Chlup (zoologie)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Hohendubrau Thräna - Wildpark - Highland 07 ies.jpg|thumb|Srst savce.]] '''Chlup''' u [[živočich]]ů je součástí tělního pokryvu (ochlupení). Srst je typicky [[savec|savčím]] znakem. Stavbou a vznikem se chlup liší od chlupů rostlin ([[trichom]]), nebo výrůstků jednoduchých živočichů ([[pilus]]), jako jsou [[bakterie]] a [[bezobratlí]]. Chlupy se zakládají po celém povrchu těla, jejich počty se potom můžou v různých fázích vývoje redukovat nebo zmnožovat. Chlup není stálá struktura, ale vlivem [[biorytmus|biorytmů]] může opadávat. == Původ == Na rozdíl od ptačího [[peří]] nevznikl chlup [[Evoluce|přeměnou]] [[plaz]]ích [[šupina|šupin]]. Vzniká z [[pokožka|pokožkových]] [[buňka|buněk]] a má typickou stavbu. Všechny [[Anatomie obratlovců#Kožní deriváty|kožní deriváty]] se zakládají tím způsobem, že od povrchové [[Pokožka (živočichové)|pokožky]] (epidermis) se odstupuje [[epitel]]ový pruh, který směřuje do [[škára|škárového]] vaziva. Proti tomuto epitelovému pruhu se v případě vývoje chlupu zorganizuje [[mezenchym]], tedy vazivo škáry, a vytvoří tzv. chlupovou papilu. Chlupová [[papila]] se vtlačí do trámce epitelových buněk a celý trámec epitelových buněk papilu obklopí. Z terminálního okrsku epitelového pruhu se vytvoří [[chlupová cibulka]] (chlupová matrix) – bublus pilli, která slouží pro výživu chlupu. Z bulbus pilli vyrůstá vlastní chlup a vrstvy chlupového [[Folikul (anatomie)|folikulu]].<ref name=e>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Kittanya: Vývoj kůže a kožních derivátů: | url = http://kittanya.blogspot.com/2010/11/vyvoj-kuze-koznich-derivatu.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 9.4.2011 | vydavatel = | místo = | jazyk = česky }}</ref> [[Soubor:Anatomy and physiology of animals A hair-cs.jpg |450px|left|Anatomie chlupu.]] == Stavba == Zvířecí srst je složena z mnoha milionů chlupů, které vyrůstají z vrstvy kůže zvané “epidermis”. Chlupy rostou v chomáčcích z hluboko uložených papil známých jako folikuly, jejich hloubka uložení je různá v závislosti na velikosti chlupu a umístnění na těle. Srst a chlupy různých savců jsou často velmi odlišné. Stavba i vzhled jsou charakteristické pro jednotlivé druhy; odlišují se i podle pohlaví, věku a roční doby. Každý chlup je zakotven ve škáře ve váčku (folikulu), ze kterého vyrůstá. Folikul i pochva vznikly vchlípením pokožky proti škáře. Každý folikul žije a umírá v určitém cyklu, jehož délka se liší od jedince k jedinci. <ref name=f>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = chlup obecně | Vševěd.cz: | url = http://encyklopedie.vseved.cz/chlup+obecn%C4%9B | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 9.4.2011 | vydavatel = Design: Pavel Kout ~ webface.cz/ | místo = | jazyk = česky }}</ref> Do pochvy ústí mazová žlázka.Každý chlup je spojený s drobným [[sval]]em - vzpřimovačem chlupu, který ho svým stahem nezávislým na vůli „zvedá“. Tento proces je významný při [[termoregulace|termoregulaci]], protože vzpřímené chlupy v srsti brání většímu pohybu vzduchu okolo pokožky a brání tak vyšším tepelným ztrátám. Zvířata bez srsti se někdy označují jako “nahá” (například některé speciálně vyšlechtěné rasy psů a koček). [[Soubor:Crested eyes.jpg |thumb|Plemeno psa bez srsti - naháč, [[Čínský chocholatý pes]] .]] Srst savců se skládá ze svrchní vrstvy zvané ochranný chlup neboli pesík, a spodní vrstvy neboli podsady. === Podsada a pesíky === Podsada je jemná, hustá, většinou nevýrazně zbarvená a slouží jako [[izolace|izolační]] vrstva. Podsada se skládá z jemných, hustě rostlých, krátkých chloupků. U některých chovaných zvířat ([[ovce]],[[lama]], [[velbloud]], [[králík]] atd.) vytvářející typickou strukturu zvanou [[Ovčí vlna|vlna]]. Hlavní funkcí podsady je tepelná izolace: chrání před nadměrným chladem v zimě a teplem v létě. <ref name=a>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = PROJECT.doc | url = http://www.google.cz/url?sa=t&source=web&cd=28&ved=0CEEQFjAHOBQ&url=http%3A%2F%2Fftp.mgo.opava.cz%2Fkav%2Fdownload%2Fesf%2Fmurova_barbora%2FPROJEKT.doc&rct=j&q=chlup%2C%20savci&ei=RiOfTdfMMJO4hAePmLmIBQ&usg=AFQjCNFnhSsh-2rNQY-fnStR-I6OHuONkQ&cad=rja | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 9.4.2011 | vydavatel = | místo = | jazyk = česky }}</ref> Pesík je dlouhý, hrubý, rovný chlup, jenž podsadu přečnívá a má ochrannou funkci. Pesíky jsou různě dlouhé a silné a jsou nositeli celkového zbarvení. Někdy jsou pesíky přeměněné v ostny, [[bodlina|bodliny]] nebo [[šupina|šupiny]]. [[Soubor:Makari's Whiskers edit1.jpg |thumb|Sinusové chlupy (hmatové vousky) tygra.]] === Sinusové chlupy === Jsou zvláštní druh chlupů savců, přesahující ostatní srst. Jejich chlupový váček je opatřen krevními rozšířeninami, které umožňují upevnění chlupů v určité poloze. Mají [[hmat]]ovou funkci. Vyrůstají na [[čenich]]u, před [[ucho|uchem]], nad okem, na přední končetině a předloktí; u [[daman]]ů dokonce po celém těle. U [[člověk]]a nejsou vyvinuté.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = sinusové chlupy, zvláštní druh chlupů savců - CoJeCo - Vaše encyklopedie | url = http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=87057 | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 9.4.2011 | vydavatel = | místo = | jazyk = česky }}</ref> Vlastní chlup je tvořen neživými buňkami, pro které je typický vysoký obsah [[rohovina|rohoviny]] (keratinu). Kromě keratinu je chlup většinou složen z velmi malého množství [[minerál]]ních látek. Volná část chlupu nad pokožkou se označuje jako supradermální. Uvnitř chlupu se nachází kanálek, obvykle vyplněný dření, někdy je však dutý (například u [[medvěd lední|medvědů ledních]] nebo různých druhů ovcí). Pak chlup funguje jako [[duté vlákno]], které má velmi dobré tepelně izolační vlastnosti. Dřeň chlupu je obklopena kůrou, což je vlastně válec z pokožkových buněk.Chlup se skládá z dřeně (medulla), kůry (kortex) a kutikuly. === Dřeň === Dřeň je tvořena úzkými, volně loženými buňkami nepravidelného tvaru, která spolu se vzduchovými mezerami či [[vakuola]]mi tvoří centrální osu chlupu. Tato osa může mít různou strukturu: Může být souvislým pásem buněk, v jiných případech je různou měrou fragmentována,nebo může zcela chybět. === Kůra === [[Vlasová kůra|Kortex]] vyplňuje prostor mezi dření a kutikulou a jeho šířka je závislá na šířce medully === Kutikula === [[Soubor: Haarstrukturen im Vergleich.png|thumb|povrch chlupu.]] [[Kutikula]] je svrchní vrstva chlupu složená z tenkých šupinek, sloužící jako vrstva zpevňující kortex a chránící vlastní chlup proti mechanickým poškozením. U jednotlivého chlupu se tvar šupin mění podél chlupu.<ref name=c>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Tomášek | jméno = Ondřej | odkaz na autora = | titul = BAKALARSKA_PRACE | url = http://is.muni.cz/th/106464/prif_b/BAKALARSKA_PRACE.txt | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 9.4.2011 | vydavatel = | místo = | jazyk = česky }}</ref> == Vlastnosti == === Zbarvení === To, co určuje barvu srsti chlupů savců, je [[pigment]] zvaný [[melanin]], který se nachází v kůře chlupu. Šedé zbarvení je kromě toho dáno uzavřením vzduchu do dřeně chlupu. == Funkce == Má funkci ochrannou, zejména jako termoizolační ochrana před vlivy počasí i klimatu. Barva srsti má funkci maskovací, ale někdy též signální.<ref name=a /> === Izolační funkce === [[Soubor:Wiki polarbear.jpg |thumb|Srst ledního medvěda minimalizuje ztrátu tepla.]] Kůže a její srst jsou komplexní systém, který má mnoho úloh. Kůže odděluje vnitřní prostředí od vnějšího, čímž chrání organismus před fyzikálním a chemickým poškozením. Srst tvoří izolující bariéru proti teplotě a jiným [[klima]]tickým extrémům. U mnoha druhů savců existují rozdíly v hustotě a zbarvení u letní a zimní srsti. Suchozemští savci žijící v nejchladnějších oblastech světa si udržují stálou tělesnou teplotu především díky vrstvám vzduchu v srsti. Většina [[arktida|arktických]] savců má hustou, zpravidla bílou srst tvořenou dutými chlupy. V těchto chlupech se nachází vzduch, který působí jako tepelný izolátor. V létě je srst většiny arktických zvířat podstatně řidší než v zimě. Medvěd lední má žlutobílou srst po celý rok. Když svítí slunce, bílé chlupy usměrňují jeho paprsky až k černě pigmentované kůži, kterou prohřívají. Mnoho horských savců musí mít stejně hustou srst jako arktické druhy.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = _Svět.Savců. - Jak si savci udržují tělesnou teplotu: | url = http://svet-zvirat.7x.cz/jak-si-savci-udrzuji-telesnou | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 9.4.2011 | vydavatel = www.webgarden.cz | místo = | jazyk = česky }}</ref> Zimní srst u koní se skládá z husté, vlnité, krátké podsady a z vrchní vrstvy dlouhých, tuhých krycích chlupů. V suchém počasí stojí obě dvě vrstvy skoro kolmo na kůži, takže se v nich zadržuje vzduch, který izoluje tělo. Při dešti se mastné krycí chlupy formují do malých trojúhelníků, otočených špičkou dolů, z nichž odkapává voda, aniž by pronikla do vlnité podsady. Důmyslně uspořádané chlupy odvádějí vodu úspěšně i z míst, která jsou méně osrstěné (oči, tlama a nos, pohlavní orgány, okolí řitního otvoru). Srst jižních plemen koní žijících v suchém pouštním klimatu je hladce přiléhající, jemná, sametová a lesklá - má za úkol odrážet sluneční paprsky.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Jak funguje kůň - část 28.: Chlupy a srst | url = http://www.ifauna.cz/clanek/kone/jak-funguje-kun-cast-28-chlupy-a-srst/5057/ | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 9.4.2011 | vydavatel = iFAUNA: největší chovatelský web v ČR | místo = | jazyk = česky }}</ref> [[Soubor:Ponies on Pans Hill - geograph.org.uk - 117598.jpg|thumb|Živočichově žijíci na horských oblastech mají hustou zimní srst.]] ===Jiné funkce === U některých druhů savců je srst pozměněna tak, aby vyhověla jejich zvláštnímu způsobu života. Například [[tuleň|tuleni]] mají špatně vyvinutou podsadu, přičemž tepelnou izolaci zajišťuje [[podkožní tuk]]. Podobně jako u [[vydra|vyder]] a [[bobr]]ů je jejich srst vodotěsná. <ref name=a /> U hrubosrstých plemen [[pes|psů]] chovaných pro práci v terénu, např. u loveckých [[teriér]]ů, byla vyšlechtěna srst, která musela být voděodolná a která by psy chránila před nepřízní počasí i před úrazy. Srst medvěda ledního se skládá z husté podsady a delších krycích chlupů - pesíků, které tvoří vodotěsnou vrstvu, takže ani při plavání v ledové vodě se vlastní kůže nikdy nenamočí. Kůže a srst fungují také jako orgán ke vnímání [[teplota|teploty]] nebo změn fyzikálního tlaku. Jedním z nejdůležitějších úkolů kůže a srsti je, že slouží jako prostředek komunikace. Kůže vydává [[pach]]y, které řídí [[sexuální chování]] a pomáhají zvířatům identifikovat každé jiné zvíře a jejich [[teritorium]]. Srst hraje extrémně důležitou komunikační roli nejen ve vztazích mezi zvířaty, ale i s jejich lidskými majiteli. Každého člověka potěší kontakt s hebkou a zdravou srstí svého psa, a také psi rádi komunikují prostřednictvím dotyků se svým pánem.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Línání | url = http://www.loz-trebic.cz/index.php/o-nas/lanky/155-linani | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 9.4.2011 | vydavatel = | místo = | jazyk = česky }}</ref> Řada druhů svou srst každoročně obměňuje a můžeme u nich rozlišit řidší letní srst a hustší zimní srst. Schopnost měnit srst nazýváme [[línání]]. Má vliv na termoregulaci i na [[maskování]] (např. [[zajíc polární]]). == Línání == Při línání chlupů je podněcována, nebo potencována výživa chlupové cibulky. Pokud je počet narůstajících chlupů menší než počet vypadávajících chlupů, vznikají na těle holá místa, tzv. lysiny. ===Fyziologické línání=== Mnozí savci si pravidelně mění srst, stávající srst vypadá , narůstá současně nová. To může být provázeno změnou barvy srsti (např. [[liška polární]], [[sob polární]], [[lasice hranostaj]]). Fyziologické línání nastupuje sezónně a je ovlivněno především délkou světelného dne a nepatrně i teplotou. V klimatických podmínkách mírného pásma probíhá línání dvakrát za rok. Na zimu savcům narůstá silný a hřejivý kožich, kdežto na jaře zvířata po línaní nosí lehkou jarní a letní srst. K vytvoření nové srsti potřebují zvířata mnoho živin,takže je nutné po dobu línání zvířata zvláště vydatně krmit. Srst se nevyměňuje však stejnoměrně, jelikož nové chlupy nenarůstají tak rychle, jako vypadávají staré. Tím narůstá riziko podchlazení v chladnějším období a při změně počasí. <ref name=b>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Línání - Lecyklopædia: | url = http://leccos.com/index.php/clanky/linani | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 9.4.2011 | vydavatel = | místo = | jazyk = česky }}</ref> Línání v mírné formě probíhá celoročně, souvisí to s růstovým cyklem chlupů jehož fyziologická délka trvá přibližně 1 měsíc. Zvířata celoročně žijící v bytě mívají sezónní línání méně výrazné,ale ve zvýšené míře línají průběžně celý rok . U některých [[plemeno|plemen]] [[domestikace|domácích zvířat]] vznikají problémy spojené s línáním. Pokud se srst mechanicky neodstraní může způsobit zdravotní obtíže. Existují ale například plemena psů , u kterých k línání nedochází vůbec – např. u českých teriérů, kerry blue teriérů nebo pudlů. U nich však hrozí nebezpečí plstnatění srsti.<ref name=b /> === Patologické línání === Za patologické línání se považuje takové línání, které vede k tvorbě lysin. Pokud nadměrné línání trvá déle než 1 měsíc, je na místě nechat vyšetřit funkci [[štítná žláza|štítné žlázy]]. <ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Porucha linani a rustu srsti-Porucha linani a rustu srsti | url = http://www.celysvet.cz/ketlin-a-tyna?menu=sekce&sid=408&sn=Porucha%20linani%20a%20rustu%20srsti-Porucha%20linani%20a%20rustu%20srsti | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 9.4.2011 | vydavatel = | místo = | jazyk = česky }}</ref> <gallery> Soubor:ArcticFoxSummer.jpg|Letní srst lišky polární. Soubor:Eisfuchscele4.jpg|Zimní srst lišky polární. Soubor:2003-03-30 Ren mit nur einem Geweih-Strang.jpg|Zimní srst soba polárního. Soubor:20070818-0001-strolling reindeer cropped.jpg|Letní srst soba polárního. Soubor:Lepus arcticus 1996-07-30.jpg|Letní srst zajíce polárního. Soubor:Arctic hare.jpg|Zimní srst zajíce polárního. </gallery> ==Zdravotní důsledky nedostatečné péče o kůži a srst== Pod zplstnatělou nebo pod neodstraněnou odumřelou nevylínalou srstí snadno dochází k otlakům a zapařeninám, které se lehce infikují nečistotami a může být napadeno [[cizopasník]]y. <ref name=b /> === Co zhoršuje kondici srsti === Kromě období línání ovlivńují kvalitu srsti další vnější i vnitřní faktory. nevhodná [[strava]]. Nemoci srsti a kůže mohou způsobit [[infekční onemocnění]] bakteriálního, [[vir]]ového, [[mykóza|plísňového]] nebo parazitárního původu, také fyzikální nebo chemická traumata nebo hormonální a metabolické poruchy. Poruchy srsti mohou souviset s civilizačními vlivy - znečištěný anebo suchý vzduch, přehřáté místnosti, koberce z umělých vláken, pesticidy.<ref name=b /> [[Soubor:Musk ox .jpg |thumb|Línání - [[pižmoň]].]] == Význam == Chlupy kožešinových zvířat jsou podstatnou částí [[kožešina|kožešin]]. Největší průmyslový význam mají chlupy ovčí a velbloudí.<ref name=f /> Srst je také domovem celé řady ektoparazitů, kteří jsou více či méně dokonale přizpůsobeni životu v srsti hostitele. Primárním problémem, před který je parazit postaven, je se v srsti udržet. Hustota osrstění je další velmi významnou vlastností ovlivňující vztah parazit - hostitel (například v souvislosti s velikostí parazita). <ref name=c /> [[Soubor:Wolle des Bretonischen Zwergschafs.JPG |thumb|Vlna ovce.]] == Kreacionismus == [[Kreacionismus|Kreacionisté]] (zastánci vzniku života zásahem superinteligentní bytosti) namítají že dosud nebyl nalezen žádný důkaz zachycující [[evoluce|evoluci]] srsti v jejím průběhu.<ref name=d>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Proč je srst savců evoluční záhadou | url = http://kreacionismus.cz/memento/spzo20.htm | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 9.4.2011 | vydavatel = | místo = | jazyk = česky }}</ref> == Přítomnost keratinů u plazů== Typ [[alfa keratin]]ů, které se nacházejí v chlupech a obsahují aminokyselinu [[cystein]], se pokládal za výhradně savčí znak. Studie [[Rakousko|rakouských]] vědců při zkoumání genomu kuřat a plazů [[anolis rudokrký|anolisů rudokrkých]] nalezla několika dosud neidentifikovaných [[gen]]ů pro keratiny bohaté na cystein. Nyní se vědci domnívají, že geny pro alfa keratiny byly společné už pro předky savců, plazů i [[pták]]ů. <ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Geny savčích chlupů mají i plazi a ptáci - Český rozhlas Leonardo: | url = http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/514588?f_od=0&f_num=100 | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 9.4.2011 | vydavatel = | místo = | jazyk = česky }}</ref> == Zajímavost == Psi používají asi 25% svého denní příjmu proteinů právě k růstu srsti. Nejstarší otisky srsti, které pocházejí z Číny, jsou staré asi 160 milionů let. Nový nález z jihozápadu [[Francie]] je zatím nejstarším skutečným chlupem a dokazuje savčí chlupy byly už před 100 miliony lety natolik dokonalé a funkční, že se během evoluce už nemusely dále vyvíjet, říkají vědci z [[Rennes]]ké univerzity. <ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Jantar uchoval nejstarší známé zvířecí chlupy - Zpravodajství (Český rozhlas): | url = http://www.rozhlas.cz/zpravy/historie/_zprava/735869 | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 9.4.2011 | vydavatel = | místo = | jazyk = česky }}</ref> V pokožce k ústí chlupu mazová žláza. Produkt mazové žlázy – serum cutaneum je odváděn k chlupovému váčku a vzlíná na povrch kůže. Serum cutaneum je velmi významná protektivní vrstva na kůži, má antibakteriální účinky. Tato přirozená bariéra je velmi často likvidována agresivními prostředky nebo parfémovanými mýdly a sprchovými gely.<ref name=e /> == Související články == * [[Srst]] * [[Vlas]] == Reference == <references /> {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Anatomie savců]]

Návrat na stránku „Chlup (zoologie)“.