HMS Glorious (77)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox Válečná loď | typ = [[bitevní křižník|lehký bitevní křižník]] / [[letadlová loď]] | třída = třída Glorious | číslo trupu = 77 | obrázek = HMS Glorious.jpg | vlajka = Naval Ensign of the United Kingdom.png | popis = HMS Glorious krátce po přestavbě na letadlovou loď | objednána = | zahájení stavby = [[15. březen]] [[1915]] | spuštěna na vodu = [[20. duben|20. dubna]] [[1916]] |uvedena do služby = leden [[1917]] | osud = Potopena [[8. červen|8. června]] [[1940]] bitevními křižníky Scharnhorst a Gneisenau | poznámka = mezi lety [[1924]] až [[1930]] byla přestavěna na letadlovou loď | výtlak = 22&nbsp;360 tun jako lehký křižník<br />26&nbsp;518 tun jako letadlová loď | délka = 240 m | šířka = 27,75 m | ponor = 7,5 m | pohon = 18 kotlů Yarrow<br />4 turbíny Parsons<br />4 šrouby | výkon pohonu = 91&nbsp;195&nbsp;hp | palivo = 3&nbsp;250 tun | rychlost = 31 uzlů (56 km/h) | dosah = 5 860 námořních mil (10 850 km) při 16 uzlech (30 km/h) | posádka = 829 (lehký křižník)<br />1&nbsp;200 (letadlová loď) | pancíř = ''jako lehký bitevní křižník:''<br />paluba 25 mm<br />boky 75 mm<br />čela věží 225 mm<br />strop věží 100 mm<br />kapitánský můstek 20 mm | výzbroj = ''jako lehký bitevní křižník:''<br />4x 381 mm (4x2)<br />18x 102 mm (6x3)<br />2x 7,62<br />14 torpédometů<br />(12 paluba, 2 pod hladinou)<br />''jako letadlová loď:''<br />16x 120 mm<br />24x 40 mm<br />15x 12,7 mm kulomet | letadla = 2 (křižník)<br />48 (letadlová loď) }} '''HMS Glorious''' byla válečná loď [[Royal Navy]] stejnojmenné třídy. Byl postaven za [[První světová válka|první světové války]] jako '''lehký bitevní křižník'''. Měl sesterskou loď [[HMS Courageous]] a podle upraveného projektu byla postavena také [[HMS Furious]]. Jejich stavba byla nápadem admirála [[Lord John Fisher|Lorda Johna Fishera]], který je zamýšlel jako ničitele [[Lehký křižník|lehkých křižníků]] nepřítele. Předpokládalo se, že budou efektivní těžká podpora britských lehkých sil operujících v mělkých vodách [[Baltské moře|Baltského moře]]. To se ale nikdy nestalo, jelikož jejich bojová hodnota byla problematická. Neměly téměř žádné pancéřování a i slabší lodě je mohly vážně ohrozit. Přitom v souboji proti bitevním lodím by byly zcela deklasovány. Po nasazení v operacích za první světové války byly všechny kusy této třídy přestavěny na letadlové lodě. HMS Glorious byl potopen v roce [[1940]], když z [[Norsko|Norska]] evakuoval britské vojáky a letouny. ==Vývoj== [[Soubor:HMS Glorious (1917) profile drawing.png|thumb|left|HMS Glorious po dokončení]] Glorious byl postaven v Belfastských loděnicích [[Harland & Wolff]]. Byl projektován jako lehký bitevní křižník s těžkými děly ráže 381 mm, které jinak nesly pouze [[Bitevní loď|bitevní lodě]]. Britské námořnictvo ji ale klasifikovalo jako lehký křižník - především proto, že měla jen slabé pancéřování. Kýl lodi byl založen 1. května [[1915]], byla spuštěna na vodu 20. dubna [[1916]] a dokončena 14. října [[1916]]. V lednu [[1917]] byl Glorious zařazen do služby. Stavba lodi stála 2 119 065 liber. Koncepce pohonného systému byla podobná tehdejším lehkým křižníkům [[Třída C (lehké křižníky)|třídy C]], jako byl ''HMS Champion'', s dvěma soustrojími a čtyřmi šrouby. Zajímavostí je, že při zkouškách Glorious v plné rychlosti vypustil [[torpédo]] z jednoho ze svých podvodních pevných torpédometů, což bylo obvykle v obavách z poškození lodí zakázáno. Sekundární dělostřelectvo používalo nová děla ráže 102 mm, s velkou rychlostí střelby, která měla loď ochránit před torpédovkami a dalšími lehkými loděmi. Při zkouškách bylo zjištěno, že plně naložená loď pluje o 1,5 uzlu rychleji, než při standardním výtlaku. Když Glorious vstoupila do služby, stala se vlajkovou lodí ''3. eskadry lehkých křižníků'' a později ''1. eskadry lehkých křižníků''. 17. listopadu [[1917]] se, společně se sesterskou HMS Courageous a bitevním křižníkem [[HMS Repulse (1916)|HMS Repulse]], účastnila [[Druhá bitva u Helgolandské zátoky|druhé bitvy u Helgolandské zátoky]], aniž by utrpěla poškození. V roce [[1918]] dostala na střechy obou hlavních dělových věží krátkou plošinu pro vzlet letounů. Dne 21. listopadu 1918 byla přítomna kapitulaci německé [[Hochseeflotte]] ve [[Scapa Flow]]. V roce [[1919]] byla převelena do dělostřelecké školy v [[Devonport]]u, kde sloužila jako cvičná loď. Později se z ní stala vlajková loď britské [[Rezervní flotila|rezervní flotily]]. ==Přestavba== Když v letech 1921 až 1922 proběhla [[Washingtonská konference]] a byla uzavřena smlouva omezující námořní síly, byla tonáž HMS Glorius počítána do tonáže britských bitevních lodí. Jelikož Royal Navy chtěla zachovat jiná bitevní plavidla, rozhodla se přestavět ji na letadlovou loď. Díky kombinaci prostorného trupu a vysoké rychlosti byla na přestavbu dobrý kandidát. Druhým důvodem bylo to, že její konstrukce se ve válce příliš neosvědčila. Přestavba začala v roce [[1924]] a loď byla opět přijata do služby 10. března [[1930]]. [[Soubor:HMS Glorious - Battlecruiser.JPG|thumb|left|Glorious ještě jako lehký bitevní křižník]] Přestavba byla zahájena v [[Rosyth]]u, ale protože loděnice byly v roce [[1929]] uzavřeny, přesunula se k dokončení do loděnice v Devonportu. Přestavba stála 2&nbsp;137&nbsp;374 liber. Glorious byla řešena jako letadlová loď s dvojicí letových palub. Ve dvou třetinách délky lodi byla hlavní letová paluba a na přídi, o něco níže, byla ještě druhá, malá letová paluba, určena pro vzlety stíhacích letounů. Tato koncepce se ale také příliš neosvědčila a v letech 1935-1936 byla Glorious opět upravena. Malá vzletová paluba byla odstraněna, místo ní byla namontována protiletadlová děla a na hlavní palubu byly instalovány dva [[katapult (letadlová loď)|katapulty]]. Zajímavostí je, že odstraněné hlavní dělové věže byly použity při stavbě poslední britské bitevní lodě, [[HMS Vanguard (23)|HMS Vanguard]]. Věže z Gloriousu byly na pozici A a B, zadní věže pocházely z HMS Courageous. Letadla byla uskladněna ve dvou hangárech umístěných nad sebou. Oba byly dlouhé 168 metrů a 7,3 metru široké. Glorious mohla nést nanejvýš 48 letadel. Zpočátku loď nesla stíhací letouny [[Fairey Flycatcher]], bombardovací letouny [[Blackburn Ripon]] a průzkumné [[Fairey III|Fairey IIIF]]. Později nesla stíhací stroje [[Gloster Gladiator]] a bombardovací [[Fairey Swordfish]]. Od sesterské HMS Courageous, se Glorious dala rozeznat podle většího zahnutí konce vzletové paluby a jiného stožáru. [[Soubor:HMS Glorious anchored.jpg|thumb|left|HMS Glorious v roce 1934]] 1. dubna [[1931]] se Glorious nedaleko Gibraltaru srazil s francouzskou pasažérskou lodí ''Florida'', které na několika místech prorazil trup. Loď vzala pasažéry potápějící se lodi na palubu a odvezla je do přístavu [[Málaga]]. Při nehodě zahynulo 30 osob, z toho jeden člen posádky HMS Glorious. ==Druhá světová válka== V době vypuknutí druhé světové války Glorious sloužil ve Středomoří. V říjnu [[1939]] se Suezským průplavem přesunula do Indického oceánu, aby se podílela na pátrání po německém křižníku [[Admiral Graf Spee]]. Když v dubnu [[1940]] Německo začalo [[Operace Weserübung|invazi do Norska]], byla loď převelena zpět a 23. dubna 1940 dorazila společně s letadlovou lodí [[HMS Ark Royal]] do Británie. Už druhý den vyplula pak do Norských vod., kde se její letouny [[Blackburn Skua]] a Gladiator účastnily řady operací. Glorious byl 27. dubna odeslán do Británie pro doplnění paliva, odtud se 1. dubna 1940 vrátila zpět do akce. Během této druhé cesty do Norska přepravil stíhací letouny Gloster Gladiator, které měly operovat z hladin zmrzlých jezer. Ty ale byly brzy zničeny německým letectvem. V době blížící se porážky spojenců v Norsku, dopravil Glorious 28. května do norského městečka [[Bardufoss]] squadronu stíhaček [[Hawker Hurricane]], které měly krýt evakuaci britských jednotek. Protože v té době byl kritický nedostatek torpédoborců, plul Glorius do své třetí akce téměř bez doprovodu. Ještě 2. června se jeho letouny podílely na krytí evakuace jednotek z přístavu Narvik. Krátce nato, 5. června, začala ''operace Alphabet'', což byla evakuace všech britských jednotek z Norska, které se Glorious také účastnil. Během operace Alphabet přistálo 8. června na palubě Gloriusu 10 Gladiatorů a 8 Hurricanů ze stavu 46. a 263. squadrony [[Royal Air Force|RAF]]. Ty na palubu přistály bez použití závěsného háku a brzdících lan. Glorious pak opustila britský konvoj a vydala se sama, pouze v doprovodu [[Torpédoborec|torpédoborců]] [[HMS Ardent]] a [[HMS Acasta]], na cestu do Anglie. [[Soubor:HMS Glorious last picture.jpg|thumb|right|8. červen 1940 - poslední záběr HMS Glorious]] Během plavby Norským mořem však byla dostižena německými [[Bitevní křižník|bitevními křižníky]] [[Scharnhorst (bitevní křižník)|Scharnhorst]] a [[Gneisenau (bitevní křižník)|Gneisenau]]. Letadlová loď byla potopena během dvouhodinového boje, kdy se ji oba torpédoborce do poslední chvíle snažily bránit a krýt kouřovou clonou, se ztrátou celkem 1 519 osob (přežilo 45). Jediný přeživší z torpédoborce Acasta byl, spolu s 38 muži z Gloriousu, zachráněn norským parníkem ''Borgund'', který je dovezl na Faerské ostrovy. Během obrany proti německým bitevním křižníkům se britskému torpédoborci Acasta podařilo poškodit Scharnhorst torpédem. Oba torpédoborce také zasáhly německé lodě řadou střel z jejich lehkých děl. Tato poškození byla dostačující k tomu, aby se německé lodi raději vrátily do Trondheimu, což umožnilo bezpečné proplutí evakuačních konvojů následujícího dne. === Související články === * [[Seznam britských letadlových lodí]] * [[Seznam bitevních křižníků Royal Navy]] == Externí zdroje == * [http://www.youtube.com/watch?v=61ALFBmkX9Y Německý týdeník o plavbě německých bitevních křižníků Scharnhorsta a Gneisenau, během které byl potopen HMS Glorious] {{Commons|HMS Glorious (77)}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Britské letadlové lodě|Glorious]]

Návrat na stránku „HMS Glorious (77)“.