Hradisko svatého Klimenta

[[Image:Kostel - sv. Kliment.jpg|thumb|Základy kostela]]
'''Hradisko svatého Klimenta''' (místní pojmenování ''Klimentek'') je [[poutní místo]], [[národní kulturní památka]] a [[archeologická lokalita]], která se nachází v nadmořské výšce 461 m na jihozápadním vrcholku [[Chřiby|Chřibů]], 4 km severozápadně od obce [[Osvětimany]]. 

Na vrcholu hory jsou v současnosti základy kostela, dřevěná kaple z [[1964]] (nahradila původní kapli z roku 1880 postavenou boršickým farářem ''Janem Studeným'') a zvonice [[Gorazd|sv. Gorazda]] z roku [[1985]]. Každý rok se zde koná pouť na svátek [[Letnice|Seslání Ducha svatého]].

Hradisko je spojováno s [[Cyril a Metoděj|cyrilometodějskou]] tradicí. Pojmenování lokality se odvíjí z tradice, že [[Svatý Cyril|sv. Cyril]] a [[Svatý Metoděj|sv. Metoděj]] přenesli z [[Chersones]] na toto místo ostatky papeže [[Klement I.|sv. Klimenta]].

== Historie ==
[[Image:Zvonice - sv. Kliment.jpg|left|thumb|Gorazdova zvonice]]
Hora byla osídleno v 9. století. V této době sloužilo hradisko k ochraně místních obyvatel v době nebezpečí a k střežení obchodní cesty. Nálezy také dokládají osídlení z 10. a z počátku 11. století. Ve 12. století bylo hradisko pravděpodobně opuštěno.

S Klimentkem je spojena tzv. ''svatoklimentská daň''. Kníže [[Rastislav]] ji uložil městům Leváre a [[Bánovce nad Bebravou|Bánovce]] k vydržování tzv. svatostanu sv. Klimenta a hradu Buchlovu.

V roce 1350 zde byl založen [[Řád augustiniánů|augustiniánský]] klášter. O něm se dozvídáme z listiny z roku 1358, kdy biskup [[Jan Očko z Vlašimi]] potvrzuje, že moravský markrabě Jan Jindřich daruje kapli a přilehlé objekty augustiniánům. Zánik kláštera je spojován s tažením [[Moravští husité|moravských husitů]], kteří v roce 1421 zaútočili na [[Kyjov]]. Po zániku kláštera byly stavby rozebírány a používány jako stavební materiál na hradě [[Cimburk (hrad)|Cimburku]], [[Buchlov|Buchlově]], případně na různé lidové usedlosti. Koncem 16. století je zde připomínám už jen poustevník ''Jiřík Smetana z Osvětiman''. V roce 1564 byl Klimentek zastaven Kyjovu.

== Nálezy a bádání ==
[[Image:Hradisko svateho Klimenta.jpg|right|thumb|Informační tabule]]
V 19. století se začal o Klimentek zajímat osvětimanský farář ''Vavřinec Jugan''. Roku 1837 odkopal základy kostela, na kterých z nalezených kamenů poskládal obvodové zídky. V roce [[1912]] zde byla nalezena zlatá mince císaře [[Theofilos (císař)|Theofila]] z let 839 - 842, je však možné, že sem byl [[solidus]] zanesen později. Další bádání byla uskutečněna [[Jindřich Wankel|Jindřichem Wankelem]], ''Vavřincem Sigmundem'', ''Josefem Faitem'' a ''Františkem Přikrylem''. V letech [[1903]] - [[1905]] nalezl [[Robert Čechmánek]] 8 lidských koster (z 13. - 15. století), střepy nádob a kusy železa. Další badatelé byli [[Inocenc Ladislav Červinka]], [[Vilém Hrubý]], [[Robert Snášil]] a [[Luděk Galuška]].

== Literatura ==
* BAŠČAN, Michal; JILÍK, Jiří; ŽIŽLAVSKÝ, Bořek. Chřiby záhadné a mytické 5. 1. vyd. Moravany : ALCOR Puzzle spol. s r. o., 2005. ISBN 80-86923-00-2.
* DAVID, Petr; DOBROVOLNÁ, Věra; SOUKUP, Vladimír. Chřiby. 1. vyd. Praha : Soukup a David, 2005. (Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku.) ISBN 80-86899-02-0.
* HRABEC, Jaroslav; MIKULA, František; STRATIL, Karel. Chřiby - Turistický průvodce. 1. vyd. Uherské Hradiště : [s.n.], 1998. ISBN 80-238-8473-5.
* BAŠČAN, Michal; JILÍK, Jiří; ŽIŽLAVSKÝ, Bořek. Svatý Kliment u Osvětiman v zrcadle dějin. 1. vyd. Hýsly : ALCOR Puzzle spol. s r. o., 2005. ISBN 80-86923-03-7.

== Externí odkazy ==
* [http://www.osvetimany.cz/index.php?u=010680 Velkomoravské hradisko sv. Kliment]
* [http://www.chriby.cz/mistopis.php?id=18 Hradisko sv. Klimenta]
* [http://www.ado.cz/poutni/osvetimany/osvetimany.htm Osvětimany - Hora svatého Klimenta]
* [http://www.kyjovsko.cz/cil/298/ Hradisko sv. Klimenta]

{{Commonscat|Hill of Saint Clement I}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Uherské Hradiště]]
[[Kategorie:Moravská poutní místa]]
[[Kategorie:Chřiby]]