Geografie Izraele

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{| class="toccolours" style="float: right; margin-left: 2em; width: 20em; font-size: 90%;" cellspacing="3" |- | colspan="2" style="text-align: center; font-size: larger;" | '''Geografie Izraele''' |- | colspan="2" style="padding: 1em 0; text-align: center;" | [[Soubor:Israel topo en.jpg|275px|Izrael]] |- style="vertical-align: top;" |'''Světadíl''' |style="padding-right: 1em;" | [[Asie]] |- style="vertical-align: top;" |'''Region''' |style="padding-right: 1em;" | [[Jihozápadní Asie]],<br />[[Blízký východ]] |- style="vertical-align: top;" |'''Souřadnice''' |style="padding-right: 1em;" | 31°26' s. š., 34°49' v. d. |- style="vertical-align: top;" |'''Rozloha''' |style="padding-right: 1em;" | 20 770 km² <small>([[Seznam států světa podle rozlohy|149. na světě]])</small><br />– souš: 98 %<br />– voda: 2 % |- style="vertical-align: top;" |'''Délka pobřeží''' |style="padding-right: 1em;" | 273 km |- style="vertical-align: top;" |'''Hranice''' |style="padding-right: 1em;" | 1017 km<br />– [[Západní břeh Jordánu]]: 307 km<br />– [[Egypt]]: 266 km<br />– [[Jordánsko]]: 238 km<br />– [[Libanon]]: 79 km<br />– [[Sýrie]]: 76 km<br />– [[Pásmo Gazy]]: 51 km |- style="vertical-align: top;" |'''Nejvyšší bod''' |style="padding-right: 1em;" | 2248 m ([[Hermon]]) |- style="vertical-align: top;" |'''Nejnižší bod''' |style="padding-right: 1em;" | −408 m ([[Mrtvé moře]]) |- style="vertical-align: top;" |'''Nejdelší řeka''' |style="padding-right: 1em;" | [[Jordán]] (320 km) |- style="vertical-align: top;" |'''Největší jezero''' |style="padding-right: 1em;" | [[Mrtvé moře]] |}'''Geografie Izraele''' je značně rozmanitá, počínaje pouštními podmínkami na jihu, konče zasněženými vrcholky hor na severu. [[Izrael]] se nachází na východním pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]], v [[jihozápadní Asie|jihozápadní Asii]].<ref name="CIA"/> Na severu sousedí s [[Libanon]]em, na severovýchodě se [[Sýrie|Sýrií]], na východě s [[Jordánsko|Jordánskem]] a&nbsp;[[Západní břeh Jordánu|Západním břehem Jordánu]] a na jihozápadě s [[Egypt]]em. Z geopolitického hlediska je někdy hranice mezi Egyptem a Izraelem pokládána za hranici mezi [[Asie|Asií]] a [[Afrika|Afrikou]],<ref name="CIA"/> přestože se obvykle za kontinentální hranici mezi Afrikou a Asii pokládá [[Suezský průplav]]. Západně se nachází Středozemní moře, jehož pobřeží tvoří většinu z 273 km izraelské pobřežní linie,<ref name="US-Congress"> {{Citace webu | vydavatel = U.S. Library of Congress | titul = Israel - Geography | url = http://countrystudies.us/israel/34.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-06-24}}</ref> a [[Pásmo Gazy]]. Na jihu se nachází úzký přístup k [[Rudé moře|Rudému moři]]. Izrael se rozkládá na ploše zhruba 20 770 km², což zahrnuje i 445 km² vodních ploch.<ref name="US-Congress"/> Vzdálenost mezi nejsevernějším a nejižnějším místem je 424&nbsp;km a mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším místem 114 km. V nejužším místě je tato západo-východní vzdálenost pouhých 15 km.<ref name="US-Congress"/> Izrael také ovládá [[Golanské výšiny]] (1150 km²) a částečně [[Západní břeh]] (5879 km²). Na jihu Izraele dominuje [[Negevská poušť]], která se rozkládá na ploše 12 000 km², což je více jak polovina celkové rozlohy země. Na severu Negevu se nachází [[Judská poušť]], která při hranici s Jordánskem přechází v [[Mrtvé moře]], které je, se svou nadmořskou výškou -408 m&nbsp;n.&nbsp;m., nejníže položeným místem na Zemi. Vnitrozemí centrálního Izraele dominují [[Judské hory]] na Západním břehu, zatímco centrální a severní pobřeží se skládá z rovinaté a&nbsp;úrodné [[izraelská pobřežní planina|izraelské pobřežní planiny]]. Na severu se ve vnitrozemí nachází [[Karmel (pohoří)|pohoří Karmel]], které dále přechází v úrodné [[Jizre'elské údolí]] a dále v hornatou oblast [[Galilea|Galiley]]. [[Galilejské jezero]], které se zde nachází je ohraničeno na východ [[Golanské výšiny|Golanskými výšinami]], kde se nachází nejvyšší místo, které je pod izraelskou kontrolou, hora [[Hermon]] (2236 m&nbsp;n.&nbsp;m.). Mezinárodně uznávaný nejvyšší vrchol Izraele je však hora [[Har Meron|Meron]] s 1208 m&nbsp;n.&nbsp;m.<ref name="CIA"/> == Poloha a rozloha == [[Soubor:Israel in its region (de-facto).png|thumb|240px|Izrael na mapě světa]] Izrael leží severně od 31°30' s.š. a 34°45' v.d.<ref name="CIA"> {{Citace webu | vydavatel = [[Ústřední zpravodajská služba|Central Intelligence Agency (CIA)]] | titul = The World Factbook - Israel | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/IS.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-06-24}}</ref> Je [[Seznam států světa podle rozlohy|152. největší zemí na světě]] a jeho celková rozloha je 20 770 km².<ref name="CIA"/> Vzdálenost mezi nejsevernějším a nejižnějším místem je 424 km a mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším místem 114 km.<ref name="CIA"/> V nejužším místě je tato západo-východní vzdálenost pouhých 15 km. Na západě je Izrael ohraničen [[Středozemní moře|Středozemním mořem]] a na jihu [[Rudé moře|Rudým mořem]]. Jihozápadně se nachází [[Sinajský poloostrov]] a východně při hranici Izraele s [[Jordánsko|Jordánskem]] je [[Syrská poušť]]. Nejjižnějším izraelským městem je [[Ejlat]] a nejsevernějším je místní rada [[Metula]]. Izraelské výsostné vody sahají 12 [[námořní míle|námořních mil]] od pobřeží.<ref name="CIA"/> === Státní hranice === Izrael má státní hranici se čtyřmi státy a jedním autonomním územím: * [[Západní břeh Jordánu]] - 307 km * [[Egypt]] - 266 km * [[Jordánsko]] - 238 km * [[Libanon]] - 79 km * [[Sýrie]] - 76 km * [[Pásmo Gazy]] - 51 km Celková délka státních hranic je 1 250 km. Z toho 1 017 km zaujímá suchozemská hranice a 273 km pobřežní hranice.<ref name="CIA"/> == Politická geografie == [[Soubor:Israel districts numbered.png|thumb|240px|[[Izraelské distrikty]]: (1)&nbsp;[[Severní distrikt|Severní]], (2)&nbsp;[[Haifský distrikt|Haifský]], (3)&nbsp;[[Centrální distrikt (Izrael)|Centrální]], (4)&nbsp;[[Telavivský distrikt|Telavivský]], (5)&nbsp;[[Jeruzalémský distrikt|Jeruzalém]], (6)&nbsp;[[Jižní distrikt (Izrael)|Jižní]]]] {{Hlavní článek|Izraelské distrikty}} V [[Izrael]]i je hlavní administrativní jednotkou [[distrikt]]. Celkem se zde nachází šest hlavních distriktů ([[hebrejština|hebrejsky]]: מחוזות; ''mechozot'', singular: ''machoz'') a&nbsp;patnáct subdistriktů ([[hebrejština|hebrejsky]]: נפות; ''nafot'', singular: ''nafa''). Každý subdistrikt se dále dělí na přirozené oblasti, kterých je padesát. Od severu k jihu jsou distrikty a jejich subdistrikty: *'''[[Severní distrikt (Izrael)|Severní distrikt]]''' **Zefat **Kineret **Jizre'el **Akko **Golan<ref>Území zabrané v roce 1967 po Šestidenní válce a anektovaná Izraelem podle Zákona o Golanských výšinách.</ref> *'''[[Haifský distrikt]]''' **Haifa **Chadera *'''[[Centrální distrikt (Izrael)|Centrální distrikt]]''' **Šaron **Petach Tikva **Ramla **Rechovot *'''[[Telavivský distrikt]]''' *'''[[Jeruzalémský distrikt]]''' *'''[[Jižní distrikt (Izrael)|Jižní distrikt]]''' **Aškelon **Beer Ševa *'''[[Judea a Samaří]]'''<ref>Nezapočítává se do celkového počtu distriktů.</ref> Golanský subdistrikt, který obsahuje čtyři přírodní oblasti je v tomto výčtu zahrnut, přestože není uznáván OSN jako součást izraelského území. Oblast [[Judea a Samaří|Judeje a Samaří]] zahrnuta není, jelikož zde Izrael neaplikoval svou jurisdikci. == Fyzickogeografické regiony == [[Izrael]] se dělí do čtyř fyzickogeografických regionů.<ref name="CIA"/> Patří mezi ně: #[[Izraelská pobřežní planina|Středomořská pobřežní planina]] #Centrální pohoří #[[Jordánské údolí]] #[[Negevská poušť]] === Středomořská pobřežní planina === [[Soubor:RoshHanikra04 ST 07.JPG|thumb|240px|Skalnatá Severní pobřežní planina (Roš ha-nikra)]] {{Hlavní článek|Izraelská pobřežní planina}} Pobřežní planina se táhne od libanonské hranice na severu až po Pásmo Gazy na jihu a je přerušena pouze mysem Karmel při [[Haifský záliv|Haifském zálivu]].<ref name="US-Congress-topography"> {{Citace webu | vydavatel = U.S. Library of Congress | titul = Israel - Topography | url = http://countrystudies.us/israel/35.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-06-24}}</ref> Při [[Pásmo Gazy|Pásmu Gazy]] je široká přibližně 40 km a směrem k severu se zužuje až na šíři 5 km u [[libanon]]ské hranice.<ref name="US-Congress-topography"/> Tato oblast je úrodná, má vlhké podnebí (v&nbsp;minulosti postižena [[malárie]]mi) a je známa pro své [[citrus]]ové sady a pěstování [[Réva vinná|vínné révy]].<ref name="US-Congress-topography"/> Planina je protnuta množstvím krátkých potoků, z nichž dva, [[Jarkon]] a&nbsp;[[Kišon]], mají stálý průtok vody.<ref name="US-Congress-topography"/> Oblast se dále dělí do pěti podoblastí. Západní [[Galilea]] se táhne od [[Roš ha-nikra|Roš ha-nikry]] na severu po třetí největší město [[Haifa|Haifu]]. Jedná se o úrodnou oblast, která má při pobřeží množství malých ostrůvků.<ref name="Israel-Wonders"> {{Citace webu | vydavatel = Israel Wonders | titul = The coastal plain | url = http://www.goisrael.com/Tourism_Eng/Tourist+Information/Discover+Israel/Geographic+Regions/The+coastal+plain.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-06-24}}</ref> Jižně od Haify je oblast Hof ha-Karmel, který se táhne až po město [[Zichron Ja'akov]]. Další oblastí je [[Šaronská planina]], která se táhne od města Zichron Ja'akov až po řeku [[Jarkon]] v [[Tel Aviv]]u. Tato oblast je nejhustěji osídlenou oblastí v Izraeli. Jižně od tohoto místa až po Nachal Šikma je Centrální pobřežní planina. Nejjižnější oblast pobřežní planiny je Jižní pobřežní planina (také známá jako Šefela, [[Judea|Judská planina]] nebo Západní [[Negev]]), která se táhne až k Pásmu Gazy. Tato poslední oblast se dále dělí na dvě podoblasti. Besor, savanovitou oblast v&nbsp;severní části s relativně malým počtem osídlení a Agur-Halucam, která je rovněž velmi řídce osídlená.<ref name="Israel-Wonders"/> === Centrální pohoří === Na východ od pobřežní planiny se nachází oblast centrální vysočiny.<ref name="US-Congress-topography"/> Na severu této oblasti jsou kopce [[Horní Galilea|Horní Galiley]] a [[Dolní Galilea|Dolní Galiley]], jejichž [[nadmořská výška]] se pohybuje od 500-700 m&nbsp;n.&nbsp;m., avšak dosahuje maxima až 1208 m&nbsp;n.&nbsp;m. na hoře [[Har Meron|Meron]].<ref name="US-Congress-topography"/> Jižně od [[Galilea|Galileje]], na [[Západní břeh Jordánu|Západním břehu Jordánu]], jsou Samařské kopce s množstvím malých a úrodných údolí, které vzácně dosahují nadmořské výšky 800 m&nbsp;n.&nbsp;m.<ref name="US-Congress-topography"/> Jižně od [[Jeruzalém]]a jsou hlavně pusté [[Judské hory]], kde se nachází i hora Hebron.<ref name="US-Congress-topography"/> Nadmořská výška centrální vysočiny se pohybuje kolem 610 m&nbsp;n.&nbsp;m. a maximální výšky dosahuje v Galiley poblíž [[Safed]]u na hoře Meron.<ref name="US-Congress-topography"/> Do území vysočiny se z východu na západ zařezává několik údolí, z nichž největší je [[Jizre'elské údolí]], které se táhne 48 km od [[Haifa|Haify]] jihovýchodně k [[Jordánské údolí|údolí řeky Jordán]] a ve svém nejširším místě má 19 km.<ref name="US-Congress-topography"/> === Jordánské údolí === [[Soubor:Carmelbeach.jpg|thumb|240px|Pohled z hory Karmel na Pobřežní planinu]] {{Hlavní článek|Jordánské údolí}} Východně od centrální vysočiny se nachází Jordánské údolí, které je malou částí 6 500 km dlouhé [[Velká příkopová propadlina|Velké příkopové propadliny]].<ref name="US-Congress-topography"/> V&nbsp;Izraeli dominuje tomuto riftovému údolí řeka [[Jordán]], [[Galilejské jezero]] (důležitý zdroj čerstvé pitné vody) a [[Mrtvé moře]].<ref name="US-Congress-topography"/> Největší izraelská řeka Jordán (322 km), pramení poblíž hory [[Hermon]] v horském pásmu [[Antilibanon]] a její přítoky jsou [[Dan (řeka)|Dan]], [[Banias]] a [[Hasbani]]. Dále protéká skrz odvodněné [[Chulské údolí]] a následně se vlévá do Galilejského jezera. Galilejské jezero má v závislosti na ročním období a úhrnu srážek rozlohu vodní plochy přibližně 165&nbsp;km² a nachází se v nadmořské výšce 213 m&nbsp;n.&nbsp;m.<ref name="US-Congress-topography"/> Jeho objem je odhadován na 3 km³ a slouží jako hlavní nádrž pro [[Národní vodní přivaděč]].<ref name="US-Congress-topography"/> Po průtoku Galilejským jezerem pokračuje řeka Jordán jižním směrem, kde tvoří hranici mezi [[Západní břeh Jordánu|Západním břehem]] a [[Jordánsko|Jordánskem]], až nakonec končí v Mrtvém moři.<ref name="US-Congress-topography"/> Mrtvé moře má rozlohu vodní plochy 1 020 km² a s nadmořskou výškou 420 metrů pod hladinou moře se jedná o nejníže položený bod na Zemi.<ref name="US-Congress-topography"/> Jižně od Mrtvého moře pokračuje riftové údolí do [[Vádí al-Araba]], které nemá stálý průtok vody a nakonec do [[Akabský záliv|Akabského zálivu]].<ref name="US-Congress-topography"/> === Negevská poušť === [[Soubor:Israel-2013-Aerial 10-Negev.jpg|thumb|240px|Negevská poušť]] {{Hlavní článek|Negevská poušť}} Negevská poušť se rozkládá na ploše, která zaujímá přibližně 12 tisíc km², což je více než polovina celkové rozlohy státu.<ref name="US-Congress-topography"/> Geograficky se jedná o&nbsp;pokračováním [[Sinaj (poloostrov)|Sinajské pouště]], které tvoří trojúhelníkem se základnou na severu poblíž [[Beerševa|Beerševy]], [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]] a jižní částí [[Judské hory|Judských hor]] a&nbsp;s&nbsp;vrcholem v nejjižnějším výběžku země, ve městě [[Ejlat]].<ref name="US-Congress-topography"/> Topograficky je se svými nížinami na západě, pahorkatinou v centrální části a [[Vádí al-Araba]], při své východní hranici, paralelní s jinými oblastmi země.<ref name="US-Congress-topography"/> V Negevské poušti jsou jedinečné útvary podobné kráterům zvané [[machteš]]im (machteš Ramon, machteš Gadol a machteš Katan).<ref> {{Citace webu | vydavatel = [[UNESCO]] | titul = Makhteshim Country | url = http://whc.unesco.org/en/tentativelists/1486/ | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-06-24}}</ref> Tato oblast se dále dělí do pěti odlišných ekologických oblastní: severní, západní a centrální Negev, náhorní plošinu a Arabské údolí.<ref name="Negev"> {{Citace webu | vydavatel = The Negev Foundation | titul = Israel's Negev Desert | url = http://www.negev.org/About/negev_desert.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-06-24}}</ref> Severní Negev má roční úhrn srážek 300 mm a docela úrodné půdy.<ref name="Negev"/> Západní Negev má roční úhrn srážek 250 mm a lehké, částečně písčité půdy.<ref name="Negev"/> Centrální Negev má roční úhrn srážek 200 mm a je charakteristický nepropustnými půdami, které umožňují minimální průsak vody, značnou půdní erozi a velký vodní odtok.<ref name="Negev"/> Náhorní plošina Ramat ha-Negev se nachází v nadmořské výšce 370-520 m&nbsp;n.&nbsp;m. a během letních a zimních období jsou zde zaznamenávány extrémní teploty vzduchu.<ref name="Negev"/> Její roční úhrn srážek je 100 mm a má nekvalitní a částečně slané půdy.<ref name="Negev"/> [[Vádí al-Araba]] podél [[Jordánsko|jordánských]] hranic se táhne 180 km z [[Ejlat]]u na jihu až po [[Mrtvé moře]] na severu a jedná se o velmi aridní oblast s ročním úhrnem srážek ani ne 50 mm.<ref name="Negev"/> == Geologie == [[Soubor:Middzee Rosh Hanikra.JPG|thumb|240px|[[Roš ha-nikra]]]] Izrael je rozdělen na západní a východní část horským pásmem, které se táhne v severo-jižním směru podél pobřeží. Na hřebenu tohoto pásma se nachází [[Jeruzalém]]. Východně se pak nachází nejníže položené odkryté místo na zemském povrchu, nejníže položené slané jezero a také nejslanější jezero na světě - [[Mrtvé moře]].<ref name="geo-is"> {{Citace webu | vydavatel = Show Caves | titul = Geology of Israel | url = http://www.showcaves.com/english/il/Geology.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-06-24}}</ref> Množství [[vápenec|vápencových]] a [[pískovec|pískovcových]] vrstev v izraelský horách umožňuje vodě téci ze západu na východ. Množství pramenů řek pramení podél Mrtvého moře v [[oáza|oázách]], u kterých dochází k rozvoji osídlení.<ref name="geo-is"/> V Izraeli se rovněž nachází množství velkých [[kras]]ů vápencového původu. Teplota v těchto krasových jeskyních se pohybuje okolo 20&nbsp;°C, avšak pouze jediná z nich je zpřístupněná veřejnosti.<ref name="geo-is"/> Po celé zemi jsou běžné malé přírodní jeskyně.<ref name="geo-is"/> Ty byly po tisíce let využívány jako přístřešky, domovy, spíže, stodoly a místa setkávání.<ref name="geo-is"/> Při severním konci izraelského pobřeží se nachází [[Křída (hornina)|křídové]] útesy [[Roš ha-nikra]], v jejichž střední měkké křídové vrstvě postupně mořské vlny vyhloubily jeskyně.<ref> {{Citace webu | vydavatel = Židovská agentura | titul = Rosh Hanikra | url = http://www.jafi.org.il/education/noar/sites/roshhan.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-06-24}}</ref> == Vodstvo == [[Soubor:JordanRiver en.png|thumb|240px|Znázornění řeky Jordán, Galilejského jezera a Mrtvého moře]] Nejdelší a nejznámější izraelská řeka je řeka [[Jordán]], která měří 320 km a pramení při jižních svazích hory [[Hermon]] v pohoří [[Antilibanon]] v [[Golanské výšiny|Golanských výšinách]].<ref name="jordan-encarta"> {{Citace webu | vydavatel = Encarta | titul = River Jordan | url = http://uk.encarta.msn.com/encyclopedia_761577321/Jordan_(river).html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-06-24}}</ref> Vlévá se a následně vytéká z [[Galilejské jezero|Galilejského jezera]] a poté tvoří hranici mezi [[Izrael]]em a [[Jordánsko|Jordánskem]], až se nakonec vlévá do [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]].<ref name="jordan-encarta"/> Částečně také protéka územím [[Západní břeh Jordánu|Západního břehu Jordánu]]. Přítoky Jordánu jsou [[Dan (řeka)|Dan]], [[Banias]] a [[Hasbani]]. Pouze ohledně řeky Dan však nepanují žádné spory. Hasbani přitéká z Libanonu a Banias z Golanských výšin, které si nárokuje [[Sýrie]].<ref name="jordan-encarta"/> Největším izraelským jezerem, které je zásobárnou pitné vody, je [[Galilejské jezero]] (také známé jako Genezaretské jezero, Kineretské jezero či Tiberiadské jezero).<ref name="tiberiaslake-encarta"> {{Citace webu | vydavatel = Encarta | titul = Lake Tiberias | url = http://uk.encarta.msn.com/encyclopedia_761576645/Tiberias_Lake.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-06-24}}</ref> Toto tvarem hruškovité jezero se nachází v severovýchodní části země. Vzdálenost mezi nejsevernějším a nejjižnějším bodem jezera je 23 km a v nejširším místě dosahuje vzdálenosti 13 km.<ref name="tiberiaslake-encarta"/> Jezero dosahuje hloubky 45 metrů a pokrývá plochu o rozloze 166 km².<ref name="tiberiaslake-encarta"/> Nachází se v nadmořské výšce 207 m&nbsp;n.&nbsp;m. V dřívější geologické epoše bylo jezero součástí vnitrozemského moře, které se táhlo od nynějšího [[Chulské údolí|Chulského údolí]] na severu, po [[Mrtvé moře]] na jihu.<ref name="tiberiaslake-encarta"/> Dno jezera je součástí [[riftové údolí|riftového údolí]].<ref name="tiberiaslake-encarta"/> Jižně od Galilejského jezera se nachází [[Mrtvé moře]], které tvoří hranici mezi Izraelem a Jordánskem a je 418 metrů pod hladinou moře, což z něj činí nejníže položené místo na [[Země|Zemi]].<ref name="deadsea-encarta"> {{Citace webu | vydavatel = Encarta | titul = Dead Sea | url = http://uk.encarta.msn.com/encyclopedia_761556205/Dead_Sea.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-06-24}}</ref> Mrtvé moře je 67 km dlouhé a jeho maximální šířka dosahuje 16 km.<ref name="deadsea-encarta"/> Rovněž tvoří součást riftového údolí. V Izraeli nejsou žádné splavné umělé kanály, ačkoliv existuje zde [[Národní vodní přivaděč]] ({{Cizojazyčně|en|''National Water Carrier''}}), což je potrubí přivádějící pitnou vodu. Existovaly návrhy na propojení Středozemního a Mrtvého moře nebo Rudého a Mrtvého moře, avšak nakonec byly tyto návrhy opuštěny.<ref> {{Citace webu | vydavatel = American University | titul = Dead Sea Canal | url = http://american.edu/ted/deadsea.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-06-24}}</ref> == Klima == [[Soubor:Klimadiagramm-metrisch-deutsch-Haifa-Israel.png|thumb|240px|Klimadiagram, [[Haifa]]]] [[Soubor:Klimadiagramm-metrisch-deutsch-Beersheba-Israel.png|thumb|240px|Klimadiagram, [[Beerševa]]]] Izrael má středomořské klima s dlouhými, teplými a suchými léty a relativně krátkými, chladnými a deštivými zimami ([[Köppenova klasifikace podnebí]] - Csa).<ref name="US-Congress-Climate"> {{Citace webu | vydavatel = U.S. Library of Congress | titul = Israel - Climate | url = http://countrystudies.us/israel/36.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-06-24}}</ref> Takovéto klima má Izrael především díky své poloze mezi [[subtropický podnebný pás|subtropickou]] vyprahlostí [[Sahara|Sahary]] a [[arabský poloostrov|arabskými]] pouštěmi a subtropickou vlhkostí [[Levanta|Levanty]] a východního Středomoří.<ref name="US-Congress-Climate"/> Klimatické podmínky jsou velmi různorodé a liší se v závislosti na nadmořské výšce, zeměpisné šířce a&nbsp;vzdálenosti od [[Středozemní moře|Středomoří]].<ref name="US-Congress-Climate"/> V průměru je nejchladnějším měsícem [[leden]], s teplotami pohybujícími se mezi 6 a 15 °C, zatímco nejteplejšími měsíci jsou [[červenec]] a [[srpen]] s&nbsp;průměrnými teplotami 22-33 °C.<ref name="US-Congress-Climate"/> Podél středomořského pobřeží jsou léta velmi vlhká, avšak v centrální vysočině, riftovém údolí a [[Negevská poušť|Negevské poušti]] jsou velmi suchá. Nejvyšší teploty v celé zemi jsou často v pouštním a přímořském městě [[Ejlat]], kde dosahují 44-46 °C. V průměru více než 70 % dešťových srážek v Izraeli spadne mezi [[listopad]]em a [[březen|březnem]], zatímco období mezi měsíci červen a srpen je většinou bezdeštné.<ref name="US-Congress-Climate"/> Srážky jsou nerovnoměrné a významné v nižších polohách a na jihu země.<ref name="US-Congress-Climate"/> V nejjižnějších částech země se průměrný roční úhrn srážek pohybuje kolem 30 mm, zatímco na severu průměrný roční úhrn srážek přesahuje 900 mm.<ref name="US-Congress-Climate"/> Množství srážek se liší během jednotlivých ročních období i během jednotlivých let a zejména to platí v Negevské poušti. Většina srážek je koncentrována v náhlých bouřkách, které způsobují [[eroze|erozi]] a náhlé [[povodeň|záplavy]].<ref name="US-Congress-Climate"/> V zimě často ve vyšších nadmořských výškách přechází dešťové srážky ve sněhové, a to včetně [[Jeruzalém]]a.<ref name="US-Congress-Climate"/> Hora [[Hermon]] má sezónní [[sníh|sněhovou]] pokrývku, která po většinu zimy a na jaře pokrývá všechny její vrcholky. Nejvíce kultivovaná místa v Izraeli, která tvoří třetinu území, jsou taková, jejichž průměrný roční úhrn srážek přesáhne 300 mm.<ref name="US-Congress-Climate"/> Během deštivých období jsou běžné bouřky a [[krupobití]] a občas dojde k zasažení středomořského pobřeží vodní smrští. V dubnu [[2006]] zasáhla západní [[Galilea|Galileu]] [[supercela]] a [[tornádo]] 2. stupně [[Fujitova stupnice|Fujitovy stupnice]], které způsobilo vážné škody a mělo za následek 75 zraněných.<ref> {{Citace webu | vydavatel = Ynetnews | titul = 'Mini-tornado' sweeps through western Galilee | url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3236346,00.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-06-24}}</ref> == Ochrana přírody == [[Soubor:Newly planted tree.JPG|thumb|240px|Nově vysazený strom]] Izraelský zájem na ochranu [[životní prostředí|životního prostředí]] zahrnuje nejrůznější problematiky, počínaje přírodními riziky, konče riziky, které způsobil člověk, v&nbsp;dlouhém časovém období od starověkých dějin až po současný moderný rozvoj. Mezi přírodní rizika, kterým musí Izrael čelit, patří [[písečná bouře|písečné bouře]], které se někdy během jara vyskytují v poušti na jihu země, období sucha v letních měsících, náhlé [[povodeň|povodně]] a pravidelná [[zemětřesení]], která jsou většinou malého rozsahu, avšak existuje stále riziko, vzhledem k izraelské poloze podél Jordánské příkopové propadliny.<ref name="CIA"/> Mezi současné ekologické problémy patří nedostatek [[orná půda|orné půdy]] a zdroje čerstvé pitné vody. Přestože byla zavedena opatření k [[zavlažování]] a pěstování v [[poušť|poušti]], je problémem nutné množství vody pro tak rozsáhlé zavlažování. V pouštní oblasti je rovněž potencionálním rizikem [[dezertifikace]]. Mezi další problém patří průmyslové a&nbsp;automobilové [[emise]] a na ně navazující [[znečištění ovzduší]] a [[znečištění vody]] průmyslovým a domácím odpadem.<ref name="CIA"/> Problémem je rovněž používání umělých průmyslových [[hnojivo|hnojiv]] a pesticidů.<ref name="CIA"/> Izrael podepsal mnoho mezinárodních dohod o životním prostředí:<ref name="CIA"/> * [[Úmluva o biologické diverzitě]] * [[Rámcová úmluva OSN o klimatických změnách]] * [[Úmluva OSN o boji proti desertifikaci]] * [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin]] * Nebezpečné odpady * [[Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek]] * [[Montrealský protokol]] * [[Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí]] * [[Ramsarská úmluva]] Dále Izrael podepsal, ale zatím neratifikoval: * [[Kjótský protokol]] * Úmluva o rybolovu a zachování živých zdrojů v mořích == Socioekonomická geografie == [[Soubor:Merom Golan.JPG|thumb|240px|Kibucy, jako Merom Golan, jsou pro Izrael typické]] [[Soubor:TelAvivCity-2005.jpg|thumb|240px|Panorama Tel Avivu]] V květnu [[2008]] měl [[Izrael]] celkem 7 282 470 obyvatel.<ref> {{Citace webu | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = Hlavní indikátory | url = http://www1.cbs.gov.il/reader/mainind/indengnew.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-06-24}}</ref> Pro statistické účely se v zemi nacházejí tři metropolitní oblasti: [[Guš Dan]] (3 150 000 obyvatel), [[Haifa]] (996 000 obyvatel) a [[Beerševa]] (531 600 obyvatel).<ref> {{Citace webu | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = Lokality, populace a hustota zalidnění | url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st02_15.pdf | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-06-24}}</ref> Někteří geografové tvrdí, že by se jako metropolitní oblasti, měla počítat i města [[Jeruzalém]],<ref> {{Citace webu | vydavatel = University of Southern Maine | titul = Jerusalem: From Town to Metropolis | url = http://www.usm.maine.edu/~maps/exhibit1/theme7.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-06-24}}</ref> jakožto hlavní a největší město s populací 732 100 obyvatel a [[Nazaret]].<ref> {{Citace webu | vydavatel = Floersheimer Institute for Policy studies | titul = Initiated Development in the Nazareth Region | url = http://www.fips.org.il/fips/site/p_publications/item_en.asp?doc=pap&iss=gov&iid=500&sid=401 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-06-24}}</ref> V Izraeli je celkem 74 měst, z nichž populace 14 z nich přesahuje 100 000 obyvatel. Další [[Místní vláda v Izraeli|formy místní vlády]] jsou v Izraeli [[Místní rada (Izrael)|místní rady]], kterých existuje 144, a které spravují malé správní obvody mající více než 2 000 obyvatel, a [[Oblastní rada (Izrael)|oblastní rady]], kterých je 53, a které spravují malé komunity na relativně velkém území. Izraelská populace je demograficky velice různorodá. Z etnického hlediska jsou 75,8 % [[Židé]], 19,9 % [[Arabové]] a zbývající 4 % jsou další národnosti.<ref> {{Citace webu | vydavatel = Eretz.cz | titul = Izrael má 7,2 milionů obyvatel | url = http://eretz.cz/content/view/3315/41/ | datum přístupu = 2008-06-24}}</ref> Podle [[náboženství]] jsou zhruba tři čtvrtiny populace (76,1 %) [[Židé]], 16 % jsou [[muslim]]ové, 2 % [[křesťané]], 2 % [[Drúzové]] a 4 % osoby jiného vyznání. 40-50 % izraelských Židů se označuje jako sekulární, 30-40 % jako tradicionalisté a přibližně 20 % jako religiózní (z toho 8 % jsou [[charedim]]).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čejka | jméno = Marek | rok = 2003 | titul = Judaismus, politika a Stát Izrael | vydavatel = Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity | místo = Brno | vydání = 2 | isbn = 80-210-3007-0 | strany = 56-57}} </ref> Na izraelském venkově se nachází dva specifické druhy osídlení, zejména [[mošav]] a [[kibuc]].<ref name="ISU-rural settlement"> {{Citace webu | vydavatel = Indiana State University | titul = Rural Settlement Geography of Israel | url = http://mama.indstate.edu/users/gejdg/rural.pdf | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-06-24}}</ref> Původně se jednalo o kolektivní a družstevni osady.<ref name="ISU-rural settlement"/> Postupem času úroveň družstevnictví v těchto osadách poklesla a některé tyto družstva úplně zanikly.<ref name="ISU-rural settlement"/> Všechna venkovská osídlení a mnoho malých měst jsou začleněny do oblastních rad. Rozdělení ve využití krajiny (''land use'') je v Izraeli: 17 % orné půdy, 4 % trvalé porosty a 79 % jiné využití.<ref name="CIA"/> K&nbsp;roku 2003 bylo 1 940 km² zemědělské půdy zavlažováno.<ref name="CIA"/> Celkem se na [[Západní břeh Jordánu|Západním břehu Jordánu]] nachází 242 [[politika osadnictví|izraelských osad]], 42 na [[Golanské výšiny|Golanských výšinách]] a 29 ve [[východní Jeruzalém|východním Jeruzalémě]].<ref name="CIA"/> Narozdíl od většiny zemí [[Blízký východ|Blízkého východu]] nemá Izrael významná naleziště [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]] a jeho zbylá naleziště jsou velmi limitována. Mezi suroviny, které těží patří [[měď]], [[fosfát]]y, [[bromid]], [[uhličitan draselný]], [[jíl]], [[písek (materiál)|písek]], [[síra]], [[asfalt]] a [[mangan]].<ref name="CIA"/> == Související články == * [[Hora Arbel]] * [[Chulské údolí]] * [[Masada]] * [[Šaronská planina]] == Reference == <references/> {{Commonscat|Geography of Israel}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Geografie Izraele| ]] [[Kategorie:Izrael]] [[Kategorie:Regiony Asie|Izrael]] [[Kategorie:Geografie podle zemí|Izrael]]

Návrat na stránku „Geografie Izraele“.