Povstání ve varšavském ghettu

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox válka |Střetnutí= Povstání ve varšavském ghettu |konflikt= [[Druhá světová válka]] |image=[[Soubor:Ghetto Uprising Warsaw2.jpg|300px]] |komentář= Vojáci SS v průběhu povstání | trvání= [[19. duben]] [[1943]] – [[16. květen]] [[1943]] | místo= [[Varšava]] | výsledek= německé vítězství | strana1= [[Wehrmacht]], [[Schutzstaffel|SS]], polská policie | strana2= židovský odboj: [[Żydowska Organizacja Bojowa|ŻOB]], [[Żydowski Związek Wojskowy|ŻZW]]<br />polský odboj: [[Zemská armáda]], [[Lidová obrana]] | velitel1= [[Jürgen Stroop]] | velitel2= [[Mordechaj Anielewicz]] †<br />[[Dawid Apfelbaum]] †<br />[[Jicchak Cukierman]] | síla1= 2 090 (oficiálně)<br />821 vojáků SS | síla2= 750 - 1 800 bojovníků<br />56 000+ civilistů | ztráty1= 300 - 500 | ztráty2= cca 60 - 80 % |}} '''Povstání ve varšavském ghettu''' byl ozbrojený konflikt mezi [[Wehrmacht]]em a varšavskými Židy v průběhu [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Hlavní boje začaly 19. dubna 1943, houževnatý židovský odpor zlomil 16. května 1943 až SS-Brigadeführer (později Gruppenführer) [[Jürgen Stroop]]. == Pozadí boje == Již od roku 1940 nacisté soustřeďovali více než tři milióny polských židů do extrémně přeplněných [[ghetto|ghett]] v různých polských městech. 15. října 1940 bylo založeno největší [[varšavské ghetto]], kdy se na 2,4 % rozlohy [[Varšava|Varšavy]] muselo tísnit cca 30 % obyvatel – 380 000. Mnoho lidí zemřelo na následky nemocí a vyhladovění ještě před začátkem deportací do [[koncentrační tábor|koncentračních táborů]]. V létě roku 1942 bylo 300 000 obyvatel ghetta posláno do vyhlazovacího tábora [[Treblinka]].<ref name=bambi> [http://www.ushmm.org/outreach/wgupris.htm United States Holocaust Memorial Museum]</ref> Židovští obyvatelé nechtěli podnikat žádné protiakce, protože se zprvu domnívali, že byli jejich příbuzní vysláni pouze do pracovních táborů. Posléze do ghetta pronikly zvěsti, že Treblinka je vyhlazovacím táborem a z důsledku toho se zbývající židovští obyvatelé rozhodli bojovat. Za tímto účelem založili odbojové organizace [[Żydowska Organizacja Bojowa]] (ŻOB) a [[Żydowski Związek Wojskowy]] (ZZW). == Povstání == Vysocí němečtí představitelé chtěli zrušit varšavské ghetto původně do konce roku 1942, bylo to však přeloženo na rok 1943. 18. ledna 1943 vpochodovalo 1 000 německých vojáků do ghetta, nikdo ze Židů se ale již k deportaci nehlásil a Němci byli až do 22. ledna partyzánským způsobem přepadáváni. Přestože měla zbraň pouze desetina Židů, podařilo se jim německé vojáky zahnat, židovské ztráty však dosahovaly až 80 %. Deportace na čas přestaly, ale obyvatelé ghetta si byli vědomi, že je další ozbrojený konflikt nevyhnutelný a začali se na něj intenzivně připravovat. Bylo postaveno mnoho úkrytů a bunkrů, které byly navzájem propojeny kanalizační sítí nebo rozvodem vody či elektřiny. Každý bojovník měl revolver s 10-15 náboji a několik [[granát (zbraň)|granát]]ů nebo [[Molotovův koktejl|Molotovových koktejlů]]. Panoval však nedostatek těžších zbraní – Židé měli jen několik pušek a 1-3 [[kulomet]]y (různé zdroje udávají různá čísla). Panoval také všeobecný nedostatek munice. Němci byli naopak vybaveni opancéřovanými vozidly, bojovým plynem, [[plamenomet]]y, [[bombardér]]y, [[tank]]y a [[dělostřelectvo|dělostřelectvem]]. Podpora z vnějšku byla omezená, ale polské odbojové organizace [[Zemská armáda]] (Armia Krajowa, AK) a komunistická [[Lidová obrana]] (Gwardia Ludova, GL) útočily na německé jednotky poblíž ghetta a pokoušely se pašovat dovnitř zbraně. Některým židovským partyzánům se také podařilo s polskou pomocí uprchnout ven z ghetta varšavskými stokami. === 1. den === Na večer 18. dubna 1943 bylo ghetto obklíčeno německým vojskem a polskou policií, na 19. duben (židovský svátek [[pesach]]) měla začít likvidace ghetta. V pět hodin ráno vpochodovali do ghetta němečtí vojáci pod vedením oberführera [[Ferdinand von Sammern-Frankenegg|Ferdinanda von Sammern-Frankenegg]]. Vojáci Wehrmachtu byli zaskočeni nečekaným útokem Židů ozbrojených pistolemi, granáty a Molotovovými koktejly. Židé také navzájem propojili všechny domy, takže představovali nesnadný cíl. V poledne vedení Wehrmachtu převzal SS-Gruppenführer [[Jürgen Stroop]]. Němci se na večer byli nuceni stáhnout, 40 z nich bylo v bojích zabito. === 2. den === Cílem útoku Němců bylo Muranowského náměstí, kde Židé předchozí den vyvěsili polskou vlajku a vlajku s [[Davidova hvězda|Davidovou hvězdou]]. Židé také úspěšně odpálili nastraženou bombu, která zabila 80 německých vojáků; Němcům se podařilo urputný odpor částečně zlomit až s použitím plamenometů a [[Luftwaffe]], která zničila domy v oblasti, kam se německým pozemním jednotkám nepodařilo dostat. Večer se Wehrmacht opět z oblasti stáhl, německé ztráty tento den dosáhly 100 zabitých vojáků. === Další dny === [[Image:Stroop Report - Warsaw Ghetto Uprising 13.jpg|thumb|Fotografie ze [[Stroopova zpráva|Stroopovy zprávy]], dle jeho komentáře kladly tyto ženy ozbrojený odpor. Bezprostředně po pořízení fotografie byly zavražděny ([[Jürgen Stroop|Stroop]] to ovšem klasifikoval jako „legitimní popravu banditů“).]] Němci se zaměřili na taktiku vypalování domů plamenomety, oblast s největším odporem byla již vybombardovaná Luftwaffe, takže měli Němci lehčí pozici. Židovské velitelství na Muranowského náměstí bylo po čtyřech dnech dobyto, většina obránců byla již mrtvá nebo zraněná; asi dvaceti lidem se podařilo z ghetta uprchnout. Vůdce povstání – [[Mordechaj Anielewicz]] si musel najít jiné místo, odkud by mohl koordinovat boje. 23. dubna bylo velitelství přesunuto na ulici Miła č. 18; z důsledku nedostatku munice byli Židé nuceni změnit taktiku – zprvu na Němce útočili z domů, nyní se stáhli do podzemních bunkrů a prováděli jen cílené akce. Jürgen Stroop také zakázal svým vojákům pochod v zástupu, což znesnadňovalo židovské protiakce. Ke konci dubna byla většina bunkrů a skrýší odhalena, hodně domů vypáleno nebo srovnáno se zemí. Mnoho bojovníků bylo otráveno plynem, který do bunkrů zaváděli Němci, nebo spáchalo sebevraždu (včetně vůdce povstání Anielewicze). Několika stovkám Židů se ke konci bojů podařilo z ghetta uprchnout. Zničením [[synagoga|synagogy]] 16. května byly boje oficiálně ukončeny, přesto ještě po mnoha měsících podnikali zbylí přeživší Židé útoky na německé hlídky. Z těch, kterým se podařilo z ghetta utéct, se stali partyzáni, často ale byli na útěku zastřeleni nebo prozrazeni. Někteří se nadále ukrývali ve Varšavě a bojovali po boku Poláků při [[Varšavské povstání|Varšavském povstání]] v roce 1944. Přesné údaje o úmrtích je nesnadné zjistit na obou stranách. Na židovské straně se uvádí cca 1 000 bojovníků, z nichž přibližně tři čtvrtiny padly. Počet vojáků na německé straně se také obtížně určuje, protože Wehrmacht spolupracoval s polskou policií; padlo nejspíše okolo 300 - 500 německých vojáků. Jürgen Stroop v oficiálním hlášení uvedl pouze 16 zabitých a 85 zraněných vojáků. == Externí odkazy == * [http://www.peoplesarchive.com/browse/movies/6265/ Svědectví Marka Edelmana, jednoho z vůdců povstání (video)] (polsky s anglickými titulky) * [http://www.holocaust.cz/cz2/history/camps/varsava Informace o varšavském ghettu] * [http://www.holocaust.cz/cz2/resources/pres/ghettos/warsaw Fotografie z varšavského ghetta] {{commons|Warsaw Ghetto Uprising}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Povstání během druhé světové války|Varšavské ghetto]] [[Kategorie:Bitvy druhé světové války|Varšava 3]] [[Kategorie:Druhá světová válka v Evropě]] [[Kategorie:Varšava]] [[Kategorie:Dějiny Židů]] [[Kategorie:Polský protinacistický odboj]] [[Kategorie:1943]]

Návrat na stránku „Povstání ve varšavském ghettu“.