Martinik

{{Infobox Francouzský departement
|       název_departementu =Martinik (972)
[[Soubor:CoA fr Martinique.png|120px|Znak]]
[[Soubor:LocationMartinique.png|200px|Poloha]]
|                   region =Zámořský departement
|               prefektura =Fort-de-France
|            podprefektury =[[Le Marin]], [[Saint-Pierre]], [[La Trinité]]
|                  rozloha =1 128
|           počet_obyvatel =397 730
|                      rok =2007
|        hustota_zalidnění =353
|           arrondisementů =4
|                  kantonů =45
|                     obcí =34
|           prezident rady =Serge Letchimy
}}[[Soubor:Martinique 14.6346N 61.0051W Landsat7.jpg|thumb|240px|Satelitní pohled na Martinik]]
'''Martinik''' ([[francouzština|francouzsky]] '''Martinique''') je zámořský region a [[zámořský departement]] [[Francie]] (č. 972), ležící na ostrově v [[Karibské moře|Karibském moři]]. Je součástí souostroví [[Malé Antily|Malých Antil]] a nachází se mezi ostrovy [[Dominika]] a [[Svatá Lucie]]. Hlavním městem ostrova i zámořského regionu je [[Fort-de-France]]. Ostrov má rozlohu 1128 km² a žije na něm 397&nbsp;730 obyvatel, hustota osídlení je 353 obyvatele na km². Žije zde 90 % [[černoch]]ů, 5 % [[běloch]]ů a 5 % jiných etnik. Úředním jazykem je [[francouzština]].

== Historie ==
Prvními [[Evropa]]ny, kteří narazili na Martinik, byli námořníci Kryštofa Kolumba. [[15. červen|15. června]] roku 1502 zde námořníci našli jen hrstky karibských [[indián|indiánů]], kteří ostrov nazývali ''Madinina'', tedy ''ostrov květin''. Příliv kolonistů tradiční domorodou kulturu brzy smetl ze světa.
Na počátku 17. století osídlili ostrov francouzští zemědělci. Vylodili se na severozápadě ostrova v roce 1635 pod vedením [[kapitán d´Esnambue|kapitána d’Esnambue]]. Tady založili osadu [[Saint-Pierre]], která se brzy stala hlavním městem země. Vzhledem k úrodnosti krajiny začaly nově založené cukrové plantáže velmi prosperovat a bylo potřeba stále více pracovních sil na jejich obdělání. Proto vydal král Ludvík XIII. [[31. říjen|31. října]] 1636 povolení k dovážení otroků z [[Afrika|Afriky]]. Jejich potomci dodnes tvoří většinu martinického obyvatelstva. Kolonizátoři rychle vybudovali několik velkých center obchodu. V roce 1640 vznikl přístav a dnešní hlavní město Fort-de-France. Cukrové plantáže vynášely více a více a bylo tedy třeba rozjet námořní obchod. V roce 1685 byl formulován [[Colbertův zákon]], podle jehož 60 článků se s otroky zacházelo až do roku 1848.
Období mezi lety 1794 až 1815 se neslo ve znamení britské [[okupace]]. [[Britové]] měli zájem o úrodnou půdu Martiniku a proto se ji několikrát pokusili ukořistit. Pro obchodníky byla spolupráce s Brity velmi výhodná, protože jim rozšířila odbytiště o britský trh.
V roce 1815 byl ostrov znovu předán do rukou Francie. Největší vliv měl v té době francouzský ministr [[Victor Schoelcher]], který v roce 1848 podepsal [[dekret (právní předpis)|dekret]] rušící otroctví. Dodnes je oslavován jako jeden z národních hrdinů.
Zásadní měrou ovlivnila prosperitu ostrova přírodní katastrofa z roku [[1902]]. [[8. květen|8. května]] zničil výbuch sopky [[Mont Pelée]] celé hlavní město Saint Pierre. Katastrofa si vyžádala takřka 30 000 životů. Krátce na to byl hlavním městem uznán přístav Fort-de-France. [[19. květen|19. května]] [[1946]] byl Martinik oficiálně uznán francouzským zámořským [[departement|departmentem]].

== Vláda ==
Hlavou státu je francouzský prezident, kterého reprezentují 4 zástupci a 2 senátoři. Martinik je jedním z nejvzdálenějších regionů [[Evropská unie|Evropské unie]].

== Související články ==
* [[Seznam obcí na Martiniku]]


{{Flickr|Martinique}}{{Commonscat|Martinique}}{{Departementy Francie}}{{Článek z Wikipedie}}
{{Francie}}{{Severní Amerika}}{{Zámořská území Francie}}
[[Kategorie:Ostrovy Francie v Severní Americe]]
[[Kategorie:Francouzské zámořské regiony]]
[[Kategorie:Francouzské zámořské departementy]]
[[Kategorie:Návětrné ostrovy]]
[[Kategorie:Martinik| ]]
[[Kategorie:Karibské státy a závislá území]]
[[Kategorie:Ostrovní země]]