Březové Hory

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox sídlo | název = Březové Hory | foto = soubor:Kostel sv. Vojtěcha Příbram.JPG | popisek.foto = Kostel sv. Vojtěcha na náměstí J. A. Alise | charakter = část města | obyvatelé = 1323 | obyv.datum = 2001 | domy = 589 | domy datum = 2009 | PSČ = 261&nbsp;02 | obec = [[Příbram]] | okres = Příbram | země = [[Čechy]] | k.ú. = Příbram a Březové Hory | výměra = 16,8 | zem.šíř = 49°41'18 | zem.dél = 13°59'25 | nad.výš = | loc-map = {{LocMap |Česko |label=| position=right |lat_deg=49 |lat_min=41 |lat_sec=18 |lon_deg=13 |lon_min=59 |lon_sec=25|float=center | caption= }} | web = }} '''Březové Hory''' je část města [[Příbram]] v [[Okres Příbram|okrese Příbram]], která se nachází asi 1 km na severozápad od centra. Částí města protéká [[Litavka]]. Prochází tudy [[silnice I/18]]. Je zde evidováno 589 adres.<ref name="Domy"> Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k&nbsp;[[9. říjen|9.říjnu]]&nbsp;[[2009]]</ref> Trvale zde žije 1323 obyvatel.<ref name="Obyvatele"> Počet obyvatel dle sčítání lidu, domů a bytů podle databáze ČSÚ [[2001]]</ref> Příbram VI-Březové Hory leží v katastrálním území '''Březové Hory''' o rozloze 2,47&nbsp;km². V katastrálním území Březové Hory leží i [[Příbram IV]], [[Příbram VII]], [[Příbram VIII]] a [[Zdaboř|Příbram V-Zdaboř]]. ==Historie== První doklad o dolování stříbra na Březových Horách pochází ze 14. stol. Počátkem 16. stol. vzniká u stříbrnorudných dolů hornická osada, která je v 18. stol. povýšena na městečko. Největší slávy dosáhly Březové Hory na přelomu 18. a 19. stol., kdy bylo postupně zaraženo pět hlubinných dolů. Objem vytěženého stříbra poté dosahoval až 97% veškeré těžby tohoto kovu v tehdejším Rakousko-Uhersku a Březové Hory se tak staly hlavním producentem stříbra v Evropě. I proto byly roku 1896 povýšeny, císařem Františkem Josefem I., na královské horní město, jemuž byl o rok později udělěn městský znak. Od počátku 20. stol. nastává postupný úpadek těžby, přesto se tu, dík státním dotacím, těžilo až do roku 1978. Po ukončení těžby bylo v několika důlních objektech vybudováno unikátní [[hornické muzeum Příbram]], které je v současnosti největším hornickým muzeem v Česku. Od roku 1953 jsou Březové Hory součástí města [[Příbram]]. ==Městský znak== Udělen městu Březové Hory roku 1897, ačkoliv již před tím obec užívala neschváleného znaku se zkříženými hornickými kladívky a srpkem přibývajícího měsíce Ve znaku je hradba s věžěmi a otevřenou branou značící svobodné město, zkřížená hornická kladívka a srpek měsíce stříbrorudné dolování; štítek mezi věžěmi s košatou břízou je tak zvané mluvící znamení, vztahující se na jméno města. Štít drží dva horníci v slavnostních stejnokrojích. == Reference == <references/> == Související články == *[[Rudné doly na Příbramsku]] == Externí odkazy == * [http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=73542 Územně identifikační registr ČR (katastr:735426)] * [http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=73551 Územně identifikační registr ČR (katastr:735515)] {{HlavičkaObecNav|Příbram|Příbram|Město}} [[Brod (Příbram)|Brod]]&nbsp;| '''Březové Hory'''&nbsp;| [[Bytíz]]&nbsp;| [[Jerusalem (Příbram)|Jerusalem]]&nbsp;| [[Jesenice (Příbram)|Jesenice]]&nbsp;| [[Kozičín]]&nbsp;| [[Lazec (Příbram)|Lazec]]&nbsp;| [[Orlov]]&nbsp;| [[Příbram I]]&nbsp;| [[Příbram II]]&nbsp;| [[Příbram III]]&nbsp;| [[Příbram IV]]&nbsp;| [[Příbram VI]]&nbsp;| [[Příbram VII]]&nbsp;| [[Příbram VIII]]&nbsp;| [[Příbram IX]]&nbsp;| [[Zavržice]]&nbsp;| [[Zdaboř]]&nbsp;| [[Žežice (Příbram)|Žežice]] {{PatičkaObecNav}} [[Kategorie:Příbram]]{{Článek z Wikipedie}}

Návrat na stránku „Březové Hory“.