Nová soutěž o nejlepší webovou stránku !Neváhejte a začněte rychle soutěžit o lákavé ceny ! Bošilec Z Multimediaexpo.cz stránky Bošilec Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: {{Infobox české obce a města| název = Bošilec | foto = Image:Bošilec.jpg | popisek.foto = Bošilecký kostel sv. Martina | znak = | vlajka = | status = obec | NUTS3 = CZ031 | NUTS4 = CZ0311 | NUTS5 = CZ0311 535401 | nad.výš = 419 | ob.roz.půs = [[České Budějovice]] | pov.ob = [[České Budějovice]] | kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]] | okres = České Budějovice | země = [[Čechy]] | výměra = 9,58 | obyvatelé = 209 | obyv.datum = 11. 12. 2009 | zem.šíř = 49° 08' 57" s. š. | zem.dél = 14° 38' 46" v. d. | PSČ = 373 65 | početč = 1 | početk = 1 | početzsj = 1 | adresa = Obecní úřad Bošilec<br />Bošilec 24<br />373 65 Dolní Bukovsko | web = www.bosilec.cz | úř.web = | email = starosta@bosilec.cz | starosta = Stanislav Vondrášek | mapa = Image:Bosilec CB CZ.png }} [[Soubor:CB Bošilec.png|thumb|left|Katastrální území Bošilce]] '''Bošilec''' je [[obec]] ležící v [[Okres České Budějovice|okrese České Budějovice]], kraj [[Jihočeský kraj|Jihočeský]], zhruba 6 km jihozápadně od [[Veselí nad Lužnicí]] a 25 km severovýchodně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 206 obyvatel. Nachází se zde Bošilecký mostek, známý z lidové [[píseň|písničky]]. Bošilec je od roku [[1990]] vyhlášen [[Vesnická památková zóna|vesnickou památkovou zónou]]. V rozsáhlé rovině jižně od Veselí nad Lužnicí je vklíněna mezi rybníky [[Horusický rybník|Horusický]] a [[Bošilecký rybník|Bošilecký]] obec Bošilec, která patřívala Rožmberkům. Obec i s okolím je začleněna do [[CHKO Třeboňsko]]. Přes svou nevelkou rozlohu vešla do širšího povědomí svým mostkem přes výpusť Bošileckého rybníka, který je opěvován v žertovné lidové písni ''„Na tom bošileckym mostku“'', která vznikla v dobách, kdy se sem panstvo z [[Třeboň|Třeboně]] jezdilo bavit a mimo jiné i hrát [[vrhcáby]], čili [[kostky]]. Významnou historickou památkou je kostel sv. Martina. Prošel mnoha stavebními úpravami, při nichž byl objeven letopočet 1210. V 18. století byla do jeho interiéru umístěna [[rokoko|rokoková]] [[kazatelna]] z postříbřeného dřeva, která má podobu mohutné velryby. Byla sem přenesena ze zrušeného kostela sv. Barbory v Třeboni. K obci neodmyslitelně patří [[Bošilecký rybník]], který je v písemných záznamech uváděn už ve 14. století. Svou rozlohou přesahující 200 ha patří na Třeboňsku k jednomu z největších a navíc má, podle odborníků, nejlepší výnosy ryb. Roku 1520 jej [[Štěpánek Netolický]] napojil [[Zlatá stoka|Zlatou stokou]] na soustavu rybníků Třeboňského panství. == Příroda == [[Soubor:Bošilecký_rybník.jpg|thumb|left|Bošilecký rybník]] Obec se nachází v [[CHKO Třeboňsko|Chráněné krajinné oblasti]] a [[Biosférická rezervace Třeboňsko|Biosférické rezervaci]] Třeboňsko a přírodní zázemí obce je jedno z nejhodnotnějších v celé oblasti. Dva velké rybníky s množstvím nepřístupných rákosin a ostřic skýtají útočiště řadě rostlin a živočichů, kteří jinde vymizeli. I rozsáhlé jehličnaté lesy, směrem na [[Ponědrážka|Ponědrážku]], nebo louky a pole v okolí rybníků jsou vemi zajímavé z přírodovědného hlediska. Nejcennější jsou však chráněná území. Na východě katastru obce se nachází část [[Národní přírodní rezervace]] [[Národní přírodní rezervace Ruda|Ruda]], kterou tvoří přechodové [[rašeliniště]]. V jeho prameništích se zachovala velmi cenná reliktní společenstva s řadou druhů rostlin významných pro celé [[Čechy]]. Například jsou zde největší české populace kriticky ohrožených druhů [[ostřice šlahounovitá|ostřice šlahounovité]] ''(Carex chordorrhiza)'' a [[suchpýr štíhlý|suchopýru štíhlého]] ''(Eriophorum gracile)''. Ruda je také jediným místem v [[jižní Čechy|jižních Čechách]], kde roste vzácná [[orchidej hlízovec Loeselův]] ''(Liparis loeselii)''. Jen několik set metrů severně od obce se rozkládá u rybníka [[Horusický rybník|Horusický velký]] (438 ha) [[Přírodní rezervace Horusická blata]]. V rozsáhlých nepřístupných rákosových a ostřicových plochách roste například kriticky ohrožený [[pryskyřník veliký]] ''(Rannunculus lingua)'' nebo na podmáčených loukách [[všivec bahenní]] ''(Pedicularis palustris)''. V rákosinách hnízdí velmi vzácná [[sýkořice vousatá]] ''(Panrus biarmicus)'', [[cvrčilka slavíková]] ''(Locustella luscinoides)'' nebo [[slavík modráček]] ''(Luscinia svecica)''. Sám rybník [[Bošilecký rybník|Bošilecký]], který je součástí obce, svým přirozeným potenciálem přitahuje velké množství vodních ptáků v době jejich jarního a podzimního tahu, řada z nich zde i hnízdí. Proto rybník patří na [[Třeboň]]sku mezi nejvýznamnější z hlediska ptačí oblasti Třeboňsko. V zimě se na zamrzlém rybníce s oblibou zdržují naši největší dravci – [[orel mořský|orli mořští]] ''(Haliaeetus albicilla)''. Ty můžeme vidět kroužit nad rybníkem i na jaře a v létě, protože hnízdí v okolních lesích. Velmi cenná je kolonie [[kvakoš noční|kvakoše nočního]] ''(Nycticorax nycticorax)'' a [[rybák obecný|rybáka obecného]] ''(Sterna hirundo)'' na ostrůvcích v rybníku. Na ostrůvcích hnízdí i řada jiných vodních ptáků, zvláště [[kachna divoká|kachen]] a [[husa velká|hus]]. V několika posledních letech se plocha ostrůvků zmenšuje, dochází k jejich [[rozplavování]] a kolonie těchto chráněných druhů ptáků jsou ohroženy. Ve spolupráci s Rybářstvím Třeboň a.s. provádí Správa [[CHKO Třeboňsko]] přihrnování rybničního dna k ostrovům, aby zcela nezanikly. == Historie == [[Soubor:Madonna from Bošilec.jpg|thumb|''Madona z Bošilce'']] Bošilec je sice stranou od hlavních cest, ale jeho [[kostel]] je vidět do daleka. A i ten, kdo neví o tomto kraji nic, zná písničku o bošileckém mostku. Vede přes něj cesta ze vsi ke [[gotika|gotickému]] kostelu [[sv. Martin]]a ze 14. století a přilehlé [[baroko|barokní]] faře. V kostele je proslulá [[kazatelna]] ve tvaru [[Velryba|velryby]] přenesená sem roku 1786 ze zrušeného kostela sv. Barbory, stojícího uprostřed třeboňských lesů. V Česku se kazatelny obdobného provedení kromě Bošilce dochovaly pouze v kostele sv. Jakuba v [[Kratonohy|Kratonohách]] a kostele Narození Panny Marie v [[Mnichovice|Mnichovicích]]. Věž z roku 1836 nahradila původní dřevěnou zvonici. Ves se připomíná již roku 1318 (''Bossulecz'') a její dějiny jsou spjaty s osudy [[páni z Růže|pánů z Růže]]. Po [[Vítkovci|Vítkovcích]] přešla do držení [[Rožmberkové|Rožmberků]] a stala se součástí panství spravovaného z tvrze v [[Dolní Bukovsko|Dolním Bukovsku]]. K třeboňskému panství byl Bošilec přičleněn v 1. polovině 15. století. V čele vesnice stál [[rychtář]], který zastupoval majitele panství a hájil ve vsi jeho zájmy. Bošilec se postupem času rozrůstal a v polovině 16. století se hospodařilo již na 23 usedlostech, ves měla i svého [[kovář]]e a tři [[krčma|krčmy]]. Velkou pohromou se pro Bošilec stala třicetiletá válka. Protahující vojska ničila úrodu, plenila a vypalovala statky. V roce 1625 je Bošilec uváděn jako zcela pustý a vypálený. Válka znamenala pro Bošilec také zrušení samostatné farnosti. Vojáci vyplenili kostel, bošilecká farnost zůstala bez [[kněz]]e a roku 1635 byla připojena k farnosti veselské, znovu obnovna pak až v roce 1703. Od roku 1660 se na další dvě století stali majiteli Bošilce [[Schwarzenbergové]]. Vesnice se pomalu obnovovala a rostl počet jejích obyvatel. Po zrušení poddanství tvořil Bošilec od roku 1850 část obce [[Borkovice]], již roku 1854 se však osamostatnil. V období od 1. dubna [[1976]] do 23. listopadu [[1990]] byl Bošilec začleněn pod obec [[Dynín]], poté je znovu samostatnou obcí. Dnes má Bošilec katastrální území o rozloze 958 ha a okolo 200 obyvatel. V obci se nacházejí hodnotné a památkově chráněné objekty, např. [[sýpka]] u čp. 9 ze druhé poloviny 19. století, čp. 13 z let 1849 až 1852, čp. 21 z doby kolem r. 1850, kostel sv. Martina, původně z r. 1358, opraven r. 1703. {| class="wikitable" |+ Vývoj Bošilce mezi lety 1869 a 2001<ref name="lexikon">{{Citace monografie | příjmení = Růžková | jméno = Jiřina | příjmení2 = Škrabal | jméno2 = Josef | spoluautoři = a kol. | korporace = | odkaz na korporaci = | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005 | odkaz na titul = | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf | formát = PDF online | vydavatel = [[Český statistický úřad]] | místo = Praha | rok = 2006 | strany = 188-189 | svazek = I | isbn = 80-250-1310-3 | doi = | id = | poznámka = | jazyk = }}</ref> |- ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! [[1910]] !! [[1921]] !! [[1930]] !! [[1950]] !! [[1961]] !! [[1970]] !! [[1980]] !! [[1991]] !! [[2001]] |- ! Počet obyvatel | 459 || 489 || 460 || 458 || 465 || 438 || 461 || 299 || 317 || 280 || 267 || 217 || 192 |- ! Počet domů | 58 || 61 || 65 || 64 || 70 || 70 || 80 || 83 || 77 || 75 || 78 || 90 || 91 |} == Na tom bošileckým mostku == [[Soubor:Bošilecký mostek.jpg|thumb|Bošilecký mostek]] <poem> Na tom bošileckým mostku hrály tam dvě panny v kostku hrály hrály hrály až se obehrály shodily se z mostku hrály hrály hrály až se obehrály shodily se z mostku Nejsou všecky holky stejný některá má voči černý některá má voči některá má voči některá má černý některá má voči některá má voči některá má černý Nevěř holka chlapci nevěř na [[síto|říčici]] vodu neměř voda ti vyteče chlapec ti uteče bude lásky konec voda ti vyteče chlapec ti uteče bude lásky konec </poem> == Externí odkazy == * [http://www.selskebaroko.cz/selskebaroko/bosilec/bosilec.htm Bošilec na webu Selské baroko] {{Commonscat|Bošilec}}{{Okres České Budějovice}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Vesnice okresu České Budějovice]] [[Kategorie:Vesnické památkové zóny v Česku]] Šablony použité na této stránce: Šablona:Commonscat (ukázat zdroj) Šablona:Infobox české obce a města (ukázat zdroj) Šablona:Nowrap (ukázat zdroj) Šablona:Okres České Budějovice (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Bošilec“.
