Krak des Chevaliers

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:KrakDesChevaliers.jpg|thumb|240px|Krak des Chevaliers – největší z křižáckých hradů na [[Blízký východ|Blízkém východě]]]] '''Krak des Chevaliers''' ([[arabština|arabsky]] قلعة الحصن ''Qal'at al-Husn'' nebo حصن الأكراد ''Hisn al-Akrád'') je jeden z nejzachovalejších [[křížové výpravy|křižáckých]] [[hrad]]ů v [[Sýrie|Sýrii]]. Od roku [[2006]] je zapsán na [[Světové dědictví|seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]]. Dle agenturních zpráv probíhali v roce [[2012]] v okolí pevnosti boje v průběhu [[Syrská revoluce|Syrské revoluce]] mezi vládními vojáky a povstalci, což ohrožovalo existenci této významné památky. Svědci uváděli, že ve zdech byly patrné stopy po střelbě a v okolí se nacházely krátery od dělostřeleckých granátů.<ref>http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=751033</ref> == Jméno == Jméno pochází ze starosyrštiny, a znamená pravděpodobně „Pevnost“. Název také může být odvozen z [[řečtina|řeckého]] slova ''charax'', znamenající „zeď“. Arabové pevnosti říkali ''Hisn al-Akrad'', což francouzští křižáci později zkomolili na ''Le Crat'' a později na ''Krak''. Přídomek ''des Chevaliers'' pochází z [[francouzština|francouzštiny]] a znamená ''rytířský'', ''patřící rytířům''. Celé jméno hradu se tedy dá přeložit jako ''Pevnost rytířů''. == Poloha == Hrad se nachází v Homské trhlině, 65 kilometrů západně od města [[Homs]] a nedaleko hranic s [[Libanon]]em (GPS: +34° 45' 25.60", +36° 17' 40.79"). Administrativně spadá pod správní oblast ''[[Homský gubernát]]''. Leží na cestě z [[Antiochie]] do [[Bejrút]]u a ke [[Středozemní moře|Středozemnímu moři]]. Byl součástí sítě pevností, kterou vybudovali křižáci na obranu svého panství před [[muslim]]y. Krak des Chevaliers střežil cestu k moři, ale z této základny měli obránci hradu pod kontrolou oblast ''[[Homského jezera]]'' na východě, čímž mohli kontrolovat rybolov a vyhlížet [[muslim]]ská vojska přicházející ze [[Sýrie|syrského]] vnitrozemí. == Doba antická == [[Soubor:Krak des chavaliers plaine.jpg|thumb|Prostor mezi vnitřní a vnější bránou]] [[Soubor:Krak westliche Ringmauern.jpg|thumb|Prostor mezi vnitřní a vnější zdí]] [[Soubor:Krak des chevaliers - plan.jpg|thumb|Půdorys Kraku des Chevaliers (1871)]] [[Blízký východ]] byl vždy místem střetu mnoha různých civilizací, Babyloňanů, Egypťanů, Chetitů, Izraelitů, Římanů, Peršanů, Byzantinců, Kurdy, Arabů, Seldžuckých Turků a [[Evropa|evropských]] křižáků. Proto mnoho rozdílných kultur zanechalo své stopy v unikátní [[architektura|architektuře]] Kraku des Chevaliers. Mnoho konfliktů mezi různými národy byly vybojovány právě v oblasti u Kraku, včetně slavné bitvy u Kadeše roku 1274 př. n. l. mezi Chetity a egyptským faraonem Ramessem II. Římané a následně Byzantinci v této oblasti postavili mnoho pevností helénského stylu na obranu před perskými výboji, který částečně převzali následně [[Arabové]], po dobytí těchto končin na Byzanci v letech 634–639. == Vláda muslimů == Pod vládou Umajovské dynastie [[muslim]]ští stavitelé převzali některé prvky byzantské architektury, hradeb a [[akvadukt]]ů, které stočili do svých velkolepých paláců se zahradami uprostřed pouště. Budování pokračovalo i za dynastie Abbásovců (od roku 750), ačkoliv spíše pro vojenské účely, protože turecká vojska nepoužívala v takové míře opevnění. == Éra křižáků == Původní pevnost v těchto místech byla vystavěna [[emír]]em z Aleppa roku 1034. Během první křížové výpravy se jí zmocnil Raimond IV. z Toulouse, ale později ji opustil, aby s ostatními křižáky táhl dál na [[Jeruzalém]]. V roce 1144 ji Raimond II., hrabě z Tripolisu daroval řádu johanitů. [[Řád Johanitů|Johanité]] Krak des Chevaliers přestavěli a rozšířili na největší křižáckou pevnost ve [[Svatá země|Svaté zemi]]. Přidali vnějším zdem tři metry do tloušťky a přistavěli sedm věží o průměru 8-10 metrů, čímž vytvořili [[koncentrický hrad]]. Velmistr řádu žil v jedné z věží, dále bylo v hradu přítomno padesát až šedesát [[rytíř]]ů a až dva tisíce pěších řadových vojáků. Ve 12. století měla pevnost vybudovaný příkop s padacím mostem, vedoucí k postranním branám. Mezi vnitřními a vnějšími branami bylo nádvoří, vedoucí k vnitřním budovám, vystavěnými v [[gotika|gotickém]] slohu, jako je shromažďovací hala, [[kaple]], sto dvacet metrů dlouhé skladištní prostory a dvě klenuté kamenné stáje, schopné pojmout až tisíc [[kůň|koní]]. Další skladiště byla vyhloubena ve skále pod hradem. Odhaduje se, že johanité by byli schopni odolávat obléhání až 5 let. Roku 1163 byl hrad neúspěšně obléhán [[sultán]]em Núr ad-Dínem, po kterém se johanité stali prakticky nezávislou vojenskou silou na hranici Tripolisu. Roku 1170 byla dokončena reformace johanitů jako vojenské organizace. Na konci 12. a začátku 13. století byl hrad v důsledku četných [[zemětřesení]] a bojů poškozen a vyžádal si rozsáhlejší opravy. V roce 1188 byl Krak des Chevaliers opět neúspěšně obléhán Saladinem. Během obléhání se [[muslim]]ům podařilo zajmout hradního [[Purkrabí|purkrabího]]. Obléhatelé vzali zajatce před hradní brány a přinutili ho, aby přesvědčoval své spolubojovníky, aby se vzdali. Purkrabí skutečně [[arabština|arabsky]] obránce vyzval ke kapitulaci, ale poté jim [[Francouzština|francouzsky]] nařídil, aby bránili své pozice do posledního muže. Roku 1217 účastník páté křížové výpravy, [[Uhersko|uherský]] král Ondřej II. dal ještě více zesílit vnější zdi a finančně podpořil hradní posádku. [[8. duben|8. dubna]] 1271 zradou padl Krak des Chevaliers do rukou [[sultán]]a Bajbarse, poté, co byli rytíři přesvědčeni, že [[hrabství Tripolis|hrabě z Tripolisu]] kapituloval. Hrabství Tripolis však nekapitulovalo; hrad poté posloužil jako Bajbarsova základna k útokům právě proti hrabství. Johanitská kaple byla přeměněna v [[mešita|mešitu]] – symbol vítězství muslimů nad [[křesťan]]y. [[Seldžučtí Turci]] hrad použili i pro útok na [[Akkon]] roku 1291, poslední pevnost v [[křesťanství|křesťanských]] rukou, po jejím dobytí byli křižáci z [[Svatá země|Svaté země]] definitivně vyhnáni. Eduard I., král [[Anglie]], který se zúčastnil deváté křížové výpravy po vzoru Kraku des Chevaliers vystavěl své hrady v [[Anglie|Anglii]] a [[Wales]]u. :''„Snad je to nejzachovalejší a nejúchvatnější hrad na světě.“''…Thomas Edward Lawrence (''Lawrence z Arábie'') == YouTube == {| border="4" width="442" align="left" | {{#widget:YouTube|id=aH8V1-UfGgM}} |- align="center" | '''Peter Marshall's SYRIA – Krak des Chevaliers (2009)''' |} {| border="4" width="442" align="right" | {{#widget:YouTube|id=d1w0Nad1P9U}} |- align="center" | '''20. 03. 2014 ~ Krak des Chevaliers freed by Syrian army''' |} <br style="clear: both;" /> == Související články == * [[Řád johanitů]] * [[Maltézský řád]] == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://www.sacred-destinations.com/syria/krak-des-chevaliers.htm Krak des Chevaliers] * [http://whc.unesco.org/en/list/1229 UNESCO seznam světového dědictví] * [http://maps.google.cz/maps?f=q&source=s_q&hl=cs&geocode=&q=34.75711,36.294665&sll=49.930008,15.369873&sspn=3.76946,9.876709&brcurrent=5,0,0&ie=UTF8&ll=34.752614,36.326981&spn=0.150349,0.308647&t=h&z=12 Umístění hradu] {{Flickr|Krak+des+Chevaliers}}{{Commons|Krak des Chevaliers}}{{Světové dědictví - Sýrie}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Křižácké hrady]] [[Kategorie:Světové dědictví (Sýrie)]] [[Kategorie:Archeologické lokality v Sýrii]] [[Kategorie:Dějiny Sýrie]] [[Kategorie:Hrady v Sýrii]] [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Krak des Chevaliers“.