Láska

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Flower heart.jpg|thumb|240px|[[Srdce]] je v západní kultuře chápáno jako symbol lásky]] [[File:Backlight-wedding.jpg|thumb|240px|Novomanželé]] '''Láska''' je, všeobecně vzato, silná emoce vyjadřující hluboké osobní zaujetí a náklonnost. V češtině však toto slovo může nabývat mnoha významů. Označuje se jím například důležitý vztah (láska mezi dvěma lidmi, [[vlastenectví|láska k vlasti]]), nebo spokojenost nad chvílí zábavy („Miluji ten film“). Také se jím může označovat pohlavní styk („milovat se“, „prodejná láska“). Z filozofického hlediska může být láska lidskou [[ctnost|ctností]] („Jedná se všemi s láskou“). V některých [[víra|vírách]] termín „láska“ popisuje základ veškerého bytí („Bůh je láska“). <ref name=deus>Papež Benedikt XVI, ''Deus Caritas Est'', ISBN 15-7455-758-0</ref> Pro svůj velký psychologický význam je láska jedním z nejpopulárnějších námětů v umění – knihách, filmech, divadelních hrách i písních mnoha žánrů. [[Den svatého Valentýna]] ([[14. únor]]a) je v anglosaských zemích slaven jako svátek lásky. V českých zemích je také za svátek zamilovaných považován [[1. květen]] (1.&nbsp;máj). == Rozdělení významů == Objektivní rozdělení a popsání všech významů ''lásky'' prakticky není možné, protože vnímání lásky je velmi závislé na osobních vlastnostech a zkušenostech každého člověka. Velké rozdíly jsou také mezi kulturami a v čase (např. ve [[Řecko|starověkém Řecku]] byla láska definována [[Láska#Kulturní a náboženské rozdíly|zcela odlišně]]). I přes velkou subjektivitu výkladů je ale možné rozlišit tyto obecné kategorie: === Interpersonální (mezilidská) láska === [[Soubor:1815-regency-proposal-woodcut.gif|thumb|240px|Vyznání lásky]] Nejčastěji se slovem ''láska'' popisuje interpersonální láska, neboli láska mezi lidmi. Zde se tímto pojmem vyjadřuje silné citové zaujetí k jiné osobě (nebo osobám), spojené se šťastnými pocity v přítomnosti milované osoby. Může se jednat jak o oboustranný [[vztah]], tak i o jednostranný neopětovaný [[cit]]. I zde lze rozlišit více druhů mezilidské lásky, avšak kvůli komplikovanosti pocitů s nimi spojených a velké subjektivitě vnímání lásky se mohou tyto kategorie i jejich definice u každého člověka lišit. Nejčastěji se rozdělují tyto významy: * '''„klasická“ láska''': Silný citový vztah mezi dvěma osobami, který je založený na vzájemné znalosti a důvěře. Jedná se prakticky o velmi pevné [[přátelství]], které je většinou provázené sexuálním stykem. * '''zamilovanost''': V některých pojetích je láska ztotožňována se zamilovaností, v jiných je zamilovanost považována za dočasnou fázi lásky a v dalších je zamilovanost od lásky zcela odlišována. V případě, kdy je od lásky odlišována, se zamilovanost většinou definuje jako [[cit]], který je založený více na emocích než na rozumu. Vyznačuje se [[závislost|závislostí]] na partnerovi, kdy člověk v nepřítomnosti partnera propadá pocitům prázdnoty a smutku, někdy i žárlivosti. Velmi často se mluví o tzv. ''slepé zamilovanosti'', kdy člověk zcela přehlíží chyby a nedostatky druhého, byť by byly sebezjevnější. Tyto charakteristiky se poté v definicích „klasické“ lásky neobjevují. * '''[[platonická láska]]''': Vztah velmi podobný klasické lásce (zamilovanosti), ale bez přítomosti sexuality (partneři spolu nemají pohlavní styk). Termínem ''platonická láska'' se v běžné řeči velmi často označuje láska neopětovaná (obzvláště v pubertálním věku), toto označení je však mylné.<ref>{{cite web|url=http://www.websters-online-dictionary.org/definitions/Platonic+love?cx=partner-pub-0939450753529744%3Av0qd01-tdlq&cof=FORID%3A9&ie=UTF-8&q=Platonic+love&sa=Search |title=Webster online dictionary, heslo Platonic love |publisher=websters-online-dictionary.org |date= |accessdate=2011-03-01}}</ref> * '''mateřská (příbuzenská) láska''': Láska bez sexuálního podtextu, vyznačující se pečováním o druhého a plnění jeho potřeb. Staří řekové tento druh lásky pojmenovali ''[[storgé]]''. * '''láska k idolu''': velmi častá v pubertálním věku. Jedná se prakticky o zbožňování určité osoby, například příbuzného, učitele, známého umělce, politického vůdce atd. Výše jmenované jsou pouze nejčastěji diskutované formy mezilidské lásky, ovšem vzhledem k subjektivitě tématu může každý člověk rozlišovat mnoho dalších druhů, nebo naopak některé z nich kvůli jejich podobnosti sloučit dohromady (nebo nerozlišovat různé druhy lásky vůbec). === Láska sebe sama === [[File:Michelangelo Caravaggio 065.jpg|thumb|240px|Obraz Narcissus od Michelangela [[Caravaggio|Caravaggia]]]] Zdravé [[sebevědomí]] se dá označit za lásku sebe sama. V tomto případě se jedná o ochotu člověka dbát o své tělo, zlepšovat se jak po fyzické, tak duševní stránce a tolerovat některé své nedostatky. Přehnaná láska k sobě samému spojená s přehlížením okolního světa se nazývá [[narcisismus]], podle řecké báje o krásném mladíkovi [[Narkissos|Narcisovi]], který se zamiloval do vlastního odrazu na hladině studánky. === Impersonální (neosobní) láska === Impersonální láska je láska ke zvířatům, předmětům, hodnotám, nebo činnostem, větišnou bez sexuálního faktoru. I tato kategorie je velmi subjektivní a obtížně definovatelná, lze tu ale rozlišit několik nejznámějších druhů impersonální lásky: * '''Láska k vlasti (vlastenectví)''' {{podrobně|Vlastenectví}} :Vlastenectví (patriotismus) je láska k vlasti nebo k určitému zeměpisnému, společenskému, ekonomickému, politickému a kulturnímu prostředí, v němž národ existuje. Narozdíl od úzce pojatého [[nacionalismus|nacionalismu]] nevylučuje úctu k jiným národům.<ref>{{cite web|url=http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=104094&title=vlastenectv%ED |title=Encyklopedie Co je co, heslo Vlastenectví |publisher=Cojeco.cz |date= |accessdate=2011-02-27 |language=česky}}</ref> * '''Láska k lidstvu''' :Láska k lidstvu jako celku (nebo obecně k celému světu) se dá také zařadit do kategorie impersonální lásky, protože zde nejde přímo o lásku k lidem jako jednotlivcům, ale spíše o lásku k idei lidstva a jeho hodnotám. [[#Hippies|Podobným postojem]] (ovšem s přítomností sexuálního faktoru) se vyznačovalo hnutí [[Hippies]], které působilo v USA v 60. letech minulého století. Další velmi rozšířené druhy impersonální lásky jsou např. láska k jídlu, penězům, zvířatům, hudbě, ke své práci, k určitému předmětu ve škole atd. Pokud se v impersonální lásce vyskytuje i sexuální faktor, pak se mluví o tzv. [[parafilie|parafilii]] (sexuální deviaci). === Další významy === * '''Pohlavní styk''' :Slovem ''láska'' můžeme označovat i [[pohlavní styk]] (viz často užívaný slovní obrat „milovat se“). V tomto případě spolu partneři nemusí mít žádný citový vztah. :Vztah lásky se sexualitou je předmětem nejrůznějších tvrzení a interpretací. Erotická přitažlivost a náklonnost je na jednu stranu považována za jeden z možných podnětů k lásce, na druhou stranu přímé sexuální projevy, nebo jen vědomí souvislosti s erotickou láskou, se považují za nežádoucí nebo nevhodné v určitých pojetích lásky. Mnoho etických systémů například odsuzuje sexuální vztahy mezi členy rodiny, u dětí, nebo mimo závazný vztah. :Vědní disciplína zabývající se sexuální láskou a jejími projevy se nazývá [[erotologie]]. * '''Láska jako ctnost''' :Láska se dá považovat i za lidskou [[ctnost]]. V tomto kontextu vidí lásku například [[křesťanství|křesťanská víra]]. Tento význam je zaměnitelný za lásku k lidstvu, v obou případech se jedná o lásku k lidem jako celku a ochotu pomáhat ostatním. Chování sledující prospěch ostatních lidí se nazývá [[altruismus]]. * '''Náboženská láska''' (láska k Bohu) :V [[křesťanství]] je láska základní charakteristikou vztahu jednak mezi [[Bůh|Bohem]] a [[člověk]]em a jednak mezi lidmi navzájem, a je tedy také hlavním požadavkem kladeným na každého křesťana.<ref> Aurelius Augustinus: ''De doctrina christiana'' III, 15; Apoštolský list Jana Pavla II.: ''Tertio millennio adveniente čl. 50''; [[Benedikt XVI.]]: ''[[Deus caritas est]], čl. 1''</ref>Papež Benedikt XVI. v roce 2006 sepsal [[encyklika|encykliku]] ''[[Deus caritas est]]'' (Bůh je láska), ve které se zabýval tématem lásky v Křesťanství. {{podrobně|Láska v křesťanství}} :Mnoho náboženství také rozlišuje sexuální lásku mezi lidmi a lásku jako základ veškerého bytí, popřípadě jako způsob, jakým dosáhnout osvícení. Některé biologické a z nich odvozené ideologické teorie pojímají lásku jako funkci, která má sloužit reprodukci, tedy schopnost získat vhodného partnera, udržet si jej, reprodukovat se a investovat se do rodičovské péče.<ref name=a>František Koukolík, Jana Drtilová: ''Život s deprivanty I : Zlo na každý den.'' Galén, Praha, 2001, ISBN 80-7262-088-6. Strana 88 a poznámka P31.</ref> == Definice lásky podle novodobých psychologů == [[Soubor:1873 Pierre Auguste Cot - Spring.jpg|thumb|240px|Obraz ''Le printemps'', který namaloval francouzský malíř Pierre&nbsp;Auguste&nbsp;Cot]] * „Kladný, silný emocionální vztah k osobě, ideji nebo věci, v některých podobách přecházející až k obecnějšímu ztotožnění s altruistickými morálními hodnotami. Může být také součásti diagnostické bipolární škály láska – nenávist“ (''Psychologický slovník'', Jan Hartl a Helena Hartlová)<ref>Jan Hartl a Helena Hartlová: ''Psychologický slovník'', Portál, Praha, 2000, ISBN 80-9015-490-5</ref> * „Vztah mezi dvěma lidmi charakterizovaný silnou citovou vazbou, nezištností, stálostí, vytrvalostí, odpovědností a vzájemnou věrností. Stadium, které může navazovat na stav zamilovanosti a přitažlivosti. V přeneseném významu též vztah ke skupině lidí, idealizované osobnosti nebo ideji, který je tak silný, že jedinec klade sebe a své zájmy až na druhé místo. Ve třetím významu je láska totožná s romantickou zamilovaností.“ (''Sociologický slovník'', Jan Jandourek)<ref>Jan Jandourek: ''Sociologický slovník'', Portál, Praha, 2001, ISBN 80-7178-535-0</ref> * Americký psycholog Robert J. Sternberg vytvořil typologii mezilidských vztahů založenou na třech základních rozměrech lásky: vzájemné blízkosti (''intimacy''), [[vášeň|vášni]] (''passion'') a oddanosti (''commitment''). Na tomto základě rozlišoval 8 stavů:<ref>Robert J. Sternberg: ''A triangular theory of love.'' Psychol Rev, 1988, č. 93, str. 119–135, ISBN 04-6508-746-9</ref> ** neláska (''nonlove'', nepřítomen žádný základní rozměr) ** zalíbení (''liking'', přítomna intimita) ** zamilovanost (''infatuated love'', přítomna vášeň) ** prázdná láska (''empty love'', přítomna oddanost) ** romantická láska (''romantic love'', přítomna intimita a vášeň) ** přátelská láska (''companionate love'', přítomna intimita a oddanost) ** osudová láska (''fatuous love'', přítomna vášeň a oddanost) ** dokonalá láska (''consumate love'', přítomny všechny tři rozměry) {{podrobně|Trojúhelníková teorie lásky}} * Australský psycholog J. T. A. Condon lásku charakterizoval v rámci své teorie vazby ([[attachment]], v češtině se překládá též jako ''přilnutí'').<ref name=a /><ref>J. T. Condon: ''The assessement of antenatal emotional attachment: development of a questionnaire instrument.'' Br J Med Psychol, 1993, 66, str. 167–183</ref> * Kanadská psycholožka Beverley Fehrová rozlišila pomocí [[faktorová analýza|faktorové analýzy]] 9 typů lásky: <ref>B. Fehr: Prototype analysis of the concepts of love and commitment. J Pers Soc Psychol, 1988, č. 4, str. 557–579</ref><ref>{{cite web|url=http://www.dataguru.org/love/fehrtyp.asp |title=Types of love |publisher=Dataguru.org |date= |accessdate=2011-02-27}}</ref> **zalíbení (''affection''): přátelská neintenzivní láska, vzájemná blízkost, s objímáním a polibky, bez sexuálního styku **sexuální láska (''sexual love''): zamilovanost, chtíč, závislost, spíše krátkodobá láska **platonická láska (''platonic love''): přátelská intenzivní láska, velká vzájemná důvěra a spřízněnost, bez sexuálního styku **přátelství (''friendship''): [[empatie]], sdílení společných zájmů, upřímnost, podpora druhého **romantická láska (''romantic love''): idealistická, pohádková láska, zamilovanost, nervozita, trávení času společně **dětská láska (''puppy love''): krátkodobá zamilovanost, nerozumné chování, stydlivost **vášnivá láska (''passionate love''): intenzivní sexuální láska, většinou krátkodobá, velká intimita **pobláznění (''infatuation''): slepá zamilovanost, krátkodobá láska **oddanost (''commited love''): dlouhodobá oddaná láska, vzájemná důvěra a blízkost, většinou se sexuálním stykem == Lidové teorie o lásce == [[Soubor:02018 0948 Teenage couples kissing.jpg|thumb|240px|Polibek na lavičce]] [[Soubor:Back Home For Keeps, Oneida Limited 1943.jpg|thumb|240px|Polibek v umění]] === „Protiklady se přitahují“ === Mezi širokou veřejností je velmi rozšířeno rčení prohlašující, že se „protiklady přitahují“, tzn. že si lidé vybírají partnery, kteří se od nich odlišují. Tomuto tématu se věnovaly různé výzkumy lidských vztahů s rozdílnými závěry. Někteří odborníci věří, že si lidé hledají partnery s prakticky identickými vlastnostmi, jiní naopak prohlašují, že si lidé hledají partnery, kteří je budou svými vlastnostmi doplňovat. Například v dotazníkovém průzkumu časopisu ''Evolutionary Psychology'' byla prokázána většinová shoda mezi uváděnými vlastnostmi ideálního partnera a vlastnostmi vyplňovatelů (od 0.51 do 0.62), tzn. lidé ve většině do dotazníku uváděli, že by jejich partneři měli mít podobné vlastnosti. Když byli ale respondenti poté dotázáni ústně, nejčastěji odpovídali, že by chtěli partnery s opačnými vlastnostmi (nejspíše pod vlivem tohoto všeobecně rozšířeného rčení).<ref name=live>{{cite web|url=http://www.livescience.com/5351-truth-opposites-attract.html |title=The Truth on Whether 'Opposites Attract' |publisher=Livescience.com |accessdate=2011-03-08}}</ref> Podle některých odborníků ale z krátkodobého hlediska reálný výběr partnerů většinou neodpovídá ani tomtuto rčení, ani uváděným vlastnostem ideálního partnera. Podle Haralda Brauna, německého spisovatele zabývajícího se láskou, bývá pro lidi zoufale hledající lásku jediné kritérium zájem druhého partnera, zatímco u ostatních hraje velkou roli první dojem a schopnost partnera uspokojovat emocionální potřeby.<ref>{{cite book | last = Braun | first = Harald | title = Láska- návod k použití | publisher = Albatros Plus | year = 2004 | id = 13-840-007 | isbn = 978-80-00-02038-9 }}</ref> Většina autorů se ale shoduje v názoru, že pokud mezi partnery není alespoň částečná shoda v [[charakter]]u a zájmech, tyto vztahy se po určité době rozpadají. Nejvíce dlouhodobých vztahů podle nich tedy bývá mezi partnery s podobnými zájmy a povahovými rysy. <ref>{{cite web|url=http://www.webmd.com/sex-relationships/features/do-opposites-attract |title=Do Opposites Attract? |publisher=webmd.com |accessdate=2011-03-08}}</ref> Naproti tomu v některých oblastech, jako jsou například [[gen|genové předpoklady]], si lidé prokazatelně raději vybírají partnery s odlišnými vlastnostmi, aby poskytli případným potomkům co největší genovou rozmanitost (hlavně v oblasti [[Imunitní systém|imunitního systému]]). Tyto rozdíly lidé vnímají podvědomě, například pomocí [[feromon]]ů vylučovaných partnerem.<ref>{{cite book | last = Berscheid | first = Ellen | coauthors = Walster, Elaine, H.| title = Interpersonal Attraction | publisher = Addison-Wesley Publishing Co | year = 1969 | id = CCCN 69-17443 | isbn = 0201005603 }}</ref> === „Láska prochází žaludkem“ === Výklad tohoto rčení není zcela jednoznačný. Může popisovat mužskou preferenci žen, které umí dobře uvařit, nebo spojovat příjemné pocity plného žaludku s příjemnými pocity lásky. Třetím možným výkladem je pak svírání (popř. mravenčení) žaludku na začátcích vztahů při spatření milované osoby. Také je možným původcem tohoto rčení spojitost romantických večeří s následujícím pohlavním stykem. Nejčastějším výkladem je ale posílení pocitů lásky k partnerovi, který nám uvařil, po výborném jídle. To je způsobeno zvýšenou hladinou hormonů způsobujících dobrou náladu, hlavně [[serotonin]]u a [[dopamin]]u, které se uvolňují jak po vydatném jídle, tak i v prvních fázích romantických vztahů. Spojením těchto pocitů s osobou, která jídlo uvařila, se pak může docílit stavu, který se blíží čerstvé zamilovanosti.<ref>{{cite web|url=http://www.2knowmyself.com/Hormones_that_make_you_happy |title=Hormones that make you happy |publisher=2knowmyself.com |accessdate=2011-03-13}}</ref> === Preference některých ženských znaků === Dalším velmi diskutovaným tématem je teze, že muže více přitahují ženy s blonďatou barvou vlasů. Někteří odborníci potvrzují pravdivost tohoto názoru pro krátkodobé vztahy (obzvláště pro tzv. vztahy na jednu noc), v preferencích barvy vlasů pro vážné dlouhodobé vztahy se ale názory odborníků i výsledky různých výzkumů rozcházejí.<ref name=blond>{{cite web|url=http://www.psychologytoday.com/articles/200706/ten-politically-incorrect-truths-about-human-nature |title=Ten Politically Incorrect Truths About Human Nature |publisher=Psychology Today |accessdate=2011-03-10}}</ref><ref>{{cite web|url=http://news.sky.com/skynews/Home/Sky-News-Archive/Article/200806413430266 |title=Men Prefer Brainy Brunettes To Blondes |publisher=Sky News |accessdate=2011-03-14}}</ref> Podle amerického časopisu ''Psychology Today'' si muži raději vybírají blonďaté partnerky, protože z evolučního hlediska jsou blonďaté ženy zdravější než ostatní (a tudíž je větší šance přežití potomka). Je to způsobeno přirozeným leskem vlasů u zdravých lidí, který se při nemocích vytrácí. Dalším důvodem může být hnědnutí vlasů v průběhu stárnutí- blonďaté vlasy jsou tedy znakem mládí. Z tohoto předpokladu tedy mohou vycházet různé [[stereotyp]]y, například že blonďaté ženy jsou hloupější nebo hravější než ženy tmavovlasé (podle stereotypu, že děti a mladiství bývají hraví a nerozumní).<ref>{{cite web|url=http://www.guardian.co.uk/science/2010/jun/04/men-blonde-women-attractive |title=Why do men find blonde women so very attractive? |publisher=Guardian.co.uk |accessdate=2011-03-10}}</ref><ref>Victoria Sherrow, ''Encyclopedia of hair: a cultural history''. [http://books.google.com/books?id=9Z6vCGbf66YC&pg=PA149 Page 149]</ref> Časopis se věnuje i dalším [[fyziologie|fyziologickým]] znakům, které muži u žen preferují. Preference dlouhých vlasů je například dána pomalým růstem vlasů a jejich vypadáváním při vážných nemocích. Dlouhé vlasy jsou tedy známkou dlouhodobého zdraví. Až do nedávné doby byly také pro muže jednoznačně přitažlivější baculaté ženy (viz české přirovnání ''krev a mlíko''), protože baculatost byla také známkou celkového zdraví a hojnosti potravy. Velkou záhadou byla do nedávné doby mužská preference velkých a pevných [[prs|ňader]], protože jejich velikost nijak neouvisí se schopností kojit nebo vychovávat potomky. Podle antropologa Franka Marlowa je ale tato preference způsobena snadnějším zjištěním stáří ženy- větší ňadra se v průběhu stárnutí znatelně prověšují, zatímco u malých ňader je tento rozdíl menší, a tudíž hůře rozpoznatelný.<ref name=blond/> == Láska z biochemického pohledu == Biologické modely nazírají na lásku jako na zvířecí [[pud]], sloužící k reprodukci a vychovávání potomků.<ref>Lewis, Thomas; Amini, F., & Lannon, R. (2000). A General Theory of Love. Random House. ISBN 0-375-70922-3.</ref> Helen Fisherová, americká profesorka [[antropologie]] studující mezilidské vztahy, rozděluje lásku do tří fází, které se částečně překrývají: #'''Chtíč (lust)''' je základní sexuální touha, která nutí člověka vyhledávat partnery. Tato fáze se vyznačuje zvýšenou hladinou [[testosteron]]u u mužů a [[estrogen]]ů u žen. V navázaném vztahu tato fáze málokdy trvá déle, než několik týdnů nebo měsíců. #'''Přitažlivost (attraction)''' je specifičtější romantická touha zaměřená na určitého člověka, která se vyvine z chtíče jako prostředek věrnosti ke konkrétnímu partnerovi. Tato fáze většinou trvá jeden až tři roky. Nedávné neurologické studie prokázaly, že v průběhu zamilovanosti mozek pravidelně uvolňuje specifické skupiny [[hormon]]ů, z nichž největší roli hrají: #* ''[[feromony]]'', chemické látky vylučované z těla, sloužící k vyvolávání určitých reackí u příjemců. #* ''[[dopamin]]'', hormon zodpovědný za vnitří motivaci, který způsobuje šťastné pocity při dosažení cíle a zároveň může vyvolávat určitou závislost. Tento hormon působí přímo na [[Autonomní nervová soustava|vegetativní nervovou soustavu]], při jeho zvýšené hladině jsou tedy znatelné fyziologické příznaky jako např. zrychlený srdeční [[tep]] nebo zvýšení krevní tlak. Kromě jeho přirozené výroby může být také ve velkém množství uvloňován drogami (hlavně [[amfetamin]]y), kvůli čemuž se pocit zamilovanosti často přirovnává k drogovému opojení. #* ''[[noradrenalin]]'', hormon umožňující tělu překonávat krátkodobou zátěž a zvýšenou aktivitu #* ''[[serotonin]]'', hormon podílející se na vzniku [[nálada|nálad]]. Jeho zvýšená hladina vyvolává šťastné pocity, zatímco při jeho nedostatku se projevuje podrážděnost a deprese. Zároveň ale také ovlivňuje příjem potravy a cyklus spánku a bdění, jeho zvýšená či naopak snížená hladina proto může způsobovat poruchy spánku a příjmu potravy. #'''Oddanost (attachment)''' je, narozdíl od přechozích dvou fazí, dlouhodobá. Z evolučního hlediska je tato fáze důležitá pro výchovu potomků. V této fázi je obvyklá zvýšená hladina [[oxytocin]]u (tzv. hormonu lásky) a [[Antidiuretický hormon|antidiuretického hormonu]], které se v předchozích fázích příliš neprojevují.<ref>Winston, Robert (2004). ''Human''. Smithsonian Institution. ISBN 0030937809.</ref> Italský biologický psycholog Enzo Emanuele se svými spolupracovníky v nedávné studii zkoumal zvýšený výskyt hormonu známého jako ''[[nerve growth factor]] (NGF)'' v prvních několika měsících vztahu. Zjistil také, že zhruba po jednom roce se hladina toho hormonu vrací do normálu.<ref>{{cite journal |author=Emanuele, E. |coauthor=Polliti, P.; Bianchi, M.; Minoretti, P.; Bertona, M.; & Geroldi, D |year=2005 |title=Raised plasma nerve growth factor levels associated with early-stage romantic love |url=http://www.biopsychiatry.com/lovengf.htm |journal=Psychoneuroendocrinology |volume=Sept. 05}}</ref> == Kulturní a náboženské rozdíly == [[File:Ares e Afrodite.JPG|thumb|240px|Řecká bohyně lásky Afrodita se svým milencem Arésem]] === Starověké Řecko=== Starověká řecká kultura v jazyce i dílech filozofů používala toto obecné rozdělení lásky:<ref name=a /> * '''[[Erós]]''' (touha, vášeň) - láska vášnivá, založená na tělesné a duševní přitažlivosti, používáno pro erotickou lásku bez ohledu na pohlaví * '''[[Storgé]]''' (starostlivost) - něžný vztah založený na dlouhodobé oddanosti, používáno hlavně pro mateřskou lásku * '''Mániá''' ([[mánie]], posedlost) - láska šílená, žárlivá, vlastnická, se závislostí na partnerovi * '''[[Agapé]]''' (laskavost, oddanost) - pečující vztah, sladění vzájemných potřeb, v novodobém kontextu „pravá láska“ * '''Fíliá''' ([[filie]], náklonnost) - láska přátelská Platón ve svém díle [[Symposion (Platón)|Symposion]] definoval lásku jako sílu duše, snažící se o filozofické poznání. <ref>Brockhaus Enzyklopädie in 20 Bänden; Ottuv slovník naučný; The Bloomsbury Dictionary of English Literature; Encyclopaedia Britannica 11th ed.</ref> <ref>Platón, Symposion, XVI, ISBN 0948021063</ref> Dále také rozděloval mezilidskou lásku na lásku „nebeskou“, kde se kladl důraz na krásu charakteru a inteligenci partnera (nikoliv na fyzickou krásu), a na lásku „nízkou“, kde šlo pouze o tělesné uspokojení. Nebeská láska přitom mohla podle Platóna existovat pouze mezi muži. <ref>Morus: Světové dějiny sexuality. Naše vojsko : Praha, 1992. - s. 44</ref> === Starověký Řím (latinsky mluvící svět) === Latina má, narozdíl od řečtiny, pro všechny významy výrazu ''láska'' jediné slovo. Základní sloveso pro lásku je ''amāre'', které bylo používáno jak pro mezilidskou, tak pro impersonální lásku. Z něj odvozené podstatné jméno je ''amor'', které se v množném čísle používalo pro označení sexuálních styků. Odvozené názvy pro partnery jsou ''amans'' (milenec) a ''amica'' (milenka). Slovo ''amica'' se v té době používalo i pro označení prositutky. Ze stejného kořenu se ale odvozují i slova ''amicus'' (přítel) a ''amicitia'' (přátelství). V dobovém kontextu byla ovšem slovem ''amicitia'' myšlena spíše zavázanost nebo ovlivněnost. [[Marcus Tullius Cicero]] se tímto tématem zabývá do hloubky ve svém [[traktát|traktátu]] ''O Přátelství''.<ref>O Přátelství, Marcus Tullius Cicero, ISBN 0865160422</ref> Další římský básník, [[Ovidius]], sepsal obsáhlé dílo [[Ars amatoria|Umění milovat]], ve kterém se podrobně zaobírá všemi aspekty lásky a zároveň poskytuje o lásce užitečné rady.<ref>Ars Amatoria, Publius Ovidius Naso, ISBN 0198147368</ref> === Západní náboženství === [[Křesťanství]] a [[židovství]] mají díky podobným základům i podobné náhledy na lásku. Obě náboženství rozlišují mezilidskou lásku a lásku mezi Bohem a člověkem, přičemž považují oba typy za nejdůležitější podstatu své náboženské víry. V obou náboženstvích se vyskytují přikázání ohledně obou druhů lásky, jako např. ''„miluj bližního svého“'' ([[Leviticus]] 19:18), nebo ''„Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou.“'' ([[Deuteronomium]] 6:5). Ve [[starý zákon|starém zákoně]] ([[tóra|tóře]]) se vyskytuje více náhledů na Boží lásku, které se vždy neshodují.<ref>{{cite web|url=http://www.infidels.org/library/modern/donald_morgan/inconsistencies.html |title=Bible Inconsistencies: Bible Contradictions? |publisher=Infidels.org |accessdate=2010-03-15}}</ref> V křesťanství se pro popsání mezilidské lásky nejčasatěji používá definice [[Tomáš Akvinský|sv. Tomáše Akvinského]], který lásku popsal jako „vůle konat dobro vůči ostatním“ nebo „touha po úspěchu druhých“.<ref>{{cite web|url=http://www.newadvent.org/summa/2026.htm#article4 |title=St. Thomas Aquinas, STh I-II, 26, 4, corp. art |publisher=Newadvent.org |accessdate=2010-10-30}}</ref> Nejčastěji citovaná židovská definice lásky pochází od novodobého [[rabín]]a [[Eliyahu Eliezer Dessler]]a, který ji popisuje jako „dávání bez očekávání zisku“.<ref>Michtav me-Eliyahu, 1. svazek, Eliyahu Eliezer Dessler, ISBN 0873066928</ref> Některé křesťanské zdroje také přímo prohlašují, že „Bůh je láska“ <ref>''Bible'', 1 Jan 4:8</ref><ref name=deus/>. Tato teze se v židovské víře nevyskytuje. Ve svatých textech [[Islám|islámské víry]] se žádné ukazatele na to, že „Bůh je láska“, nevyskytují. Podobně jako křesťanství a židovství, i islám rozlišuje mezilidskou lásku a lásku mezi Bohem a člověkem, tu ale rozděluje ještě na dva další druhy. Tzv. ''rafah'' nebo ''rahmah'' je Boží láska zahrnující všechny živé bystosti bez rozdílu, zatímco ''hub'' nebo ''wudda'' jsou názvy pro lásku Boha pouze k věřícím, kteří dodržují všechna přikázání. Podle koránu tedy [[Alláh]] miluje všechny lidi bez rozdílu, zároveň si ale lidé musí vysloužit jeho náklonnost svou poslušností.<ref>{{cite web|url=http://www.beautifulislam.net/tellmemore/god_and_love.htm |title=God and Love by Dr. Ahmad Shafaat |publisher=Beautifulislam.net |accessdate=2010-03-15}}</ref> === Východní náboženství === [[Buddhismus]], podobně jako starověké Řecko, rozlišuje několik druhů lásky. *''[[Káma]]'' je smyslná, sexuální mezilidská láska. Zároveň je ale překážkou na cestě k [[Bódhi|probuzení]], protože je egoistická. *''[[Karuná]]'' je soucit se všemi bytostmi bez rozdílu; snižuje utrpení druhých. Doplňuje se s moudrostí a je nezbytná na cestě k osvícení. *''[[Mettá]]'' je „dobrotivá“ láska. Podobně jako starořecká ''agapé'' spočívá v osvobození od svých tužeb a nezištném pomáhání ostatním. Je to velmi pokročilý bod na cestě za probuzením, protože vyžaduje velké sebeuvědomění. [[File:Hippie bug! (1043753793).jpg|thumb|240px|[[Volkswagen Brouk]] pomalovaný členy hnutí Hippies]] Cílem buddhistů je osvobodit se od utrpení (tzn. dosáhnout probuzení vymaněním se za ''[[samsára|samsáry]]''). [[Hinduismus]] používá stejné rozdělení jako buddhismus, ale ještě navíc rozlišuje tzv. ''prema'', povznesenou láska a ''[[bhakti]]'', lásku k bohu. === Hnutí Hippies === Hnutí [[Hippies]], které působilo ponejvíce v 60. letech minulého století na území USA, praktikovalo ideologii tzv. „[[volná láska|volné lásky]]“. Ta spočívala ve vyjadřování lásky ke všem lidem bez rozdílu a v názoru, že sex se žádným způsobem neodlišuje od ostatních věcí, které spolu lidé mohou činit. Toto kulturní hnutí tedy nemělo prakticky žádná [[tabu]] a provozování nezávazného sexu bylo zcela běžnou záležitostí. == Slavné citáty o lásce == * „Kdo řekl, že láska je slepá? Ta jediná vidí dobře: objevuje krásy, kde druzí nevidí nic…“ --[[André Frossard]] * „Mít někoho rád často znamená víc, než ho milovat.“ --[[Elizabeth Browningová]] * „Kdybychom čekali na setkání s ideálem, strávili bychom celý život v čekárně.“ --[[Pitigrilli]] * „Nešťastná láska není to nejhorší; to pravé neštěstí je nemilovat.“ --[[Eduard Bass]] * „Nepleť si lásku s vlastnickým šílením; z něho pochází to nejhorší trápení. Neboť z lásky, na rozdíl od obecného mínění, trápení nepochází. Trápení plyne jen z pudu vlastnictví, který je opakem lásky.“ --[[Antoine de Saint-Exupéry]] == Reference == <references /> == Související články == * [[Emoce]] * [[Manželství]] * [[Sexuální orientace]] * [[Slova obsahující kořen -fil-]] * [[Volná láska]] * [[Nápoj lásky]] * [[Škoda lásky]] * [[Láska je láska]] * [[Václav Láska]] * [[Lenka Láskorádová]] == Externí odkazy a literatura == * {{Citace periodika | jméno = H. E. | příjmení = Fisher | titul = Romantic love: a mammalian brain system for mate choice| periodikum = Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences | ročník = 361 | číslo = 1476 | rok = 2006 | strany = 2173-2186 | url = http://journals.royalsociety.org/content/0176rp35355x1220/fulltext.pdf | formát = PDF }} * M. [[Scott Peck]]: ''Nevyšlapanou cestou'', ISBN 80-7203-036-1 * {{Citace monografie | příjmení = Otis-Cour | jméno = Leah | odkaz na autora = | titul = Rozkoš a láska. Dějiny partnerských vztahů ve středověku | překladatelé = | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 179 | edice = Kulturní historie | isbn = 80-7021-542-9 }} {{Commonscat|Love}}{{Článek z Wikipedie}} {{Dobrý článek}} [[Kategorie:Láska| ]] [[Kategorie:Emoce]] [[Kategorie:Meziosobní vztahy]] [[Kategorie:Sexualita]] [[Kategorie:Spiritualita]] [[Kategorie:Rodina]]

Návrat na stránku „Láska“.