Niob

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox Chemický prvek |značka= Nb |číslo= 41 |nukleonové= 93 |název= Niob |latinský= niobium |dolní tabulka=ano |chemická skupina=Přechodné kovy |RN-CAS= |skupina=[[5. skupina|5.]] |perioda=[[Prvek periody 5|5]] |blok=[[Prvek periody 4|4]] |hmotnostní zlomek v zemské kůře= |koncentrace v mořské vodě= |počet přírodních izotopů= |obrázek= Niobium crystals 1.jpg |vzhled= <!-- Atomové vlastnosti --> |relativní atomová hmotnost=92.9063 |atomový poloměr= |kovalentní poloměr= |van der waalsův poloměr= |elektronová konfigurace=[Kr] 4d⁴ 5s¹ |elektronů ve slupkách= |oxidační čísla= <!-- Fyzikální vlastnosti --> |skupenství= pevné |krystalová struktura= |hustota= 8,57 g/cm³ |tvrdost= 6,0 |magnetické chování= |teplota tání c= 2 477 |teplota tání k= 2 750 |teplota varu c= 4 744 |teplota varu k= 5 017 |molární objem= |skup. teplo tání= |skup. teplo varu= |tlak nasycené páry= |rychlost zvuku= |měrná tepelná kapacita= 24,60 J.mol^-1.K^-1 |elektrická vodivost= |elektrický odpor= |tepelná vodivost= <!--|různé=ne--> |elektrodový potenciál= |elektronegativita= |spalné teplo na m3= |spalné teplo na kg= |ionizační energie= |iontový poloměr= |izotopy= }} [[Soubor:Niobium_metal.jpg|thumb|250 px|Kovový niob]] '''Niob''', chemická značka Nb, ''(lat. niobium)'' je [[kov]]ovým, přechodným prvkem 5. skupiny periodické tabulky. Nachází využití v elektronice a metalurgii při výrobě speciálních slitin. == Základní fyzikálně - chemické vlastosti == Niob byl objeven roku 1801 [[Carles Hatchett|Charlesem Hatchttem]] a byl pojmenován podle [[Niobe]], dcery bájného krále [[Tantalos|Tantala]]. Hatchett objevil niob v minerálu [[columbit]]u (psáno někdy také ''kolumbit'') a pojmenoval ho proto ''[[kolumbium]]''. Pro velmi podobné vlastnosti niobu a [[tantal]]u panoval dlouho názor, že se jedná o jeden prvek. Teprve v roce 1844 prokázal [[Heinrich Rose]], že ''columbit'' obsahuje dva prvky - tantal a niob. Niob je šedý, kujný, kovový prvek, poměrně značně chemicky stálý. Jeho zbarvení se při dlouhodobém působení [[vzduch]]u mění na namodralé. Při manipulaci za vyšší teploty jej však musíme chránit v inertní atmosféře před působením vzdušného [[kyslík]]u. [[Oxidace]] vzduchem začíná při teplotě 200&nbsp;°C. Poměrně dobře se rozpouští se v [[kyselina fluorovodíková|kyselině fluorovodíkové]] (HF), kyselých roztocích obsahujících fluoridové ionty a snadno se rozkládá alkalickým tavením. V chemických sloučeninách se vyskytuje v mocenství Nb⁺², Nb⁺³ a Nb⁺⁵. == Výskyt a výroba == [[File:Columbit.jpg|thumb|left|220 px|Minerál kolumbit]] Niob je na Zemi poměrně vzácný, jeho obsah v zemské kůře se odhaduje na 15-25 mg/kg. Koncentrace v mořské vodě je velmi nízká, odhaduje se na přibližně 0,000 01 mg/l. Ve vesmíru připadá jeden atom niobu na 40 miliard atomů [[vodík]]u. Prvek se nikde nevyskytuje čistý, v minerálech je obvykle doprovázen tantalem. Nejznámějšími minerály jsou ''[[kolumbit]]'' ((Fe,Mn)(Nb,Ta)₂O₆), ''[[coltan]]'' ((Fe,Mn)(Ta,Nb)₂O₆) a ''[[euxenit]]'' ((Y,Ca,Ce,U,Th)(Nb,Ta,Ti)₂O₆). Ložiska rud s prakticky využitelným obsahem niobu se nalézají v [[Rusko|Rusku]], [[Brazílie|Brazílii]], [[Kanada|Kanadě]], jižní Africe a v [[Nigérie|Nigérii]]. Výroba čistého kovu je značně komplikovaná, protože ve všech přírodních rudách jej doprovází tantal, jehož chemické chování je velmi podobné. Obvykle se pro [[separace|separaci]] těchto svou kovů používá [[krystalizace]] jejich fluorokoplexů nebo frakční [[destilace]] pětimocných chloridů. Po přečištění sloučenin se elementární kovový niob vyrábí [[elektrolýza|elektrolyticky]]. == Využití == Niob má široké využití: je součástí '''ušlechtilé [[ocel]]i''' a slitin mnoha neželezných kovů. Tyto slitiny jsou často používány při konstrukci potrubních systémů. Další využití: * Kov má malý účinný průřez pro tepelné [[neutron]]y, a proto se používá v jaderném průmyslu. * Také je využíván při svařování obloukem. * Jeho namodralé barvy se využívá ve slitinách pro body-piercing. * Velké množství niobu ve formě ferroniobia a niklniobia se používá v superslitinách pro součásti proudových motorů a v zařízeních, kde přichází do styku s vysokou teplotou. * Niob je zkoumán jako náhrada [[tantal]]u v [[kondenzátor]]ech. * Protože je v čistém stavu fyziologicky inertní, používá se v klenotnictví a medicíně. Při ochlazení na velmi nízkou teplotu přechází niob do '''[[supravodivost|supravodivého]] stavu'''. Za atmosférického tlaku je kritická teplota elementárního kovu 9,3 K. Patří mezi [[supravodič]]e II. typu (spolu s [[vanad]]em a [[technecium|techneciem]]). Slitiny niobu s [[cín]]em a [[Titan (prvek)|titanem]] se používají pro výrobu supravodivých [[magnet]]ů, které jsou schopné vyrobit velmi silné [[magnetické pole]]. == Izotopy == V přírodě je niob monoizotopický (⁹³Nb). Nejstabilnější [[radioizotop]]y jsou ⁹²Nb s [[poločas rozpadu|poločasem rozpadu]] 34,7 milionu roků, ⁹⁴Nb (20300 roků), ⁹¹Nb (680 roků). Bylo popsáno 23 další isotopů tohoto prvku. == Literatura == * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 * Holzbecher Z.: Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 * N. N. Greenwood - A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9 == Externí odkazy == * Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [http://home.tiscali.cz/~cz382002/slouc/index.html] * Chemický vzdělávací portál [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=tabulka_seznam] * WebElements (anglicky) [http://www.webelements.com/] * Periodická tabulka prvků [http://www.tabulka.cz/] {{Tabulka prvků}} {{commonscat|Niobium}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Chemické prvky]] [[Kategorie:Kovy]]

Návrat na stránku „Niob“.