Jírova Hora (dělostřelecká tvrz)

{{Dělostřelecká tvrz
|               název tvrze = Jírova Hora
|                     mapka = 
|            umístění tvrze = severozápadně od [[Hronov]]a
|             objekty tvrze = T-S 8 - [[pěchotní srub]]<br />T-S 9 - pěchotní srub<br />T-S 10 - pěchotní srub<br />T-S 11 - [[dělostřelecká věž]]<br />T-S 12 - [[dělostřelecký srub]]<br />T-S 13 - dělostřelecký srub<br />T-S 14 - [[minometná věž]]<br />T-S 14a - [[vchodový objekt]]<br />T-S 15 - pěchotní srub<br />
|             zkratka tvrze = JH
|                jiné názvy = Maternice
|             velitel tvrze = nebyl ustanoven
|             nadřízené ŽSV = [[ŽSV Trutnov]]
|    plánovaný počet osádky = cca 650 mužů
|            stavební firma = tvrz nebyla zadána
|         zahájení výstavby = stavba nebyla započata
|    počet smrtelných úrazů = -
|stav výstavby 30. září 1938= tvrz nepostavena
}}
'''Dělostřelecká tvrz Jírova Hora''' (též '''Maternice''') je tvrz, která byla budována v důsledku zvolení Adolfa Hitlera kancléřem v [[Německo|Německu]]. Patřila mezi páteř obrany [[československé opevnění|československého opevnění]] na severní hranici [[Československo|Českoslovneka]]. Stavba tvrze byla plánována do prostoru kóty 506 Maternice severozápadně od [[Hronov|Hronova]]. Tvrz měla patřit mezi nejsilnější z plánovaných tvrzích československé pevnostní soustavy, tvořena měla být čtyřmi [[pěchotní srub|pěchotními sruby]] (T-S 8-10, T-S 15), [[dělostřelecká otočná věž|dělostřeleckou otočnou věží]] (T-S 11), dvěma [[dělostřelecký srub|dělostřeleckými sruby]] (T-S 12-13), [[minometná věž|minometnou věží]] (T-S 14) a [[vchodový objekt|vchodovým objektem]] (T-S 14a). Stavba byla plánována na jaře [[1939]]. Projekt tvrze byl kompletně dokončen, ale do září [[1938]] se nepodařilo tvrz zadát žádné firmě k výstavbě a tudiž ani nezapočeta výstavba. Počet mužů na tvrzi byl plánován zhruba na 650.

== Úkoly tvrze ==
I přesto, že tvrz patřila do trutnovského úseku, její hlavními úkoly byly směřovány na [[Náchod|Náchodsko]]. Dělostřelecký srub T-S 13 měl směřovat svými houfnicemi ve prospěch dělostřelecké tvrze [[Dobrošov (dělostřelecká tvrz)|Dobrošov]] a dále postřelovat kotlinu mezi Náchodem a Hronovem a linii těžkého opevnění u dobrošovské tvrze, která nebyla dostatečně chráněna zbraněmi z Dobrošova. Dělostřelecká otočná věž T-S 11 měla svým přímým palebným vějířem působit do předpolí tvrze a vést palbu ve směru [[Dolní Teplice]] - [[Německá Metuje]]-[[Starkov]]-[[Bystré (Stárkov)|Bystré]], [[Dědov]]-[[Police]]-[[Žabrokrky]] a [[Machov]]-[[Bezděkov]]. Toto předpolí bylo i současně podporováno palbou z Dobrošova a na opačné straně měla doplňovat palbu z tvrze [[Poustka (dělostřelecká tvrz)|Poustka]]. Na západ orientovaný druhý dělostřelecký srub T-S 12 měl postřelovat linii těžkého opevnění až k tvzi Poustka a také hlavní spojnice mezi městy [[Janovice]]-[[Jivka]] a [[Radvanice]]-[[Jivka]]. Minometná otočná věž T-S 14 měla za úkol postřelovat předpolí tvrze a úžlabiny u Hronova, údolí [[Zbečník|Zbečníka]] a prostor údolí u [[Žabokrk]].

== Reference ==
* Stehlík, Eduard: ''Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935-38''. Praha: FORTprint, 1992, s. 58-59.


{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Československé dělostřelecké tvrze]]