007121">{{Citace periodika |autor=LI, J., JOHANSEN, C., BRØNNUM-HANSEN, H., STENAGER, E., KOCH-HENRIKSEN, N., OLSEN, J |titul=The risk of multiple sclerosis in bereaved parents: A nationwide cohort study in Denmark |periodikum=Neurology |číslo=62 |ročník=5 |strany=726–9 |rok=2004 |měsíc=březen |jazyk=anglicky |pmid=15007121 |doi= |url=http://www.neurology.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=15007121 }}</ref> Jako nezávislý rizikový faktor pro rozvoj RS bylo prokázáno [[kouření]].<ref name="pmid17492755"/><ref name="pmid14581658">{{Citace periodika |autor=FRANKLIN, GM., NELSON, L |titul=Environmental risk factors in multiple sclerosis: causes, triggers, and patient autonomy |periodikum=Neurology |číslo=61 |ročník=8 |strany=1032–4 |rok=2003 |měsíc=říjen |jazyk=anglicky |pmid=14581658 |doi= |url=http://www.neurology.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=14581658 }}</ref> V&nbsp;rámci výzkumů byla zkoumána povolání, při nichž se dotyční dostávají do kontaktu s&nbsp;[[Jed|toxiny]], zejména pak [[rozpouštědlo|rozpouštědly]], ale nedospělo se k&nbsp;žádným jasným závěrům.<ref name="pmid15556803"/> Za příčinné (kauzální) faktory rozvoje RS byla považována očkování; většina studií nicméně mezi RS a očkováním neprokázala žádnou spojitost.<ref name="pmid15556803"/> [[Dna]] se u&nbsp;pacientů s&nbsp;RS vyskytuje méně, nežli je statistický předpoklad, a zároveň u&nbsp;nich byla, ve srovnání s&nbsp;běžnou populací, zjištěna nízká hladina [[kyselina močová|kyseliny močové]]. To vedlo k&nbsp;teorii, že kyselina močová, která chrání před [[oxidační stres|oxidačním stresem]] způsobeným látkami jako je [[peroxynitrit]], ochraňuje před RS.<ref name="pmid16687059">{{Citace periodika |autor=KOCH, M., DE KEYSER, J |titul=Uric acid in multiple sclerosis |periodikum=Neurol. Res. |číslo=28 |ročník=3 |strany=316–9 |rok=2006 |měsíc=duben |pmid=16687059 |jazyk=anglicky |doi=10.1179/016164106X98215 |url= }}</ref><ref name="pmid18219824">{{Citace periodika |autor=SPITSIN, S., KOPROWSKI, H |titul=Role of uric acid in multiple sclerosis |periodikum=Curr. Top. Microbiol. Immunol. |číslo=318 |ročník= |strany=325–42 |rok=2008 |jazyk=anglicky |pmid=18219824 |doi=10.1007/978-3-540-73677-6_13 |url= }}</ref><ref name="pmid15493114">{{Citace periodika |autor=MATTLE, HP., LIENERT, C., GREEVE, I |titul=Uric acid and multiple sclerosis |periodikum=Ther Umsch |číslo=61 |ročník=9 |strany=553–5 |rok=2004 |měsíc=září |jazyk=německy |pmid=15493114 |doi= |url= }}</ref> Jako rizikový faktor byla zkoumána i&nbsp;[[strava]] a příjem [[hormon]]ů, avšak pro potvrzení či vyvrácení jejich souvislosti s&nbsp;onemocněním je zapotřebí dalších výzkumů.<ref name="pmid17492755"/> Ačkoliv některé z&nbsp;těchto rizikových faktorů, včetně infekce, jsou částečně ovlivnitelné, pouze další výzkum, a zejména pak klinické testy, mohou ukázat zda-li jejich odstranění může pomoci v&nbsp;zabránění RS.<ref name="pmid18256984">{{Citace periodika |autor=ASCHERIO, A., MUNGER, K |titul=Epidemiology of multiple sclerosis: from risk factors to prevention |periodikum=Semin Neurol |číslo=28 |ročník=1 |strany=17–28 |rok=2008 |měsíc=únor |pmid=18256984 |doi=10.1055/s-2007-1019126 |jazyk=anglicky |url= }}</ref> == Epidemiologie == [[Soubor:Lapland Mother NGM-v31-p556.jpg|thumb|Etnické skupiny, jako třeba [[Sámové]], mají nižší riziko výskytu RS; pravděpodobně díky genetickým faktorům.]] [[Epidemiologie]] se opírá o&nbsp;dva základní statistické parametry: [[incidence|incidenci]] a [[prevalence|prevalenci]]. Incidence udává počet nově nemocných jedinců (nových případů) k&nbsp;celkovému počtu jedinců ve sledované [[populace|populaci]]; zatímco prevalence je poměr počtu nemocných k&nbsp;celkovému počtu obyvatel. U&nbsp;prevalence nezávisí pouze na incidenci, ale i&nbsp;na míře přežití a migraci nemocných lidí. RS má prevalenci, která se v&nbsp;závislosti na zemi nebo specifické populaci pohybuje od 2&nbsp;do 150&nbsp;pacientů na 100&nbsp;000&nbsp;obyvatel.<ref name="pmid11603614"/> Vědecké studie populačních a geografických vzorců v&nbsp;epidemiologických statistikách jsou u&nbsp;RS velmi běžné<ref name="pmid8269393">{{Citace periodika |autor=KURTZKE, JF |titul=Epidemiologic evidence for multiple sclerosis as an infection |periodikum=Clin. Microbiol. Rev. |číslo=6 |ročník=4 |strany=382–427 |rok=1993 |měsíc=říjen |pmid=8269393 |jazyk=anglicky |pmc=358295 |doi= |url=http://cmr.asm.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=8269393 }}</ref> a vedly k&nbsp;návrhům různých [[etiologie|etiologických]] teorií.<ref name="pmid17444504"/><ref name="pmid8269393"/><ref name="pmid15556803">{{Citace periodika |autor=MARRIE, RA |titul=Environmental risk factors in multiple sclerosis aetiology |periodikum=Lancet Neurol |číslo=3 |ročník=12 |strany=709–18 |rok=2004 |měsíc=prosinec |pmid=15556803 |jazyk=anglicky |doi=10.1016/S1474-4422(04)00933-0 |url= }}</ref><ref name="pmid17492755">{{Citace periodika |autor=ASCHERIO, A., MUNGER, KL |titul=Environmental risk factors for multiple sclerosis. Part II: Noninfectious factors |periodikum=Ann. Neurol. |číslo=61 |ročník=6 |strany=504–13 |rok=2007 |měsíc=červen |pmid=17492755 |jazyk=anglicky |doi=10.1002/ana.21141 |url= }}</ref> [[Image:MS Risk no legend.png|thumb|left|upright=1.7|Mapa světa znázorňující, že riziko (incidence) RS vzrůstá se vzdáleností od rovníku {{Barva|#0025D9|vysoké riziko}} {{Barva|#D91A4D|pravděpodobné vysoké riziko}} {{Barva|#FEB753|nízké riziko}} {{Barva|#FDEB9F|pravděpodobné nízké riziko}} {{Barva|#4C9C80|severojižní gradient}} {{Barva|#FAFBFD|jiné riziko|border=1px solid #696969}}]] RS se obvykle objevuje u&nbsp;dospělých kolem třiceti,<ref name="pmid18637953"/> ale může se také objevit u&nbsp;dětí,<ref name="pmid11582940">{{Citace periodika |autor=BRISSAUD, O., PALIN, K., CHATEIL, JF., PEDESPAN, JM |titul=Multiple sclerosis: pathogenesis and manifestations in children |periodikum=Arch Pediatr |číslo=8 |ročník=9 |strany=969–78 |rok=2001 |měsíc=září |jazyk=anglicky |pmid=11582940 |doi=10.1016/S0929-693X(01)00564-4 |url= }}</ref> a primárně progresivní forma je nejběžnější u&nbsp;lidí kolem padesáti let.<ref name="pmid17884680"/> Tak jako u&nbsp;mnoha ostatních autoimunitních onemocnění, má RS častější výskyt u&nbsp;žen, a tento trend může být rostoucí.<ref name="pmid8269393"/><ref name="pmid18606967">{{Citace periodika |autor=ALONSO, A., HERNÁN, MA |titul=Temporal trends in the incidence of multiple sclerosis: a systematic review |periodikum=Neurology |číslo=71 |ročník=2 |strany=129–35 |rok=2008 |měsíc=červenec |jazyk=anglicky |pmid=18606967 |doi=10.1212/01.wnl.0000316802.35974.34 |url= }}</ref> U&nbsp;dětí může být poměr pohlaví tři děvčata na každého chlapce.<ref name="pmid11582940"/> U&nbsp;lidí starších padesáti let napadá RS muže a ženy téměř rovnoměrně.<ref name="pmid17884680"/> Vliv na výskyt RS má i&nbsp;rasový faktor. Nejvíce náchylní jsou příslušníci [[Europoidní plemeno|europoidní rasy]], z&nbsp;poloviny pak [[Negroidní plemeno|negroidní rasy]] a nejméně [[mongoloidní rasa|mongoloidní rasy]].<ref name="havrdova"/> Na severní polokouli má nemoc severojižní gradient, zatímco na jižní polokouli má jihoseverní gradient; nejméně lidí postižených RS žije v&nbsp;blízkosti [[Zemský rovník|rovníku]].<ref name="pmid18606967"/> Během studií se ukázalo, že tento gradient [[zeměpisná šířka|zeměpisné šířky]] mohou vysvětlovat [[podnebí]], dostatek [[Sluneční energie|slunečního záření]] a příjem [[Kalciferol|vitamínů&nbsp;D]].<ref name="pmid17492755"/> Existují však významné výjimky severojižního vzorce, jako například incidence a prevalence na [[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovech]]<ref name="pmid15459512">{{Citace periodika |autor=ALADRO, Y., ALEMANY, MJ., PÉREZ-VIEITEZ, MC. a kolektiv |titul=Prevalence and incidence of multiple sclerosis in Las Palmas, Canary Islands, Spain |periodikum=Neuroepidemiology |číslo=24 |ročník=1-2 |strany=70–5 |rok=2005 |pmid=15459512 |jazyk=anglicky |doi=10.1159/000081052 |url= }}</ref> a změny v&nbsp;prevalenci v&nbsp;čase;<ref name="pmid11603620">{{Citace periodika |autor=PUGLIATTI, M., SOTGIU, S., SOLINAS, G., CASTIGLIA, P., ROSATI, G |titul=Multiple sclerosis prevalence among Sardinians: further evidence against the latitude gradient theory |periodikum=Neurol. Sci. |číslo=22 |ročník=2 |strany=163–5 |rok=2001 |měsíc=duben |pmid=11603620 |jazyk=anglicky |doi=10.1007/s100720170017 |url=http://link.springer-ny.com/link/service/journals/10072/bibs/1022002/10220163.htm }}</ref> obecně lze říci, že tento trend by mohl vymizet.<ref name="pmid18606967"/> To znamená, že při vysvětlení původu RS musí být vzaty v&nbsp;úvahu další faktory, jako je prostředí nebo dědičnost.<ref name="pmid11603620"/> Faktory prostředí během dětství mohou hrát významnou roli v&nbsp;rozvoji RS v&nbsp;pozdějším životě. Mnohé studie ukazují, že pokud migrace proběhne před patnáctým rokem života dítěte, získává dítě náchylnost k&nbsp;RS podle nové oblasti v&nbsp;níž žije. Pokud proběhne po patnáctém roce, migrant si zachovává náchylnost k&nbsp;RS podle své původní domovské země.<ref name="pmid15556803"/> Potomci osoby, která migrovala před patnáctým rokem života však již získávají náchylnost nového prostředí v&nbsp;němž vyrůstají.<ref name="havrdova"/> Existují případy, že i&nbsp;v&nbsp;oblastech, kde je RS běžná, mají některé etnické skupiny nižší riziko rozvinutí nemoci; patří mezi ně například [[Sámové]], [[Turkméni]], [[indiáni]], kanadští [[hutterité]], afrikánci a novozélandští [[Maorové]].<ref name="pmid15556803"/> Jednu z&nbsp;největších měr výskytu RS na světě má [[Skotsko]].<ref> {{Citace periodika |autor=ROTHWELL, PM., CHARLTON, D |titul=High incidence and prevalence of multiple sclerosis in south east Scotland: evidence of a genetic predisposition |periodikum=J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr. |číslo=64 |ročník=6 |strany=730–5 |rok=1998 |pmid=9647300 |doi=10.1136/jnnp.64.6.730|jazyk=anglicky}}</ref> == Příznaky a symptomy == [[Soubor:Symptoms of multiple sclerosis cs.png|thumb|Hlavní symptomy roztroušené sklerózy]] Symptomy roztroušené sklerózy se obvykle projevují v&nbsp;občasných zhoršujících se akutních obdobích ([[relaps]]) jako chronické progresivní zhoršování neurologických funkcí.<ref name="pmid8780061"/> Nejběžnějším klinickou formou RS je [[klinicky izolovaný syndrom]] (CIS, z&nbsp;anglického ''clinically isolated syndrome''). Při CIS má pacient ataky naznačující [[demyelinizace|demyelinizaci]], které však nesplňují kritéria pro roztroušenou sklerózu.<ref name="pmid15847841">{{Citace periodika |autor=MILLER, D., BARKHOF, F., MONTALBLAN, X., THOMPSON, A., FILIPPI, M |titul=Clinically isolated syndromes suggestive of multiple sclerosis, part I: natural history, pathogenesis, diagnosis, and prognosis |periodikum=Lancet Neurol |číslo=4 |ročník=5 |strany=281–8 |rok=2005 |měsíc=květen |pmid=15847841 |doi=10.1016/S1474-4422(05)70071-5 |jazyk=anglicky |url= }}</ref> Pouze u&nbsp;30&nbsp;až 70 % pacientů s&nbsp;CIS dojde k&nbsp;pozdějšímu rozvinutí RS.<ref name="pmid15847841"/> Onemocnění obvykle nastupuje se senzorickými (46 % případů), [[zrak|vizuálními]] (33 %), [[mozek|cerebrálními]] (30 %) a motorickými (26 %) symptomy.<ref name="pmid17952303">{{Citace periodika |autor=SANTOS, EC., YOKOTA, M., DIAS, NF |titul=Multiple sclerosis: study of patients with relapsing-remitting form registered at Minas Gerais Secretary of State for Health |periodikum=Arq Neuropsiquiatr |číslo=65 |ročník=3B |strany=885–8 |rok=2007 |měsíc=září |jazyk=anglicky |pmid=17952303 |doi= |url=http://www.scielo.br/scielo.php?script=sci_arttext&pid=S0004-282X2007000500032&lng=en&nrm=iso&tlng=en }}</ref> U&nbsp;pacientů bylo zaznamenáno i&nbsp;množství vzácných prvotních symptomů, včetně [[afasie|afázie]], [[psychóza|psychózy]] a [[epilepsie]].<ref name="pmid16288423">{{Citace periodika |autor=NAVARRO, S., MONDÉJAR-MARÍN, B., PEDROSA-GUERRERO, A., PÉREZ-MOLINA, I., GARRIDO-ROBRES, JA., ALVAREZ-TEJERINA, A |titul=Aphasia and parietal syndrome as the presenting symptoms of a demyelinating disease with pseudotumoral lesions |periodikum=Rev Neurol |číslo=41 |ročník=10 |strany=601–3 |rok=2005 |pmid=16288423 |doi= |jazyk=anglicky |url=http://www.revneurol.com/LinkOut/formMedLine.asp?Refer=2005523&Revista=RevNeurol }}</ref><ref name="pmid16631798">{{Citace periodika |autor=JONGEN, PJ |titul=Psychiatric onset of multiple sclerosis |periodikum=J. Neurol. Sci. |číslo=245 |ročník=1-2 |strany=59–62 |rok=2006 |měsíc=červen |jazyk=anglicky |pmid=16631798 |doi=10.1016/j.jns.2005.09.014 |url= }}</ref><ref name="pmid18677330">{{Citace periodika |autor=YETIMALAR, Y., SEÇIL, Y., INCEOGLU, AK., EREN, S., BAŞOĞLU, M |titul=Unusual primary manifestations of multiple sclerosis |periodikum=N. Z. Med. J. |číslo=121 |ročník=1277 |strany=47–59 |rok=2008 |měsíc=červenec |jazyk=anglicky |pmid=18677330 |doi= |url= }}</ref> Počáteční příznaky a symptomy RS jsou často přechodné, mírné a omezené. Tyto příznaky a symptomy dotyčného často nepřimějí vyhledat lékařskou pomoc a jsou často identifikovány pouze dodatečně, a to až poté, co byla RS již diagnostikována. Někdy dojde k&nbsp;odhalení RS náhodně, během neurologického vyšetření prováděného z&nbsp;jiných důvodů. Takové případy se označují jako subklinická RS.<ref name="pmid18507677">{{Citace periodika |autor=HAKIKI, B., GORETTI, B., PORTACCIO, E., ZIPOLI, V., AMATO, MP |titul='Subclinical MS': follow-up of four cases |periodikum=Eur. J. Neurol. |číslo=15 |ročník=8 |strany=858–61 |rok=2008 |měsíc=srpen |jazyk=anglicky |pmid=18507677 |doi=10.1111/j.1468-1331.2008.02155.x |url= }}</ref><ref name="pmid18202208">{{Citace periodika |autor=LEBRUN, C., BENSA, C., DEBOUVERIE, M. a kolektiv |titul=Unexpected multiple sclerosis: follow-up of 30 patients with magnetic resonance imaging and clinical conversion profile |periodikum=J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr. |číslo=79 |ročník=2 |strany=195–8 |rok=2008 |měsíc=únor |pmid=18202208 |jazyk=anglicky |doi=10.1136/jnnp.2006.108274 |url= }}</ref> [[Soubor:Optokinetic nystagmus.gif|thumb|left|[[Nystagmus]], charakterizovaný bezděčnými očními pohyby je jedním z&nbsp;mnoha symptomů projevujících se při RS]] U&nbsp;osob s&nbsp;RS se mohou projevovat prakticky jakékoliv [[neurologický symptom|neurologické symptomy]], včetně změn v&nbsp;citlivosti ([[hypestezie]] a [[parestezie]]), svalové slabosti, [[Křeč|svalových křečí]], [[poruchy hybnosti|pohybových obtíží]],<ref name="pmid11374088">{{Citace periodika |autor=FREEMAN, JA |titul=Improving mobility and functional independence in persons with multiple sclerosis |periodikum=J. Neurol. |číslo=248 |ročník=4 |strany=255–9 |rok=2001 |měsíc=duben |jazyk=anglicky |pmid=11374088 |doi=10.1007/s004150170198 |url=http://link.springer.de/link/service/journals/00415/bibs/1248004/12480255.htm }}</ref> obtíží s&nbsp;koordinací a rovnováhou ([[ataxie]]),<ref name="pmid11374088"/> problémů s&nbsp;řečí ([[dysartrie]]) nebo polykáním ([[dysfagie]]),<ref name="pmid9894114">{{Citace periodika |autor=MERSON, RM., ROLNICK, MI |titul=Speech-language pathology and dysphagia in multiple sclerosis |periodikum=Phys Med Rehabil Clin N Am |číslo=9 |ročník=3 |strany=631–41 |rok=1998 |měsíc=srpen |pmid=9894114 |doi= |jazyk=anglicky |url= }}</ref> zrakových problémů ([[nystagmus]], [[optická neuritida]], [[diplopie]]),<ref name="pmid17531862">{{Citace periodika |autor=KAUR, P., BENETT, JL |titul=Optic neuritis and the neuro-ophthalmology of multiple sclerosis |periodikum=Int. Rev. Neurobiol. |číslo=79 |ročník= |strany=633–63 |rok=2007 |pmid=17531862 |jazyk=anglicky |doi=10.1016/S0074-7742(07)79028-1 |url= }}</ref> únavy, akutní nebo chronické [[bolest]]i<ref name="pmid18336059">{{Citace periodika |autor=PÖLLMANN, W., FENEBERG, W |titul=Current management of pain associated with multiple sclerosis |periodikum=CNS Drugs |číslo=22 |ročník=4 |strany=291–324 |rok=2008 |pmid=18336059 |jazyk=anglicky |doi=10.2165/00023210-200822040-00003 |url= }}</ref><ref name="pmid16417816">{{Citace periodika |autor=HENZE, T |titul=Managing specific symptoms in people with multiple sclerosis |periodikum=Int MS J |číslo=12 |ročník=2 |strany=60–8 |rok=2005 |měsíc=srpen |pmid=16417816 |jazyk=anglicky |doi= |url=http://www.msforumonline.net/journal/download/default.aspx?pdf=20051260.pdf |formát=[[Portable Document Format|PDF]]}}</ref> či močových a střevních potíží.<ref name="pmid16417816"/><ref name="pmid9413302">{{Citace periodika |autor=ANDREWS, KL., HUSMANN, DA |titul=Bladder dysfunction and management in multiple sclerosis |periodikum=Mayo Clin. Proc. |číslo=72 |ročník=12 |strany=1176–83 |rok=1997 |měsíc=prosinec |pmid=9413302 |doi=10.4065/72.12.1176 |url= |jazyk=anglicky }}</ref> Mezi běžné symptomy patří rovněž kognitivní poruchy různého stupně a emocionální příznaky [[deprese (psychologie)|deprese]] či nestabilní nálady.<ref name="pmid19007738">{{Citace periodika |autor=CHIARAVALLOTI, ND., DELUCA, J |titul=Cognitive impairment in multiple sclerosis |periodikum=Lancet Neurol |číslo=7 |ročník=12 |strany=1139–51 |rok=2008 |měsíc=prosinec |pmid=19007738 |doi=10.1016/S1474-4422(08)70259-X |jazyk=anglicky }}</ref><ref name="pmid17101907">{{Citace periodika |autor=DE SEZE, J., ZEPHIR, H., HAUTECOEUR, P., MACKOWIAK, A., CABARET, M., VERMERSCH, P |titul=Pathologic laughing and intractable hiccups can occur early in multiple sclerosis |periodikum=Neurology |číslo=67 |ročník=9 |strany=1684–6 |rok=2006 |měsíc=listopad |pmid=17101907 |doi=10.1212/01.wnl.0000242625.75753.69 |url= |jazyk=anglicky }}</ref> Hlavním objektivním měřítkem progrese postižení a závažnosti příznaků je [[Kurtzkeho stupnice postižení]] (anglicky: ''Expanded Disability Status Scale'', tj.&nbsp;rozšířená stupnice stavu invalidity), známá též jako EDSS či Kurtzkeho škála.<ref>{{Citace periodika |autor=KURTZKE, JF |titul=Rating neurologic impairment in multiple sclerosis: an expanded disability status scale (EDSS) |periodikum=Neurology |číslo=33 |ročník=11 |strany=1444–52 |rok=1983 |pmid=6685237 |doi=|jazyk=anglicky}}</ref> Ataky jsou při roztroušené skleróze jsou často nepředvidatelné, vyskytující se bez varování a bez zjevných podněcujících faktorů. Některé z&nbsp;nich však může mít na svědomí některý z&nbsp;běžných spouštěčů. Častěji se vyskytují během jara a léta.<ref name="pmid16804331">{{Citace periodika |autor=TATARU, N., VIDAL, C., DECAVEL, P., BERGER, E., RUMBACH, L |titul=Limited impact of the summer heat wave in France (2003) on hospital admissions and relapses for multiple sclerosis |periodikum=Neuroepidemiology |číslo=27 |ročník=1 |strany=28–32 |rok=2006 |pmid=16804331 |doi=10.1159/000094233 |jazyk=anglicky |url= }}</ref> Riziko atak zvyšují infekce, jako je nachlazení [[chřipka]] či [[gastroenteritida]].<ref name="pmid11960883">{{Citace periodika |autor=CONFAVREUX, C |titul=Infections and the risk of relapse in multiple sclerosis |periodikum=Brain |číslo=125 |ročník=Pt 5 |strany=933–4 |rok=2002 |měsíc=květen |pmid=11960883 |doi=10.1093/brain/awf146 |jazyk=anglicky |url=http://brain.oxfordjournals.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=11960883 }}</ref><ref name="pmid11960885">{{Citace periodika |autor=BULJEVAC, D., FLACH, HZ., HOP, WC. a kolektiv |titul=Prospective study on the relationship between infections and multiple sclerosis exacerbations |periodikum=Brain |číslo=125 |ročník=Pt 5 |strany=952–60 |rok=2002 |měsíc=květen |pmid=11960885 |doi=10.1093/brain/awf098 |jazyk=anglicky |url=http://brain.oxfordjournals.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=11960885 }}</ref> Spouštěčem záchvatu může být i&nbsp;[[stres]].<ref name="pmid14500435">{{Citace periodika |autor=BULJEVAC, D., HOP, WC., REEDEKER, W. a kolektiv |titul=Self reported stressful life events and exacerbations in multiple sclerosis: prospective study |periodikum=BMJ |číslo=327 |ročník=7416 |strany=646 |rok=2003 |měsíc=září |pmid=14500435 |pmc=196389 |doi=10.1136/bmj.327.7416.646 |jazyk=anglicky |url= }}</ref><ref name="pmid16900759">{{Citace periodika |autor=BROWN, RF., TENNANT, CC., SHARROCK, M., HODGKINSON, S., DUNN, SM., POLLARD, JD |titul=Relationship between stress and relapse in multiple sclerosis: Part I. Important features |periodikum=Mult. Scler. |číslo=12 |ročník=4 |strany=453–64 |rok=2006 |měsíc=srpen |pmid=16900759 |doi=10.1191/1352458506ms1295oa |jazyk=anglicky |url=http://msj.sagepub.com/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=16900759 }}</ref><ref name="pmid16900760">{{Citace periodika |autor=BROWN, RF., TENNANT, CC., SHARROCK, M., HODGKINSON, S., DUNN, SM., POLLARD, JD |titul=Relationship between stress and relapse in multiple sclerosis: Part II. Direct and indirect relationships |periodikum=Mult. Scler. |číslo=12 |ročník=4 |strany=465–75 |rok=2006 |měsíc=srpen |pmid=16900760 |jazyk=anglicky |doi=10.1191/1352458506ms1296oa |url=http://msj.sagepub.com/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=16900760 }}</ref> Náchylnost k&nbsp;záchvatům může ovlivnit i&nbsp;[[těhotenství]], které však před nimi během posledního trimestru naopak ochraňuje (protizánětlivý efekt těhotenských hormonů).<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Meluzínová | jméno = Eva | vydavatel = Neurologická klinika UK, 2. LF a FN Motol | titul = Roztroušená skleróza | url = http://www.psychiatriepropraxi.cz/savepdfs/psy/2008/03/02.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | datum přístupu = 2009-8-22 }}</ref> Během několika prvních měsíců po [[porod]]u je však riziko atak zvýšené. Celkově se však nezdá, že by těhotenství v&nbsp;dlouhodobém horizontu invaliditu výrazněji ovlivnilo<ref name="pmid8195822">{{Citace periodika |autor=WORTHINGTON, J., JONES, R., CRAWFORD, M., FORTI, A |titul=Pregnancy and multiple sclerosis--a 3-rok prospective study |periodikum=J. Neurol. |číslo=241 |ročník=4 |strany=228–33 |rok=1994 |měsíc=únor |pmid=8195822 |doi=10.1007/BF00863773 |jazyk=anglicky |url= }}</ref> (navzdory tomu existoval například v&nbsp;[[Československo|Československu]] až do roku 1952 zákon, podle kterého byla diagnóza RS indikací k&nbsp;[[interrupce|interrupci]]).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Lenský | jméno = Petr | titul = Roztroušená skleróza mozkomíšní - nemoc, nemocný a jeho problémy | vydavatel = Unie Roska | místo = Praha | rok = 1996 | isbn = | strany = 23 }} [Dále jen: ''Roztroušená skleróza mozkomíšní - nemoc, nemocný a jeho problémy.'']</ref> Během výzkumu RS bylo prověřeno mnoho potenciálních spouštěčů, u&nbsp;nichž se nezjistilo, že by na nástup atak měly vliv. Neexistuje tak žádný důkaz o&nbsp;zvýšené rizikovosti očkování proti chřipce, [[hepatitida B|hepatitidě&nbsp;B]], [[plané neštovice|planým neštovicím]], [[tetanus|tetanu]] či [[tuberkulóza|tuberkulóze]].<ref name="pmid11172162">{{Citace periodika |autor=CONFAVREUX, C., SUISSA, S., SADDIER, P., BOURDÈS, V., VUKUSIC, S |titul=Vaccinations and the risk of relapse in multiple sclerosis. Vaccines in Multiple Sclerosis Study Group |periodikum=N. Engl. J. Med. |číslo=344 |ročník=5 |strany=319–26 |rok=2001 |měsíc=únor |pmid=11172162 |doi= |jazyk=anglicky |url=http://content.nejm.org/cgi/pmidlookup?view=short&pmid=11172162&promo=ONFLNS19 }}</ref> Spouštěčem záchvatů není ani fyzické trauma.<ref name="pmid11205361">{{Citace periodika |autor=MARTINELLI, V |titul=Trauma, stress and multiple sclerosis |periodikum=Neurol. Sci. |číslo=21 |ročník=4 Suppl 2 |strany=S849–52 |rok=2000 |pmid=11205361 |jazyk=anglicky |doi=10.1007/s100720070024 |url=http://link.springer-ny.com/link/service/journals/10072/bibs/00214%20Suppl%202/0021S849.htm }}</ref><ref name="pmid1895121">{{Citace periodika |autor=SIBLEY, WA., BAMFORD, CR., CLARK, K., SMITH, MS., LAGUNA, JF |titul=A prospective study of physical trauma and multiple sclerosis |periodikum=J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr. |číslo=54 |ročník=7 |strany=584–9 |rok=1991 |měsíc=červenec |pmid=1895121 |pmc=1014426 |doi=10.1136/jnnp.54.7.584 |jazyk=anglicky |url= }}</ref> U&nbsp;pacientů s&nbsp;RS existuje jev zvaný [[Uhthoffův fenomén]]; při expozici vyšším než běžným pokojovým teplotám (například v&nbsp;[[sauna|sauně]] či horké lázni) se mohou dočasně zhoršit existující symptomy.<ref name="pmid10603618">{{Citace periodika |autor=SMITH, KJ., MCDONALD, WI |titul=The pathophysiology of multiple sclerosis: the mechanisms underlying the production of symptoms and the natural history of the disease |periodikum=Philos. Trans. R. Soc. Lond., B, Biol. Sci. |číslo=354 |ročník=1390 |strany=1649–73 |rok=1999 |měsíc=říjen |pmid=10603618 |pmc=1692682 |doi=10.1098/rstb.1999.0510 |jazyk=anglicky |url= }}</ref> Uhthoffův fenomén však není označován jako spouštěč atak.<ref name="pmid16804331"/> === Psychologické symptomy === Psychologické dopady RS na člověka jsou velmi individuální a neexistuje jednotný model či vzorec poplatný pro každého.<ref name="roska-psych.aspekty">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Montreuil | jméno = Michelle | vydavatel = Unie Roska | titul = Psychologické aspekty roztroušené sklerózy | url = http://www.roska.eu/clanky/psychologicke-aspekty-roztrousene-sklerozy.html | datum přístupu = 2009-10-11 }}</ref> Mohou mít tedy různé projevy, ale i&nbsp;jiné příčiny. Příčinami některých psychologických dopadů jsou projevy nemoci, ať už přímé či nepřímé, jiné dopady mohou být například důsledkem léčby. Další naopak s&nbsp;nemocí nemusí být spojovány (jde o&nbsp;psychické příznaky či nemoci, které se u&nbsp;pacienta projevovaly již před diagnostikováním RS a průběh nemoci jejich projev zvyšuje). Jedněmi ze základních psychologických dopadů bývají, u&nbsp;člověka po stanovení diagnózy, různé pocity, včetně [[deprese (psychologie)|depresí]] či naopak [[euforie|euforií]]. Ve srovnání s&nbsp;běžnou populací zažívají pacienti s&nbsp;RS o&nbsp;30 % více stavů deprese (20 % vs 50 %).<ref name="roska-psych.aspekty"/> Jiné psychologické dopady vznikají přímo v&nbsp;důsledku nemoci. Při RS vznikají na mozku léze, které mohou v&nbsp;některých případech, mimo jiné, vést ke kognitivním potížím, jako jsou poruchy soustředění či zhoršení paměti. Za některými psychickými stavy mohou naopak stát vedlejší účinky některých léků používaných při léčbě RS. Patří mezi ně únava, rozrušení, problémy se soustředěním, větší potřeba se vyjadřovat nebo menší potřeba [[spánek|spánku]], v&nbsp;některých případech i&nbsp;lehčí či těžší deprese.<ref name="roska-psych.aspekty"/> Další psychologické symptomy zahrnují únavu, spastický pláč a smích či emoční hyperexpresivitu.<ref>HAVRDOVÁ, Eva. ''Roztroušená skleróza.'' s.&nbsp;87-89</ref> === Klasifikace === [[Soubor:Ms progression types cs.png|thumb|upright=1.5|Progrese u&nbsp;forem RS:<br />1)&nbsp;relabující-progresivní<br />2)&nbsp;sekundárně progresivní<br />3)&nbsp;primárně progresivní<br />4)&nbsp;relaps-remitentní]] Bylo popsáno několik forem progrese roztroušené sklerózy. Tyto formy využívají dřívější průběh onemocnění k&nbsp;předvídání jejího budoucího průběhu. Důležité jsou nejenom kvůli prognóze, ale i&nbsp;pro rozhodnutí dalších léčebných postupů. V&nbsp;roce 1996 americká [[National Multiple Sclerosis Society]] (Národní společnost pro roztroušenou sklerózu) standardizovala definice čtyř forem RS. Jsou to:<ref name="pmid8780061"/> ''Relaps remitentní (RR) forma'' je charakteristická střídáním atak a remisí a trvá zpravidla několik let. Jedná se o&nbsp;nejčastější formu RS, kterou onemocnění začíná až u&nbsp;85&nbsp;až 90 % pacientů.<ref name="pmid8780061"/> Ataky u&nbsp;RR formy trvají různě dlouho (několik týdnů až měsíců). Dochází po nich většinou k&nbsp;částečné až úplné [[remise|remisi]]. V&nbsp;počátcích toho průběhu má zhruba polovina pacientů jen nepatrné obtíže, což dotyčné nepřiměje vyhledat lékařskou pomoc. U&nbsp;této formy je možné, že nastane pouze jediná ataka, následována i&nbsp;desetiletím remise. Pouze tento forma RS je dobře ovlivnitelná léky.<ref name="Mlčoch"/> ''Sekundárně progresivní (též chronicko-progresivní) forma'' následuje relaps remitentní formu RS.<ref name="pmid8780061"/> V&nbsp;některých případech však k&nbsp;vývoji nemoci do této formy dojít nemusí. K&nbsp;této formě RS dochází tehdy, když organismus vyčerpá své regenerační schopnosti. Dochází při ní k&nbsp;mírnému nárůstu invalidity. Léky se tato forma již hůře ovlivňuje.<ref name="Mlčoch"/> [[Medián]] mezi počátkem relaps remitentní formy a jejím přechodem v&nbsp;sekundárně progresivní je 19&nbsp;let.<ref name="pmid16545751">{{Citace periodika |autor=ROVARIS, M., CONFRAVREUX, C., FURLAN, R., KAPPOS, L., COMI, G., FILIPPI, M |titul=Secondary progressive multiple sclerosis: current knowledge and future challenges |periodikum=Lancet Neurol |číslo=5 |ročník=4 |strany=343–54 |rok=2006 |měsíc=duben |pmid=16545751 |doi=10.1016/S1474-4422(06)70410-0 |jazyk=anglicky |url= }}</ref> ''Primárně progresivní forma'' postihuje přibližně 10&nbsp;až 15 % pacientů, kteří po prvotních symptomech RS neměli nikdy období remise.<ref name="pmid17884680">{{Citace periodika |autor=MILLER, DH., LEARY, SM |titul=Primary-progressive multiple sclerosis |periodikum=Lancet Neurol |číslo=6 |ročník=10 |strany=903–12 |rok=2007 |měsíc=říjen |pmid=17884680 |doi=10.1016/S1474-4422(07)70243-0 |jazyk=anglicky |url= }}</ref> Je charakteristická pozvolnou progresí obtíží a invalidity od počátku onemocnění bez jakýchkoliv, nebo pouze vzácných a minimálních, remisí a zlepšení.<ref name="pmid8780061"/> Případné remise nejsou výrazně odděleny od atak.<ref name="Mlčoch"/> Vzniká u&nbsp;pacientů v&nbsp;pozdějším věku, přibližně ve věku kolem 40&nbsp;až&nbsp;50&nbsp;let.<ref name="pmid17884680"/> Léky je tato forma jen těžko ovlivnitelná.<ref name="Mlčoch"/> ''Relabující progresivní forma'' je velmi vzácná a nejméně běžná forma RS.<ref name="pmid8780061"/> RS je u&nbsp;ní od počátku progresivní, po atakách nedochází k&nbsp;žádnému či minimálnímu zlepšení a každý [[relaps]] zanechává trvalé neurologické poškození.<ref name="Mlčoch"/> Jedná se o&nbsp;nejhůře léčitelnou formu RS, která během období několika let vede k&nbsp;invaliditě, a jenž se nejčastěji vyskytuje u&nbsp;lidí starších 40&nbsp;let.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Roska Přerov | titul = Co je RS? | url = http://www.roska-prerov.cz/stranka/co-je-rs | datum přístupu = 2009-8-22 }}</ref> Byly popsány i případy nestandardního chování nemoci. Někdy jsou označovány jako hraniční formy roztroušené sklerózy (případně jako jiné demyelinizující nemoci);<ref name="pmid11787357">{{Citace periodika |autor=FONTAINE, B |titul=Borderline forms of multiple sclerosis |periodikum=Rev. Neurol. (Paris) |číslo=157 |ročník=8-9 Pt 2 |strany=929–34 |rok=2001 |měsíc=září |pmid=11787357 |jazyk=francouzsky |doi= |url=http://www.masson.fr/masson/MDOI-RN-09-2001-157-8-9-0035-3787-101019-ART68 }}</ref> patří mezi ně [[Neuromyelitis optica|Devicova choroba]], [[koncentrická skleróza|Baloóva koncentrická skleróza]], [[difuzní skleróza|Schilderova difuzní skleróza]] či [[Marburgská roztroušená skleróza]].<ref name="pmid15727234">{{Citace periodika |autor=CAPELLO, E., MANCARDI, GL |titul=Marburg type and Balò's concentric sclerosis: rare and acute variants of multiple sclerosis |periodikum=Neurol. Sci. |číslo=25 Suppl 4 |ročník= |strany=S361–3 |rok=2004 |měsíc=listopad |pmid=15727234 |jazyk=anglicky |doi=10.1007/s10072-004-0341-1 |url= }}</ref><ref name="pmid1343820">{{Citace periodika |autor=HAINFELLNER, JA., SCHMIDBAUER, M., SCHMUTZHARD, E., MAIER, H., BUDKA, H |titul=Devic's neuromyelitis optica and Schilder's myelinoclastic diffuse sclerosis |periodikum=J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr. |číslo=55 |ročník=12 |strany=1194–6 |rok=1992 |měsíc=prosinec |pmid=1343820 |pmc=1015338 |doi=10.1136/jnnp.55.12.1194 |jazyk=anglicky |url= }}</ref> Roztroušená skleróza se rovněž jinak projevuje u&nbsp;dětí.<ref>{{Citace periodika |autor=STARK, W., HUPPKE, P., GÄRTNER, J |titul=Paediatric multiple sclerosis: the experience of the German Centre for Multiple Sclerosis in Childhood and Adolescence |periodikum=J. Neurol. |číslo=255 Suppl 6 |ročník= |strany=119–22 |rok=2008 |měsíc=prosinec |pmid=19300972 |doi=10.1007/s00415-008-6022-x}}</ref> Probíhá debata nad tím, zda-li jsou atypické formy RS stále ještě roztroušenou sklerózou či již jinou nemocí.<ref name="pmid9229127">{{Citace periodika |autor=O'RIORDAN, JI |titul=Central nervous system white matter diseases other than multiple sclerosis |periodikum=Curr. Opin. Neurol. |číslo=10 |ročník=3 |strany=211–4 |rok=1997 |měsíc=červen |jazyk=anglicky |pmid=9229127 |doi= |url= }}</ref> == Patogeneze == {{Neuron|Myelinové pochvy zdravého neuronu}} Patogenní projevy roztroušené sklerózy jsou poměrně různorodé a liší se podle konkrétní formy tohoto onemocnění. Typické jsou však zejména [[léze]] („jizvy“), jež je možné detekovat v některých částech mozku, a dále [[zánět|zánětlivý]] [[autoimunita|autoimunní]] proces způsobený reakcí [[bílá krvinka|bílých krvinek]] na přítomnost myelinu. === Léze === Název ''roztroušená skleróza'' odkazuje k&nbsp;jizvám (sklerózám, spíše známým jako plaky či léze), které RS vytváří v&nbsp;nervové soustavě. Dosahují rozměrů od 1 milimetru až po několik centimetrů.<ref>{{citace elektronické monografie| url = https://atlases.muni.cz/atlases/stud/atl_cz/main+cnspatol+demyel.html| titul = Demyelinizační onemocnění – atlas patologie pro studenty medicíny |jméno= Karel| příjmení= Dvořák}}</ref> Léze vytvářené RS nejčastěji zahrnují oblasti [[bílá hmota|bílé hmoty]] v&nbsp;blízkosti komor mozečku, [[mozkový kmen|mozkového kmene]], [[bazální ganglia|bazálních ganglií]], míchy a [[zrakový nerv|zrakového nervu]]. Funkcí buněk bílé hmoty je přenášet signály mezi oblastmi [[šedá hmota|šedé hmoty]], kde probíhá zpracování, a zbytkem těla. V&nbsp;[[periferní nervová soustava|periferní nervové soustavě]] se léze vyskytují jen zřídka.<ref name="pmid11955556">{{Citace periodika |autor=COMPSTON, A., COLES A |titul=Multiple sclerosis |periodikum=Lancet |číslo=359 |ročník=9313 |strany=1221–31 |rok=2002 |měsíc=duben |pmid=11955556 |jazyk=anglicky |doi=10.1016/S0140-6736(02)08220-X |url= }}</ref> Přesněji řečeno, RS ničí [[oligodendrocyt]]y, buňky zodpovědné za vytváření a udržování tukové vrstvy – známé jako [[myelin]]ová pochva – neuronů, která pomáhá přenosu elektrických signálů.<ref name="pmid11955556"/> Jak RS postupuje, vede ke ztenčení nebo úplné ztrátě myelinu a přerušení (transekci) výběžků neuronu, známých jako [[axon]]y (axonální ztráta).<ref name="pmid17606882">{{Citace periodika |autor=PASCUAL, AM., MARTÍNEZ-BISBAL, MC., BOSCÁ, I. a kolektiv |titul=Axonal loss is progressive and partly dissociated from lesion load in early multiple sclerosis |periodikum=Neurology |číslo=69 |ročník=1 |strany=63–7 |rok=2007 |měsíc=červenec |pmid=17606882 |jazyk=anglicky |doi=10.1212/01.wnl.0000265054.08610.12 |url= }}</ref> Když dojde ke ztrátě myelinu, neurony již nemohou efektivně přenášet [[akční potenciál|elektrické signály]].<ref name="pmid11955556"/> Opravný proces, známý jako [[remyelinizace]], probíhá v&nbsp;raných fázích onemocnění, ale oligodendrocyty již nejsou schopny plně obnovit myelinové pochvy.<ref name="pmid17531860">{{Citace periodika |autor=CHARI, DM |titul=Remyelination in multiple sclerosis |periodikum=Int. Rev. Neurobiol. |číslo=79 |ročník= |strany=589–620 |rok=2007 |pmid=17531860 |jazyk=anglicky |doi=10.1016/S0074-7742(07)79026-8 |url= }}</ref> Opakované ataky vedou k&nbsp;postupně ke zpomalení remyelinizace, až nakonec poškozené axony obklopí jizvovité plaky.<ref name="pmid17531860"/> Byly popsány čtyři odlišné vzory lézí.<ref name="pmid10852536">{{Citace periodika |autor=LUCCHINETTI, C., BRÜCK, W., PARISI, J., SCHEITHAUER, B., RODRIGUE, M., LASSMANN, H |titul=Heterogeneity of multiple sclerosis lesions: implications for the pathogenesis of demyelination |periodikum=Ann. Neurol. |číslo=47 |ročník=6 |strany=707–17 |rok=2000 |měsíc=červen |pmid=10852536 |jazyk=anglicky |doi=10.1002/1531-8249(200006)47:6<707::AID-ANA3>3.0.CO;2-Q |url= }}</ref> [[Soubor:MS Demyelinisation KB 10x.jpg|thumb|left|Rozpad myelinových pochev obalujících nervová vlákna]] === Zánět === Vedle demyelinizace je dalším patologickým znakem onemocnění [[zánět]]. Podle striktně [[Imunologie|imunologických]] vysvětlení je RS zánětlivý proces způsobený [[T-lymfocyt]]y. Lymfocyty jsou buňky, které hrají důležitou roli v&nbsp;obraně organismu.<ref name="pmid11955556"/> Při RS přestupují T-lymfocyty do mozku přes [[Hematoencefalitická bariéra|hematoencefalitickou bariéru]] (HEB), tedy zesílené stěny [[Vlásečnice|vlásečnic]], jejichž úkolem je mimo jiné i&nbsp;to, že brání vstupu lymfocytů a dalších buněk [[Imunitní systém|imunitního systému]] do nervové soustavy.<ref name="pmid11955556"/> Bariéra není za normálních okolností tomuto typu buněk propustná, a to do okamžiku, kdy spuštěná infekce či virus sníží její integritu.<ref name="pmid11955556"/> Když bariéra svou integritu opět získá, obvykle poté co odezní infekce či virus, T-lymfocyty jsou uvězněny uvnitř mozku.<ref name="pmid11955556"/> T-lymfocyty za patologických okolností považují myelin za cizorodý a napadají jej, jako kdyby se jednalo o&nbsp;virus. To vyvolává zánětlivé procesy, stimulující další buňky imunitní soustavy a rozpustné faktory jako jsou [[cytokin]]y a protilátky. Zvýšená propustnost hematoencefalitické bariéry může mít za následek řadu dalších škodlivých následků, jako jsou otoky, aktivace [[makrofág]]ů, větší aktivace cytokynů a dalších destruktivních proteinů.<ref name="pmid11955556"/> Nedávné důkazy na zvířecích modelech ukazují, že vedle T-lymfocytů mají na rozvoji onemocnění podíl i&nbsp;[[B-lymfocyt]]y.<ref name="pmid19483694">{{Citace periodika | autor = KRISHNAMOORTHY, G., SAXENA, A., MARS, LT., DOMINGUES, HS, MENTELE, R., BEN-NUN, A., LASSMAN, H., DORNMAIR, K., KURSCHUS, FC., LIBLAU, RS., WEKERLE, H | titul = Myelin-specific T cells also recognize neuronal autoantigen in a transgenic mouse model of multiple sclerosis | periodikum = Nat. Med. | číslo = 15 | ročník = 6 | strany = 626–32 | rok = 2009 | měsíc = červen | pmid = 19483694 | doi = 10.1038/nm.1975 | url = | issn = |jazyk=anglicky| laysource = Max Planck Society | laysummary = http://www.mpg.de/english/illustrationsDocumentation/documentation/pressReleases/2009/pressRelease20090610/ }}</ref><ref name="pmid19487416">{{Citace periodika | autor = PÖLLINGER, B., KRISHNAMOORTHY, G., BERER, K., LASSMANN, H., BÖSL, MR, DUNN, R., DOMINGUES, HS, HOLZ, A., KURSCHUS, FC., WEKERLE, H | titul = Spontaneous relapsing-remitting EAE in the SJL/J mouse: MOG-reactive transgenic T cells recruit endogenous MOG-specific B cells | periodikum = J. Exp. Med. | číslo = 206 | ročník = 6 | strany = 1303–16 | rok = 2009 | měsíc = červen | pmid = 19487416 | doi = 10.1084/jem.20090299 |jazyk=anglicky| url = | issn = }}</ref> == Diagnóza == [[Soubor:Monthly multiple sclerosis MRI.gif|upright=1.5|thumb|T1-vážené snímky řezu mozku z&nbsp;[[Magnetická rezonance|MRI]] v&nbsp;měsíčních intervalech. Světlé skvrny indikují aktivní poškození (léze).]] Roztroušená skleróza může být obtížně [[Diagnóza (medicína)|diagnostikována]], neboť její příznaky a symptomy mohou být podobné mnoha jiným zdravotním problémům.<ref name="pmid11794488">{{Citace periodika |autor=TROJANO, M., PAOLICELLI, D |titul=The differential diagnosis of multiple sclerosis: classification and clinical features of relapsing and progressive neurological syndromes |periodikum=Neurol. Sci. |číslo=22 Suppl 2 |ročník= |strany=S98–102 |rok=2001 |měsíc=listopad |pmid=11794488 |jazyk=anglicky |doi=10.1007/s100720100044 |url=http://link.springer-ny.com/link/service/journals/10072/bibs/122%20Suppl%202000/122%20Suppl%2020S98.htm }}</ref> Lékařské organizace vytvořily diagnostická kritéria, která mají usnadnit a standardizovat diagnostický proces pro praktikující lékaře. Historicky byla pro diagnostiku RS používána [[Schumacherova kritéria|Schumacherova]] a [[Poserova kritéria]].<ref name="pmid15177763">{{Citace periodika |autor=POSER, CM., BRINAR, VV |titul=Diagnostic criteria for multiple sclerosis: an historical review |periodikum=Clin Neurol Neurosurg |číslo=106 |ročník=3 |strany=147–58 |rok=2004 |měsíc=červen |jazyk=anglicky |pmid=15177763 |doi=10.1016/j.clineuro.2004.02.004 |url= }}</ref> V&nbsp;současné době se od roku 2001 používají [[McDonaldova kritéria]], která se zaměřují na prokázání diseminace RS lézí v&nbsp;prostoru a čase za pomoci klinických, laboratorních a radiologických dat. Diagnóza nemůže být stanovena dříve, nežli jsou ostatní možné příčiny symptomů vyloučeny [[Diagnóza (medicína)#Diferenciální diagnostika|diferenciální diagnózou]].<ref name="pmid11456302">{{Citace periodika |autor=MCDONALD, WI., COMPSTON, A., EDAN, G. a kolektiv |titul=Recommended diagnostic criteria for multiple sclerosis: guidelines from the International Panel on the diagnosis of multiple sclerosis |periodikum=Ann. Neurol. |číslo=50 |ročník=1 |strany=121–7 |rok=2001 |měsíc=červenec |pmid=11456302 |jazyk=anglicky |doi=10.1002/ana.1032 |url= }}</ref> Samotná klinická data mohou být pro diagnostiku RS dostačující v&nbsp;případě, že pacient utrpěl oddělené příhody neurologických symptomů charakteristických pro RS.<ref name="pmid11456302"/> Jelikož někteří lidé vyhledávají lékařskou pomoc již po první atace, následující testování mohou uspíšit a usnadnit diagnózu. Mezi nejčastěji používané diagnostické nástroje patří [[magnetická rezonance]] (MRI), analýza [[mozkomíšní mok|mozkomíšního moku]] a [[evokovaný potenciál|evokované potenciály]]. Magnetická rezonance mozku a páteře zobrazí oblasti, kde proběhla demyelinizace (léze či plaky). Pro zvýraznění aktivních lézí může být nitrožilně podána kontrastní látka [[gadolinium]].<ref name="pmid11456302"/><ref name="pmid18256986">{{Citace periodika |autor=RASHID, W., MILLER, DH |titul=Recent advances in neuroimaging of multiple sclerosis |periodikum=Semin Neurol |číslo=28 |ročník=1 |strany=46–55 |rok=2008 |měsíc=únor |pmid=18256986 |jazyk=anglicky |doi=10.1055/s-2007-1019127 |url= }}</ref> Vyšetření mozkomíšního moku získaného [[lumbální punkce|lumbální punkcí]] může poskytnout důkaz chronického [[zánět]]u centrální nervové soustavy (CNS). U&nbsp;mozkomíšního moku je testována přítomnost oligoklonálních proužků, jejichž abnormální hladiny protilátek se vyskytují u&nbsp;75–85 % pacientů s RS.<ref name="pmid11456302"/><ref name="pmid16945427">{{Citace periodika |autor=LINK, H., HUANG, YM |titul=Oligoclonal bands in multiple sclerosis cerebrospinal fluid: an update on methodology and clinical usefulness |periodikum=J. Neuroimmunol. |číslo=180 |ročník=1-2 |strany=17–28 |rok=2006 |měsíc=listopad |pmid=16945427 |jazyk=anglicky |doi=10.1016/j.jneuroim.2006.07.006 |url= }}</ref> Vzhledem k&nbsp;tomu, že žádný test není stoprocentně přesný, pouze biopsie či pitva může přinést absolutně přesnou diagnózu. V&nbsp;nedávné době byl jako bezpečnější a spolehlivější diagnóza navržen test sérových autoprotilátek.<ref name="pmid19028871">{{Citace periodika |autor=QUINTANA, FJ., FAREZ, MF., VIGLIETTA, V., IGLESIAS, AH., MERBL, Y., IZQUIERDO, G., LUCAS, M., BASSO, AS., KHOURY, SJ., LUCCHINETTI, CF., COHEN, IR., WEINER, HL |titul=Antigen microarrays identify unique serum autoantibody signatures in clinical and pathologic subtypes of multiple sclerosis |periodikum=Proceeding of the national academy of sciences (PNAS) |číslo= |ročník= |strany= |rok=2008 |měsíc=prosinec |pmid=19028871 |jazyk=anglicky |doi= |url=http://www.pnas.org/content/105/48/18889.full.pdf+html }}</ref> Nervový systém pacientů s&nbsp;RS často kvůli demyelinizaci reaguje méně aktivně na stimulaci očního nervu a smyslových nervů. Tyto odezvy mozku mohou být posouzeny pomocí [[vizuální evokované potenciály|vizuálních]] a senzorických evokovaných potenciálů.<ref name="pmid10802774">{{Citace periodika |autor=GRONSETH, GS., ASHMAN, EJ |titul=Practice parameter: the usefulness of evoked potentials in identifying clinically silent lesions in patients with suspected multiple sclerosis (an evidence-based review): Report of the Quality Standards Subcommittee of the American Academy of Neurology |periodikum=Neurology |číslo=54 |ročník=9 |strany=1720–5 |rok=2000 |měsíc=květen |pmid=10802774 |doi= |jazyk=anglicky |url=http://www.neurology.org/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=10802774 }}</ref> == Léčba == Ačkoliv na roztroušenou sklerózu neexistuje žádný známý lék, mnohé terapie se prokázaly jako nápomocné. Primárním cílem terapie je zmírnění obtíží, předcházení nových atak, zpomalení progrese onemocnění a zabránění invalidity. Tak jako u&nbsp;ostatních léčeb, i&nbsp;léčba zvládnutí RS má mnohé vedlejší účinky. Někteří pacienti podstupují [[Alternativní medicína|alternativní léčbu]] navzdory nedostatku podpůrných, srovnatelných a opakovaných vědeckých studií. === Zvládnutí akutních atak === Během symptomatických atak je běžnou léčbou akutních relapsů podávání vysokých dávek i.v. (nitrožilně) [[kortikosteroidy|kortikosteroidů]], jako je [[metylprednisolon]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = US National Library of Medicine (Medline) | titul = Methylprednisolone Oral | url = http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/druginfo/medmaster/a682795.html | datum vydání = 2003-04-01 | datum přístupu = 2007-09-01 | jazyk = anglicky}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = US National Library of Medicine (Medline) | titul = Methylprednisolone Sodium Succinate Injection | url = http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/druginfo/medmaster/a601157.html | datum vydání = 2003-04-01 | datum přístupu = 2007-09-01 | jazyk = anglicky}}</ref> Cílem tohoto druhu léčby je ukončit ataku dříve a zmírnit tak u&nbsp;pacienta poškození.<ref>{{Citace periodika |autor=BRUSAFERRI, F., CANDELISE, L |titul=Steroids for multiple sclerosis and optic neuritis: a meta-analysis of randomized controlled clinical trials |periodikum=J. Neurol. |číslo=247 |ročník=6 |strany=435–42 |rok=2000 |pmid=10929272|jazyk=anglicky| doi = 10.1007/s004150070172}}</ref> Mezi možné vedlejší účinky patří [[osteoporóza]]<ref>{{Citace periodika |autor=DOVIO, A., PERAZZOLO, L., OSELLA, G. a kolektiv |titul=Immediate fall of bone formation and transient increase of bone resorption in the course of high-dose, short-term glucocorticoid therapy in young patients with multiple sclerosis |periodikum=J. Clin. Endocrinol. Metab. |číslo=89 |ročník=10 |strany=4923–8 |rok=2004 |pmid=15472186 |doi=10.1210/jc.2004-0164|jazyk=anglicky}}</ref>, dočasné oslabení paměti<ref>{{Citace periodika |autor=UTTNER, I., MÜLLER, S., ZINSER, C. a kolektiv |titul=Reversible impaired memory induced by pulsed methylprednisolone in patients with MS |periodikum=Neurology |číslo=64 |ročník=11 |strany=1971–3 |rok=2005 |jazyk=anglicky|pmid=15955958 |doi=10.1212/01.WNL.0000163804.94163.91}}</ref> [[edém]], [[hypertenze|vysoký tlak]], [[diabetes mellitus]], [[Žaludeční vřed|žaludeční vředy]], žaludeční obtíže a jiné.<ref>''Roztroušená skleróza mozkomíšní - nemoc, nemocný a jeho problémy.'' s.&nbsp;57</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Nadační fond Impuls | titul = Kortikosteroidy | url = http://www.multiplesclerosis.cz/clanek/kortikosteroidy.html | datum přístupu = 2009-9-15}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Mlčoch | jméno = Zbyněk | titul = Vedlejší a nežádoucí účinky kortikoidů, glukokortikoidů a steroidů v tabletách | url = http://www.zbynekmlcoch.cz/info/ostatni_obory/vedelejsi_a_nezadouci_ucinky_kortikoidu_glukokortikoidu_a_steroidu_v_tabletach.html | datum přístupu = 2009-9-15}}</ref> Těžké ataky, které nereagují na kortikosteroidy mohou být léčeny [[plazmaferéza|plazmaferézou]].<ref>{{citace elektronické monografie|url=http://www.neurologyreviews.com/mar00/nr_mar00_MSpatients.html|titul=Some MS Patients have "Dramatic" Responses to Plasma Exchange|vydavatek=Neurology Reviews.com|datum=2000-03|datum přístupu=2009-07-10|jazyk=anglicky}}</ref> === Chorobu modifikující léčba === [[Soubor:Injection 23.JPG|right|thumb|Chorobu modifikující léky jsou velmi nákladné a většina z&nbsp;nich vyžaduje časté (až denní) aplikování. Jiné vyžadují nitrožilní infúze v&nbsp;1-3 měsíčních intervalech.]] Raná klinická forma relaps remitující RS (RRRS) je klinicky izolovaný syndrom (CIS). Mnohé studie prokázaly, že léčba [[interferon]]y během počáteční ataky může snížit pravděpodobnost, že se u&nbsp;pacienta vyvine klinická RS.<ref>{{Citace periodika |autor=JACOBS, LD., BECK, RW., SIMON, JH. a kolektiv |titul=Intramuscular interferon beta-1a therapy initiated during a first demyelinating event in multiple sclerosis. CHAMPS Study Group |periodikum=N Engl J Med |číslo=343 |ročník=13 |jazyk=anglicky|strany=898–904 |rok=2000 |pmid=11006365 |doi=10.1056/NEJM200009283431301}}</ref><ref>{{Citace periodika |autor=COMI, G., FILIPPI, M., BARKHOF, F. a kolektiv |titul=Effect of early interferon treatment on conversion to definite multiple sclerosis: a randomised study |periodikum=Lancet |číslo=357 |ročník=9268 |strany=1576–82 |rok=2001 |jazyk=anglicky|pmid=11377645 |doi=10.1016/S0140-6736(00)04725-5}}</ref><ref name="pmid17679016">{{Citace periodika |autor=KAPPOS, L., FREEDMAN, MS., POLMAN, CH. a kolektiv|titul=Effect of early versus delayed interferon beta-1b treatment on disability after a first clinical event suggestive of multiple sclerosis: a 3-rok follow-up analysis of the BENEFIT study |jazyk=anglicky|periodikum=Lancet |číslo=370 |ročník=9585 |strany=389–97 |rok=2007 |pmid=17679016 |doi=10.1016/S0140-6736(07)61194-5}}</ref> K&nbsp;roku 2007 bylo pro RRRS schváleno regulačními úřady různých zemí celkem šest chorobu modifikujících léků. Tři z&nbsp;nich jsou interferony: dvě verze [[Interferon beta-1a|interferonu beta-1a]] (obchodní názvy ''Avonex'', ''CinnoVex'', ''ReciGen'' a ''Rebif'') a jedna [[Interferon beta-1b|interferonu beta-1b]] (americký obchodní název ''Betaseron'', v Evropě a Japonsku ''Betaferon''). Čtvrtým lékem je [[glatiramer acetát]] (''Copaxone''). Pátým lékem je [[mitoxantron]], [[imunosupresivum]] používané při [[chemoterapie|chemoterapiích]] u&nbsp;rakovin, schválené pouze v&nbsp;USA, a to převážně pro sekundárně progresivní RS. Šestý je [[natalizumab]] (''Tysabri''). Všech šest léků je účinných při snížení počtu atak a zpomalejí progrese postižení. Jejich účinnost se liší a studie jejich dlouhodobého účinku stále chybí.<ref name="pmid17627671">{{Citace periodika |autor=RUGGIERI, M., AVOLIO, C., LIVREA, P., TROJANO, M |titul=Glatiramer acetate in multiple sclerosis: a review |periodikum=CNS Drug Rev |číslo=13 |ročník=2 |strany=178–91 |rok=2007 |pmid=17627671|jazyk=anglicky |doi=10.1111/j.1527-3458.2007.00010.x}}</ref><ref name="pmid14974077">{{Citace periodika |autor=MUNARI, L., LOVATI, R., BOIKO, A |titul=Therapy with glatiramer acetate for multiple sclerosis |periodikum=Cochrane Database Syst Rev |číslo= |jazyk=anglicky|ročník=1 |strany=CD004678 |rok=2004 |pmid=14974077 |doi=10.1002/14651858.CD004678}}</ref><ref name="pmid11687131">{{Citace periodika |autor=RICE, GP., INCORVAIA, B., MUNARI, L. a kolektiv |titul=Interferon in relapsing-remitting multiple sclerosis |periodikum=Cochrane Database Syst Rev |číslo= |jazyk=anglicky|ročník=4 |strany=CD002002 |rok=2001 |pmid=11687131| doi = 10.1002/14651858.CD002002}}</ref><ref name="pmid16235298">{{Citace periodika |autor=MARTINELLI, BONESCHI, F., ROVARIS, M., CAPRA, R., COMI, G |titul=Mitoxantrone for multiple sclerosis |periodikum=Cochrane Database Syst Rev |číslo= |ročník=4 |strany=CD002127 |rok=2005 |jazyk=anglicky|pmid=16235298 |doi=10.1002/14651858.CD002127.pub2}}</ref> Srovnání mezi imunomodulátory (všech kromě mitoxantronu) ukazují, že nejvíce účinný je natalizumab, a to jak z&nbsp;hlediska snížení relapsů, tak z&nbsp;hlediska zastavení progrese postižení.<ref name="pmid17350652">{{Citace periodika |autor=JOHNSON, KP |titul=Control of multiple sclerosis relapses with immunomodulating agents |periodikum=J. Neurol. Sci. |číslo=256 Suppl 1 |ročník= |strany=23–8 |rok=2007 |pmid=17350652 |jazyk=anglicky|doi=10.1016/j.jns.2007.01.060}}</ref> Rovněž bylo prokázáno, že snižuje závažnost RS.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = AFFIRM and SENTINEL Studies | titul = Natalizumab reduces MS severity | url = http://www.abstracts2view.com/aan2008chicago/view.php?nu=AAN08L_P04.169 | datum přístupu = 2009-9-24 | jazyk = anglicky }}</ref> Mitoxatron může být z&nbsp;léků považován za nejúčinnější,<ref>{{Citace periodika |autor=GONSETTE, RE |titul=Compared benefit of approved and experimental immunosuppressive therapeutic approaches in multiple sclerosis |periodikum=Expert opinion on pharmacotherapy |číslo=8 |ročník=8 |strany=1103–16 |rok=2007 |pmid=17516874 |doi=10.1517/14656566.8.8.1103|jazyk=anglicky}}</ref> není však obecně považován za dlouhodobou terapii, neboť je jeho použití omezeno vážnou [[kardiotoxicita|kardiotoxicitou]].<ref name="pmid16503747">{{Citace periodika |autor=MURRAY, TJ |titul=The cardiac effects of mitoxantrone: do the benefits in multiple sclerosis outweigh the risks? |periodikum=Expert opinion on drug safety |číslo=5 |ročník=2 |strany=265–74 |jazyk=anglicky|rok=2006 |pmid=16503747 |doi=10.1517/14740338.5.2.265}}</ref> V&nbsp;České republice jsou k&nbsp;roku 2007 (za přísných indikačních kriteriích) předepisovány preparáty interferon beta 1-b, interferon beta 1-a, glatimer acetát a natalizumab. Interferony a glatimer acetát jsou aplikovány injekčně a četnost aplikace se pohybuje od jedné aplikace za den u&nbsp;glatimer acetátu po jednu aplikaci týdně (intramuskulární, tj. do svalu) u&nbsp;''Avonexu''. Natalizumab a mixatron jsou aplikovány i.v. infuzí v&nbsp;měsíčních intervalech. Léčba progresivního průběhu RS je obtížnější než relaps-remitentní formy. Mitoxantron vykázal pozitivní výsledky u&nbsp;pacientů se sekundárně progresivní a progresivně relabující formou. Je středně účinný při snížení progrese onemocnění a četnosti relapsů u&nbsp;pacientů, jejichž stav se v&nbsp;krátkém čase výrazně zhoršuje.<ref name="pmid16235298">{{Citace periodika |autor=MARTINELLI, BONESCHI, F., ROVARIS, M., CAPRA, R., COMI, G |titul=Mitoxantrone for multiple sclerosis |periodikum=Cochrane database of systematic reviews (Online) |číslo= |ročník=4 |strany=CD002127 |rok=2005 |pmid=16235298 |doi=10.1002/14651858.CD002127.pub2|jazyk=anglicky}}</ref> Prozatím nebyla nalezena žádná léčba, která by upravovala stav primárně progresivní RS.<ref name="pmid15907149">{{Citace periodika |autor=LEARY, SM., THOMPSON, AJ |titul=Primary progressive multiple sclerosis: current and future treatment options |periodikum=CNS drugs |číslo=19 |ročník=5 |strany=369–76 |rok=2005 |pmid=15907149 |doi=|jazyk=anglicky}}</ref> Jako u&nbsp;každé léčby, i&nbsp;léčba RS přináší několik nepříznivých účinků. Jeden z&nbsp;nejběžnějších je podráždění v&nbsp;místu vpichu při léčbě glatimer acetátem a interferony. Postupem času se může vytvořit v&nbsp;místě vpichu viditelná promáčklina v&nbsp;důsledku místního poškození tukové tkáně, známé jako [[lipoatrofie]]. Interferony vytvářejí symptomy podobné chřipce;<ref name="pmid17131933">{{Citace periodika |autor=SLÁDKOVÁ, T., KOSTOLANSKÝ, F |titul=The role of cytokines in the immune response to influenza A virus infection |periodikum=Acta Virol. |číslo=50 |ročník=3 |strany=151–62 |rok=2006 |pmid=17131933 |doi=|jazyk=anglicky}}</ref> u&nbsp;některých pacientů užívající glatiramer se po injekční aplikaci projevují návaly horka, těžkost na hrudi, bušení srdce, dušnost a úzkost, které obvykle trvají do třiceti minut.<ref name="pmid14974077">{{Citace periodika |autor=MUNARI, L., LOVATI, R., BOIKO, A |titul=Therapy with glatiramer acetate for multiple sclerosis |periodikum=Cochrane database of systematic reviews (Online) |číslo= |ročník=1 |strany=CD004678 |rok=2004 |pmid=14974077 |doi=10.1002/14651858.CD004678|jazyk=anglicky}}</ref> Mnohem nebezpečnější je [[hepatotoxicita|poškození jater]] způsobené interferony a mitoxantronem,<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Primetherapeutics | titul = Avonex and hepatic injury | url = http://www.primetherapeutics.com/DrugNews/flash/Avonex.pdf | datum vydání = 2005-04-23 | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | datum přístupu = 2009-9-24 | jazyk = anglicky }}</ref><ref>Betaseron [package insert]. Montville, NJ: Berlex Inc; 2003</ref><ref>Rebif [package insert]. Rockland, MA: Serono Inc; 2005.</ref><ref>Avonex [package insert]. Cambridge, MA: Biogen Inc; 2003</ref><ref name="pmid16750460">{{Citace periodika |autor=FOX, EJ |titul=Management of worsening multiple sclerosis with mitoxantrone: a review |periodikum=Clinical therapeutics |číslo=28 |ročník=4 |strany=461–74 |rok=2006 |pmid=16750460 |doi=10.1016/j.clinthera.2006.04.013|jazyk=anglicky}}</ref> imunosupresivní efekt, kardiotoxicita způsobená mitoxantronem<ref name="pmid16750460"/> či údajná souvislost mezi natalizumabem a některými případy [[progresivní multifokální leukoencefalopatie]].<ref>{{Citace periodika |autor=KLEINSCHMIDT-DEMASTERS, BK., Tyler, KL |titul=Progressive multifocal leukoencephalopathy complicating treatment with natalizumab and interferon beta-1a for multiple sclerosis |periodikum=N Engl J Med |číslo=353 |ročník=4 |strany=369–74 |rok=2005 |pmid=15947079 |jazyk=anglicky|doi=10.1056/NEJMoa051782|url=http://content.nejm.org/cgi/content/abstract/353/4/369}}</ref><ref>{{Citace periodika |autor=LANGER-GOULD, A., ATLAS, SW., GREEN, AJ., BOLLEN, AW., PELLETIER, D |titul=Progressive multifocal leukoencephalopathy in a patient treated with natalizumab |periodikum=N Engl J Med |číslo=353 |ročník=4 |strany=375–81 |jazyk=anglicky|rok=2005 |pmid=15947078 |doi=10.1056/NEJMoa051847|url=http://content.nejm.org/cgi/content/abstract/353/4/375}}</ref><ref name="WSJ08">{{citace elektronické monografie| titul=Brain Infections Return for Multiple Sclerosis Drug Tysabri | url=http://blogs.wsj.com/health/2008/08/01/brain-infections-return-for-multiple-sclerosis-drug-tysabri| datum přístupu= 2008-08-01 | vydavatel= The Wall Street Journal}}</ref> === Zvládnutí efektů RS === Chorobu modifikující léky umí snížit rychlost progrese onemocnění, ale nedokáží jej zastavit. S&nbsp;postupem roztroušené sklerózy dochází ke zhoršování symptomů. RS je spojena s&nbsp;řadou příznaků a funkčních deficitů, které mají za následek řadu progresivních postižení a invaliditu. Zvládnutí těchto deficitů je proto velmi důležité. Jak léčba, tak [[neurorehabilitace]], prokázaly, že dokáží snížit zátěž některých příznaků, avšak neovlivňují progresi onemocnění.<ref name="pmid16168933">{{Citace periodika |autor=KESSELRING, J., BEER, S |titul=Symptomatic therapy and neurorehabilitation in multiple sclerosis |periodikum=Lancet neurology |číslo=4 |ročník=10 |strany=643–52 |rok=2005 |pmid=16168933 |doi=10.1016/S1474-4422(05)70193-9|jazyk=anglicky}}</ref> Jako u&nbsp;všech pacientů s&nbsp;neurologickými deficity, je klíčem k&nbsp;omezení a překonání postižení multidisciplinární přístup.<ref name="isbn = 1 86016 182 0">{{citace monografie | autor= The Royal College of Physicians |titul = Multiple Sclerosis. National clinical guideline for diagnosis and management in primary and secondary care | vydavatel= Sarum ColourView Group | rok= 2004 | místo= Salisbury, Wiltshire | isbn = 1 86016 182 0 |url=http://www.rcplondon.ac.uk/pubs/books/MS/MSfulldocument.pdf|jazyk=anglicky}}</ref> U&nbsp;každého symptomu existují různé možnosti léčby. Léčba by proto měla být individuální v&nbsp;závislosti na pacientovi a lékaři. === Alternativní léčba === Tak jako u&nbsp;většiny chronických onemocnění je některými pacienty vyhledávána alternativní léčba, navzdory nedostatku podpůrných, srovnatelných a opakovaných vědeckých studií, jež by potvrdily pozitivní účinky těchto postupů na RS. Příkladem jsou dietní režimy,<ref name="pmid17253500">{{Citace periodika |autor=FARINOTTI, M., SIMI, S., DI PIETRANTON, C. a kolektiv |titul=Dietary interventions for multiple sclerosis |periodikum=Cochrane database of systematic reviews (Online) |číslo= |ročník=1 |strany=CD004192 |rok=2007 |pmid=17253500 |doi=10.1002/14651858.CD004192.pub2|jazyk=anglicky}}</ref> [[fytoterapie]], včetně použití [[marihuana#Využití v medicíně|lékařské marihuany]] pro zmírnění symptomů,<ref>{{Citace periodika |autor=CHONG, MS., WOLFF, K., WISE, K., TANTON, C., WINSTOCK, A., SILBER, E |titul=Cannabis use in patients with multiple sclerosis |periodikum=Mult. Scler. |číslo=12 |ročník=5 |strany=646–51 |rok=2006 |pmid=17086912|jazyk=anglicky| doi = 10.1177/1352458506070947}}</ref><ref>{{Citace periodika |autor=ZAJICEK, JP., SANDERS, HP., WRIGHT, DE., VICKERY, PJ., INGRAM, WM., REILLY, SM., NUNN, AJ., TEARE, LJ., FOX, PJ., THOMPSON, AJ |titul=Cannabinoids in multiple sclerosis (CAMS) study: safety and efficacy data for 12 měsícs follow up |periodikum=J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr. |číslo=76 |ročník=12 |strany=1664–9 |rok=2005 |pmid=16291891|jazyk=anglicky |doi=10.1136/jnnp.2005.070136}}</ref> a [[hyperbarická kyslíková terapie]].<ref name="pmid14974004">{{Citace periodika |autor=BENNETT, M., HEARD, R|titul=Hyperbaric oxygen therapy for multiple sclerosis |periodikum=Cochrane database of systematic reviews (Online) |číslo= |ročník=1 |strany=CD003057 |rok=2004 |pmid=14974004|jazyk=anglicky |doi=10.1002/14651858.CD003057.pub2}}</ref> Terapeutická cvičení využívající bojové umění, jako je třeba [[tai chi]], či relaxační disciplíny, jako je [[jóga]], či cvičení obecně, zmírňuje únavu, ale nemá žádný vliv na kognitivní funkce.<ref name="pmid15184614">{{Citace periodika |autor=OKEN, BS., KISHIYAMA, S., ZAJDEL, D. a kolektiv |titul=Randomized controlled trial of yoga and exercise in multiple sclerosis |periodikum=Neurology |číslo=62 |jazyk=anglicky|ročník=11 |strany=2058–64 |rok=2004 |pmid=15184614 |doi=}}</ref> == Prognóza == [[Prognóza]] (očekávaný budoucí průběh onemocnění) pro osoby s&nbsp;roztroušenou sklerózou závisí formě RS, pohlaví, věku, rase, průvodních symptomech a stupni invalidity.<ref name="pmid8017890"/> Ženské pohlaví, relaps remitentní forma, optická neuritida či zrakové symptomy v&nbsp;počátku onemocnění, několik atak v&nbsp;počátečních letech a zejména nižší věk při nástupu onemocnění, jsou spojovány s&nbsp;lepším průběhem onemocnění.<ref name="pmid8017890"/><ref name="pmid3495637">{{Citace periodika |autor=PHADKE, JG |titul=Survival pattern and cause of death in patients with multiple sclerosis: results from an epidemiological survey in north east Scotland |periodikum=J. Neurol. Neurosurg. Psychiatr. |číslo=50 |ročník=5 |strany=523–31 |rok=1987 |měsíc=květen |pmid=3495637 |jazyk=anglicky |pmc=1031962 |doi=10.1136/jnnp.50.5.523 |url= }}</ref> [[Střední délka života]] pacientů s&nbsp;RS je zejména v&nbsp;posledních letech prakticky stejná jako u&nbsp;obyvatelstva bez RS.<ref name="pmid8017890"/> Téměř 40 % pacientů se dožije 70&nbsp;let.<ref name="pmid3495637"/> Nicméně polovina úmrtí u&nbsp;pacientů s&nbsp;RS je přímo spojena s&nbsp;důsledky onemocnění, zatímco dalších 15 % je v&nbsp;důsledku [[sebevražda|sebevražd]] (toto procento je o&nbsp;mnoho vyšší než u&nbsp;zdravé populace).<ref name="pmid8017890"/><ref name="pmid15561552">{{Citace periodika |autor=STERN, M |titul=Aging with multiple sclerosis |periodikum=Phys Med Rehabil Clin N Am |číslo=16 |ročník=1 |strany=219–34 |rok=2005 |jazyk=anglicky |měsíc=únor |pmid=15561552 |doi=10.1016/j.pmr.2004.06.010 |url= }}</ref> Ačkoliv většina pacientů před smrtí ztratí schopnost chodit, celých 90 % pacientů je schopno chůze po deseti letech od počátku onemocnění a 75 % po patnácti letech.<ref name="pmid3495637"/><ref name="pmid11321195">{{Citace periodika |autor=MYHR, KM., RIISE, T., VEDELER, C. a kolektiv |titul=Disability and prognosis in multiple sclerosis: demographic and clinical variables important for the ability to walk and awarding of disability pension |periodikum=Mult. Scler. |číslo=7 |ročník=1 |strany=59–65 |rok=2001 |měsíc=únor |pmid=11321195 |jazyk=anglicky |doi= |url=http://msj.sagepub.com/cgi/pmidlookup?view=long&pmid=11321195 }}</ref> == Výzkum == [[Soubor:Alemtuzumab Fab 1CE1.png|thumb|[[Alemtuzumab]]]] Intenzivně se zkoumá množství léčiv, jež by mohly tlumit ataky či zlepšit funkci nervové tkáně. Jednou možností je kombinovat několik léků, které se již v&nbsp;současné době samy o&nbsp;sobě pacientům s roztroušenou sklerózou podávají. Příkladem je kombinované podávání [[mitoxantron]]u a [[glatiramer acetát]]u (''Copaxone'').<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Onyx Healthcare | titul = United Kingdom early Mitoxantrone Copaxone trial | url = http://www.mxga-mstrial.co.uk | datum vydání = 2006-01-01 | datum přístupu = 2007-09-02 | jazyk = anglicky}}</ref> Mnoho léků, jež se dostaly do klinických zkoušek, se již dříve úspěšně používaly k&nbsp;léčení zcela jiných nemocí. To platí např. pro [[alemtuzumab]] (''Campath''),<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Genzyme | titul = Genzyme and Bayer HealthCare Announce Detailed Interim Two-Year Alemtuzumab in Multiple Sclerosis Data Presented at AAN | url = http://www.genzyme.com/corp/media/GENZ%20PR-050207.asp | datum vydání = 2007-02-01 | datum přístupu = 2007-09-02 | jazyk = anglicky}}</ref> [[daclizumab]] (''Zenapax''),<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = PDL Biopharma | titul = Daclizumab | url = http://www.pdl.com/index.cfm?navId=49 | datum vydání = 2006-01-01 | datum přístupu = 2007-09-02 | jazyk = anglicky}}</ref> [[inosin]],<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = ClinicalTrials.gov | titul = Treatment of Multiple Sclerosis Using Over the Counter Inosine | url = http://www.clinicaltrials.gov/ct/show/NCT00067327 | datum vydání = 2006-03-16 | datum přístupu = 2007-09-02 | jazyk = anglicky}}</ref> [[BG00012]],<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = ClinicalTrials.gov | titul = Efficacy and Safety of BG00012 in Relapsing-Remitting Multiple Sclerosis | url = http://www.clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT00420212?term=biogen&recr=Open&rank=12 | datum vydání = 2007-09-01 | datum přístupu = 2007-11-12 | jazyk = anglicky}}</ref> [[fingolimod]]<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = ClinicalTrials.gov | titul = Efficacy and Safety of Fingolimod in Patients With Relapsing-Remitting Multiple Sclerosis | url = http://www.clinicaltrials.gov/ct/show/NCT00289978 | datum vydání = 2006-02-09 | datum přístupu = 2007-09-02 | jazyk = anglicky}}</ref> a [[teriflunomid]], tedy aktivní [[metabolit]] [[Nesteroidní antiflogistikum|antirevmatického]] [[leflunomid]]u. Alemtuzumab měl v&nbsp;klinických zkouškách lepší výsledky než [[interferon beta-1a]], co se týče zlepšení pohybových vlastností a snížení frekvence [[relaps]]ů u&nbsp;pacientů s&nbsp;relaps remitentní RS; na druhou stranu alemtuzumab vyvolává fatální [[autoimunita|autoimunitní]] problémy ([[idiopatická trombocytopenická purpura|trombocytopenická purpura]]), kvůli čemuž byl vývoj tohoto léku zastaven.<ref name="pmid1234567">{{Citace periodika |autor=The CAMMS223 Trial Investigators |titul=Alemtuzumab vs. Interferon Beta-1a in Early Multiple Sclerosis |periodikum=N Engl J Med |číslo=359 |ročník=17 |strany=1786–1801 |rok=2008 |pmid=18946064 |doi= 10.1056/NEJMoa0802670|url=}}</ref> Třetí skupinou léků jsou přípravky vytvořené od počátku pro léčbu roztroušené sklerózy, konkrétně např. [[laquinimod]]<ref name="pmid15781813">{{Citace periodika |autor=POLMAN, C., BARKHOF, F., SANDBERG-WOLLHEIM, M., LINDE, A., NORDLE, O., NEDRMAN, T |titul=Treatment with laquinimod reduces development of active MRI lesions in relapsing MS |periodikum=Neurology |číslo=64 |ročník=6 |strany=987–91 |rok=2005 |pmid=15781813 |doi=10.1212/01.WNL.0000154520.48391.69 |doi_brokendate=2009-04-04}}</ref> či ''Neurovax''.<ref>{{Citace periodika |autor=DARLINGTON, CL |titul=Technology evaluation: NeuroVax, Immune Response Corp |periodikum=Curr. Opin. Mol. Ther. |číslo=7 |ročník=6 |strany=598–603 |rok=2005|jazyk=anglicky |pmid=16370383 |doi=}}</ref> V&nbsp;nízkých dávkách podávaný [[naltrexon]] (tzv. „low dose naltrexone“, LDN) byl někdy předepisován proti jistým autoimunitním chorobám včetně roztroušené sklerózy. Existují neoficiální důkazy o&nbsp;jeho jistých účincích proti této chorobě,<ref>{{Citace periodika |autor=AGRAWAL, YP |titul=Low dose naltrexone therapy in multiple sclerosis |periodikum=Med. Hypotheses |číslo=64 |ročník=4 |strany=721–4 |rok=2005 |pmid=15694688 |doi=10.1016/j.mehy.2004.09.024 |url=}}</ref> byly však učiněny jen dvě rozsahem malé klinické zkoušky.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Clinic Trials.gov | titul = A Randomized Placebo-Controlled, Crossover-Design Study of the Effects of Low Dose Naltrexone | url = http://clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT00501696?term=Low+dose+naltrexone+Multiple+Sclerosis&rank=1 | datum přístupu = 2009-9-24 | jazyk = anglicky }}</ref><ref name="pmid18728058">{{Citace periodika |autor=GIRONI, M., MARTINELLI-BONESCHI, F., SACARDOTE, P., SOLARO, C., ZAFFARONI, M., CAVARRETTA, R., MOIOLA, L., BUCELLO, S., RADAELLI, M., PILATO, V., RODEGHER, M., CURSI, M., FRANCHI, S., MARTINELLI, V., NEMNI, R., COMI, G,. MARTINO, G |titul=A pilot trial of low-dose naltrexone in primary progressive multiple sclerosis. |periodikum=Multiple Sclerosis |číslo=14 |ročník=8 |strany=1076–83 |rok=2008 |pmid=18728058|jazyk=anglicky |doi=10.1177/1352458508095828}}</ref> Jako alternativa v&nbsp;terapii RS ale i&nbsp;dalších autoimunitních nemocí se jeví rovněž použití [[červ|helmintů]], u&nbsp;nichž byl prokázán [[imunomodulace|imunoregulační efekt]] – tedy potlačení autoimunitní reakce. Poslední studie naznačily, že uměle vyvolaná infekce pro člověka nepatogenními [[parazitismus|parazity]] či jejich antigeny má terapeutický efekt např. u&nbsp;[[Crohnova choroba|Crohnovy choroby]]. Jedním z&nbsp;kandidátů pro tuto terapii pomocí helmintů je např. ''[[Trichuris suis]]'' (tenkohlavec prasečí).<ref>{{Citace periodika |autor= CORREALE J., FAREZ M |titul= Helminth antigens modulate immune responses in cells from multiple sclerosis patients through TLR2-dependent mechanisms |periodikum= J. Immunol. |číslo= |ročník= |strany= |rok=2009 |měsíc=říjen |jazyk=anglicky |pmid=19812189 |doi= |url= }}</ref><ref name="pmid19167926">{{Citace periodika |autor=McKAY D. M |titul= The therapeutic helminth? |periodikum=Trends Parasitol. |číslo=25 |ročník=3 |strany=109–114 |rok=2009 |měsíc=březen |jazyk=anglicky |pmid=19167926 |doi= |url= }}</ref> Dále se zkoumají nové metody, jak lépe diagnostikovat a hodnotit vývoj této choroby. Užitečným se zdá být měření obsahu protilátek proti myelinovým proteinům, jako je [[myelinový protein oligodendrocytů]] a [[myelinový bazický protein]]. K&nbsp;měření účinku léčiv, degenerace [[axon]]ů a [[atrofie]] mozku by mohla být využívána [[optická koherentní tomografie]] oční [[sítnice]].<ref>{{Citace periodika |autor=ALBRECHT, P., FRÖHLICH, R., HARTUNG, HP., KISEIER, BC., MERTHNER, A |titul=Optical coherence tomography measures axonal loss in multiple sclerosis independently of optic neuritis |jazyk=anglicky|periodikum=J Neurol |číslo=Online |ročník= | strany = 1595|rok=2007 |pmid=17987252 |doi=10.1007/s00415-007-0538-3}}</ref><ref>{{Citace periodika |autor=GORDON-LIPKIN, E., CHODKOWSKI, B., REICH, DS. a kolektiv |rok=2007 |měsíc=říjen |jazyk=anglicky|titul=Retinal nerve fiber layer is associated with brain atrophy in multiple sclerosis |periodikum=Neurology |číslo=69 |ročník=16 |strany=1603–09 |pmid=17938370 | doi = 10.1212/01.wnl.0000295995.46586.ae}}</ref> Do dnešní doby však neexistují žádné v&nbsp;praxi používané laboratorní metody diagnostiky RS. Několik nadějných metod je však na obzoru, včetně měření lipid-specifického [[imunoglobulin M|imunoglobulinu&nbsp;M]] za účelem odhadu dlouhodobého vývoje nemoci.<ref name="pmid18755821">{{Citace periodika |autor=THANGARAJH, M., GOMEZ-RIAL, J., HEDSTRÖM, AK. a kolektiv |titul=Lipid-specific immunoglobulin M in CSF predicts adverse long-term outcome in multiple sclerosis |periodikum=Mult. Scler. |číslo=14 |ročník= |strany=1208 |rok=2008 |měsíc=srpen |jazyk=anglicky |pmid=18755821 |doi=10.1177/1352458508095729 |url= }}</ref> == Organizace == Jako vůbec první organizace sdružující pacienty s roztroušenou sklerózou vznikla v roce 1946 ve Spojených státech National Multiple Sclerosis Society. Krátce poté se obdobná iniciativa zrodila i v Evropě a v roce 1967 došlo ke sdružení celkem osmnácti jednotlivých národních organizací do [[Mezinárodní federace roztroušené sklerózy]] ({{Cizojazyčně|en|''Multiple Sclerosis International Federation, MSIF''}}). Ta k&nbsp;roku 2009 sdružuje MSIF celkem 32&nbsp;stálých členů, 10&nbsp;přidružených členů a spolupracující organizace z&nbsp;dalších 41&nbsp;zemí.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Multiple Sclerosis International Federation | titul = MSIF International Directory | url = http://www.msif.org/document.rm?id=346 | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | datum vydání = 2009-09 | datum přístupu = 2009-9-24 | jazyk = anglicky }}</ref> Za [[Česko|Českou republiku]] je členskou MS společností od roku 1995 Unie Roska.<ref name="lenský102">''Roztroušená skleróza mozkomíšní - nemoc, nemocný a jeho problémy.'' s.&nbsp;102</ref> Jejím posláním je sociálně-zdravotní program a vznikla v&nbsp;roce 1992 jako zaštiťující organizace regionálních spolků (Rosek), které v&nbsp;Československu vznikaly od roku 1983. Vůbec první pokusy o&nbsp;organizaci pacientů s&nbsp;RS v&nbsp;Československu sahají k&nbsp;začátku roku 1972.<ref name="lenský102"/> V&nbsp;České republice existují pro pacienty s&nbsp;RS dále takzvaná lékařská MS centra. Podle nadačního fondu Impuls tato MS centra slouží k&nbsp;„zajištění specializované diagnostiky a léčby, soustředění pacientů, u&nbsp;nichž nelze provést odpovídající diagnostiku a terapii na nižších stupních základní a regionální péče, zajištění léčby a speciálních postupů, které vyžadují zároveň sledování imunologických či elektrofyziologických parametrů, zajištění komplexní léčby, jejíž součástí je specializovaná neurorehabilitace, zajištění školení v&nbsp;oboru demyelinizačních onemocnění, včetně vedení programů kontinuálního vzdělávání, realizaci vědecko-výzkumné činnosti v&nbsp;oboru demyelinizačních onemocnění a k&nbsp;spolupráci českých a mezinárodních center v&nbsp;oboru demyelinizačních onemocnění.“<ref name="MS-centra">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Nadační fond Impuls | titul = MS centra | url = http://www.multiplesclerosis.cz/ms_centra.html | datum přístupu = 2009-9-24 }}</ref> K&nbsp;roku 2009 jich je celkem 13&nbsp;s&nbsp;vedoucím pracovištěm při Neurologické klinice [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|1.&nbsp;lékařské fakulty]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] a [[Všeobecná fakultní nemocnice v Praze|Všeobecné fakultní nemocnici v&nbsp;Praze]]. Mimo [[Praha|Prahu]], kde se jsou 3&nbsp;MS centra, se další nacházejí v&nbsp;[[Brno|Brně]] (2×), [[České Budějovice|Českých Budějovicích]], [[Hradec Králové|Hradci Králové]], [[Olomouc]]i, [[Ostrava|Ostravě]], [[Pardubice|Pardubicích]], [[Plzeň|Plzni]], [[Teplice|Teplicích]] a [[Zlín]]ě.<ref name="MS-centra"/> == Reference == <references /> === Literatura === * BRANDT, Thomas; DICHGANS, Johannes; DIENER, Hans-Christoph. Therapie und Verlauf neurologischer Erkrankungen. Stuttgart : Kohlhammer, 2007. ISBN 3-17019-074-1. S. 1523. (německy) * FREDIKSON, Sten; LINK, Hans. Advances in multiple sclerosis: clinical research and therapy. Londýn : Martin Dunitz, 1999. ISBN 1-85317-871-3. S. 232. [http://books.google.cz/books?id=K8SgeLPF_NMC&pg=PP1&dq=Advances+in+multiple+sclerosis:+clinical+research+and+therapy#v=onepage&q&f=false Dostupné online (anglicky)] * GOLD, Ralf; RIECKMANN, Peter. Pathogenese und Therapie der Multiple Sklerose. Brémy : Uni-Med, 2004. ISBN 3-89599-785-4. S. 128. (německy) * HAVRDOVÁ, Eva. Roztroušená skleróza. 2. vyd. Praha : Triton, 2000. 101 s. ISBN 80-7254-117-X. (česky) * HERNDON, Robert M. Multiple sclerosis: immunology, pathology, and pathophysiology. New York : Demos, 2003. ISBN 1-888799-62-5. S. 239. [http://books.google.cz/books?id=C4mbHDgz-z8C&printsec=frontcover&dq=Multiple+sclerosis:+immunology,+pathology,+and+pathophysiology#v=onepage&q&f=false Dostupné online (anglicky)] * KAPPOS, Ludwig; KESSERLING, Jürg; RADU, Ernst W. Multiple Sclerosis: Tissue Destruction and Repair. Londýn : Informa HealthCare, 2000. ISBN 978-1853178726. [http://books.google.cz/books?id=WQ2t2uXkgn8C&lpg=PT1&ots=dzTF_Z6974&dq=Multiple%20Sclerosis%3A%20Tissue%20Destruction%20and%20Repair&pg=PP1#v=onepage&q=&f=false Dostupné online (anglicky)] * KESSERLING, Jürg. Multiple Sclerosis. Cambridge : Cambridge University Press, 1997. ISBN 0-521-48018-3. S. 214. [http://books.google.cz/books?id=BniOWOTTLdUC&printsec=frontcover&dq=related:ISBN1853178721#v=onepage&q=&f=false Dostupné online (anglicky)] * LENSKÝ, Petr. Roztroušená skleróza mozkomíšní – nemoc, nemocný a jeho problémy. Praha : Unie Roska, 1996. 115 s. (česky) * OLEK, Michael J. a kolektiv. Multiple sclerosis: etiology, diagnosis, and new treatment strategies. New Jersey : Humana Press, 2005. ISBN 978-1588290335. S. 245. [http://books.google.cz/books?id=FsGMEOhNEqMC&printsec=frontcover&dq=Multiple+sclerosis:+etiology,+diagnosis,+and+new+treatment+strategies#v=onepage&q=&f=false Dostupné online (anglicky)] * SCHWARZ, Shelley Peterman. Roztroušená skleróza: 300 tipů a rad, jak ji zvládat lépe. Praha : Grada, 2008. 132 s. ISBN 978-80-247-2345-7. (česky) * SIVA, Alex; KESSERLING, Jürg; THOMPSON, Alan J. Frontiers in Multiple Sclerosis. Londýn : Informa HealthCare, 1999. ISBN 978-1853175060. S. 296. [http://books.google.cz/books?id=Tu8Uq7ynDUQC&pg=PP1&dq=frontiers+in+multiple+sclerosis#v=onepage&q=&f=false Dostupné online (anglicky)] * THOMSON, Alan J; POLMAN, Chris; HOHLFELD, Reinhard. Multiple Sclerosis: Clinical challenges and controversies. Londýn : Martin Dunitz, 1997. ISBN 1-85317-4289. S. 360. [http://books.google.cz/books?id=x3zARQ8neJwC&printsec=frontcover&dq=related:ISBN1853178721#v=onepage&q=&f=false Dostupné online (anglicky)] == Externí odkazy == * (anglicky) [http://mayoclinic.com/health/multiple-sclerosis/DS00188 Klinika Mayo - Roztroušená skleróza] * (anglicky) [http://www.nationalmssociety.org/index.aspx National MS Society (USA)] * [http://www.aktivnizivot.cz/ Projekt Aktivní život] * [http://www.roska.eu/ Unie Roska: Česká multiple sclerosis společnost] * [http://klubsms.cz/ Klub SMS (klub mladých sklerotiků)] * [http://www.psychiatriepropraxi.cz/savepdfs/psy/2008/03/02.pdf Neurologická klinika UK 2. LF a FN Motol, Eva Meluzínová - Roztroušená skleróza] * [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Roztroušená_skleróza/PGS Wikiskripta 1. LF UK - Roztroušená skleróza pro postgraduální studium] {{Varování - Medicína}} {{Roztroušená skleróza}} {{Nejlepší článek}} {{Commonscat|Multiple sclerosis}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Roztroušená skleróza| ]] [[Kategorie:Autoimunitní onemocnění CNS]]

Návrat na stránku „Roztroušená skleróza“.