Cytologie

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Image:Epithelial-cells.jpg|thumb|[[epitel|epitelové]] [[buňka|buňky]] barvené na [[keratin]] (viz červené zbarvení okrajových oblastí buňky) a [[DNA]] (viz zelená barva [[buněčné jádro|jader]]). Obrázek vznikl za pomoci [[skenovací laserový konfokální mikroskop|skenovacího laserového konfokálního mikroskopu]], barevný obraz a kontrast je vylepšen [[počítač]]ovou technikou.]] '''Cytologie''' ([[Řečtina|řecky]] ''kytos'' - buňka + [[Latina|lat.]] ''logos'' - věda), též '''buněčná biologie''' je [[věda]] zabývající se studiem [[buňka|buněk]]. To zahrnuje anatomii buněk a [[Buněčné organely a struktury|jejich strukturních komponent]], jejich [[fyziologie|fyziologii]], vlastnosti a chování ve vztahu k životním funkcím [[organismus|organismu]] jemuž náleží a především pak [[buněčný cyklus]], [[buněčné dělení|dělení]] a [[apoptóza|smrt]] buňky. Cytologie je jen jedním z [[biologie|biologických]] podoborů a je úzce teoreticky i [[vědecká metoda|experimentálně]] provázána s [[histologie|histologií]], [[mikroskopie|mikroskopií]], [[mikrobiologie|mikrobiologií]], [[biochemie|biochemií]], [[biofyzika|biofyzikou]], [[organická chemie|organickou chemií]] a [[molekulární biologie|molekulární biologií]]. == Obory cytologie == * [[morfologická cytologie]] (zkoumá tvar a strukturu buněk) * [[cytofyziologie]] (zabývá se mechanismy fungování buněk a jejich části) * [[klinická cytologie]] (obor zabývající se cytologickými vyšetřeními pro potřeby lékařství), úzce souvisí s cytopatologií * [[cytopatologie]] (zkoumá změny na buňkách způsobené onemocněním či vnějšími vlivy * [[molekulární cytologie]] (v podstatě cytologická část molekulární biologie) == Dějiny cytologie == Dějiny cytologie sahají více než 300 let do minulosti a jsou úzce spjaty s objevem [[mikroskop]]u. Základy cytologie byly položeny roku 1665, když anglický vědec [[Robert Hooke]] studoval za pomoci primitivního mikroskopu vlastní výroby stavbu [[korek|korku]] a našel v něm jakési prázdné dutinky, které mu připomínaly buňky [[včela|včelích]] plástů a tak je podle nich pojmenoval: cellulae (lat.) - [[buňka|buňky]]. Robert Hooke byl tedy první, kdo pozoroval buňky (resp. [[buněčná stěna|buněčné stěny]] - [[apoplast]] a prázdné prostory, které zůstaly po buňkách samotných - [[symlast]]u. Smyslu a funkci toho, co pozoroval, ale nerozuměl a rozumět ani nemohl. Další významný posun cytologie je nerozlučně spojen se jménem holandského nadšence [[Antoni van Leeuwenhoek]]a. Tento vědecky nevzdělaný amatér se nadchl pro „malý svět“ a nechal se vyučit v broušení skla jen proto, aby si pak mohl vyrábět vlastní mikroskopy. Ač bez znalostí [[optika|optiky]], dokázal převážně metodou pokus-omyl vyrobit mikroskopy několikanásobně převyšující všechny ostatní soudobé přístroje (zvětšení max. 270x) a objevil pro vědu svět [[mikroorganismus|mikroorganismů]]. V protokolech o svých pozorováních popsal a nakreslil obrovské množství mikroorganismů (resp. jejich typů), i další pozorování (např. [[červená krvinka|červené krvinky]] a proudění krve v kapilárách). Roku 1825 uveřejnil Jan Evangelista Purkyně první popis jádra [[živočichové|živočišné]] buňky. S popisem jádra v [[rostliny|rostlinné]] buňce jej následoval [[Robert Brown]] v roce 1831. Základy klinické cytologie položil v roce 1838 Muller, který rozpoznal a popsal [[nádorové bujení]] a dokázal rozlišit [[sarkom]] a karcinom. Zhruba v téže době přednesli základní teze buněčné teorie [[Matthias Schleiden]] a [[Theodore Schwann]], nezávisle na nich některé tyto zásady objevil a vyslovil i Purkyně. Během 19. a [[20. století]] se prudce rozvíjela mikroskopie, jednak pokud jde o kvalitu, schopnosti a nové typy mikroskopů, jednak pokud jde o její druhou část zabývající se přípravou [[vzorek|vzorku]] - tj. jeho [[fixace|fixací]] a [[barvení vzorku|barvením]]. Význam cytologie stoupal jak v biologických vědách, tak v [[Lékařství|medicíně]], kde se cytologická vyšetření stala důležitou diagnostickou metodou v mnoha oblastech. Důležitý byl pro cytologii i prudký rozvoj úzce souvisejích vědních oborů, zejména biochemie, biofyziky a molekulární biologie, který umožnil více se zabývat chemickým složením buněk a chemickými procesy v nich. '''Molekulární cytologické vyšetření:''' např. leukémie či jiné formy rakoviny. Nutná hospitalizace či ambulantní docházení. == Cytologické vyšetření == [[Lékař|Lékaři]] mají díky cytologii možnost předejít nemalým zdravotním problémům. [[Karcinom]] děložního hrdla je jedním ze dvou druhů rakoviny, který u nás ženy nejčastěji zabíjí. Pokud je nález normální, pak se stěr provádí jednou za rok. Pokud výsledek vykazuje určité změny nebo je potvrzena přítomnost papilomavirů, pak se test opakuje. Cytologický stěr se natírá na podložní sklo, nabarví se a prohlíží se pod mikroskopem. Hodnotící lékař či laborant dle výsledku doporučí další postup. Pokud se na první změny přijde včas, pak malý zákrok na děložním hrdle ženě zachrání život a v drtivé většině případů nijak neovlivňuje ani případné otěhotnění a donošení [[dítě|dítěte]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.cgop.cz/cytologie/ | titul=Cytologie}}</ref> == Související články == * [[mikroskopie]] * [[mikrobiologie]] * [[molekulární biologie]] * [[biochemie]] * [[biofyzika]] * [[buňka]] * [[Organela]] == Externí odkazy == * [http://cytgen.com/ Cytology and Genetics] {{commonscat|Cell biology}} {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Cytologie]] [[Kategorie:Biologické obory]]

Návrat na stránku „Cytologie“.