Letiště Václava Havla Praha

'''Letiště Václava Havla Praha''' je oficiální název pro veřejné mezinárodní [[letiště]] '''Praha/Ruzyně''' ([[IATA]]: '''PRG''', [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|ICAO]]: '''LKPR''')<ref>[http://lis.rlp.cz/ais_data/aip/data/valid/a2-pr-txt1.pdf LKPR AD 2.1 SMĚROVACÍ ZNAČKA A NÁZEV LETIŠTĚ], AIP ČR, Řízení letového provozu ČR, 15. 11. 2012</ref><ref>[http://technet.idnes.cz/praha-ruzyne-letiste-vaclava-havla-praha-vaclav-havel-prague-international-airport-gz4-/tec_technika.aspx?c=A121007_190856_tec_technika_kuz Piloty nové jméno ruzyňského letiště nezajímá. Havel nemá na let vliv], ''Technet.cz'', 8. 10. 2012</ref> umístěné na severozápadním okraji [[Praha|Prahy]], v městské části Praha 6, katastrálním území [[Ruzyně]]. Letiště je určeno pro mezinárodní i vnitrostátní, pravidelný i nepravidelný letecký provoz. Se jménem bývalého prezidenta Československa a následně i České republiky bylo spojeno v říjnu 2012.

Jedná se o největší letiště v [[Česká republika|Česku]] a jedno z nějvětších ve střední a východní Evropě. Letiště Praha odbavilo v roce 2008 12,63 milionů cestujících. Cestující  mají k dispozici nabídku 50 leteckých společností spojujících Prahu přímou linkou se 125 destinacemi po celém světě. Letiště je určeno pro mezinárodní i vnitrostátní, pravidelný i nepravidelný letecký provoz.
V čele Letiště Praha, a. s., stojí pětičlenné představenstvo, jehož předsedou je Ing. [[Miroslav Dvořák (podnikatel)|Miroslav Dvořák]]. Dalšími členy představenstva jsou Mgr. Petr Vlasák, Ing. Marcela Hrdá, Ing. Martin Hlava a Ing. Jiří Pos.

== Historie ==
[[Soubor:PrstA Ruzyne Praha 3154.JPG|thumb|left|Mezinárodní letiště Ruzyně - Terminál T1]]
[[Soubor:PRG old airport control tower 3169.JPG|thumb|left|Terminál Jih - původní kontrolní věž z roku 1937]]
Letiště bylo vystavěno na pláni zvané ''Dlouhá míle'' v letech [[1933]]–[[1937]]. Konstrukce letiště vyprojektovaná arch. [[Adolf Benš|Adolfem Benšem]] (dnes terminál Jih 1) byla nesmírně moderní a stala se vzorem pro mnoho dalších zahraničních letišť; byla také oceněna na Mezinárodní výstavě umění a techniky v [[Paříž]]i zlatou medailí. Provoz letiště byl zahájen [[5. duben|5. dubna]] 1937, kdy zde v devět hodin ráno přistál letoun [[DC-2]] Československé letecké společnosti na letu z [[Piešťany|Piešťan]] přes [[Zlín]] a [[Brno]], o hodinu později pak letoun [[Air France]] na trati z [[Vídeň|Vídně]] do [[Drážďany|Drážďan]]. 
[[File:PRGint.jpg|thumb|left|Terminál T2 (otevřený v roce [[2006]]) v zimě]]
Na letiště se přemístila veškerá civilní letecká doprava z [[letiště Praha-Kbely]], kde zůstal pouze vojenský letecký provoz. Prudký rozvoj techniky a letecké dopravy si vynutil takřka okamžité rozšíření letiště z původních 80&nbsp;[[hektar|ha]] na čtyřnásobek. Od [[15. srpen|15. srpna]] do [[22. prosinec|22. prosince]] 1937 byly vybudovány zpevněné vzletové a přistávací dráhy 08/26 (délka 500&nbsp;m) a 04/22 (délka 280&nbsp;m) a pojezdová dráha (dnes P). V roce [[1938]] byla vybudována VPD 13/31 o délce 1000&nbsp;m a 17/35 délky 950&nbsp;m, VPD 04/22 byla prodloužena na 1080&nbsp;m, v roce [[1941]] VPD 08/26 prodloužena na 1300&nbsp;m a VPD 04/22 v roce [[1944]] na 1800&nbsp;m. Křižovatka drah 04/22, 13/31 a 17/35 bývala také nazývána „Velké náměstí“ – „Big square“.
Prvních úprav se letiště dočkalo po válce. V letech [[1947]]–[[1956]] doznalo rozšíření a vylepšení jeho technické zázemí. Konec padesátých let pak přinesl další úpravy v souvislosti s příchodem [[proudové letadlo|proudových letadel]]. Po válce byla zahájena stavba paralelní dráhy 04/22, která byla záhy zastavena.
V letech [[1960]]–[[1968]] bylo letiště rozšířeno o oblast označovanou dnes jako Sever na tzv. Nové letiště. Byla vybudována nová odbavovací budova (podle návrhu arch. [[Karel Filsak|Karla Filsaka]] a [[Karel Bubeníček|Karla Bubeníčka]]), sousedící hangár a nový systém tří vzletových a přistávacích drah (nejdelší z nich o délce 3200&nbsp;m). Při té příležitosti byla plocha letiště rozšířena na 800&nbsp;ha (což znamenalo rozšíření území hlavního města nejen o obec [[Ruzyně]], ale také o části [[Kněževes (okres Praha-západ)|Kněževsi]], [[Přední Kopanina|Přední Kopaniny]] a [[Hostivice]]).
[[Soubor:PRG terminal1 5835.JPG|thumb|left|Odletová hala Terminálu Sever 1 otevřená v roce 1997]]
V letech [[1989]]–[[1993]] byla provedena rekonstrukce severní odbavovací budovy a také vzletových a přistávacích drah. Zároveň byl vypracován investiční záměr rozšíření odbavovacího prostoru v areálu Sever. K jeho uskutečňování se přikročilo v roce [[1995]] a jeho součástí je i terminál „Sever 2“, otevřený [[17. leden|17. ledna]] [[2006]], který navrhl tým architektů Nikodem a Partner spol. s&nbsp;r.&nbsp;o. a Mansfeld IDC s.&nbsp;r.&nbsp;o.
V jižní části letiště byl v roce [[1997]] otevřen nový terminál „Jih 2“.
== Charakter letiště  ==
[[Soubor:Prg Ruzyne airport 5841.JPG|thumb|Terminál Sever - ruzyňské letiště za soumraku]]
Letiště je plně vybaveno pro lety [[let za viditelnosti|VFR]] (podle vidu) i [[IFR]] (podle přístrojů) a umožňuje nepřetržitý provoz ve dne i v noci. Je plně koordinováno v rámci [[EUROCONTROL]] v [[Brusel]]u z hlediska přidělovaných časů vzletů (tzv. ''slotů'').
Dráhový systém sestává ze tří [[vzletová a přistávací dráha|vzletových a přistávacích drah]], z nichž jedna (04/22 délka 2120 m) je trvale pro vzlety i přistání uzavřena, používá se jako pojezdová dráha a pro parkování velkých letadel (jako např. [[Antonov An-225]]). Hlavní VPD je 06/24 (směr 064/244°, tzn. severovýchod-jihozápad, délka 3715 m), v obou směrech vybavená systémem [[ILS]], druhou VPD je 13/31 (směr 126/306°, tzn. severozápad-jihovýchod, délka 3250 m), ve směru 31 vybavená systémem [[ILS]]. Letištěm vedou betonové a asfaltové pojezdové dráhy označené písmeny A–H, K–N, P, R, S, AA, FF a RR; jejich šířka je 22,5&nbsp;m, kromě části dráhy P, která je široká 40&nbsp;m. Na letišti jsou čtyři vyhrazená místa pro přistání [[vrtulník]]ů (tzv. [[heliport]]y) označené H1–H4, umístěné na TWY G, P, S a RR.
=== Terminály ===
; Letiště obsahuje čtyři terminály:
Nové letiště je označováno jako ''Terminál Sever''.
[[File:PRG terminal T2.jpg|thumb|right|Výhled z terminálu T2 směrem na [[Praha|Prahu]]]]
* '''Terminál T1''' slouží letům mimo [[schengenský prostor]]
* '''Terminál T2''' se využívá pro lety v schengenském prostoru 
U těchto terminálů je hlavní odbavovací plocha (''Apron North''), vybavená také 17&nbsp;stáními s tunely pro přímý nástup do letadla. V sousedství je nákladní terminál s odbavovacími plochami ''Apron Cargo 1'' a ''Apron Cargo 2''. 
Budova starého letiště je označena jako ''Terminál Jih''
* '''Terminál T3''' obsluhuje soukromé a charterové lety
* '''Terminál T4''' slouží VIP letům a státním návštěvám a slouží hlavně pro VIP lety (''Apron South''), leteckou taxislužbu (''Apron Aviation Service'') a lety [[všeobecného letectví]] (''Apron GA'' před hangárem C).
Dne [[1. září]] [[2005]] byl oficiálně otevřen a [[2. září]] [[2005]] částečně pro veřejnost zpřístupněn ''terminál T2 (Sever 2)''. Počet nástupních mostů se zvýšil ze 17 na 27. Kapacita letiště se tak (co do počtu odbavených pasažérů) zvětšila o 30 %. Nová visutá estakáda mezi terminály Sever 1 a Sever 2 ulehčuje automobilové dopravě. Terminál Sever 2 byl plně zpřístupněn v lednu 2006. Investice do nového terminálu dosahují výše 9&nbsp;miliard Kč.
Kolem letiště Praha-Ruzyně je vzdušný prostor [[koncová řízená oblast]] ''TMA Praha''. Nad Ruzyní se v nízkém vzdušném prostoru kříží [[letová cesta|letové cesty]] M748, W32, L984 a v horním vzdušném prostoru letové cesty UN871 a UL984. Vedle jiných radionavigačních zařízení je na letišti radiomaják [[radionavigační zařízení|zařízení]] [[VOR (radiomaják)|VOR]]/[[DME]] ''Praha'' (značka ''OKL''), který vysílá na frekvenci 112,6 MHz a je umístěn poblíž středu dráhy 13/31.
Ruzyňské mezinárodní letiště je jedním z nejoblíbenějších v Evropě a objevuje se v několika filmech (nejznámější je [[Casino Royale (film, 2006)|Casino Royale]], kde Ruzyně představuje společně s [[Airbus A340|Airbusem A340-600]] společnosti [[Virgin Atlantic]] [[Letiště Miami|mezinárodní letiště Miami]]).
=== Aerolinie a destinace ===
==== Pravidelné linky ====
{| class="wikitable" 
|-
! style="background-color:#CCCCFF;" | Letecká společnost
! style="background-color:#CCCCFF;" | Destinace
! style="background-color:#CCCCFF;" | Terminál
|-
| '''[[Aer Lingus]]'''
| Dublin
| <center>1
|-
| '''[[Aeroflot]]'''
| Moskva-Šeremetěvo
| <center>1
|-
| '''[[Aerosvit Airlines]]'''
| Kyjev-Boryspil
| <center>1
|-
| '''[[Air France]]'''
| Paříž-CDG
| <center>2
|-
| '''[[Air Italy]]'''
| ''Sezónně:'' Hamilton-John C. Munro <small>(začíná 28. května)</small>
| <center>1
|-
| '''[[Air Malta]]'''
| ''Sezónně:'' Malta
| <center>2
|-
| '''[[Air One]]'''
| Milán-Malpensa <small>(začíná 19. září)</small>, Pisa <small>(začíná 12. září)</small>
| <center>2
|-
| '''[[Augsburg Airlines]]'''
| Mnichov
| <center>2
|-
| '''[[Ázerbájdžánské aerolinie|Azerbaijan Airlines]]'''
| Baku
| <center>1
|-
| '''[[Belavia]]'''
| Minsk
| <center>1
|-
| '''[[bmi]]'''
| Teherán-Khomeini
| <center>1
|- 
| '''[[Bmibaby]]'''
| Birmingham <small>(končí 24. března)</small>, East Midlands <small>(končí 24. března)</small>, Manchester
| <center>1
|-
| '''[[Brit Air]]'''
| Lyon
| <center>2
|-
| '''[[British Airways]]'''
| Londýn-Heathrow
| <center>1
|-
| '''[[Brussels Airlines]]'''
| Brusel-Zaventem
| <center>2
|-
| '''[[Central Connect Airlines]]'''
| Brno, Lipsko / Halle, Ostrava, Poznaň
| <center>2
|-
| '''[[Cimber Sterling]]'''
| Billund, Kodaň-Kastrup
| <center>2
|-
| '''[[City Airlines]]'''
| Göteborg-Landvetter
| <center>2
|-
| '''[[České aerolinie]]'''
| Alexandrie-Borg El arab, Astana, Almaty, Barnaul, Bejrút, Bělehrad, Bukurešť-Otopeni, Irkutsk, Jekatěrinburg, Káhira, Damašek, Doněck (začíná 24. dubna), Hanoj (začíná 22. června), Charkov (začíná 3.června), Kyjev-Boryspil, Larnaka, Lvov (začíná 29. dubna), Minsk , Moskva-Šeremetěvo, Novosibirsk, Oděsa, Petrohrad-Pulkovo, Plovdiv, Rostov na Donu, Samara, Skopje, Sofie, Taškent, Tbilisi, Tel Aviv, Jekatěrinburgu, Jerevan, Záhřeb<br/>''Sezónně:'' Burgas, Kuvajt, Split
| <center>1
|-
| '''České aerolinie'''
| Amsterdam, Atény, Basilej, Barcelona, Berlín-Tegel, Boloňa, Bordeaux-Mérignac (začíná 29. května), Bratislava, Brusel-Zaventem, Budapešť, Curych, Düsseldorf, Frankfurt nad Mohanem, Hamburk, Hannover, Helsinki-Vantaa, Kodaň-Kastrup, Kolín / Bonn, Košice, Krakov, Lublaň, Lyon, Madrid, Milán-Malpensa, Oslo-Gardermoen, Ostrava, Paříž-CDG, Riga, Řím-Fiumicino, Stockholm-Arlanda, Štrasburk, Stuttgart, Tallinn, Vilnius, Varšava, Zürich, Žilina
''Sezónně:'' Bilbao, Florencie, Iraklio, Janov, Marseille, Benátky-Marco Polo, Lisabon-Portela, Lucemburk, Neapol, Soluň, Štrasburk 
| <center>2
|-
| '''[[Delta Air Lines]]'''
| New York-JFK<br/>''Sezónně:'' Atlanta
| <center>1
|-
| '''[[Donavia]]'''
| Rostov na Donu
| <center>1
|-
| '''[[EasyJet]]'''
| Bristol, Londýn-Gatwick, Londýn-Stansted
| <center>1
|-
| '''EasyJet'''
| Amsterdam, Lyon, Milán-Malpensa, Paříž-CDG
| <center>2
|-
| '''[[El Al]]'''
| Tel Aviv
| <center>1
|-
| '''[[Emirates]]'''
| Dubaj
| <center>1
|-
| '''[[Finnair]]'''
| Helsinki-Vantaa
| <center>2
|-
| '''[[Germanwings]]'''
| Kolín / Bonn
| <center>2
|-
| '''[[Iberia]]'''
| Madrid
| <center>2
|-
| '''[[Jakutia Airlines]]'''
| Krasnodar
| <center>1
|-
| '''[[Jamal Airlines]]'''
| Ťumeň
| <center>1
|-
| '''[[Jet2.com]]'''
| Edinburgh, Leeds / Bradford, Manchester, Newcastle
| <center>1
|-
| '''[[KLM]]'''
| Amsterdam
| <center>2
|-
| '''[[Korean Air]]'''
| Soul-Incheon
| <center>1
|-
| '''[[LOT|LOT Polish Airlines]]'''
| Varšava
| <center>2
|-
| '''[[Lufthansa]]'''
| Frankfurt nad Mohanem, Milán-Malpensa
| <center>2
|-
| '''[[Lufthansa CityLine]]'''
| Düsseldorf, Mnichov
| <center>2
|-
| '''[[Luxair]]'''
| Lucemburk
| <center>2
|-
| '''[[Malév|MALÉV Hungarian Airlines]]'''
| Budapešť
| <center>2
|-
| '''[[Norwegian Air Shuttle]]'''
| Bergen, Kodaň-Kastrup, Oslo-Gardermoen, Trondheim
| <center>2
|-
| '''[[Polet Airlines]]'''
| Voroněž
| <center>1
|-
| '''[[Rossija]]'''
| Petrohrad-Pulkovo
| <center>1
|-
| '''[[S7 Airlines]]'''
| Novosibirsk
| <center>1
|-
| '''[[Smart Wings]]'''
| Dubaj<br/>''Sezónně:'' Antalya, Burgas, Larnaka, Split
| <center>1
|-
| '''Smart Wings'''
| Las Palmas de Gran Canaria, Nantes <small>(začíná 31. března)</small>, Nice <small>(začíná 31. března)</small>, Paříž-CDG, Pescara <small>(začíná 20. července)</small>, Řím-Fiumicino, Tenerife-Jih<br/>''Sezónní:'' Barcelona, Budapešť, Cagliari-Elmas, Catania, Chania, Girona-Costa Brava, Ibiza, Iraklion, Kavala, Korfu, Kós, Málaga, Malta, Menorca, Neapol, Olbia, Palma de Mallorca, Preveza, Rhodos, Samos, Soluň, Valencia, Zakynthos  
| <center>2
|-
| '''[[Swiss International Air Lines]]'''
| Curych
| <center>2
|-
| '''[[Swiss European Air Lines]]'''
| Basilej, Ženeva
| <center>2
|-
| '''[[TAP Portugal]]'''
| Lisabon-Portela<br/>''Sezónně:'' Budapešť
| <center>2
|-
| '''[[Tatarstan Airlines]]'''
| Kazaň
| <center>1
|-
| '''[[Transavia.com]]'''
| Rotterdam <small>(začíná 21. dubna)</small>
| <center>T
|-
| '''[[Turkish Airlines]]'''
| Istanbul-Atatürk
| <center>1
|-
| '''[[Ural Airlines]]'''
| Jekatěrinburg
| <center>1
|-
| '''[[Vueling]]'''
| Barcelona, Toulouse <small>(začíná 24. dubna)</small>
| <center>2
|-
| '''[[Wind Jet]]'''
| Catania, Forli <small>(končí 25. března)</small>, Rimini <small>(začíná 27. března)</small>
| <center>2
|-
| '''[[Wizz Air]]'''
| Londýn-Luton<br/>''Sezónně:'' Burgas <small>(začíná 14. června)</small>
| <center>1
|-
| '''[[Wizz Air]]'''
| Barcelona, Bari, Brusel-Charleroi, Eindhoven, Madrid, Milán-Orio al Serio, Neapol, Řím-Fiumicino, Sandefjord <small>(začíná 28. března)</small>, Treviso
| <center>2
|-
|}
==== Charterové linky ====
{| class="wikitable" 
|-
! style="background-color:#CCCCFF;" | Letecká<br/>společnost
! style="background-color:#CCCCFF;" | Destinace
! style="background-color:#CCCCFF;" | Terminál
|-
| '''[[Air Cairo]]'''
| ''Sezónně:'' Hurghada
| <center>3
|-
| '''[[Air Koryo]]
| ''Sezónně:'' Pchjongjang-Sunan
| <center>1
|-
| '''[[Bulgaria Air]]'''
| ''Sezónně:'' Burgas
| <center>3
|-
| '''[[Czech Connect Airlines]]'''
| Antalya, Burgas, Korfu, Chania, Kavala, Preveza, Soluň, Tel Aviv, Zakyntos
| <center>3
|-
| '''[[České aerolinie]]'''
| Ancona, Antalya, Bari, Bodrum, Bordeaux-Mérignac, Braunschweig, Cagliari-Elmas, Cancún, Catania, Cork, Chania, Dubaj, Džidda, Faro, Fortaleza, Fort Lauderdale-Hollywood, Kós, Kozhikode, Lanzarote, Las Palmas de Gran Canaria, La Romana, Malta, Palermo, Punta Cana, Podgorica-Golubovci, Porlamar, Sal, Salzburg, Samos, San Andrés, Santiago de Compostella, Santorini, Sevilla, Šarm aš-Šajch, Taba, Toulouse, Valencie, Varadero, 
| <center>1, 2, 3
|-
| '''[[Di Air]]
| Podgorica-Golubovci, Tivat
| <center>3
|-
| '''[[Grossman Jet Service]]'''
| Londýn-Biggin Hill, Phnompenh
| <center>4
|-
| '''[[HOLIDAYS Czech Airlines]]'''
| Iraklio, Kefalonia, Korfu, Lesbos, Monastir, Mytiléna, Palma de Mallorca, Preveza, Reggio di Calabria, Rhodos, Zakynthos
| <center>1, 2, 3
|-
| '''[[Enter Air]]'''
| ''Sezónně:'' Pafos
| <center>3
|-
| '''[[Freebird Airlines]]'''
| ''Sezónně:'' Antalya
| <center>3
|-
| '''[[Hi Fly]]'''
| Fukuoka, Sapporo<br/>''Sezónně:'' Tokio-Narita
| <center>1, 3
|-
| '''[[ItAli Airlines]]'''
| Catania<br/>''Sezónně:'' Palermo
| <center>3
|-
| '''[[Montenegro Airlines]]'''
| Podgorica-Golubovci
| <center>1
|-
| '''[[Onur Air]]'''
| ''Sezónně:'' Antalya
| <center>3
|-
| '''[[Sky Airlines]]'''
| ''Sezónně:'' Antalya
| <center>3
|- 
| '''[[Tailwind Airlines]]'''
| ''Sezónně:'' Antalya
| <center>3
|-
| '''[[Travel Service]]'''
| Antalya, Bukurešť-Baneasa, Bangkok-Suvarnabhumi, Burgas, Chania, Colombo, Korfu, Džerba, Faro, Fortaleza, Fuerteventura, Funchal, Girona-Costa Brava, Iraklio, Hurghada, Kós, Lanzarote, Las Palmas de Gran Canaria, Malé, Marsa Alam, Mombasa, Montego Bay, Mytiléna, Pamplona, Phuket, Preveza, Punta Cana, Rhodos, Sal, Samos, Šarm aš-Šajch, Tabarka, Taba, Tel Aviv, Tenerife-Jih, Tunis, Varadero, Zakynthos
| <center>1, 2, 3
|-
|}
==== Cargo linky ====
{| class="wikitable" 
|-
! style="background-color:#CCCCFF;" | Letecká<br/>společnost
! style="background-color:#CCCCFF;" | Destinace
! style="background-color:#CCCCFF;" | Terminál
|-
| '''[[Air Contractors]]'''
| Paříž-CDG
| <center>Cargo 1
|-
| '''[[China Airlines Cargo]]
| Abu Dhabí, Amsterdam, Bangkok-Suvarnabhumi, Lucemburk, Taipei-Taoyuan
| <center>Cargo 1
|-
| '''[[Czech Airlines Cargo]]'''
| Berlín-Tegel, Bělehrad, Bratislava, Brno, Brusel-Zaventem, Budapešť, Düsseldorf, Frankfurt nad Mohanem, Frankfurt-Hahn, Košice, Krakov, Linec, Londýn-Heathrow, Lublaň, Mnichov, Moskva-Šeremetěvo, New York-JFK, Ostrava, Riga, Skopje, Tallinn, Varšava, Vilnius, Vídeň, Vratislav, Záhřeb  
| <center>CARGO ČSA
|-
| '''[[Farnair Switzerland]]'''
| Kolín / Bonn, Záhřeb
| <center>Cargo 2
|-
| '''[[Genex]]'''
| Minsk
| <center>Cargo 2
|-
| '''[[TNT Airways]]'''
| Brno, Katowice, Lutych
| <center>Cargo 1
|-
| '''[[Yangtze River Express]]'''
| Lucemburk, Šanghaj, Tianjin, 
| <center>Cargo 1
|-
|}
== Hluk z letiště ==
[[Soubor:Sever 2-odbavovaci hala.jpg|thumb|left|Odbavovací hala nového terminálu Sever 2]]
Jelikož je letiště umístěno poblíž obydlené zástavby, nad kterou přelétají přistávající a vzlétající letadla, uplatňuje Letiště Praha, s.&nbsp;p. (správce letiště) některá opatření, sestávající jednak z omezujících pravidel (např. omezení vzletů a přistání ve směrech k obydlené části města, omezení nočních letů, nepřetržité monitorování leteckého hluku, vyhlašování hlukově chráněných oblastí v okolí letiště, vyhlašování povinných protihlukových postupů pro letadla apod.), jednak uplatňováním poplatkové (penalizační) politiky v přímé závislosti na způsobeném leteckém hluku.
[[File:PRG-A310.jpg|thumb|left|[[Airbus A310|Airbus A310-300]] společnosti [[České aerolinie]] na ruzyňském letišti]]
== Paralelní dráha ==
[[Soubor:PRG terminal2 7347.JPG|thumb|Odletová hala Terminálu Sever 2 otevřená v roce 2006]]
Plánuje se výstavba nové vzletové a přistávací dráhy rovnoběžné s dráhou 06/24, očekávané datum uvedení do provozu je rok [[2014]].
[[File:SkyteamDL767.jpg|thumb|[[Boeing 767|Boeing 767-300]] společnosti [[Delta Airlines]] v barvách [[SkyTeam]] přistává v Praze z [[New York]]u]]
Současná dráha 06/24 je hlavní dráhou letiště a odehrává se na ní více než 80 % provozu letiště. Vedlejší dráha 13/31 smí být pro provoz využita pouze v případě, kdy není z technických či meteorologických důvodů možné používat dráhu 06/24. To znamená, že ačkoli má letiště Praha-Ruzyně dráhy dvě, používá se vždy pouze jedna. Hodinová kapacita této jediné dráhy je 46 pohybů (vzletů a přistání) letadel, což řadí Ruzyni mezi absolutní evropskou špičku co se týká intenzity provozu na jedné dráze (absolutní jedničkou je letiště Londýn/Gatwick s kapacitou 46 – 50 pohybů v závislosti na poměru vzletů a přistání<ref>
{{Citace elektronické monografie 
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | url = http://80.168.119.219/UserFiles/File/LGW%20S09%20Start%20of%20Season%20Report.pdf
 | titul = Gatwick Airport, Summer 2009 Report
 | kapitola = Renway Scheduling Limits
 | vydavatel = Airport Coordination Ltd.
 | datum vydání = 2009
 | datum přístupu = 2010-5-8
 | jazyk = anglicky
 |poznámka = Formát pdf
}}</ref>). Ani to však již provozu nestačí a dráhový systém letiště a je v současnosti přetížen.<ref name = ustavsoud>
{{Citace elektronické monografie 
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | url = http://ekonomika.ihned.cz/c1-36403280-ustavni-soud-rozhodl-plan-kvuli-nove-ranveji-v-ruzyni-se-musi-prezkoumat 
 | titul = Ústavní soud rozhodl: Plán kvůli nové ranveji v Ruzyni se musí přezkoumat
 | vydavatel = iHned.cz
 | datum vydání = 2009-03-25
 | datum přístupu = 2010-4-26
 | jazyk = 
}}</ref>
Řešením problému je výstavba nové paralelní dráhy 06R/24L. Ta bude umístěna 1525&nbsp;metrů jižně od stávající dráhy, která bude přeznačena na 06L/24R, Nová dráha se bude nacházet v prostoru původní dráhy letiště 04/22, která bude zrušena. Nové dráha bude mít rozměry 3550&nbsp;×&nbsp;60&nbsp;m. Bude vybavena jako přístrojová dráha pro přesné přiblížení zařízením ILS CAT&nbsp;IIIB v obou směrech (ILS CAT&nbsp;IIIB umožňuje např. automatické přistání při nulové dohlednosti až do dotyku země). Investice na novou paralelní dráhu bude 5–7&nbsp;miliard korun.
=== Nezákonnosti v rozhodování a odpor občanů ===
Proti výstavbě dráhy vystupuje řada sdružení místních obyvatel z okolí letiště, kteří se obávají zhoršení prostředí, ve kterém žijí. Jedná se např. o Občanské sdružení pro Nebušice.<ref>[http://www.pronebusice.wz.cz/ oficiální stránky Občanského sdružení pro Nebušice]</ref> Kritikům výstavby letiště se podařilo úspěšně u Nejvyššího správního soudu napadnout nezákonnost rozhodování orgánů hlavního města Praha při projednávání územního plánu.<ref>[http://www.pronebusice.wz.cz/Dokumenty/2/1_uzemni_plan/06-07-18_Rozsudek_NSS_Z_939-05.pdf rozsudek Ústavního soud ČR ze dne 18. července 2006]</ref>
Zastupitelstvo hl. m. Prahy se následně pokusilo neúspěšně rozsudek správního soudu napadnout stížností u Ústavního soudu. Ten v rozhodnutí ze dne 28. listopadu 2006 stížnost zamítl a definitivně tak potvrdil nezákonnost postupu při přípravě stavby nové přistávací dráhy.<ref>[http://www.pronebusice.wz.cz/Dokumenty/2/1_uzemni_plan/06-11-28ustavni_soud-rozhodnuti.doc text rozhodnutí Ústavního soudu o stížnosti zastupitelstva hl. m. Prahy]</ref> 
Zastupitelstvo následně přijalo novou změnu územního plánu. Byla opět napadena u Nejvyššího správního soudu a ten podanou kasační stížnost zamítl. Na základě stížnosti Miloše Bělohradského rozhodl ústavní soud dne 25.3.2009, že se Nejvyšší správní soud musí tímto případem znovu zabývat, protože rozhodl „příliš formalisticky“ a „takový postup neshledal senát Ústavního soudu jako ústavně souladný“.<ref name=ustavsoud /> Verdikt soudu však nemá na projekt dráhy bezprostřední vliv.
== Doprava z letiště do centra ==
[[Soubor:Letiste Ruzyne-ridici vez.jpg|thumb|Nová řídící věž]]
Zvyšující se počet cestujících každoročně odbavených na letišti si žádá modernější a hlavně kapacitnější způsoby přepravy. Současná situace umožňuje cestujícímu při cestě z letiště následující možnosti:
* Využít služeb [[Městská hromadná doprava v Praze|pražské MHD]]
** Autobusem č. 119 na konečnou metra A [[Dejvická (stanice metra v Praze)|Dejvická]] a odtud metrem do centra, celková nominální doba jízdy na [[Václavské náměstí]] 30 minut, v praxi ve špičkách často až 50 minut. 
** Autobusem č. 100 na konečnou metra B [[Zličín (stanice metra v Praze)|Zličín]] a odtud metrem do centra, celková nominální doba jízdy na [[Václavské náměstí]] 35 minut, zpravidla jen minimálně ovlivněna zácpami ve městě. 
** Autobusem č. 179 na zastávku metra B [[Nové Butovice (stanice metra v Praze)|Nové Butovice]] a odtud metrem do centra, celková nominální doba jízdy na [[Václavské náměstí]] 55 minut, jen minimálně ovlivněna zácpami ve městě.
* Použít soukromou autobusovou dopravou různých společností provozující „letištní autobusy“ (provozují např. [[České aerolinie]], [[Student Agency]] apod.) Doba jízdy je srovnatelná s MHD. Autobusy navazují na další linky týchž společností (zejména spoje do [[Brno|Brna]]).
* Použít autobusový spoj Airport Express (AE) [http://www.cd.cz/vnitrostatni-cestovani/specialni-nabidky/airport-express-na-letiste-praha-ruzyne/-3679/] provozovaný [[DPP]] ve spolupráci s [[České dráhy|Českými drahami]] do stanice [[Praha Hlavní nádraží]]. Tento spoj je možné využít s jízdenkou ČD vystavenou odkudkoliv do stanice "Praha-letiště (NAD)". Alternativně lze zakoupit jízdenku za 50 Kč přímo u řidiče. Doba jízdy je 40 minut a interval 30 minut.
* Použít [[taxi]]. 
Protože uvedené způsoby dopravy jsou časově náročné a málo kapacitní, zvažuje se výstavba nových dopravních spojení s centrem Prahy, popř. dalšími městy ČR. V současné době je skloňováno především prodloužení [[A (linka metra v Praze)|metra A]], přičemž nejčastěji zmiňovaná varianta přes [[Motol]] má náklady na vybudování 38 mld. Kč a pravděpodobný termín dokončení ne dříve než v roce 2016. Další možností je částečné prodloužení metra ve směru Evropské třídy a jeho pokračování nadzemní dopravou, nebo [[Rychlodráha Praha - letiště Ruzyně - Kladno|modernizace buštěhradské dráhy]] Praha - [[Kladno]] a její převedení přímo přes letiště. Posledně uvedená varianta, zvaná lidově výstavba rychlodráhy, se setkává s velkým odporem některých obyvatel a zejména politických představitelů [[Praha 6|Prahy 6]], především z důvodů potenciálního zdroje hluku. Rychlodráha by každopádně zkrátila cestu na letiště na cca 20-25 minut s možností nasadit vysoce kapacitní soupravy.
Poslední skloňovanou variantou je napojení letiště na systém [[vysokorychlostní trať|vysokorychlostních tratí]], kdy by přes letiště procházela trať Praha - [[Plzeň]] (- [[Norimberk]]) a Praha - [[Ústí nad Labem]] (- [[Berlín]]). Vzhledem ke stavu rozpracovanosti těchto tratí ČR nelze předpokládat realizaci před rokem 2020,
== Plánovaná privatizace ==
[[Švýcarsko|Švýcarská]] federální prokuratura požádala české úřady o právní pomoc ve věci privatizace státem ovládané společnosti Letiště Praha, která je vlastníkem letiště v [[Ruzyně|Ruzyni]]. Švýcarská prokuratura má zájem o informace z českých policejních spisů, které s prodejem letiště souvisí. Švýcarská prosba má spojitost s podezřením na legalizaci peněz z nezákonné činnosti.<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=348932 Švýcaři chtějí informace o privatizaci Ruzyně], ČTK, 9.12.2008</ref>
== Reference ==
<references/>
== Související články ==
* [[Některé letecké zkratky]]
* [[Letiště Praha-Kbely]]
* [[Letecký provoz]]
* [[EUROCONTROL]]
* [[Česká správa letišť]]
* [[Správa letiště Praha]]
* [[Koncová řízená oblast]]
* [[Vzdušný prostor]]
* [[Rychlodráha Praha - letiště Ruzyně - Kladno]]
== Externí odkazy ==
* [http://www.prg.aero/cs/ www.prg.aero] – Oficiální stránky
* [http://www.slot-czech.cz/ www.slot-czech.cz] – Koordinátor letiště
* [http://new.ans.cz/generate_page.php3?page_id=510 ŘLP Praha-Ruzyně]
* [http://www.planes.cz/cs/z_ruzyne/ Zprávy o Ruzyni] na serveru Planes.cz
** [http://www.planes.cz/cs/expected-prg/ Očekávané přílety na letiště Ruzyně] na serveru Planes.cz
* [http://www.lkpr.info/ LKPR spot INFO] - Informace pro spottery


{{commonscat|Ruzyně International Airport}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Doprava v Praze]]
[[Kategorie:Ruzyně]]
[[Kategorie:Letiště v Česku|Praha-Ruzyně]]