Geografie Ukrajiny

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Ukraine topo en.jpg|288px|thumb|right|[[Fyzická mapa]] Ukrajiny]] '''[[Ukrajina]]''' je stát ve [[Východní Evropa|východní]], částečně i ve [[Střední Evropa|střední]] [[Evropa|Evropě]] (na jejím území se nachází [[geografický střed]] Evropy ); je druhým největším státem Evropy (po [[Rusko|Ruské federaci]]) a největším státem, jehož celé území se nachází v Evropě. Jižní hranice je tvořena [[Azovské moře|Azovským]] a [[Černé moře|Černým mořem]], mezi něž vybíhá [[Krymský poloostrov]]. == Hranice == * Celková délka hranic: 7340 km * Celková délka suchozemské hranice: 4558 km (62%) * Délka [[pobřeží]]: 2 782 km (38%) * Délka hranic s jednotlivými státy: ** [[Bělorusko]]: 891 km (12%) ** [[Moldavsko]]: 939 km (13%) ** [[Polsko]]: 535 km (7%) ** [[Rumunsko]] (celkem) 531 km (7%) *** Rumunsko (jižní) 169 km (2%) *** Rumunsko (západní) 362 km (5%) ** [[Rusko]] 1576 km (21%) ** [[Slovensko]] 90 km (1%) ** [[Maďarsko]] 103 km (1%) == Vodstvo == [[Soubor:Dnepr Basin River Town Polski.png|thumb|224px|mapa povodí Dněpru]] === Řeky === Celková délka říční sítě je okolo 170 000 km. Největší hustota je v [[Karpaty#Ukrajinské Karpaty|Ukrajinských Karpatech]], ve vysočině [[Doněcký Krjaž]] a na západě [[Polesí]]. Celkem 22 523 řek je delších než 4 km a z toho 117 je delších než 100 km. Většina jich patří do [[úmoří]] [[Azovské moře|Azovského]] a [[Černé moře|Černého moře]] a jen 4 % území patří k úmoří [[Baltské moře|Baltského moře]]. Hlavní vodní tepna je [[Dněpr]] s [[přítok]]y ([[Pripjať]], [[Desna]], [[Teteriv]], [[Ros]], [[Sula (přítok Dněpru)|Sula]], [[Psjol]], [[Vorskla]] a [[Inhulec]]), který protíná Ukrajinu ze severu na jih a dělí ji na dvě části. Jeho povodí tvoří severní a střední část země a zaujímá přibližně polovinu rozlohy republiky. Jihozápadní svahy [[Středoruská vysočina|Středoruské vysočiny]] a severní svahy ''Doněckého Krjaže'' patří k povodí [[Severní Doněc|Severního Donce]] (pravý přítok [[Don]]u). S jižních svahů ''Doněckého Krjaže'' stékají nevelké řeky do ''Azovského moře''. Řeky na západě a jihozápadě země patří k povodím [[Jižní Buh|Jižního Buhu]] a [[Dněstr]]u. [[Zakarpatská oblast]] patří do povodí [[Tisa|Tisy]] (přítok [[Dunaj]]e). Na území [[Černovická oblast|Černovické oblasti]] pramení řeka [[Prut (řeka)|Prut]]. Na samém jihozápadě protéká po hranici s [[Rumunsko|Rumunskem]] ''Dunaj'' (většina jeho [[delta Dunaje|delty]] náleží Rumunsku). Řeky jižní stepní části v létě částečně vysychají (s výjimkou největších) a dolní levý břeh ''Dněpru'' (západně od řeky [[Moločna]]) postrádá povrchový odtok. Zdrojem rovinných řek jsou především tající [[sníh]] (50 až 80 %), zatímco u horských řek to jsou [[déšť|deště]]. Rovinné řeky mají jasně vyhraněné jarní zvýšení hladiny a nízké stavy v létě, nevýznamný podzimní nárůst a opět zimní snížení stavu. Průměrný roční odtok je 1 až 4 [[litr za sekundu|l/s]] z 1 km². V zimě většina řek zamrzá. Led vydrží 2 až 3,5 měsíce. Při oblevách někdy řeky v zimě rozmrzají. Velké řeky se využívají pro lodní dopravu a na mnohých řekách (''Dněpr'', ''Dněstr'', ''Jižní Buh'') jsou [[Vodní elektrárna|hydroelektrárny]]. Pro [[zavlažování]] a [[zásobování vodou|zásobování]] průmyslových objektů a měst vodou byly vybudovány [[zavlažovací kanál|kanály]] ([[Severní Doněc-Donbas]], [[Dněpr-Krivoj Rog]], [[Dněpr-Donbas]] a také [[Severokrymský kanál]]). === Jezera, limany, přehradní nádrže === Na ''Ukrajině'' je více než 7 000 jezer (s rozlohou 0,1 km² a větších). Jejich celková rozloha je 2 000 km². Největší rozlohu mají jezera v [[Budžak]]u v údolích ''Dunaje'' ([[Jalpug|Jalpuh]], [[Kahul]], [[Katlabuch]]), ''Dněpru'', ''Děsny'' a ''Pripjati''. Na pobřeží ''Černého'' a ''Azovského moře'' se rozkládají jezera [[Sasyk]], [[Šahany]], [[Alibej]]; v okolí [[Oděsa|Oděsy]] leží [[liman]]y [[Kujalnycký liman|Kujalnycký]], [[Chadžybejský liman|Chadžybejský]] a [[Dněsterský liman|Dněsterský]], který je svou rozlohou (360 km²) [[Seznam ukrajinských jezer|největší]] neumělou vodní plochou Ukrajiny. Ve [[Volyň|Volyni]] a [[Polesí (region)|Polesí]] je mnoho [[kras]]ových jezer ([[Sviťaz]]ské, [[Pulemecké jezero|Pulemecké]]). V [[Karpaty#Ukrajinské Karpaty|Ukrajinských Karpatech]] je nejvýznamnější jezero [[Sinevir]]. Na Ukrajině je více než 21 000 [[rybník]]ů a [[přehrada|přehrad]]. Největší jsou [[Kremenčucká vodní nádrž|Kremenčucká]] (2 250 km²), [[Kachovská vodní nádrž|Kachovská]] (2 155 km²), [[Kyjevská vodní nádrž|Kyjevská]] (922 km²) a [[Dněprodzeržinská vodní nádrž|Dniprodzeržynská]] (567 km²). {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Geografie Ukrajiny| ]] [[Kategorie:Ukrajina]] [[Kategorie:Regiony Evropy|Ukrajina]] [[Kategorie:Geografie podle zemí|Ukrajina]]

Návrat na stránku „Geografie Ukrajiny“.