Kintai

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Upravit}} {{Infobox sídla světa | jméno = Kintai | orig.jméno = Kintai | vlajka = | znak = | popisek.foto = | foto = | souřadnice = {{Coor|55_25_20_N_21_16_00_E_region:LT-HH_type:city(1744215)|55° 25' s.š., 21° 16' v.d.}} | kontinent = Evropa | stát = Lithuania | pojem.vyšší.celek = kraj (sritis) | název.vyšší.celek = [[Klaipėdský kraj|Klajpedský]] (Klaipėdos) | pojem.nižší.celek = okres (savivaldybė) | název.nižší.celek = [[Okres Šilutė|Šilutė]] | nad.výš = | mapa = | rozloha = | obyvatelé = 833 | rok = 2001 | hustota = | starosta = Antanas Kližentis | web = [http://silute.kryptis.lt/main.php?parent=151] }}[[Soubor:Kintai square at Culture centre.jpg|thumb|240px|Kintai (2012)]] [[Soubor:Kintų apylinkės.jpg|thumb|240px|Kintajský rybník]] '''Kintai''' je městečko v západní části [[Litva|Litvy]], v [[Klaipėdský kraj|Klajpedském kraji]], okres (savivaldybė) [[Okres Šilutė|Šilutė]], na pobřeží [[Kuronský záliv|Kuršského zálivu]], v dřívější [[Malá Litva|Malé Litvě]]. Je to středisková obec a také centrum Kintajského ([[Protestantství|evangelického]]) seniorátu. Z Kintů vedou silnice směrem na jih do [[Šilutė]] (vlevo) a do [[Ventė]] (vpravo), na sever do Svencelė, [[Dreverna|Dreverny]] a [[Priekulė]] a na severovýcho do vsi Sakūčiai. Na sever od Kintů je (8 [[Kilometr čtvereční|km²]]) Kintajský les. Kintai jsou na území Regionálního parku Němenské delty. Je zde střední škola (založena roku 1705, v letech 1888–1892 zde vyučoval [[Vydūnas]]), knihovna, kostel (původně [[Protestantství|evangelický]] ([[Luterství|luteránský]]), postavený roku 1705, opravený roku [[1905]], do [[První světová válka|I. světové války]], sdružoval kolem 5000 věřících (převážně Litevců). Kázání probíhalo v [[Litevština|litevštině]] a v [[Němčina|němčině]]. Po [[Druhá světová válka|II. světové válce]] byl kostel uzavřen. Roku [[1990]] byl kostel předán [[Katolictví|katolíkům]]), dva evangelické [[hřbitov]]y, ambulance, lékárna, obchodní dům, prodejna, pekárna, {{Nowrap|pošta (PSČ LT-99050)}}, polesí, přístaviště malých lodí, rybářské družstvo, požární zbrojnice, sportovní taneční klub "Kintai", [[Vydūnas|Vydūnovo]] muzeum, galerie "Palėpė", školy umění a hudební. Byla zde nalezena [[ropa]]. == Historie == Kintai byly založeny v 16. století. V roce 1540 byla zmiňována usedlost Blazyse Kinta. Kintai náležely dvoru Jocišků. Existuje záznam, že roku 1550 zde byla [[fara]]. Kintai začaly růst na začátku 18. století (kostel, škola). Roku 1820 byla založena organizace Státní lesní hospodářství, roku 1850 pošta, a ústředí administrativně-územní jednotky té doby jménem [[valsčius]] (zhruba na úrovni menšího okresu). V 18. a 19. století se zde konávaly veliké trhy dobytka a ryb. Po [[První světová válka|I. světové válce]] v Kintajích začala aktivní (pro)litevská činnost, založeno oddělení Hlavního Výboru pro záchranu [[Malá Litva|Malé Litvy]] koncem roku [[1922]], kulturní společnost lietuvninků "Rūta", která měla svoji knihovnu, pořádala přednášky a večery amatérské umělecké tvorby. Bylo zde pěvecké sdružení, jehož sbor roku [[1928]] vystoupil na II. Národním svátku písní v [[Kaunas]]u. V letech [[1924]]–[[1938]] fungoval Střelecký kroužek, který měl svoji knihovnu, pořádal výroční slavnosti s kulturním programem. V Kintajích byl také dechový orchestr, Knihovna Prusko-Litevského sjednocení, okresní policejní úřad, ambulance, 3 restaurace, hospoda, hotel, záložna, prodejny látek a prodejna s hospodářským zbožím, mlékárna (roku [[1932]]). Kromě státní školy tu byla také soukromá. Ve třicátých letech byl vztyčen obelisk se jmény padlých v [[První světová válka|I. světové válce]]. V 80 letech, kdy již většina původních (starších) obyvatel emigrovala do [[Německo|Německa]], [[SSSR|sovětská]] vláda obelisk zbořila. V květnu roku [[1933]] byla založena nacistická organizace (štáb byl ve dvoře Muižės), kterou ale litevská vláda brzy rozpustila. Kintai silně utrpěly za [[Druhá světová válka|II. světové války]] a za [[SSSR|Sovětů]]. Bylo zničeno 75 % budov. Velmi se změnilo složení obyvatel: na Západ uprchlé přeživší Lietuvninky a Němce zaměnili přivandrovalci z různých koutů Litvy. V Kintajích byla sýrárna, dům služeb, oddělení spojů (nedokonalá obdoba pošty), polesí, ambulance, lékárna, kulturní dům (od roku [[1957]]), knihovna (od roku [[1949]]). Od roku [[1957]] byla po nějakou dobu nemocnice a útulek pro invalidy. V zelené zóně byl založen pionýrský tábor "Vėtrungė", postavena 3 letní sídla [[Klajpeda|klajpedských]] závodů. {| align="center" rules="all" cellspacing="0" cellpadding="6" style="border: 1px solid #999; border-right: 2px solid #999; border-bottom:2px solid #999; background: #f3fff3" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Počet obyvatel města od roku [[1905]] do roku [[2001]] |-style="background: #ddffdd" ! [[1905]] !! [[1925]] !! [[1970]] !! [[1979]] !![[1985]] !! [[1997]] !! [[2001]] |- | align=center| 498 || align=center| 454 || align=center| 807 || align=center| 893 || align=center| 1 043 || align=center| 943 || align=center| 833 |- | colspan=12 align=center| |} V roce [[1905]] 52 % obyvatel byli Litevci. == Významné osobnosti == * Arūnas Acus, (*[[2. říjen|2. října]] [[1956]]), veřejný činitel [[Malá Litva|Malé Litvy]], Doktor sociologie, přednášející na [[Klaipėdos universitetas|Klajpedské univerzitě]], člen sněmu [[Sąjūdis]]u * Martynas Anysas, ([[5. prosinec|5. prosince]] 1895 - [[29. leden|29. ledna]] [[1974]]), publicista, právník, historik, diplomat * Albert Füllhaase (politevštěno: Albertas Fiulhazė), (v letech 1879- [[1909]] učitel v Kintajích), autor monografie o Šilutském kraji "Geschichtliche Heimatkunde des Kreis Heydekrug". {{Litva}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Města v Litvě|Litva]] [[Kategorie:Malá Litva]] [[Kategorie:Klaipėdský kraj]] [[Kategorie:Šilutský okres]]

Návrat na stránku „Kintai“.