Jaroslav Ježek

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Různé významy|tento=skladateli}} {{Infobox Hudební umělec | jméno = Jaroslav Ježek | obrázek = Traxler a Ježek-1938.jpg | popis obrázku = [[Jiří Traxler]] a Jaroslav Ježek (vpravo) | velikost obrázku = | široký obrázek = | pozadí = nevokální hudebník | rodné jméno = | jinak zvaný = | přezdívka = | narození = [[25. září]] [[1906]] <br /> [[Praha]], [[Rakousko-Uhersko]] | úmrtí = [[1. leden|1. ledna]] [[1942]] (36&nbsp;let) <br /> [[New York]], [[New York (stát)|New York]], [[USA]] | původ = | nástroj = [[piáno]] | typ hlasu = | žánr = [[jazz]], [[Swing (hudba)|swing]] | povolání = [[hudební skladatel]], [[dramaturg]], [[klavírista]] | aktivní roky = | vydavatel = | příbuzná témata = [[Osvobozené divadlo]]<br />[[Jiří Voskovec]]<br />[[Jan Werich]] | web = | současní členové = | dřívější členové = | významný nástroj = }} '''Jaroslav Ježek''' ([[25. září]] [[1906]] [[Praha]] – [[1. leden|1. ledna]] [[1942]] [[New York]]) byl [[Česká republika|český]] skladatel (skvěle improvizující, což bylo potěšením hlavně pro diváky), dramaturg a klavírista. Byl autorem taneční, divadelní a filmové hudby. Hudební inspiraci nabral hlavně v [[jazz]]u. Mezi jeho nejznámější a zvlášť populární je jeho hudba ke hrám a filmům, která téměř zlidověla. == Život == Narodil se v Praze na [[Žižkov|Žižkově]] v rodině krejčího Adolfa a matky Františky (ulice Rokycanova č.8). Od dětství trpěl [[šedý zákal|šedým zákalem]]. Jako dítě navštěvoval hradčanskou školu pro výchovu nevidomých. Prodělal [[spála|spálu]] a téměř ohluchl. Navíc měl také nemocné [[ledvina|ledviny]]. Veškerou svou péčí a bratrskou láskou jej v té době také zahrnovala o dva roky mladší sestra Jarmila, později provdaná Strnadová. Jako švadlena mu také z velké části pomohla zaplatit jeho první piano... V roce [[1923]] začal studovat na [[Pražská konzervatoř|pražské konzervatoři]] a hned se zařadil mezi nejtalentovanější žáky. Mezi jeho učitele patřili [[Josef Suk starší|Josef Suk]] a [[Josef Bohuslav Foerster]]. Stýkal se i s mnoha mladými umělci té doby např. s [[Emil František Burian|E.&nbsp;F.&nbsp;Burianem]], [[Vítězslav Nezval|Vítězslavem Nezvalem]], [[Joe Jenčík|Joe Jenčíkem]] a především s [[Jiří Voskovec|Jiřím Voskovcem]] a [[Jan Werich|Janem Werichem]], s nimiž pak vytvořil nesmrtelné trio: Ježek skládal hudbu a Werich s Voskovcem k tomu dokládali vtipné inteligentní texty. Toto spojení hudby s dobrým textem zaručovalo divácký úspěch. V meziválečném období se Ježek vypravil do Paříže, kde se po večerech bavil po hospodách a kabaretech, kde předváděl své umění a také zde objevil [[jazz]], který ho pak hudebně inspiroval. V roce [[1934]] se stal členem [[Skupina surrealistů v ČSR|Skupiny surrealistů v ČSR]]. Vzhledem k tomu, že aktivně spolupracoval na protinacistických hrách Osvobozeného divadla, v lednu [[1939]] spolu s Voskovcem a Werichem emigroval do [[Spojené státy americké|Spojených států]]. V USA krátce pobýval v [[Pensylvánie|Pensylvánii]] a pak přesídlil do [[New York|New Yorku]], kde působil jako sbormistr [[Zpěvokol]]u. Ani milovaná Frances, se kterou se Ježek oženil, nedokázala utišit jeho zdravotní neduhy, na konci roku [[1941]] byl hospitalizován a na Nový rok [[1942]] zemřel na chronické ledvinové onemocnění ve věku pouhých 36&nbsp;let. Po válce byla urna převezena do Prahy a uložena v rodinném hrobě na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]]. Dnes se po něm jmenuje konzervatoř se zaměřením na jazzovou a populární hudbu. {{Citát|''„Jedna z prvních našich písniček s Ježkem byla Tři strážníci, roku 1928. Ježek sobě a nám dvěma tento titul oficiálně udělil. "My tři strážníci si přece rozumíme, veď", říkával s nadšeným usměvem, kdykoliv jsme v blázinci zákulisí nebo nad jeho pianem rozřešili vespolek nějaký zmatený a beznadějný problém, který ohrožoval premiéru. Tři strážníci, to byla autorská solidarita, svízele řemesla, to byly premiérové ovace, fašistické demonstrace i společný odjezd za oceán. Tři strážníci, to byl pro nás obraz věrnosti, symbol všeho, oč jsme se společně pokoušeli.“''|[[Jan Werich]] <ref>[ Jan Werich vzpomíná...vlastně potlach, Melantrich, Praha, 1982, str. 201]</ref>}} == Některá díla == * ''Etuda'' * ''Ezop a Brabenec'' * ''Bagatelles'' * ''Rapsodie'' * ''Bugatti-step'' * ''Tři strážníci'' * ''Život je jen náhoda'' * ''[[Tmavomodrý svět]]'' * ''Mercedes (tango)'' * ''David a Goliáš'' * ''Klobouk ve křoví'' * ''Nebe na zemi'' * ''Smutná píseň o Golemovi'' * ''Když jsem kytici vázala'' * ''Proti větru'' * ''Pochod stoprocentních mužů'' * ''Pochod optimistů'' (''[[Hej rup!]]'') * ''Pochod plebejců'' * ''V domě straší duch'' * ''Zlatá střední cesta == Seznam písňové tvorby (výběr) == * poz. - píseň - interpret - (text) - rok * ''Civilizace'' – [[Jan Werich]] – (t:[[Jiří Voskovec]] a [[Jan Werich]]) - Pozn. aj pod názvem ''Civilisace''- * ''David a Goliáš'' - - (t:[[Jiří Voskovec]] a [[Jan Werich]]) * ''Ezop a brabenec'' - - (t:[[Jiří Voskovec]] a [[Jan Werich]]) * ''Klobouk ve křoví'' - - (t:[[Jiří Voskovec]] a [[Jan Werich]]) * ''Mary, babička Mary'' - - (t:[[Jiří Voskovec]] a [[Jan Werich]]) * ''Nebe na zemi'' - - (t:[[Jiří Voskovec]] a [[Jan Werich]]) * ''Nikdy nic nikdo nemá'' - - (t:[[Jiří Voskovec]] a [[Jan Werich]]) * ''O Španělsku si zpívám'' - - (t:[[Jiří Voskovec]] a [[Jan Werich]]) * ''Potopa'' - - (t:[[Jiří Voskovec]] a [[Jan Werich]]) * ''Prodám srdce'' - - (t:[[Jiří Voskovec]] a [[Jan Werich]]) * ''Půl párku'' - - (t:[[Jiří Voskovec]] a [[Jan Werich]]) * ''Stonožka'' - - (t:[[Jiří Voskovec]] a [[Jan Werich]]) * ''Strojvůdce Příhoda'' - - (t:[[Jiří Voskovec]] a [[Jan Werich]]) * ''Svět patří nám'' - - (t:[[Jiří Voskovec]] a [[Jan Werich]]) * ''Svítá'' - - (t:[[Jiří Voskovec]] a [[Jan Werich]]) * ''Tmavomodrý svět'' - - (t:[[Jiří Voskovec]] a [[Jan Werich]]) * ''Tři strážníci'' - - (t:[[Jiří Voskovec]] a [[Jan Werich]]) * ''Zeměkoule'' - - (t:[[Jiří Voskovec]] a [[Jan Werich]]) * ''Život je jen náhoda'' - (t:[[Jiří Voskovec]] a [[Jan Werich]]) == Odkazy == === Reference === <references /> === Literatura === * [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci'', Mladá fronta, [[1978]], str.&nbsp;192, 195, 199 * [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Theater – Divadlo'', Orbis, Praha, [[1965]], str.&nbsp;303–8, 320, 329, 356, 400, 401 * [[Václav Holzknecht]]: ''Jaroslav Ježek & [[Osvobozené divadlo]]'', vyd. SNKLHU, Praha, [[1957]] * Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;81, 86, 91, 93, 98–100, 102, 156, 162, 224–5, 302, 313, 323, 334, 345, 365–6, 414, 419, 566–7, 591, 594, 598, 607, 618–9, 621, 637, 655–7 * Václav Mikota: ''Na paměť Jaroslava Ježka'' (soukr.&nbsp;tisk ke 40.&nbsp;výročí narození skladatele), Občanská knihtiskárna, Praha, [[1946]] * [[Stanislav Motl]]: ''Mraky nad [[Barrandov|Barrandovem]],'' vyd.&nbsp;Rybka Publishers, [[2006]], str.&nbsp;75, 143, ISBN 80-86182-51-7 * [[Jaromír Pelc]]: ''Meziválečná avantgarda a [[Osvobozené divadlo]],'' Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, [[1981]], str.&nbsp;27, 58–9, 64, 67–8, 71, 73, 81, 83, 97, 107, 111–2, 117, 121–2, 128–9, 134, 143–5, 152, 154, 156, 163–8, 231 * [[Jaromír Pelc]]: ''Zpráva o Osvobozeném divadle'', vyd.&nbsp;Práce, Praha, [[1982]] * Marie Valtrová: ''Kronika rodu Hrušínských'', vyd.&nbsp;Odeon, Praha, [[1994]], str.&nbsp;72–4 * Marie Valtrová – [[Ota Ornest]]: ''Hraje váš tatínek ještě na housle?'', Primus, Praha, [[1993]], str.&nbsp;63–4, 141, 155, 165, 180, 204, ISBN 80-85625-19-9 * [[Jan Werich]]: ''Jan Werich vzpomíná...vlastně potlach'', vyd.&nbsp;Melantrich, Praha, [[1982]] === Související články === * [[Osvobozené divadlo]] * [[Konzervatoř Jaroslava Ježka]] == Externí odkazy == * [http://www.libri.cz/databaze/kdo20/list.php?od=j&start=29&count=1 Heslo ve slovníku ''KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století''] * [http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=3514 Heslo v Českém hudebním slovníku] * [http://www.ucps.cz/portal/cz/01-01-clanek.php?see_ID=880&chci_kategorii=55 Životopis a sborová tvorba na portálu České-sbory.cz] * [http://www.kapralova.org/JEZEK.htm Ježkova webová stránka: životopis, seznam veškerého díla, hudební ukázky, citace z korespondence, odkazy na internetu] (anglicky) {{Devětsil}}{{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Ježek, Jaroslav}} [[Kategorie:Skladatelé vážné hudby]] [[Kategorie:Skladatelé jazzu]] [[Kategorie:Čeští jazzoví hudebníci]] [[Kategorie:Čeští hudební skladatelé]] [[Kategorie:Skupina surrealistů v ČSR]] [[Kategorie:Svaz moderní kultury Devětsil]] [[Kategorie:Čeští emigranti a exulanti]] [[Kategorie:Muži]] [[Kategorie:Nositelé Medaile Za zásluhy (Česko)]]

Návrat na stránku „Jaroslav Ježek“.