Pearlův index

'''Pearlův index''', pojmenovaný podle [[USA|amerického]] [[biologie|biologa]] [[Raymond Pearl|Raymonda Pearla]] (1879-1940), je jeden ze způsobů [[matematika|matematického]] vyjádření spolehlivosti [[antikoncepce]]. Zjednodušeně řečeno vyjadřuje, kolik [[žena|žen]] ze 100 za rok při používání dané metody neplánovaně otěhotní. Poprvé byl zveřejněn v roce 1933.<ref>Pearl, Raymond (1933). "Factors in human fertility and their statistical evaluation". Lancet 222: 607–611.</ref>
== Způsob výpočtu ==
Pearl index nejprve určuje pravděpodobnost neplánovaného početí za 1 měsíc užívání, poté se výsledek násobí 12 (zobecnění na 1 rok) a pro přehlednost (abychom získali snadno pochopitelný údaj v procentech) se výsledek násobí 100:
<big>\(\mbox{Pearl-Index} = \frac{\mbox{Celkový počet neplánovaných těhotenství}}{\mbox{Celkový počet měsíců užívání}} \cdot\mathbf{12}\cdot\mathbf{100}\)</big>
'''Nebo''' (pokud je jednotkou menstruační cyklus a nikoli měsíc, násobí se mezivýsledek 13, protože při průměrné délce 28 dnů vychází 13 cyklů za rok):
<big>\(\mbox{Pearl-Index} = \frac{\mbox{Celkový počet neplánovaných těhotenství}}{\mbox{Celkový počet menstruačních cyklů užívání}} \cdot\mathbf{13}\cdot\mathbf{100}\)</big>
Minimální hodnota indexu je 0 (neplánovaně neotěhotní žádná žena), maximální pak nikoli 100, ale 1200 (nebo 1300), a to v případě, kdy otěhotní všechny ženy ve výzkumu hned během prvního měsíce (nebo menstruačního cyklu).
== Výhody ==
Hlavní výhodou Pearlova indexu je jeho srozumitelnost a snadnost výpočtu. Proto byl používán ve většině studií spolehlivosti kontroly početí až do začátku 90. let 20. století.
== Nevýhody ==
Velkou slabinou Pearlova indexu je, že nereflektuje počet [[pohlavní styk|pohlavních styků]] u jednotlivých párů v daném roce a výsledky tak nemusí odpovídat skutečné spolehlivosti antikoncepční metody.
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Antikoncepce]]