Intermediární filamentum

'''Střední''', neboli '''intermediální filamenta''' jsou součástí [[cytoskelet]]u. Jejich velikost je mezi mikrofilamenty a mikrotubuly, proto střední. Jsou složeny z několika rozdílných [[Bílkovina|proteinů]].  Tato vlákna mají velkou pevnost v tahu a jsou to nejpevnější a nejodolnější ze všech tří typů vláken v cytoskeletu.

Intermediální filamenta především poskytují buňce mechanickou pevnost. Jsou to provazová vlákna o průměru 10 nm, která jsou soustředěna především kolem jádra, kde tvoří cytoplasmatickou síť. Odtud však dosahují až k periferii buňky, kde jsou často kotvena v plasmatické membráně v místě mezibuněčných spojů. Navíc se také nachází v jádře pod jadernou membránou (tvoří zde tzv. jadernou laminu) čímž jí podpírají a zesilují.

Vysoké pevnosti těchto vláken je mimo jiné dosaženo tím, že jsou tvořena mnoha stočenými dlouhými vlákny, jako lana. Tato lana se skládají z protáhlých proteinových molekul, které mají globulární části na obou koncích a tyčovitou α-šroubovicí mezi nimi. Dvě molekuly se vždy stočí kolem sebe, čímž vytvoří stabilní dimer. Z těchto dimerů se pak dále tvoří celé vlákno.

Cytoplasmatická intermediální filamenta se dělí do tří tříd:

#'''keratinová filamenta''', která se nacházejí v [[epitel]]iálních buňkách, liší se podle různých typů epitelů, speciální jsou například ve [[vlas]]ech. Tato vlákna jsou obvykle natažena napříč celou buňkou a nepřímo spojena s vlákny sousedních buněk v místech zvaných [[desmosom]]y
#'''vimentinová''' a vimentinu příbuzná '''filamenta''', která jsou v buňkách pojivových tkání, ve svalových buňkách a neurogliových buňkách
#'''neurofilamenta''', která jsou v [[neuron|nervových buňkách]]

Jaderná intermadiální filamenta jsou tvořena třídou proteinů zvaných laminy. Tato nejsou tak stabilní jako cytoplasmatická filamenta, protože se rozpadají při každém buněčném dělení.

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Cytologie]]