Bücker Bü 181

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Letadlo |název = Bücker Bü 181 |typ = [[cvičný letoun]] |výrobce = Bücker Flugzeugbau |image = [[Soubor:Bücker Bü 181 Shoreham 2012 (7945750490).jpg|250px]] |text = Bücker Bü 181 |konstruktér = |první let = únor [[1939 v letectví|1939]] |zaveden = 1939 |vyřazen = |výroba = |vyrobeno kusů = 3400 kusů |hlavní uživatel = [[Německo]] |více uživatelů = }}'''Bücker Bü 181 Bestmann''' byl německý dvoumístný cvičný letoun z období druhé [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Na sklonku války jich byla část upravena pro boj proti [[tank]]ům. ==Vývoj== Bü 181 byl letoun, který byl pokračováním řady započaté dvojplošníkem [[Bücker Bü 131]]. První prototyp tentokráte jednoplošného stroje byl zalétán v únoru [[1939 v letectví|1939]]. Křídla letounu a ocasní plochy měly dřevěnou konstrukci potaženou překližkou a plátnem. Letoun měl pevný podvozek s ostruhovým kolem. Sériově se '''Bü 181''' začal vyrábět koncem roku 1939, celkem bylo do konce druhé světové války vyrobeno 5900 kusů v mateřské továrně a dalších 708 kusů ve firmě [[Fokker]] v Amsterdamu. Na jaře [[1945]] byly zkoušeny tyto letouny v boji proti tankům. Několik strojů bylo upraveno na to, aby mohly nést čtyři kusy pancéřových pěstí [[Pancéřová pěst|Panzerfaust 100]] umístěných po jedné na pylonech na horní a spodní straně křídla. Takto vybavená letka operovala velmi krátce (od konce dubna do 4. května) proti americkým tankovým jednotkám. ==Výroba ve Švédsku== [[Soubor:Söner Bü 181B-1 Bestmann Sk 25 at Malmen Air Show 2016-Flickr.jpg|thumb|240px|SK-25 (2016)]] [[Soubor:Bücker 15.jpg|thumb|240px|SK-25]] V letech 1944-46 se letouny Bücker Bü 181 vyráběly ve [[Švédsko|Švédsku]], kde firma AB Hagglund vyprodukovala pro švédské vojenské letectvo 125 kusů pod označením '''Sk 25'''. ==Výroba v Československu== Po ukončení druhé světové války se letouny začaly vyrábět i v Československu ve firmě Zlín v Otrokovicích. Bylo zde vyrobeno 783 letounů, z toho 180 kusů typu '''Z-181''', 100 kusů typu '''Z-281''' (motor Toma 4), 184 kusů typu '''Z-381''' (motor Walter Minor 4-111) pro civilní uživatele a 319 kusů typu '''C-6''' a '''C-106 ''' pro vojenské letectvo Československé armády. ==Výroba v Egyptě== V 50. letech byla licence letounu '''Zlín Z-381''' prodána do Egypta. Firma '''Egyptian Heliopolis Aircraft Works''' tyto stroje pod názvem '''Gomhouria''' produkovala pro potřeby egyptského letectva i dalších arabských zemí do roku [[1954]]. ==Technické údaje== *Rozpětí: 10,60 m *Délka: 7,85 m *Výška: 2,06 m *Hmotnost prázdného letounu: 480 kg *Vzletová hmotnost: 750 kg *Pohonná jednotka: 1× řadový motor Hirth 504 A *Výkon: 77 kW (105 k). *Maximální rychlost: 215 km/h *Cestovní rychlost: 195 km/h *Výstup do 1000 m: 5,3 min *Dostup: 5 000 m *Dolet: 800 km *Výzbroj: 4× Panzerfaust 100 (jen u protitankové verze) {{Flickr|Bücker+Bü+181}}{{Commonscat|Bücker Bü 181}}{{Německé vojenské letouny druhé světové války}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Německá cvičná letadla]] [[Kategorie:Sportovní letadla]] [[Kategorie:Letadla Bücker|Bü 181]]

Návrat na stránku „Bücker Bü 181“.