Moskva

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox sídla světa | jméno = Moskva | orig.jméno = Москва | foto = Soubor:Moscow Kremlin from Kamenny bridge.jpg | popisek.foto = Pohled na [[Kreml]] z řeky [[Moskva (řeka)|Moskvy]]. | znak = Soubor:Coat of Arms of Moscow.png | vlajka = Soubor:Flag of Moscow (Russia).png | pojem.vyšší.celek = [[Federální okruh]] | název.vyšší.celek = [[Centrální federální okruh]] | pojem.nižší.celek = [[Federální město]] | název.nižší.celek = Moskva | admin.děl = 10 okresů | rozloha = 1 081 | obyvatelé = 10 504 718 | rok = 2008 | hustota = 8537,2 | etnické.složení = [[Rusové]], ostatní | nábož.složení = [[pravoslaví]], [[islám]] | souřadnice = 55°45′8″ sev. šířky, 37°37′56″ vých. délky | nad.výš = nejnižší bod 130 m, nejvyšší pak 253 | PSČ = 101xxx-129xxx | telefon = +7 495; +7 499 | starosta = [[Jurij Lužkov]] | web = www.mos.ru/ | mapa = Soubor:Moscow In Europe.png }}[[Soubor:St Basils Cathedral-500px.jpg|right|250px|thumb|chrám Vasila Blaženého]] '''Moskva''' ([[Ruština|rusky]]: ''Москва'') je hlavním městem [[Rusko|Ruska]] s celkem asi '''12&nbsp;380&nbsp;664''' obyvateli ([[2017]],<ref>[http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/Popul2017.xls Оценка численности постоянного населения на 1 января 2017 года и в среднем за 2016 год (XLS,&nbsp;rusky)]</ref>), žijícími na velké ploše o rozloze 2&nbsp;562 km² ([[2014]],<ref>[http://moscow.gks.ru/wps/wcm/connect/rosstat_ts/moscow/resources/0464cf0048d9d677b368f3f7eaa5adf2/%D0%9C%D0%BE%D1%81%D0%BA%D0%B2%D0%B0_2013.pdf Москва в 2000-2013 гг.: Краткий статистический справочник/ Мосгорстат- М., 2014. - 74 с. ISBN 978-5-904548-11-7 (PDF, 75&nbsp;stran, rusky)]</ref>). Je tak jedním z největších měst v [[Evropa|Evropě]], spolu s [[Paříž]]í či [[Londýn]]em. Je&nbsp;politickým, hospodářským a kulturním centrem země s asi 60 univerzitami a množstvím dalších [[vysoká škola|vysokých škol]], [[kostel]]ů, [[divadlo|divadel]], [[muzeum|muzeí]] a [[galerie (expozice)|galerií]]. Sídlí zde všechna [[ministerstvo|ministerstva]] a státní úřady, též také i významné firmy. Je také sídlem patriarchy ruské [[Pravoslaví|pravoslavné církve]]. Historické centrum je staré stovky let, v jeho středu se rozkládá trojúhelníkový [[Kreml]], prohlášený spolu s [[Rudé náměstí|Rudým náměstím]] v roce [[1990]] za světové kulturní dědictví [[UNESCO]]. == Přírodní poměry == Moskva se nalézá v evropské části Ruska na 55,75° severní zeměpisné šířky a 37,62° východní zeměpisné délky. Město leží v průměrné nadmořské výšce 156 metrů v kopcovité krajině mezi řekami [[Volha|Volhou]] a [[Oka (přítok Volhy)|Okou]], na řece [[Moskva (řeka)|Moskvě]], přítoku Oky, která se následně vlévá do Volhy. Řeka Moskva protéká územím města v meandrech ve směru severozápad-jihovýchod v délce asi 80 km, má od 120 do 200 metrů našíř. Do Moskvy se v katastru města vlévá další 140 vodních toků, z nichž jen 14 nyní zůstává na povrchu, ostatní byly kanalizovány. V roce [[1937]] byl otevřen kanál Moskva-Volha, který směřuje na sever. Hranice města tvoří převážně dálniční okruh [[MKAD]] dlouhý 109 km, na některých místech však město pokračuje i za něj. Rozloha Moskvy činí v současnosti 1 097,12 km², z toho přibližně třetinu zaujímá zeleň tvořená zhruba 100 parky či lesíky; vodní plochu tvoří kromě řek a kanálů asi 500 rybníků. Kolem města se táhne 30 až 40 km dlouhý pás výletních lesíků s četnými zábavními atrakcemi. == Obyvatelstvo == V roce 2010 tvořilo část moskevského obyvatelstva z 92,65% rusové, 1,42% ukrajinci, 1,38% tataři a 0,98% arméni.<ref>[http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/croc/perepis_itogi1612.htm Počet a rozdělení obyvatelstva (2010)]</ref> {{Demography 12col|830px|1400|1638|1710|1725|1738|1775|1785|1811|1813|1825|1840|1856 |40 000|200 000|160 000|145 000|138 400|161 000|188 700|270 200|215 000|241 500|349 100|368 800}} {{Demography 12col|830px|1868|1871|1888|1897|[[1912]]|[[1920]]|[[1926]]|[[1939]]|[[1959]]|[[1979]]|[[1989]]|[[2002]] |416 400|601 969|753 459|1 038 600|1 617 157|1 027 300|2 101 200|4 609 200|6 133 100|8 142 200|8 972 300|10 383 000}} {{Demography 5col|150px|[[2006]]|[[2008]]|[[2010]]|[[2012]]|[[2014]] |10 425 100|10 470 300|11 514 000|11 612 943|12 108 257}} == Administrativní dělení == [[Soubor:Msk all districts abc eng.png|thumb|220px|Plánek městských okresů]] Moskva jako [[Federální města Ruské federace|federální město]] je od roku 2012 rozdělena do 12 administrativních okruhů, 125 rajónů (čtvrtí), 21&nbsp;okresů. {| class="wikitable" | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''No.''' | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''Rajón''' | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''Rusky''' |- | 1||[[Centrální administrativní okruh]]||Центральный административный округ |- | 2||[[Severní administrativní okruh]]||Северный административный округ |- | 3||[[Severovýchodní administrativní okruh]]||Северо-Восточный административный округ |- | 4||[[Východní administrativní okruh]]||Восточный административный округ |- | 5||[[Jihovýchodní administrativní okruh]]||Юго-Восточный административный округ |- | 6||[[Jižní administrativní okruh]]||Южный административный округ |- | 7||[[Jihozápadní administrativní okruh]]||Юго-Западный административный округ |- | 8||[[Západní administrativní okruh]]||Западный административный округ |- | 9||[[Severozápadní administrativní okruh]]||Северо-Западный административный округ |- | 10||[[Zelenograd|Zelenogradský administrativní okruh]]||Зеленоградский административный округ |- | 11||[[Novomoskovský administrativní okruh]]||Новомосковский административный округ |- | 12||[[Troický administrativní okruh]]||Троицкий административный округ |} V čele každého okresu stojí [[prefekt]], jmenovaný starostou Moskvy, představitelem [[Vláda Moskvy|moskevské vlády]], a jemu bezprostředně podřízený. Každý okres má také radu sestávající z&nbsp;11&nbsp;volených poslanců. == Dějiny == === Počátky Moskvy === V první polovině 12. století se dnešní Moskva nalézala na západním okraji rostovsko-suzdalského knížectví. Její místo zaujímal zemědělský dvorec bojara Štěpána Kučky, po němž nesl dvorec jméno Kučkovo. Podle řeky také byl zván Moskva. Rostovsko-suzdalský kníže Jurij&nbsp;Dolgorukij zabavil majetek bojara Kučky a Moskva se stala knížecím majetkem. Z roku 1147 pochází první písemná zmínka o Moskvě, Jurij Dolgorukij pozval svého spojence, novgorodsko-severského knížete Svatoslava, na setkání, které letopisec zapsal slovy: „Přijď ke mně, bratře, do Moskvy.“ Již roku 1156 pak kníže Jiří v souvislosti s posilováním obrany západní hranice suzdalského knížectví vybudoval v osadě opevnění obehnané dřevěnou palisádou, počátek dnešního [[Kreml]]u. V počátcích byla Moskva jedno z míst, které sloužilo jako místo noclehu suzdalských knížat. Měla však výhodu, že se nacházela na průsečíku několika obchodních cest, a to ji dávalo výhodu oproti ostatním sídlům ruského severovýchodu. Budoucí význam Moskvy byl zapříčiněn jednak rostoucí mocí suzdalských knížat, která nakonec získala nad ostatními ruskými knížaty převahu, jednak stěhováním obyvatelstva do severovýchodních oblastí z jihu sužovaného nájezdy kočovníků. S tím, jak suzdalská knížata rozšiřovala svou moc, ocitla se Moskva uprostřed jejich knížectví. V Moskvě se první usadil údělný kníže Daniel (zemřel 1303), syn Alexandra Něvského a založil tím moskevskou větev rodu Rurikovců. Až jeho syn Ivan I. (Ivan Kalita) však získal titul velký kníže a sídlo ruských vládců, v té době ovšem pouze titulárních, přenesl natrvalo (s výjimkou krátkého mezidobí vlády Dimitrije&nbsp;III., který sídlil v [[Suzdal]]u) do Moskvy. Svou moc nad ostatními větvemi Rurikovců se snažila moskevská knížata zabezpečit i přenesením sídla [[metropolita|metropolity]] do svého města. Ruští metropolité měli od počátků oficiální sídlo v Kyjevě, metropolita [[metropolita Maxim|Maxim]] však přenesl své sídlo do [[Vladimir]]u. Jeho nástupce metropolita Petr (v letech 1308-1326) vsadil na spolupráci s moskevskými knížaty a často pobýval v Moskvě. Metropolita Theognost (1328-1323) pak zcela přesídlil do Moskvy, kde nechal s podporou Ivana Kality a Simeona Hrdého vybudovat pět kamenných chrámů jako symbol prestižního postavení Moskvy. Theognostovi nástupci již všichni sídlili v Moskvě a Moskva se tak stala nejen politickým, ale i církevním centrem Ruska, což se odrazilo i na počtu obyvatel - v polovině 14. století jich v Moskvě žilo asi 30&nbsp;000. === Moskva ve středověku a raném novověku === [[Soubor:Dormition (Kremlin).JPG|thumb|220px|Uspenský chrám v Kremlu]] Další dějiny Moskvy byly ovlivněny skutečností, že se jednalo o sídlo ruských panovníků. V roce 1380 porazil Dimitrij Donský na Kulikově poli tatarské vojsko, čím ukázal, že Tataři nejsou neporazitelní, sama Moskva však na Dimitrijovo vítězství doplatila odvetnou výpravou chána Tochtamyše v roce 1382, při níž byla vypálena a vypleněna. Moskva nebyla nyní zpustošena Tatary poprvé, jako však dříve, i nyní se znovu vzpamatovala. Významnou změnu pro město představovala vláda Ivana III.: jednak tím, že na řece [[Ugra|Ugře]] dosáhl definitivního vymanění z tatarské moci, jednak tím, že se v roce 1472 oženil s byzantskou princeznou Sofií Palailogovnou a začal vystupovat jako dědic její říše. To se odrazilo na podobě města, kam Sofie pozvala architekty z Itálie. Ti postavili Uspenský, Archangelský a Blagověsčenský chrám, Kreml rozmnožili věžemi a hradbami. Kamenné stavby se začaly v té době množit, kamenný palác si postavil například metropolita Iona. Na počátku 16. století již okolí Kremlu mělo charakter evropského města, ostatní čtvrti však byly ještě převážně dřevěné. Kromě stavební činnosti se Ivanovy politické postoje odrazily i v ideji Moskvy jako Třetího Říma. === Moskva druhým městem Ruska === Město přestalo být hlavním městem Ruska v roce 1712 (s výjimkou období 1728-1732) po založení [[Petrohrad]]u Petrem&nbsp;I.&nbsp;Velikým v blízkosti pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]] v roce 1703. Roku 1812 vpadl do země Napoleon&nbsp;Bonaparte, avšak jeho tažení zakončené okupací Moskvy skončilo debaklem. Napoleon byl poražen drsnou zimou a útoky ruských vojenských sil. Napoleon byl nucen ustoupit, tehdy zemřelo na 380 000 vojáků Grande Armée. === Od roku 1918 – dodnes === Nedlouho po podepsání [[Brestlitevský mír|Brestlitevského míru]], se z důvodu strachu z možné zahraniční invaze dne 12.3.[[1918]] stala Moskva hlavním městem [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]. [[Metro v Moskvě|Moskevské metro]] bylo otevřeno v roce [[1935]]. Po [[Operace Barbarossa|německé invazi]] (1941) se nacházel výbor obrany státu i generální štáb armády v Moskvě. Německá skupina armád byla zastavena a odehnána na okraji města v [[Bitva před Moskvou|Bitvě před Moskvou]]. V roce [[1980]] hostila Moskva [[Letní olympijské hry 1980|letní olympijské hry]]. V roce [[1991]] bylo město dějištěm neúspěšném pokusu o převrat (tzv. [[Srpnový puč]]) ze strany členů vlády proti reformám [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michaila Gorbačova]]. Když byl [[Sovětský svaz|SSSR]] rozpuštěn na konci tohoto roku, Moskva i nadále zůstala hlavním městem Ruska. <!-- == Politické uspořádání == --> == Kultura a pamětihodnosti == [[Soubor:Kremlin Spasskaya tower.jpg|right|thumb|220px|Kreml, Spasitelova věž]] [[Soubor:Moskau GUM.jpg|right|thumb|220px|GUM]] [[Soubor:Moscow - Red Square.jpg|right|thumb|220px|[[Rudé náměstí]] v roce 2007]] '''Kreml''' s celkem 20 věžemi je nejobdivuhodnější pamětihodností Moskvy. Tuto stavbu z červených pálených cihel vybudovali italští stavební mistři pozvaní v 15. století carem Ivanem III. Kreml přestavuje nejimpozantnější soubor nejrůznějších architektonických forem. Mezi nejznámější kostely a paláce patří '''chrám Nanebevzetí Panny Marie''' (Успенский Собор) se slavnými freskami, '''chrám Zvěstování''' (Благовещенский собор), '''chrám sv. Archanděla Michaela''' (Архангельский собор) a '''Velký kremelský palác'''. Zastavme se na '''Rudém náměstí''', které je ze tří stran charakterizováno symboly – '''chrámem Vasila Blaženého, mauzoleem V. I. Lenina a obchodním domem GUM''' (zařazený mezi 10 nejluxusnějších obchodních domů světa, ústřední dvoranu se zastřešením ze skla obklopují galerie s jednotlivými obchody a provozovnami služeb). Pak následuje '''Tverská třída, Starý a Nový Arbat'''. Starý Arbat byl dříve centrem umění a literatury a dnes se zde nachází pestrý, životem pulsující bleší trh. Zato v Novém Arbatu jde posedět v některé z restaurací připravující speciality z téměř všech oblastí Ruska. Dochovaly se překrásné stavby klasické Moskvy, například opevněné kláštery a velký počet kostelů postavených v 16. století. '''Bolšoj těatr''' je světově proslulé divadlo s velkou návštěvností. '''Výstaviště Všerossijnyj''' (dříve označované jako VDNCH - „Výstaviště hospodářských úspěchů“). V rozsáhlém, dnes velmi zanedbaném, areálu na severu Moskvy se nachází budovy představující jak bývalé součásti [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], tak i tematicky laděné čtvrti. Najdete tu tedy jak [[zemědělství|zemědělské]] stavby, například velkovýkrmnu [[Prase domácí|vepřů]] nebo [[asfalt|vyasfaltované]] [[kůň|koňské]] závodiště, tak ukázky [[technika|technického]] pokroku včetně [[raketa|rakety]] [[Sojuz (nosná raketa)|Sojuz]] nebo obřích prvků sovětské elektrické přenosové sítě. Asi nejkrásnější jsou [[fontána|fontány]]. Celé výstaviště dnes působí velmi kontroverzním dojmem připomínající těžký život lidí v SSSR. Mezi další zajímavosti patří 160 tun těžký zvon [[Car kolokol]], dále úřední budovy ruského prezidenta, Moskevská univerzita s výhledem na olympijský stadion v Lužnikách, Treťjakova galerie se světově proslulou sbírkou a televizní vysílač [[Ostankino]]. Moskva je nádherná i v noci. V létě se přitom stmívá až v jedenáct hodin. == Doprava == : ''Podívejte se také na:'' [[Doprava v Moskvě]] Město má jako [[hlavní město|hlavní]] a největší v [[Rusko|Rusku]] i jako jedno z největších na světě rozsáhlý dopravní systém. Kříží se zde mnoho železničních, silničních, vodních i leteckých tras. Též i systém [[městská hromadná doprava|MHD]] je největší a nejvíce vytížený v celé zemi; tvoří jej [[metro]], [[tramvajová doprava|tramvajová]], [[trolejbusová doprava|trolejbusová]], [[autobusová doprava|autobusová síť]] a jedna dráha [[Monorail v Moskvě|monorailu]]. Počty přepravovaných cestujících za rok zde jdou do desítek milionů. == Kulturní a historické památky == {|class="wikitable" |- | [[starý Arbat]] | [[Tverský bulvár]] |- | [[Rudé náměstí]] | [[Chrám Vasila Blaženého]] |- | [[Kreml]] | [[Velký kremelský palác]] |- | [[Leninovo mauzoleum]] | [[Stalinovy věže]] |- | [[Novoděvičskij klášter a hřbitov]] | [[Kazaňský kostel]] |- | [[Kostel Nanebevzetí (Moskva)]] | [[Kostel Blahořečení]] |- | [[Chrám sv. Archanděla Michaela]] | [[Vítězný oblouk (Moskva)]] |- | [[Alexandrův sloup]] | [[Státní historické muzeum]] |- | [[Car kolokol|zvon Car-kolokol]] a [[dělo Car-puška]] <br /> nedaleko [[Zvonice Ivana Velkého]] | [[Treťjakovská galerie]] |- | [[Puškinovo muzeum]] | [[Kolomenskoje]] |- | [[Borodinské panorama]] | [[Moskevská státní univerzita]] |- | [[Muzeum revoluce (Moskva)]] | [[Muzeum Gorkého]] |- | [[Památník pokořitelů kosmu]] | [[katedrála Krista Spasitele]] |- | [[Uspenská katedrála (Moskva)|Uspenská katedrála]] | [[Kostel vzkříšení božího slova]] |- | [[Danilovovův klášter]] | [[Bílý dům (Moskva)]] |- | [[televizní věž Ostankino]] | [[Věž Federace]] |- | [[Moskva-Siti]] | [[Památník pokořitelů kosmu]] |- | [[Šuchovova věž]] |} == Velká Galerie == * '''[[:Kategorie:Album města - Moskva (Moscow)|Mnoho fotografií města Moskva]]''' == Partnerská města == {| style="width:100%;" |- | style="width:33%; vertical-align:top;"| * {{Flagicon|Alžírsko}} [[Alžír]], [[Alžírsko]] * {{Flagicon|Nizozemsko}} [[Amsterdam]], [[Nizozemsko]] * {{flagicon|Turecko}} [[Ankara]], [[Turecko]] * {{Flagicon|Kazachstán}} [[Astana]], [[Kazachstán]] * {{Flagicon|Řecko}} [[Athény]], [[Řecko]] * {{Flagicon|Thajsko}} [[Bangkok]], [[Thajsko]] * {{Flagicon|Libanon}} [[Bejrút]], [[Libanon]] * {{Flagicon|Německo}} [[Berlín]], [[Německo]] * {{Flagicon|Srbsko}} [[Bělehrad]], [[Srbsko]] * {{Flagicon|Indie}} [[Bombaj]], [[Indie]] * {{Flagicon|Slovensko}} [[Bratislava]], [[Slovensko]] * {{Flagicon|Belgie}} [[Brusel]], [[Belgie]] * {{Flagicon|Argentina}} [[Buenos Aires]], [[Argentina]] * {{Flagicon|Rumunsko}} [[Bukurešť]], [[Rumunsko]] * {{Flagicon|Francie}} [[Cannes]], [[Francie]] * {{Flagicon|Spojené státy americké}} [[Dallas]], [[Spojené státy americké|USA]] | * {{Flagicon|Ukrajina}} [[Doněck]], [[Ukrajina]] * {{Flagicon|Německo}} [[Düsseldorf]], [[Německo]] * {{Flagicon|Kuba}} [[Havana]], [[Kuba]] * {{Flagicon|Finsko}} [[Helsinky]], [[Finsko]] * {{Flagicon|Spojené státy americké}} [[Chicago]], [[Spojené státy americké|USA]] * {{Flagicon|Německo}} [[Ingolstadt]], [[Německo]] * {{Flagicon|Arménie}} [[Jerevan]], [[Arménie]] * {{Flagicon|Egypt}} [[Káhira]], [[Egypt]] * {{Flagicon|Ukrajina}} [[Kyjev]], [[Ukrajina]] * {{Flagicon|Velká Británie}} [[Londýn]], [[Spojené království|Velká Británie]] * {{Flagicon|Slovinsko}} [[Lublaň]], [[Slovinsko]] * {{Flagicon|Španělsko}} [[Madrid]], [[Španělsko]] * {{Flagicon|Filipíny}} [[Manila]], [[Filipíny]] * {{Flagicon|Francie}} [[Paříž]], [[Francie]] * {{Flagicon|Čína}} [[Peking]], [[Čínská lidová republika|Čína]] * {{flagicon|Česko}} [[Praha]], [[Česká republika]]<ref>[http://zahranicnivztahy.praha.eu/jnp/cz/partnerska_mesta/index.html Partnerská města HMP]</ref> | * {{Flagicon|Island}} [[Reykjavík]], [[Island]] * {{Flagicon|Lotyšsko}} [[Riga]], [[Lotyšsko]] * {{Flagicon|Brazílie}} [[São Paulo]], [[Brazílie]] * {{Flagicon|Bulharsko}} [[Sofie]], [[Bulharsko]] * {{Flagicon|Jižní Korea}} [[Soul]], [[Jižní Korea]] * {{Flagicon|Estonsko}} [[Tallinn]], [[Estonsko]] * {{Flagicon|Izrael}} [[Tel Aviv]], [[Izrael]] * {{Flagicon|Japonsko}} [[Tokio]], [[Japonsko]] * {{Flagicon|Tunisko}} [[Tunis]], [[Tunisko]] * {{Flagicon|Mongolsko}} [[Ulánbátar]], [[Mongolsko]] * {{Flagicon|Ukrajina}} [[Užhorod]], [[Ukrajina]] * {{Flagicon|Francie}} [[Valenciennes]], [[Francie]] * {{Flagicon|Polsko}} [[Varšava]], [[Polsko]] * {{Flagicon|Rakousko}} [[Vídeň]], [[Rakousko]] * {{Flagicon|Litva}} [[Vilnius]], [[Litva]] * {{Flagicon|Chorvatsko}} [[Záhřeb]], [[Chorvatsko]] |} == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.mos.ru/ www.mos.ru] (rusky, anglicky) * [http://www.travelling-images.com/russia-moscow-january-2008 Fotogalerie z Moskvy] (anglicky) * [http://www.kotomka.com/en/moskva/index.html Fotogalerie z Moskvy] (anglicky) * [http://www.moscow-city.ru/ Oficiální turistické informace o Moskvě] (anglicky, rusky) * [http://maps.yandex.ru/?ll=37.609416%2C55.750043&z=12&l=map%2Cstv Panoramata Moskvy na mapách Yandex.ru] (rusky) {{Flickr|Moscow}}{{Commonscat|Moscow}}{{Město-hrdina}}{{Rusko}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Města v Rusku]] [[Kategorie:Administrativní dělení Ruska]] [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [[Kategorie:Moskva| ]]

Návrat na stránku „Moskva“.