Brno-Chrlice

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Brno-Chrlice''' je [[Městská část a městský obvod|městská část]] na jihu [[statutární město|statutárního města]] [[Brno|Brna]]. Je tvořena městskou čtvrtí '''Chrlice''' (německy ''{{Cizojazyčně|de|Chirlitz}}''), původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1971. Její katastrální území má rozlohu 9,49&nbsp;km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přibližně 3 700 obyvatel. Od roku 2005 má městská část Brno-Chrlice také vlastní vlajku. Pro účely [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky|senátních voleb]] je území městské části Brno-Chrlice zařazeno do [[Senátní obvod č. 58 – Brno-město|volebního obvodu číslo&nbsp;58]]. V Chrlicích se také nachází několik [[viniční trať|viničních tratí]] (Krajina, Kopec, Kociánky, Vinohrady). == Charakteristika == Chrlice mají v podstatě charakter velké vesnice, který je však narušen menším sídlištěm a především z jihu a západu dobře viditelnými vysokými zařízeními zdejšího průmyslového areálu. Mimo chrlický [[intravilán]] se rozkládají rozsáhlé plochy orné půdy, které vyplňují většinu chrlického katastru. Chrlice patří do oblasti T2 – nejsušší a nejteplejší oblasti Česka. == Sousedící městské části a obce == Městská část Brno-Chrlice hraničí na severu s městskou částí [[Brno-Tuřany]] ([[Holásky]] a [[Tuřany (část Brna)|Tuřany]]). Další sousedící obce již náležejí do [[Okres Brno-venkov|okresu Brno-venkov]]: na západě [[Modřice]], na jihu [[Rebešovice]] a [[Otmarov]], na východě [[Sokolnice]]. == Doprava == Do Chrlic se lze nejrychleji dopravit vlakem linky S2 nebo R12, stanice Brno-Chrlice na trati [[Železniční trať Brno–Přerov|300]] Přerov – Brno. Dopravce [[Dopravní podnik města Brna]] zajišťuje autobusovou dopravu na lince č. 63 ve trase Chrlice – Úzká. Také zajišťuje linku číslo 78 ze zastávky Židenice, nádraží či z Modřic, Olympie. Dále noční linku číslo N95 ze zastávky Kamenný vrch přes Hlavní nádraží do smyčky Chrlice. Do Chrlic přijíždí ze směru Komárov nebo Měnín pravidelná autobusová linka [[Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje|IDS JMK]] číslo 509. Západní částí chrlického katastru prochází západně od chrlické zástavby [[dálnice D2]]. == Společenské organizace == V Chrlicích je velice mnoho různých společenských organizací. Např. [[Sbor dobrovolných hasičů]], TJ Sokol, Vinařský spolek, Spolek pro zachování kulturních tradic, Klub žen, Fotbalový klub SK Chrlice, Automotoklub, Tenisový klub a mnoho dalších. == Název obce == Název je odvozen od její přirozené polohy. Územím protékaly řeky [[Svitava]] a [[Svratka]], které se pravidelně na jaře rozvodnily a vytvořily od [[Rebešovice|Rebešovic]] k Chrlicím, [[Holásky|Holáskám]] a [[Modřice|Modřicím]] jedno obrovské jezero. V dávných dobách se totiž tyto dvě řeky slévaly u [[Rebešovice|Rebešovic]]. Pozůstatkem řečiště jsou místní Splaviska. Řeka každoročně vychrlila vody u vesnice a odtud se nazývalo obyvatelstvo zde usazené Chrlici, později upraven na Chrlice. Druhou možností původu názvu je odvození od osobního jména. == Historický přehled == Na různých místech chrlického katastru je doloženo pravěké osídlení od 5. tisíciletí př. n. l. Významné nálezy byly odkryty při stavbě zemědělského sila nad vlakovým nádražím - kromě jiných pravěkých objektů bylo prozkoumáno keltské pohřebiště z&nbsp;3.&nbsp;století&nbsp;př. n. l. a část germánské osady z 2. až 3. století n. l. Nejstarší písemná zmínka o Chrlicích pochází z roku 1320 (''Kirlitz''). Již v té době byly v majetku [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckého biskupství]], ves však byla rozdělena na léna, jejichž držitelé se v průběhu dalších staletí střídali. Koncem 16. století se Chrlice staly centrem biskupského panství. V roce 1787 vznikla na místě rozparcelovaného dvora, v těsné blízkosti Chrlic, vesnice [[Růžový]], která byla mezi lety 1875 a 1949 samostatnou obcí. K Brnu pak byly Chrlice (i s Růžovým) připojeny 26. listopadu&nbsp;1971.<ref>Ústřední věstník České socialistické republiky, ročník 1971, částka 10, č. 20/1971, str. 144</ref> Do 31. prosince 1975 byly samostatnou městskou částí Brna s vlastním [[Národní výbor (1945–1990)|místním národním výborem]]. Městská část se nejprve nazývala Brno XIV-Chrlice,<ref>Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str. 153</ref> od 1. května 1972 už jen Brno-Chrlice.<ref>Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56</ref> Od 1. ledna 1976<ref>Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 3, č. 9/1976, str. 90</ref> do 23. listopadu 1990 pak byly Chrlice součástí [[Členění Brna#Městské obvody v letech 1976 - 1990|městského obvodu&nbsp;Brno IV]]. Poté zde vznikla [[samospráva|samosprávná]] městská část Brno-Chrlice. == Pamětihodnosti == {{Viz též|Seznam kulturních památek v Brně-Chrlicích}} === Zámek v Chrlicích === V centru Chrlic, na náměstí, jehož bezprostřední okolí tvoří nejstarší část obce, se nachází budova bývalého zámku. Postaven byl koncem 18. století v [[Baroko|barokním stylu]] podle projektu brněnského architekta [[Mořic Grimm|Mořice Grimma]] na místě [[tvrz]]e, která je připomínaná ještě v roce 1561. Od roku 1864 byl zámek majetkem [[Diecéze brněnská|brněnských biskupů]], jimž sloužil především jako sídlo odpočinku. U zdi zámku stojí socha [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] z roku 1712. Zanedbanou nemovitost koupil koncem [[První světová válka|první světové války]] ''Spolek péče o slepé v zemi Moravskoslezské'' a zřídil v něm pracovní ústav slepců. V roce 1946 přešel ústav pod správu státu, péče o nevidomé postupně ustupovala do pozadí a charakter ústavu získal podobu domova důchodců. V současnosti, po přestavbě s nutnou modernizací realizované v letech 1996–2002 (jíž byl ovšem původní vzhled památky značně dotčen a změněn), je zámek opět sídlem Ústavu sociální péče pro zrakově postižené. Proto je památka včetně nevelkého parku běžné veřejnosti nepřístupná, většina zámeckého komplexu je však dobře viditelná z okolních veřejně přístupných prostranství. Nejstarší, původní část zámku se vstupem (branou) je otočena do Chrlického náměstí. Naproti zámku stojí hasičská zbrojnice s letopočtem 1892 na štítu; [[Sbor dobrovolných hasičů]] byl však v Chrlicích založen již o deset let dříve, roku 1882. === Další stavby === Uprostřed náměstí stojí pomník obětem [[První světová válka|první světové války]] z roku 1924.<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Petr Válek | titul = Pomník Obětem 1. a 2. světové války | url = https://www.vets.cz/vpm/14191-pomnik-obetem-1-a-2-svetove-valky/#14191-pomnik-obetem-1-a-2-svetove-valky | vydavatel = Spolek pro vojenská pietní místa | odkaz na vydavatele = Spolek pro vojenská pietní místa | datum_přístupu = 2021-05-19}}</ref> Při silnici směrem na [[Modřice]] byl v roce 1968 vztyčen pomník Leopoldu Šromovi.<ref name="vets"/> V Chrlicích se dále nachází boží muka, historické kříže, kaplička, zvonice, biskupský erb – znak [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomouckého biskupa]] [[Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu|Karla II. z Lichtenštejna]], nádraží, opodál „perníková chaloupka“ (ve skutečnosti zahradní chatka) s Jeníčkem, Mařenkou i Ježibabou, a také viadukt vybudovaný při stavbě železniční trati v roce [[1868]]. == Významní rodáci a osobnosti == * Ernst Mach (1838–1916) – fyzik, filosof, zakladatel [[Novopozitivismus|novopozitivismu]], [[Seznam rektorů Univerzity Karlovy|rektor Karlo-Ferdinandovy univerzity]], inspirátor Einsteinovy teorie relativity, je po něm pojmenována jednotka rychlosti zvuku * [[Leopold Šrom]] ([[8. září]] [[1917]] – [[17. říjen|17. října]] [[1968]] nedaleko [[Kladno|Kladna]]) – [[stíhačka|stíhací]] [[pilot]], [[letecké eso]] ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]].<ref name="vets">{{Citace elektronické monografie | autor = Petr Vacek | titul = Pomník Leopold Šrom | url = https://www.vets.cz/vpm/14192-pomnik-leopold-srom/#14192-pomnik-leopold-srom | vydavatel = Spolek pro vojenská pietní místa | datum_přístupu = 2021-05-20}}</ref> * [[Jan Broskva]] – učitel, správce školy, kronikář obce * [[Felix Maria Davídek]] – český katolický kněz, tajně vysvěcený biskup a zakladatel rozsáhlého společenství podzemní církve [[Koinótés]] * [[Josef Javora]] (1934–2002) – řeckokatolický kněz, člen rozsáhlého společenství podzemní církve Koinótés == Literatura == * {{Citace monografie | příjmení = Flodrová | jméno = Milena | odkaz na autora = | titul = Brno v proměnách času (Malá zamyšlení) | url = | vydavatel = Šimon Ryšavý | místo = Brno | rok = 2008 | počet stran = 179 | kapitola = Holásky a Chrlice | strany = 112-114 | isbn = 80-86137-79-1 | jazyk = }} == Související články == * [[Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany]] * [[Krematorium zvířat Brno]] == Reference == <references /> === Externí odkazy === * [http://www.chrlice.brno.cz/ Informační portál obce] * [http://www.hrady.cz/index.php?OID=1755 zámek Chrlice] * [http://www.vilemwalter.cz/dsa/chrlice.htm drobná sakrální architektura v Chrlicích] * [http://www.uspchrlice.cz/ stránky Ústavu pro zrakově postižené] * [http://www.zschrlice.cz/ ZŠ a MŠ Chrlice] * [http://www.mschrlice.cz MŠ Chrlice] {{Commonscat|Brno-Chrlice}}{{Město Brno}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Brno-Chrlice| ]] [[Kategorie:Části Brna|Chrlice]] [[Kategorie:Městské části Brna|Chrlice]] [[Kategorie:Katastrální území Brna|Chrlice]]

Návrat na stránku „Brno-Chrlice“.