Eduard Vacek

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Eduard Vacek''' (* [[1947]], [[Hradec Králové]]) je [[Česká republika|český]], [[prozaik]], [[básník]] a [[publicista]]. == Život a dílo == Zakladatel Patafyzického colegia v Teplicích na počátku 80. let Mezi členy patafyzického kolegia patřila také [[básnířka]] [[Svatava Antošová]], vedoucí hudební skupiny „Už jsme doma“, Miroslav Wanek, fotograf Petr Kuranda a malíř Václav Lukášek. V roce [[1986]] bylo Kolegium policejně rozpuštěno a šéfredaktor sborníku byl uvězněn na 12 měsíců za „zjevnou neúctu ke společnosti“, které se měl dopustit vydáváním sborníku PAKO a publikováním článků, které hrubě urážely „budovatelské úsilí pracujícího lidu“. V 80. letech podepsal dokument HOS a přispíval do [[samizdat]]ových časopisů Vokno, Jazzstop. Po výkonu trestu napsal autentickou knihu z vězeňského prostředí „Občanský průkaz prosím“. (vyd. Moaré) Po tzv. [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] byl zvolen jako poslanec do [[Československá národní rada|ČNR]]. Napsal řadu [[Povídka|povídek]], [[novela (literatura)|novel]], [[Pohádka|pohádek]], [[román]]ů, [[črt]], [[Úvaha|úvah]] a patafyzických studií. Je redaktorem a lektorem - zahlubovačem pražského patafyzického časopisu Clinamen a teplického patafyzického časopisu PAKO. ==Dílo== V nakladatelství Clinamen vydal: *Povídky *Sviňoďasi *Mí devianti mi rozumějí *Rozumím svým deviantům *Cesta Je spoluautorem sborníku Hovnajs, který také ilustroval *Jít pevně za svým imbecilem V roce [[1997]] byl oceněn Cenou Masarykovy akademie umění v Praze za uměleckou tvůrčí činnost, v témže roce získal Cenu K.H. Máchy za patafyzický román „Sviňoďasi. Žije v [[Teplice|Teplicích]] a v [[Praha|Praze]]. {{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Vacek, Eduard}} [[Kategorie:Čeští básníci]] [[Kategorie:Čeští spisovatelé]] [[Kategorie:Čeští publicisté]] [[Kategorie:Žijící lidé]]

Návrat na stránku „Eduard Vacek“.