Arsen

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{|border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="330" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;" | colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"| <font size=+1>'''Arsen'''</font> |- | colspan="2" align="center" | [[Image:As-TableImage.png|290px|Arsen]] |- | colspan="2" align="center" | [[Soubor:Arsenic-4jg33a.jpg|center|290px|Elementární arsen]] |- |[[Atomové číslo]]||33 |- |[[Relativní atomová hmotnost]]||74,92160 [[Atomová hmotnostní konstanta|amu]] |- |[[Elektronová konfigurace]]||[Ar] 3d¹⁰ 4s² 4p³ |- |[[Skupenství]]||Pevné |- |[[Teplota tání]]||817 &deg;C (1 090 K) |- |[[Teplota varu]]||614 &deg;C (887 K) ([[sublimace]]) |- |[[Elektronegativita]] (Pauling)|| 2,18 |- |[[Hustota]]|| 5,27 g/cm³ |- |[[Mohsova stupnice tvrdosti|Tvrdost]]|| 3,5 ([[Mohsova stupnice tvrdosti]]) |}{{jed}}'''Arsen''', chemická značka '''As''' ''([[Latina|lat]]. Arsenicum)'' (někdy se používá též název ''Arzén'') je toxický [[polokov]]ový prvek, známý již od starověku. Jeho současné uplatnění se nachází v oblasti [[metalurgie]] jako součást speciálních [[slitina|slitin]] a v [[polovodič]]ovém [[průmysl]]u. == Základní fyzikálně - chemické vlastnosti == '''Polokovový prvek''', který se ve svých sloučeninách vyskytuje v mocenství: As^-3, As⁺³ a As⁺⁵. Elementární arsen se vyskytuje ve čtyřech barevných [[allotropie|allotropních]] modifikacích: žlutý, šedý, hnědý a černý arsen. '''Toxické''' vlastnosti sloučenin arsenu byly známy již ve starověku. Za objevitele prvku je označován středověký alchymista [[Albertus Magnus]], který kolem roku 1250 poprvé izoloval elementární arsen. == Výskyt a výroba == [[Soubor:Arsen 1.jpg|thumb|left|200px|Kovový arsen]] Arsen je v [[zemská kůra|zemské kůře]] značně vzácným prvkem. Průměrný obsah činí pouze 2 - 5 ppm (mg/kg).V mořské vodě je jeho koncentrace mimořádně nízká, pouze 0,003 mg As/l. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom arsenu přibližně miliarda atomů [[vodík]]u. Nejvýznamnější rudou arsenu je směsný sirník [[železo| železa]] a arsenu, ''[[arsenopyrit]]'' (FeAsS) a také löllingit (FeAs₂). Mezi další sirníky arsenu patří např. ''[[realgar]],'' AsS a ''[[auripigment]]'' As₂S₃. V horninách se vyskytuje jako příměs v rudách [[nikl]]u, [[kobalt]]u, [[antimon]]u, [[stříbro|stříbra]], [[zlato|zlata]] a [[železo|železa]] a bývá obsažen jako stopová příměs v mnoha ložiscích [[uhlí]]. Výroba elementárního arsenu z arsenopyritu spočívá v jejich [[oxidace|oxidačním]] pražení a následném zachycování těkavého [[oxid arsenitý|oxidu arsenitého]]. Za surovinu pro výrobu arsenu může sloužit i popel uhlí s vysokým výskytem tohoto prvku. Vysoce čistý arsen pro polovodičové použití se připravuje především metodou [[zonální tavení|zonálního tavení]] (viz [[křemík]]). == Využití, sloučeniny == Maximum současného zájmu o průmyslové využití arsenu se soustřeďuje do oblasti '''[[elektronika|elektroniky]].''' Např. [[arsenid gallia]], GaAs, vykazuje vynikající polovodičové vlastnosti a přes svoji poměrně vysokou výrobní cenu se užívá v řadě speciálních elektrotechnických aplikací, např. pro případy, kdy je vyžadována mimořádně nízká úroveň šumu vyráběných součástek. Dotování krystalů superčistého křemíku přesným množstvím atomů arsenu vytváří '''polovodič typu N''', jednu ze základních součástí všech [[tranzistor]]ů a tak i všech současných počítačových [[procesor]]ů. Ve slitinách se používá pouze okrajově, patrně nejvýznamnější je slitina s [[olovo|olovem]] s obsahem arsenu kolem 0,5%, sloužící jako surovina pro výrobu broků a střeliva. Ze sloučenin je bezesporu nejznámější [[oxid arsenitý]] As₂O₃, známý jako ''[[arsenik]],'' silně toxická sloučenina, dobře rozpustná ve vodě. Už odpradávna byl používán jako [[jed]] při přípravě nástrah na hlodavce nebo lovu kožešinové zvěře v arktických oblastech. Byl však také častým nástrojem travičů. Je možné, že Napoleon Bonaparte byl ve vyhnanství na ostrově Svaté Heleny postupně otravován právě tímto jedem. Na arsenik je však možné získat poměrně rychle toleranci (byl používán jako [[hemopoéza|hemopoetický]] prostředek). V současné době se uvažuje v souvislosti s Napoleonovou otravou spíše o [[antimon|antimonu]]. *Protože oxid arsenitý lze připravit velmi čistý, slouží v analytické chemii jako primární standard pro oxidimetrické [[titrace]]. Běžně se užívá pro stanovení titru oxidačních činidel jako [[manganistan draselný]] nebo [[Jód|jod]]. [[Sulfid arsenitý]] As₂S₃ je mimořádně dobře kryjící barevný [[pigment]], známý jako ''královská žluť''. == Zdravotní rizika == Přestože je arsen znám jako [[jed]]ovatý prvek, kovový arsen je netoxický. V organismu je však metabolizován na toxické látky, nejčastěji na [[oxid arsenitý]]. Akutní otravy se projevují zvracením, průjmy, svalovými křečemi, ochrnutím a zástavou srdce. As₂O₃, AsCl₃, AsF₃, jsou mnohem toxičtější než sloučeniny pětivazného arsenu, řadí se mezi významné látky mutagenní, teratogenní a karcinogenní. As₂S₃, As₂S₂, jsou prakticky netoxické, avšak rozpouštějí se v žaludku. V běžném okolním životním prostředí se všichni setkáváme s jistou nízkou hladinou expozice arsenem, která ale organizmus nijak nepoškozuje a existují naopak studie, které dokazují, že velmi nízké dávky arsenu v přijímané potravě jsou důležité a prospěšné. Bezesporu je však prokázáno, že trvalé vystavení organizmu zvýšeným dávkám sloučenin arsenu vede k poškození zdraví. Projevy '''trvalé nadměrné expozice arsenem na zdraví''' jsou různorodé: *dermatologické poškození – změny na pokožce, vznik různých ekzémů a alergické dermatitidy *zvýšený výskyt kardiovaskulárních chorob *zvýšený výskyt potratů u žen trvale vystavených vysokým dávkám arsenu *[[karcinogen]]ita – zvýšený výskyt případů rakoviny plic a pokožky *[[mutagenita]] – zvýšený výskyt novorozenců s vrozenými vadami Existuje několik různých způsobů dlouhodobé expozice arsenem. *Zejména v okolí '''metalurgických závodů''' na zpracování a výrobu barevných kovů bývá zaznamenána zvýšená koncentrace arsenu ve vzduchu. K tomuto jevu dochází i při masivním spalování uhlí s vysokým obsahem arsenu např. v '''tepelných elektrárnách''' nebo výtopnách. Vdechování mikroskopických částeček ([[aerosol]]ů) s vysokým obsahem arsenu vede ke zvýšenému riziku vzniku plicní rakoviny ale existují studie, které dávají do souvislosti zvýšené množství potratů u žen, které žijí v blízkém okolí hutí. *Vysoký obsah arsenu v pitné vodě vede nejčastěji k dermatologickým problémům. Patrně nejznámější je v tomto ohledu [[Bangladéš]], kde jsou desítky milionů lidí nuceny pít vodu ze studní se zvýšeným obsahem tohoto prvku. Existují ale minerální vody, které rozpouštějí sloučeniny arsenu z geologického podloží a obsah arsenu v nich dosahuje až stovek miligramů v litru. *Zdrojem zvýšeného příjmu arsenu z '''potravy''' jsou obvykle '''mořské ryby''' z lokalit, kdy dochází ke zvýšené koncentraci tohoto prvku ve vodě. Příčinou bývá obvykle lidská aktivita (vypouštění závadných odpadních vod do moře), ale může to být i podmořská vulkanická činnost. == Průmyslové otravy == {{RIGHTTOC}} === Čína 2008 === Asi 450 vesničanů v jihozápadní Číně se arzenem přiotrávilo poté co látka unikla koncem září 2008 do řeky z úložiště odpadu státní továrny společnosti Liuzhou China Tin Group Co., která je třetím největším producentem cínu v Číně. Dle vyšetřování byl příčinou neštěstí silný dešť, po kterém přetekl obsah špatně zabezpečené úložiště do místní řeky. Obyvatelé onemocněli poté, co pili vodu kontaminovanou arzenem. Většina postižených byla po krátké hospitalizaci propuštěna do domácí péče, ale několik desítek dětí a starších lidí bylo hospitalizováno.<ref>[http://www.ct24.cz/svet/31877-stovky-cinanu-se-priotravily-arzenem/ Stovky Číňanů se přiotrávily arzenem]</ref> == Literatura == # Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 # Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 # Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 # N. N. Greenwood - A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9 == Reference == <references/> == Externí odkazy == * Zdeněk Pertold: ''[http://www.vesmir.cz/files/file/fid/494/aid/1573 Arzen v životním prostředí - Přírodní i jiné zdroje arzenu a zpùsoby, jak jej zneškodnit]'', [[Vesmír (časopis)|Vesmír]], 77, 6/1998 * [http://www.bezjedu.arnika.org/chemicke-latky/arsen arsen] Arnika.org * [http://www.biotox.cz/toxikon/anorgan/ja_5a.php#As Toxické vlastnosti a sloučeniny arsenu] * [http://www.irz.cz/latky/arsen_a_sl Látka: Arzen a sloučeniny (jako As)] [[Integrovaný registr znečišťování]] * (anglicky) [[WHO]]: [http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs210/en/ Arsenic in drinking water] * (anglicky) [[IARC|International Agency for Research on Cancer]]: [http://www.inchem.org/documents/iarc/suppl7/arsenic.html ARSENIC AND ARSENIC COMPOUNDS - Summaries & Evaluations] {{Tabulka prvků}} {{Commonscat|Arsenic}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Chemické prvky]] [[Kategorie:Jedy]] [[Kategorie:Karcinogeny]]

Návrat na stránku „Arsen“.