Evangelium podle Matouše

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor: Meister der Ada-Gruppe 002.jpg|thumb| Sv. Matouš <br /> Evangeliář abatyše Ady, kolem 800. ]] '''Evangelium podle Matouše''' (zkratka '''Mt''' nebo '''Mat''') je jedním ze čtyř [[kánon|kanonických]] [[evangelium|evangelií]] a v pořadí první knihou [[Nový zákon|Nového zákona]]. Spolu s evangeliem [[Evangelium podle Marka|Markovým]] a [[Evangelium podle Lukáše|Lukášovým]] patří mezi tzv. [[synoptické evangelium|synoptická evangelia]]. Evangelia se obvykle datuje dle badatelů do rozmezí od 40 až do 133 n.l. Místem sepsání byla pravděpodobně [[syrští křesťané|syrská]] [[židokřesťanství|židokřesťanská]] [[komunita]], snad v [[Antiochie|Antiochii]]. Má se za to, že podobně jako ostatní evangelisté, i autor prvního evangelia sesbíral různé materiály pojednávající o [[život]]ě, [[ukřižování|smrti]] a [[vzkříšení]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] a sestavil z nich ucelené vyprávění. Matoušovo evangelium je ze všech čtyř [[evangelium|evangelií]] nejtěsněji spjato s [[židovství|židovskou]] [[starý zákon|starozákonní]] [[tradice|tradicí]] a snaží se ukázat, že [[Ježíš Kristus]] pochází z [[David]]ova rodu (viz Mt 1,1) a že je očekávaný [[Mesiáš]]. Proto se soudí, že bylo určeno křesťanům ze [[judaismus|židovského]] prostředí. == Autorství a vznik == [[Soubor: Meister der Schule von Canterbury 001.jpg|thumb|right| Sv. Matouš<br /> Codex aureus, 8. stol., Stockholm ]] Evangelium podle Matouše obsahuje mnoho textů, které jsou [[synoptické evangelium|synoptickým evangeliím]] společné.<ref>Viz též článek [[synoptická otázka]]</ref> Většina badatelů soudí, že autor používal [[Evangelium podle Marka]] a dnes již ztracený soubor Ježíšových výroků či [[logion|logií]], který se označuje jako [[sbírka logií Q|Q]] (z něm. ''Quelle'', pramen). Přitom Markovo pořadí důkladně změnil, patrně proto, že chtěl zdůraznit své poselství o Ježíšovi jako [[Mesiáš]]i. Jiní naopak vychází z předpokladu, že Marek napsal své evangelium později (podle některých badatelů Marek 60-65n.l. zatímco Matouš asi 41n.l.). Také pro Marka je podle starověké tradice považován jako hlavní zdroj Petr <ref>Církevní dějiny, Eusebius, VI, 25</ref> <ref>The Ante-Nicene Fathers, sv. III, s. 350</ref> <ref>Církevní dějiny, III, 39</ref> Tudíž není příliš pravděpodobné, že by se mohl pro Matouše stát zdrojem. Podobně i použití [[sbírka logií Q|sbírky logií Q]] je v prvé řadě hypotetické. Z celkového počtu 1071 veršů je zde 387 společných s evangeliem Markovým i Lukášovým, 130 pouze s Mk a 184 pouze s Lk; 370 veršů se vyskytuje jen u Mt. Například Ježíšův [[rodokmen]] (Mt 1:1-17) u Matouše je jiný než podle (Lk 3:23–38) i když oba popisují jeho původ přes adoptivního otce Josefa. Mezi další události uvedené pouze v tomto evangeliu patří Josefova reakce na Mariino těhotenství a to, že se Josefovi ve snu objevil anděl (Mt 1:18–25), návštěva astrologů, útěk do Egypta, zavraždění chlapců v Betlémě i v okolí a sen Pilátovy manželky, který se týkal Ježíše (27:19), příkaz s vysláním [[Apoštol|učedníků]] “do celého světa”, a další. V mnoha dalších verších, které popisují stejné události jako u ostatních evangeliích přidává podrobnosti. Například v úsecích tzv. [[Horské kázání|Kázání na hoře]] (Mt 5-7) nebo řada [[podobenství]] v Mt 13. Celkově obsahuje Matoušovo evangelium 40 % materiálu, který není v ostatních třech evangeliích. Autorem evangelia je podle tradice [[Matouš (evangelista)|apoštol Matouš]], syn Alfeův, původně celník, o jehož povolání se píše právě jen v Mt 9,9 a 10,3. To je také patrně důvod, proč se Matoušovo evangelium obvykle řadí jako první. Ale už nejstarší známé rukopisy evangelií mají nadpis “podle Matouše” (Marka, Lukáše, Jana). Někteří badatelé pokládá konečný stav textu většinou za dílo neznámého autora, zatímco jiní hájí tradiční výklad a starší datum vzniku.<ref>Carson D.A., Matthew Vol.1 (viz [[Evangelium podle Matouše#Literatura|Literatura]]), s.20, udává dataci nejpozději 66 n.l.; Davies W. D., Allison, D. C. ''Matthew 1-7'', Introduction, s. 138, datují 70 - 100 n. l., pravděpodobně 80-95 n.l.</ref> O vzniku evangelia cituje [[Eusebios z Kaisareie]] [[Papias|Papiův]] výrok: „Matouš psal výroky Páně v hebrejštině“<ref>''Církevní dějiny'', III, 40-</ref>, spíše však v [[aramejština|aramejštině]]. Papias zemřel kolem roku 140 a – stejně jako [[Klement Alexandrijský]], [[Órigenés]] a [[svatý Jeroným]] - snad měl na mysli právě spis ''Q''. Většina současných [[biblistika|biblistů]] ovšem považuje za původní jazyk knihy [[řečtina|řečtinu]].<ref>TICHÝ, Ladislav. ''Úvod do Nového zákona''. str. 91.</ref> Případně existuje domněnka, že ji do hovorové řečtiny - koiné - přeložil sám Matouš. == Struktura evangelia == Zatímco v mnoha detailech se navržené osnovy evangelia liší,<ref>Carson, D.A.: Matthew Vol. 1, str. 51: žádná osnova není vyčerpávajícím vysvětlením, ale pouze vodítkem k obsahu.</ref> většina [[teolog]]ů rozeznává v Evangeliu podle Matouše pět rozsáhlých promluv Ježíše, z nichž každá je ukončena větou „Když Ježíš dokončil tato slova,...“.<ref>Mt 7,28; 11,1; 13,53; 19,1; 26,1.</ref> Kromě těchto promluv jsou zde obsažena mnohá vyprávění o životě [[Ježíš Kristus|Ježíše]], ve kterých se jeho učení i skutky navzájem prolínají. Osnova knihy: {|class="wikitable !bgcolor="Gainsboro"|kapitoly !bgcolor="Gainsboro"|obsah<ref>na základě knihy Allison, Davies, Mt 1-7, s. 60.</ref> |- |1-4 |narození Ježíše, počátek jeho veřejné služby |- |5-7 |'''promluva 1''': [[Kázání na hoře]] (Ježíšovo poselství lidem) |- |8-9 |Ježíš uzdravuje a zve do Božího království |- |10 |'''promluva 2''': Misijní vyslání Ježíšových učedníků |- |11-12 |odmítnutí Ježíše lidmi |- |13 |'''promluva 3''': podobenství o Božím království |- |14-17 |přijetí Ježíše jeho učedníky |- |18 |'''promluva 4''': o hříchu a odpuštění |- |19-23 |Ježíš zve do království, čelí opozici |- |24-25 |'''promluva 5''': o přicházejícím soudu a konci světa |- |26-28 |Ježíšovo zatčení, ukřižování a vzkříšení |} == Obsah evangelia == Matouš vysvětluje Ježíšův původ [[Rodokmen|rodokmenem]], ve kterém figuruje [[Abrahám (biblická postava)|Abraham]] i [[David (král Izraele)|král David]]: tak ukazuje, že [[Ježíš Kristus|Ježíš]] se narodil v té rodové linii, ze které na základě [[Tanach|židovských spisů]] má přijít [[Mesiáš]].<ref>{{citát bible|Mt|1|1}} ... Abrahamovi Bůh slíbil v {{citát bible|Gn|12|1-3}}, že v jeho potomstvu dojdou požehnání všechny národy; králi Davidovi v {{citát bible|1 Par|17|11-14}} Bůh slíbil, že jeho potomek se stane králem v království, které nebude nikdy zničeno.</ref> Příběh o [[Maria (matka Ježíšova)|panenském početí]] zdůrazňuje nadpřirozený původ [[Ježíš]]e (Mt 1,18). Přicházejí [[Tři králové|mudrci z východu]], aby Ježíše uctili jako krále (Mt 2,1-12). [[Josef]] s [[Ježíš]]em a [[Maria (matka Ježíšova)|Marií]] prchají před králem [[Herodes Veliký|Herodem]] do [[Egypt]]a (Mt 2,13-23). Pak Evangelium podle Matouše pokračuje, když Ježíš ve věku asi 30 let přijímá [[křest]] od [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]] (Mt 3), odolává [[Ďábel|Ďáblovu]] pokušení na poušti (Mt 4,1-11) a začíná své veřejné působení v [[Galilea|Galileji]] (Mt 4,12-25), kde povolává své první [[Apoštol|učedníky]]. Matoušovo evangelium syntetizuje Ježíšovo poselství do výzvy k [[pokání]] a hlásání [[Království Boží|božího království]]: {{citát|Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské|{{citát bible|Mt|4|17}}}} Nejznámější a nejcitovanější částí Matoušova evangelia je pak [[Kázání na hoře]] (Mt 5--7), které je uvozeno [[blahoslavenství]]mi. :'''''Samostatný článek''': '''[[Kázání na hoře]]''' Dále není obsah evangelia řazen přísně [[Chronologie|chronologicky]], ale tematicky.<ref>Jak už bylo řečeno v části [[Evangelium podle Matouše#Autorství|Autorství]] -- např. viz CARSON, Vol.1, s.196</ref> Ježíš potvrzuje svými skutky, že jeho [[autorita]] nespočívá jen ve slovech a jeho pozvání do [[Království Boží|Božího království]] není planým slibem -- uzdravuje nemocné, utišuje bouři pouhým slovem, vyhání [[démon]]y (Mt 8--9). Vysílá své [[Apoštol|učedníky]] do vesnic v [[Izrael]]i se zprávou o příchodu [[Království Boží|Božího království]] (Mt 10), s vidinou budoucích sporů se židy, které jeho učení vyvolá: {{citát|Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; buďte tedy obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice.|Mt 10,16 }} Odpovídá na pochybnosti [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]] poukazem na to, že skutky uzdravování byly o [[Mesiáš]]i rovněž [[prorok]]ovány (Mt 11,1-6). Kárá lidi za jejich nevíru tváří v tvář [[zázrak]]ům (Mt 11,20-24). Odpovídá na výtky [[Farizeové|farizeů]], že porušuje [[Sabat|židovský sabat]] a že vyhání démony ve jménu Belzebula, knížete [[démon]]ů (Mt 12). Kvůli rostoucí opozici začíná mluvit na veřejnosti v [[podobenství]]ch (Mt 13).<ref>Tématem podobenství v Mt 13 je neustále [[Království Boží|Boží království]] a pozvání do něj</ref> Dozvídá se o smrti [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]] (Mt 14,1-14), sytí několikatisícový dav [[zázrak|zázračným]] znásobením pěti chlebů a dvou ryb (Mt 14,15-21), chodí po vodní hladině (Mt 14,22-33). Následuje další spor Ježíše s [[Farizeové|farizeji]], když se Ježíš staví proti židovskému rituálnímu pojetí čistoty: {{citát|Svolal zástupy a řekl: "Slyšte a rozumějte: Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje."|{{citát bible|Mt|15|10||11}}}} Navzdory znamením, která Ježíš činí (rozmnožení chleba, uzdravování [Mt 15]) a jeho učení nejsou stále [[farizeové]], učitelé židovského zákona a [[saduceové]] přesvědčeni, že je [[Mesiáš]], a žádají od něj „znamení z nebe“ (Mt 12,38-42; Mt 16,1-12).<ref>Ježíš odpovídá, že jim dá pouze znamení [[prorok]]a [[Jonáš (prorok)|Jonáše]] -- má na mysli své vzkříšení.</ref> Ale [[apoštol|učedníci]] Ježíši otevřeně vyznávají ústy [[Petr (apoštol)|apoštola Petra]], že jej jako [[Mesiáš]]e přijali (Mt 16,13-20). Nato [[Ježíš]] potvrzuje jejich vyznání při [[Proměnění Páně|proměnění]] (Mt 17,1-8) Ovšem ani [[apoštol|učedníci]] samotní nerozumí Ježíši a povaze jeho mesiášství -- zatímco přemýšlejí, jakou pozici po boku Ježíše dostanou oni sami v přicházejícím [[Království Boží|království]] (Mt 18,1-4; Mt 20,20-23), Ježíš začíná mluvit o svém blížícím se utrpení<ref>Předpovědi utrpení viz Mt 16,21-23; 17,9-13; 20,17-19; 26,1-2</ref>, učí o službě, nikoli nadvládě (Mt 20,24-28). Přitom zmiňuje význam své smrti jako [[vykoupení]] (Mt 20,27-28) k [[Věčný život|věčnému životu]] (Mt 19,16-22) a [[odpuštění]] [[hřích]]ů (Mt 26,28). Mluví o vážnosti [[hřích]]u, ale též ukazuje na [[odpuštění]] (Mt 18). Následuje další diskuse s [[Farizeové|farizeji]] o Ježíšových názorech na [[Mojžíš]]ův [[Tóra|zákon]] (Mt 19,3)<ref>Na několika místech knih je řečeno, že farizeové Ježíše pokoušeli (Mt 16,1; 19,3), chtěli mu nastražit léčku (Mt 22,15), hledali křivé svědectví (Mt 26,59) - znamená to, že hledali jen důvod, proč Ježíše odmítnout, nenaslouchali jeho slovům a skutkům nestranně; důvody jejich odmítnutí Ježíše byly morální, nejednalo se o nestranné zvážení argumentů ... DAVIES, ALLISSON, Matthew 19-28, s.524 (viz [[Evangelium podle Matouše#Literatura|Literatura]])</ref>, při setkání s bohatým mladíkem vyučuje o vztahu k majetku: {{citát|Ježíš řekl svým učedníkům: "Amen, pravím vám, že bohatý těžko vejde do království nebeského. Znovu vám říkám, snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království."|Mt 19,23n. }} Kapitoly 21-28 popisují poslední týden Ježíšova života v [[Jeruzalém]]ě. Ježíš vjíždí do Jeruzaléma s velkou slávou a popularitou u lidí (Mt 21,1-11) a začíná uzdravovat a vyučovat v [[Jeruzalémský chrám|jeruzalémském chrámu]]. Říká, že [[Království Boží|Boží království]] je pro všechny národy, nejen pro [[židé|židy]] (Mt 21,28-32). Velmi otevřeně říká židovským představitelům slova soudu (Mt 21,33-46) za to, že v jeho osobě [[Mesiáš]]e nerozeznávají. Velmi příkrým [[podobenství]]m [[Farizeové|farizeům]] a [[Judaismus|židovským představitelům]] sděluje, že přišel čas, aby jej jako [[Mesiáš]]e uznali (Mt 22,1-14). Říká jim, že sami ještě do [[Království Boží|Boží království]] nevešli, že také potřebují odpuštění, protože se zdají dokonalí jen navenek (Mt 23).<ref>Matoušova ostrá slova nesmíme chápat jako projevy [[antisemitismus|antisemitismu]]; jeho důvody byly historické, teologické a duchovní, nikoli rasové; za smrt Ježíše vinil židy i římany; novozákonní autoři hodnotí lidi na základě jejich reakce na Ježíše, nikoli na základě jejich rasy ... CARSON, Vol.2, s.552 (viz [[Evangelium podle Matouše#Literatura|Literatura]])</ref> Svým učedníkům sděluje [[prorok|proroctví]] o zničení [[Jeruzalémský chrám|chrámu]] (Mt 24,1-2) a připomíná, že až přijde [[Mesiáš]] v budoucnu, tak bude soudit všechny lidi (Mt 25,31-46). Velekněz [[Kaifáš]] a další židovští představitelé se dohodnou, že [[Ježíš]]e zatknou a zabijí (Mt 26,1-5). [[Jidáš Iškariotský|Jidáš]] se jim nabídne, že je k Ježíši dovede tajně při vhodné příležitosti (Mt 26,14-16). Při [[Poslední večeře|poslední večeři]] před svou smrtí Ježíš ustanovuje [[Eucharistie (svátost)|svátost eucharistie]]. Je zatčen v [[Getsemanská zahrada|Getsemanské zahradě]] (Mt 26,36-56), předveden před velekněze a odsouzen (Mt 26,57-66) za [[rouhání]], že se prohlásil za [[Mesiáš]]e, [[Boží syn|Božího syna]], rovného [[Bůh|Bohu]] (Mt 26,64-66). Římský místodržitel [[Pilát Pontský|Pilát]] vydal příkaz k [[ukřižování]] [[Ježíš]]e (Mt 27,11-26), které bylo téhož dne neprodleně provedeno (Mt 27,27-50). Mrtvý Ježíš je uložen do hrobu a hlídám římskou stráží (Mt 27,62-66). Dva dny nato se jde skupinka žen podívat k hrobu a setkají se s [[anděl]]em, který jim sděluje, že Ježíš byl vzkříšen ze smrti, i se [[Vzkříšení|vzkříšeným]] Ježíšem (Mt 28,1-10). [[Judaismus a křesťanství|Židovští představitelé]] uvádějí do oběhu vysvětlení, že Ježíšovo tělo ukradli jeho [[Apoštol|učedníci]] (Mt 28,11-15). [[Vzkříšení|Vzkříšený]] Ježíš pověřuje [[Apoštol|apoštoly]], aby mu šli do celého světa získávat [[Apoštol|učedníky]] (Mt 28,16-20): {{citát|Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku."|Mt 28,19n.}} == Reference == <references/> === Související články === {{Nový zákon}} * [[Synoptické evangelium]] * [[Synoptická otázka]] === Externí odkazy === * [http://bible.virt.cz/ Ekumenický překlad, ke stažení jako .txt nebo .doc] * [http://www.biblenet.cz/bible/index.php Vyhledávání v Bibli česky i v dalších jazycích] * [http://www.sweb.cz/preklad.bible/ Vyhledavač a konkordance k Českému studijnímu překladu] * [http://www.rozhovor.cz/matous/index.php Výkladové poznámky k Evangeliu podle Matouše] * (anglicky) [http://net.bible.org/bible.php Anglický a řecký text, hledání, odkazy a konkordance] * (anglicky) [http://earlychristianwritings.com/matthew.html Portál Gospel of Matthew v Early Christian Writings] * (anglicky) [http://www.newadvent.org/cathen/10057a.htm Heslo Matthew v Catholic Encyclopedia] * (anglicky) [http://www.soniclight.com/constable/notes/pdf/matthew.pdf Dr.Constable's Bible Study Notes - Matthew] * (řecky) [http://www.hs-augsburg.de/~harsch/graeca/Chronologia/S_post01/NT/nte_kd00.html Řecký text] == Literatura == === Česká literatura === * M. Hájek, ''Evangelium podle Matouše 1/2''. Praha: Kalich 1995. ISBN 80-7017-924-4 * D. J. Harrington, ''Evangelium podle Matouše''. Praha 2003 * M. Limbeck, ''Evangelium podle Matouše''. Kostelní Vydří 1996 * G. Hörster, ''Úvod do Nového zákona''. Praha 1994 * J. Merell, ''Úvod do Nového zákona''. Praha 1991 * P. Pokorný, ''Úvod do Nového zákona.'' Praha 1993 * L. Tichý, ''Úvod do Nového zákona''. Svitavy 2003 === Zahraniční literatura === * {{citace monografie | jméno = D.A. | příjmení = Carson | titul = Matthew, Vol.1, the Expositor's Bible Commentary | vydavatel = Zondervan | rok = 1984 | počet stran = 320 | isbn = 0310499615 | jazyk = anglicky}} * {{citace monografie | jméno = D.A. | příjmení = Carson | titul = Matthew, Vol.2, the Expositor's Bible Commentary | vydavatel = Zondervan | rok = 1984 | počet stran = 272 | isbn = 0310499712 | jazyk = anglicky}} * {{citace monografie | jméno = W. D. | příjmení = Davies | jméno2 = D. C. | příjmení2 = Allison Jr. | titul = Matthew 1-7: a Critical and Exegetical Commentary on the Gospel According to Saint Matthew | vydavatel = T. & T. Clark Publishers | rok = 1988 | počet stran = 731 | isbn = 0567083551 | jazyk = anglicky }} * {{citace monografie | jméno = W. D. | příjmení = Davies | jméno2 = D. C. | příjmení2 = Allison Jr. | titul = Matthew 8-18: a Critical and Exegetical Commentary on the Gospel According to Saint Matthew | vydavatel = T. & T. Clark Publishers | rok = 1991 | počet stran = 807 | isbn = 0567083659 | jazyk = anglicky }} * {{citace monografie | jméno = W. D. | příjmení = Davies | jméno2 = D. C. | příjmení2 = Allison Jr. | titul = Matthew 19-28: a Critical and Exegetical Commentary on the Gospel According to Saint Matthew | vydavatel = T. & T. Clark Publishers | rok = 1997 | počet stran = 789 | isbn = 0567083756 | jazyk = anglicky }} {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Knihy Nového zákona]]

Návrat na stránku „Evangelium podle Matouše“.