Chinovník

{{ Taxobox
 | barva = #99ffcc
 | jméno = chinovník
 | obrázek = Cinchona.pubescens01.jpg
 | popis obrázku = květy [[chinovník pýřitý|chinovníku pýřitého]]
 | šířka obrázku = 250px
 | říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
 | podříše = [[vyšší rostliny]] (''Cormobionta'')
 | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
 | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'')
 | řád = [[hořcotvaré]] (''Gentianales'')
 | čeleď = [[mořenovité]] (''Rubiaceae'')
 | rod = '''chinovník''' (''Cinchona'')
 | druhotné dělení = Druhy
 | podřazené taxony = 
viz text
 | mapa rozšíření = 
 | popis mapy = oblasti pěstování chinovníku
 | šířka mapy = 200px
}}
'''Chinovník''' (dříve také '''chininovník''') (''Cinchona'') je rod rostlin z čeledi [[mořenovité]].
== Popis ==
Stálezelené stromy nebo keře.
<gallery>
Image:Cinchona-calisaya01.jpg|''Cinchona calisaya'' - celkový habitus
Image:Cinchona.calisaya02.jpg|''Cinchona calisaya'' - větve
Image:Cinchona.calisaya03.jpg|''Cinchona calisaya'' - květy
Image:Cinchona.pubescens04.jpg|[[chinovník pýřitý]] ''Cinchona pubescens'' - plody
</gallery>
Kůra obsahuje [[třísloviny]] ([[kyselina chinová]]) a [[alkaloid]]y (z nichž nejvýznamnější je [[chinin]] - [[Chinovník#Využití|viz níže]]).
== Rozšíření ==
Původní výskyt chinovníku je v Jižní Americe v [[Andy|Andách]].
== Druhy ==
Existuje asi 50 druhů chinovkíku.<ref name="Hobhouse">Henry Hobhouse (2004) ''Šest rostlin, které změnily svět''. [[Academia]], [[Akademie věd České republiky]], Praha, ISBN 80-200-1179-X, strana 22. (Kapitola ''Chinovník'' je na stranách 19-59.)</ref>
Seznam 27 druhů a kříženců:
{|
|- valign=top
|
* ''[[Cinchona antioquiae]]'' L. Andersson (1998).
* ''[[Cinchona asperifolia]]'' Wedd. (1848).
* ''[[Cinchona barbacoensis]]'' H. Karst. (1860).
* ''[[Cinchona × boliviana]]'' Wedd. (1848).
* ''[[Cinchona calisaya]]'' Wedd. (1848).
* ''[[Cinchona capuli]]'' L. Andersson (1994).
* ''[[Cinchona fruticosa]]'' L. Andersson (1998).
* ''[[Cinchona glandulifera]]'' Ruiz & Pav. (1802).
* ''[[Cinchona hirsuta]]'' Ruiz & Pav. (1799).
* ''[[Cinchona krauseana]]'' L. Andersson (1998).
* ''[[Cinchona lancifolia]]'' Mutis (1793).
* ''[[Cinchona lucumifolia]]'' Pav. ex Lindl. (1838).
* ''[[Cinchona macrocalyx]]'' Pav. ex DC. (1829).
* ''[[Cinchona micrantha]]'' Ruiz & Pav. (1799).
* ''[[Cinchona mutisii]]'' Lamb. (1821).
* ''[[Cinchona nitida]]'' Ruiz & Pav. (1799).
* [[chinovník lékařský]] ''[[Cinchona officinalis]]'' L. (1753): Quinine Bark
* ''[[Cinchona parabolica]]'' Pav. in J. E. Howard (1859).
* ''[[Cinchona pitayensis]]'' (Wedd.) Wedd. (1849).
* [[chinovník pýřitý]] ''[[Cinchona pubescens]]'' Vahl (1790) : Quinine Tree
* ''[[Cinchona pyrifolia]]'' L.Andersson (1998).
* ''[[Cinchona rugosa]]'' Pav. in J. E. Howard (1859).
* ''[[Cinchona scrobiculata]]'' Humb. & Bonpl. (1808).
* ''[[Cinchona villosa]]'' Pav. ex Lindl. (1838).
* ''[[Cinchona succirubra]]''
* ''[[Cinchona robusta]]'' nebo ''[[Cinchona × robusta]]''
* ''[[Cinchona hybrida]]''
|}
== Využití ==
Kůra neboli [[borka]] chinovníku obsahuje [[chinin]], který působí jako účinné [[antimalarikum]] (lék proti [[malárie|malárii]]). Chinin se získává zejména z druhů [[chinovník lékařský]] (''Cinchona officinalis'') a [[chinovník pýřitý]] (''Cinchona pubescens''). Jejich kůra obsahuje 4-5 % chininu, výjimečně se vyskytuje v 14-16 %<ref name="Hobhouse"/>.
Dále se chinin získává z těchto dalších druhů: ''[[Cinchona lancifolia]]'', ''[[Cinchona ledgeriana]]'' a ''[[Cinchona succirubra]]''.<ref>[[Malá československá encyklopedie]], II. svazek D-CH, Academia, [[Československá akademie věd]], 1985, strana 934, heslo chininovník.</ref>
== Pěstování ==
Mezi státy produkující chinovníkovou kůru patří: [[Kongo]], [[Zair]], [[Indonésie]], [[Bolívie]], [[Guatemala]], [[Tanzanie]]<ref name="Hobhouse"/>.
Mimo oblasti svého původního výskytu se hojně pěstuje např. na [[Jáva|Jávě]], kde má velmi příznivé přírodní podmínky.

== Reference ==
<references/>

{{commons|Cinchona}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Mořenovité]]
[[Kategorie:Léčivé rostliny]]