Evangelium

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:CodeAlexandrinusFol65vExplLuke.jpg|thumb|right|upright|[[Alexandrijský kodex|Codex Alexandrinus]] (řecký rukopis), Lukášovo evangelium]] '''Evangelium''' ([[řečtina|řecky]] εὐαγγέλιον ''euangelion'', ''dobrá zpráva'') je text pojednávající o životě, [[smrt]]i a zmrtvýchvstání [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. Tyto texty vznikly krátce po Ježíšově smrti a&nbsp;začaly se velmi rychle šířit. Některé byly ve starověku přijaty do [[biblický kánon|kánonu]] [[katolická církev|katolické církve]], jiné nikoli. První nazýváme „kanonickými evangelii“, druhé „[[apokryf|apokryfními]]“. Původní význam slova ''evangelium'', jak jej používali první křesťané či snad i Ježíš<ref>Srv. Mk 1,14; 8,35; 10,29; 13,10 aj.</ref> je ve smyslu „radostné zvěsti, kterou přinesl Ježíš lidem“. Avšak záhy po Ježíšově smrti tento termín dostal posunutý význam „radostné zvěsti o Ježíši“. Pozvolný přechod významu tohoto termínu můžeme spatřit v rámci [[Evangelium podle Marka|Markova evangelia]]. Pořadí sepsání kanonických evangelií je stále předmětem vědeckého bádání. Evangelia jsou obvykle sbírkou kratších textů nejrůznějšího charakteru, které autor – redaktor ([[evangelista]]) posbíral, upravil, seřadil a z nichž utvořil jeden kompaktní text. Každý evangelista své evangelium koncipoval specificky, což vycházelo z toho, že každý promlouval k trochu jinému okruhu čtenářů. Všem evangeliím je však společné, že celková koncepce vypráví o Ježíšově životě a zvěstuje spásu. == Kanonická evangelia == [[Soubor:Papyrus52sw.jpg|thumb|left|upright|Papyrus 52, zlomek Janova evangelia a nejstarší doklad Nového zákona]] === Obecná charakteristika === Do [[biblický kánon|kánonu]] Nového zákona byla přijata čtyři evangelia, která se nazývají podle tradičních jmen svých autorů: [[Evangelium podle Matouše]], [[Evangelium podle Marka]], [[Evangelium podle Lukáše]], [[Evangelium podle Jana]] – tyto knihy jsou dnes většinou křesťanských církví považovány za [[inspirace|inspirované]] Bohem. Skutečnost, že se v názvu uvádí termín „podle“ (řecky ''κατά'') připomíná skutečnost, že pro autory a první čtenáře evangelií existovalo jen jedno evangelium, tedy jedna „dobrá zpráva“, zachovaná ve čtverém různém podání podle čtyř autorů. První tři evangelia ([[Evangelium podle Matouše|Mt]], [[Evangelium podle Marka|Mk]], [[Evangelium podle Lukáše|Lk]]) jsou si ve srovnání se čtvrtým velmi podobná a obsahují mnoho společného materiálu, nazývají se proto ''synoptickými'' (lze je „položit vedle sebe a srovnávat“). Vzájemného [[literatura|literárního]] vztahu těchto tří evangelií se týká tzv. [[synoptická otázka]]. [[Evangelium podle Jana]] používá pravděpodobně jiné, synoptickým evangeliím neznámé prameny. Všechna čtyři evangelia mají nicméně tyto dvě základní části: první vypráví o Ježíšově životě, druhá o jeho umučení, smrti a [[vzkříšení]] z mrtvých. Historicita jednotlivých dílčích událostí není od doby, kdy byla [[historická kritika]] uplatněna i na [[Bible|Bibli]], obecně přijímána; evangelia ostatně nevznikla jako historické dokumenty, ale jako prostředek křesťanského zvěstování. O tom, že jednotlivé příběhy nejsou přesným popisem historických událostí, svědčí i to, že stejný příběh se u jednotlivých evangelistů více či méně odlišuje – to je dáno tím, že každý evangelista psal s trochu jiným teologickým záměrem, každý chtěl zdůraznit trochu jiný aspekt „dobré zprávy“. Jednotlivé příběhy tak nepopisují přesně historické události, ale mají čtenáře zvát k přijetí evangelia. Některé snad slouží jako [[metafora|metafory]] širšímu kontextu – mají podat svědectví o spáse.<ref>Srov. [[Petr Pokorný (teolog)|POKORNÝ, Petr]] a kol. ''Hermeneutika jako teorie porozumění. Od základních otázek jazyka k výkladu Bible''. 1.&nbsp;vyd. Praha: Vyšehrad, 2006. ISBN&nbsp;80-7021-779-0. str.&nbsp;187-192.</ref> [[Soubor:Codexaureus 21.jpg|right|thumb|200px|[[Codex Aureus Laurensius]], vyobrazení evangelisty Marka]] === Charakteristika jednotlivých evangelií === * [[Evangelium podle Matouše]] napsal dle tradice bývalý celník [[Matouš (evangelista)|Matouš]]. Datum sepsání knihy se dnes obecně klade mezi léta 80-90 n. l. Kniha byla určena zejména pro přesvědčení [[Židé|Židů]], kteří doposud [[Ježíš Kristus|Ježíše]] jako [[mesiáš]]e neuznávali, a pro utvrzení víry [[židokřesťané|židokřesťanů]]. * [[Evangelium podle Marka]] podle mínění tradice sepsal [[Marek Evangelista|Marek]], jeden z prvních křesťanů. Vzhledem k tomu, že se Marek vůbec nezmiňuje o zboření Chrámu, datuje se vznik tohoto evangelia před rok [[70]].<ref>LIMBECK, Meinrad. ''Evangelium sv. Marka''. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. ISBN 80-7192-219-6. str. 12.</ref> Kniha nebyla určena primárně židům, ale pohanům-helénům. To lze usoudit podle toho, že text obsahuje některá vysvětlení, která by židovský čtenář považoval za zcela zbytečná. * [[Evangelium podle Lukáše]] bývá většinou přičítáno lékaři [[Svatý Lukáš|Lukášovi]]. Pisatelem byl vzdělaný člověk, slovní zásoba je bohatší než u ostatních evangelií. Lukáš čerpal i z jiných pramenů než předchozí dva evangelisté a obsahuje mnohé další příběhy (např. obsáhlé vyprávění o Ježíšově dětství). Dokončení evangelia se klade do let 80-90. * [[Evangelium podle Jana]] sice neuvádí jméno pisatele, ale tradičně se má za to, že je napsal apoštol Jan, který o sobě v evangeliu píše jako o&nbsp;tom, „kterého Ježíš miloval“, např. {{Citát bible|J|21|20||}}. Jedná se o evangelium odlišné od ostatních tří, velkou roli v něm hraje symbolika. Vznik knihy se klade přibližně do roku [[100]]. === Datace evangelií === Různé zdroje uvádějí různá datování vzniku kanonických evangelií, jak ukazuje následující tabulka: {| class="wikitable" !rowspan="2" | Evangelium !colspan="5" | Zdroj informací a období vzniku |- ![[Adolf von Harnack]] (1851-1930) ![[Encyclopaedia Britannica]] (1899-1903) ![[John A. T. Robinson]] (1919-1983) ![[Werner Georg Kümmel]] (1905-1995) !Současná [[Teologie|teologická nauka]]<ref>[http://ktf.cuni.cz/~broz/distancni/matous.html], [http://ktf.cuni.cz/~broz/distancni/marek.html], [http://ktf.cuni.cz/~broz/distancni/lukas.html], [http://ktf.cuni.cz/~broz/distancni/jan.html], [http://www.diecezehk.cz/bakalari/texty/biblistika-NZ.doc].</ref> |- |[[Evangelium podle Matouše|Matouš]] |70 - 75 n. l. |100 - 133 n. l. |40 - 60+ n. l. |80 - 100 n. l. |80 - 90 n. l. |- |[[Evangelium podle Marka|Marek]] |65 - 70 n. l. |70+ n. l. |45 - 60 n. l. |asi 70 n. l. |60 - 75, nejspíše 69 - 73 |- |[[Evangelium podle Lukáše|Lukáš]] |79 - 93 n. l. |asi 100 n. l. |57 - 60+ n. l. |70 - 90 n. l. |85 ± 5-10 let |- |[[Evangelium podle Jana|Jan]] |80 - 110 n. l. |asi 100 n. l. |40 - 65+ n. l. |90 - 100 n. l. |80 - 110 n. l. |- |} == Apokryfní evangelia == [[Soubor:Giotto - Scrovegni - -08- - Presentation of the Virgin in the Temple.jpg|thumb|left|Některá apokryfní evangelia byla inspirací mnoha umělců všech dob, zde [[Giotto di Bondone]]: Uvedení Panny Marie do Chrámu]] Apokryfní evangelia jsou obecně ta, která se nedostala do novozákonního kánonu, buď proto, že nebyla dostatečně rozšířená, nebo proto, že vznikla až později po vytvoření a uzavření kánonu. Při porovnávání kanonických a apokryfních evangelií (a nejenom jich) si lze také všimnout jistého rozdílu v obsahu. Všechna čtyři evangelia, byť jsou každá trochu jiná přirozeně zapadá do celkového kontextu celé [[Bible]]. Hovoří o těch samých zásadách a myšlenkách jako ostatní pisatelé. Na druhou stranu u apokryfních evangelií je často možné se setkat s myšlenkami a názory, které jsou často i v přímém rozporu s celkovým poselstvím bible.<ref>Srov. [http://www.halik.cz/rozhovory/regenerace_leden2007.php T. Halík] v druhé polovině článku, dále např. [http://www.poutnik-jan.cz/promluvy--c/evangelium-pred-evangelii-evangelia-kanonicka-synopticka-apokryfni/ komentář - odst. č.&nbsp;3]</ref> I zde se jedná většinou o sbírky různých textů, ale jejich forma je daleko pestřejší než v případě evangelií kanonických. Většinou jsou to sbírky Ježíšových výroků. U starších evangelií se může předpokládat, že jednotlivé prvky mohou být velmi staré či autentické (např. [[Tomášovo evangelium]]), u jiných se jedná o parafrázi kanonických evangelií či výroků ve snaze jiné interpretace Ježíšovy osoby. Většina těchto evangelií pochází buď z židovsko-křesťanských [[sekta|sekt]] (pak prezentují Ježíše jako [[Mesiáš]]e, nikoli však jako syna Božího a Boha), nebo z [[Gnóze|gnostických]] kruhů (např.&nbsp;[[Evangelium podle Jidáše|Jidášovo evangelium]]). === Evangelia dětství === Evangelia dětství vyprávějí o Ježíšově dětství. Patří sem především [[Tomášovo evangelium dětství]] (nezaměňovat s Tomášovým -gnostickým- evangeliem), [[Protoevangelium Jakubovo]] či [[Matoušovo evangelium dětství]] (nezaměňovat s Matoušovým -kanonickým- evangeliem). Jedná se o texty pozdní, vzešlé z lidové představivosti, která vytvářela legendy o té době Ježíšova (či [[Maria|Mariina]], jako v případě Jakubova evangelia) života, o níž kanonická evangelia z valné části mlčí. Z hlediska křesťanských církví jsou tyto texty považovány stejně jako jiná nekanonická evangelia za apokryfní a obsahují často prvky pro křesťanskou víru zcela nepřijatelné. A to i přes to, že tato evangelia byla ve středověku velmi ceněna, stála u zrodu mnoha uměleckých námětů a děl. == Poznámky == <references /> === Související články === * [[Nový zákon]] * [[Biblický kánon]] === Literatura === * POKORNÝ, Petr. ''Literární a teologický úvod do Nového Zákona''. Praha: Vyšehrad, 1993. * TICHÝ, Ladislav. ''Úvod do Nového zákona''. Svitavy: Trinitas, 2003. == Externí odkazy == * [http://revue.theofil.cz/krestanske-pojmy-detail.php?clanek=122 L. Drexler: Evangelium - cz] {{Nový zákon}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Nový zákon]] [[Kategorie:Křesťanství]] [[Kategorie:Literární pojmy]] [[Kategorie:Literární žánry]]

Návrat na stránku „Evangelium“.