Altaj (pohoří)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Altaj''' ([[Ruština|rusky]] Алтай) je téměř 2 000 [[Kilometr|km]] dlouhý 600 km široký horský systém v centrální [[Asie|Asii]] na rozhraní [[Rusko|Ruska]], [[Kazachstán]]u, [[Čína|Číny]] a [[Mongolsko|Mongolska]] a s nejvyšším vrcholem – [[Bělucha]] (4 506 m) – je nejvyšším pohořím [[Sibiř]]e. Společně s pohořím [[Sajany]] a [[Ťan Šan]] tvoří tzv. severní větev středoasijského horského systému, jež vychází z horského uzlu v oblasti [[Pamír]]u. Díky své rozlehlosti se Altaj člení na tři části: * '''Ruský Altaj''' * '''Mongolský Altaj''' * '''Gobijský Altaj''' [[Soubor:Altai Mountains.jpg|thumb|280px|Pohoří Altaj]] Jméno Altaj pochází z mongolského Altan (zlaté hory) – to poukazuje na přítomnost [[Zlato|zlata]] ve zdejších horninách. == Geologie == [[Geologie|Geologická]] struktura Altaje je velice složitá, což je i z důvodu jeho obrovské rozlohy. Z těchto důvodů zde bývají 2–3 [[zemětřesení]] za rok, přičemž ta nejsilnější byla v letech [[1903]] a [[1927]] (síla 8 z [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]]). Pohoří vzniklo v [[Paleozoikum|prvohorách]] za [[hercynské vrásnění|hercynského vrásnění]]. Staré hercynské pohoří bylo však v [[Mezozoikum|druhohorách]] zarovnáno v [[peneplen]] (parovinu) a do současné podoby bylo vyzdviženo až v třetihorách a začátkem [[čtvrtohory|čtvrtohor]] při alpínské [[orogeneze|orogenezi]]. Tak vznikla charakteristicky stupňovitá stavba Altaje, která je z geologického hlediska mladá a ještě dnes se zvedá rychlostí až několik centimetrů za rok. Důkazem, že pohoří není stále ještě dotvořené, jsou časté kamenné [[lavina|laviny]]. Výrazný ledovcový [[reliéf (geografie)|reliéf]] byl formován během posledních dvou [[doba ledová|dob ledových]]. [[Ledovec|Ledovce]] byly významným faktorem při formování horstva, když při maximálním zalednění stékaly až na výšku tisíc metrů. Dalším faktorem formování je mrazové [[zvětrávání]], které je díky kontinentálnímu podnebí velice silnou složkou napomáhající utvářet okolní krajinu – proto jsou zde k vidění velké suťové kužely, tzv. osypy. Altaj je budován hlavně paleozoickými horninami (v oblasti Běluchy [[ordovik|ordovického]] stáří), kterými pronikají mladopaleozoické vyvřeliny. Z hornin zde tak mají dominantní zastoupení metamorfované horniny jako jsou [[Rula (hornina)|ruly]], [[svor (hornina)|svory]] a zvětralé písčité [[břidlice]] s vysokým podílem nejrůznějších minerálů, které vykrystalizovávaly uvnitř hornin. Tyto horniny často pukají mrazem, z čehož vznikají kameny jehlicovitých tvarů naskládané na sebe. V dobách ledových byl Altaj značně zaledněn a při oteplování se tak podhůří stávalo patrně místem největších záplav na [[Země|Zemi]]. Tomu pravděpodobně pomohlo uvolnění obrovské masy vody držené v jezerech na površích ledovců při jejich tání. Ústup ledovců na konci poslední doby kamenné vytvořil nespočet říčních teras a zanechal zde [[štěrk]]ové vrstvy s balvany o průměru jeden až dva metry. V dobách ledových se nad řekou [[Bija]] ukládaly mocné, jemně váté sprašové vrstvy s pohřbenými fosilními půdami z období mezi dobami ledovými, které dnes představují jeden z nejúplnějších záznamů klimatických změn na Sibiři za posledních 250 000 let. Díky tomu je dnes známo mnohem teplejší klima Altaje v dávných dobách i s druhovou skladbou tehdejší flóry. === Nerostné bohatství === Dnes probíhá v malém rozsahu na několika místech v Altaji těžba [[zlato|zlata]], které lze při troše štěstí nalézt i v říčních náplavech. Zejména na severních výběžcích Altaje jsou bohaté zdroje koksovatelného [[uhlí]] ([[Kuzněcká pánev]]). V jihovýchodní části jsou ložiska [[železná ruda|železné rudy]] a [[polymetalické rudy|polymetalických rud]] ([[zinek]]) – proto tato část Altaje na území [[Východokazašská oblast|Východokazašské oblasti]] bývá označována jako Rudný Altaj. == Klima == Klima na Altaji je chladné a vlhké (ačkoliv slunečných dnů je údajně více než na mořském pobřeží [[Jalta]], [[Soči]] – tyto slunečné dny jsou však většinou v období tlakových níží v zimě a na podzim. Srážky na hřebenech dosahují 2 000 mm/rok, sněhová pokrývka běžně 2–3 m. Léto je vlivem arktických vzdušných mas, které se nad západní Sibiří zahřívají a způsobují deštivé počasí, chladné. Červenec je nejdeštivějším měsícem (slunečných dnů bývá méně než 50 %).V poslední dekádě léta sníh již netaje pod 2 600 m. Září a říjen se vyznačují velice proměnným počasím. Zima na Altaji začíná v listopadu. Nejchladnější území je [[Čujská step]] na východě, kde teploty v lednu dosahují až −62 [[Stupeň Celsia|°C]]. Průměrné lednové teploty jsou −32 °C. == Krajina == Krajina na Altaji se skládá zejména ze suché vysokohorské stepi a rozsáhlých lesů. Nejvyšší části hor pokrývají z velké části ledovce (zaledněno je 900 km²). Některé oblasti ve střední části a zejména pak v mongolské části blížící se k poušti [[Gobi]] tvoří polopouště ([[Koš-Agač]]). Hranice [[permafrost]]u probíhá ve výšce 2 000 m n. m., na jižních svazích ještě o 400 m výše. Představa věčného ledu je však zavádějící, protože zde roste hustá tajga. == Vodstvo == === Jezera === [[Soubor:2006-07 altaj kucerla.jpg|thumb|[[Kučerlinské jezero]] plesového původu; potápěči nedávno zjistili, že jezero je ve své spodní části zamrzlé]] Na Altaji se nachází přibližně 7 000 jezer s celkovou plochou 600 km². Většina těchto jezer je položena vysoko v horách a má [[pleso]]vý charakter. Největší jezero je [[Markakol]] s rozlohou 449 km², které se nachází v kazašské části pohoří mezi hřbety [[Kurčumskim]] ze severu a [[Azutau]] z jihu. Jezero je dlouhé 38 km a dosahuje hloubky až 30 m. Největší jezero v ruské části Altaje je [[Telecké jezero|Telecké]] uprostřed lesů na říčním toku [[Čulyšman]]. Podobně jako [[Bajkal]] vzniklo příkopovou propadlinou a právě po Bajkalu je druhým nejhlubším jezerem celé Sibiře s hloubkou 353 m (některé zdroje uvádí 325 m). Dříve bylo však jezero hluboké 2 000 m. Délka tohoto jezera je 78 km a šířka nepřesahuje 8 km. Celková plocha jezera je 223 km² a je jednou z velkých zásobáren pitné vody. Na mongolské straně jsou velkými jezery [[Tolbo núr]] (185 km²), [[Dajan núr]] a [[Chovdská jezera]]. === Řeky === [[Soubor:2006-07 altaj katun.jpg|thumb|Řeka [[Katuň]] ve vesnici [[Tjungur]]; častý cíl vodáků]] Na Alataji teče 20 188 řek o celkové délce 62 555 km z nichž naprostá většina skončí v [[Severní ledový oceán|Severním ledovém oceánu]] díky veletokům [[Irtyš]], [[Ob]] a [[Jenisej]]. Jen některé řeky v mongolské části skončí v bezodtokých jezerech severozápadního Mongolska. Na Altaji pramení obě dvě zdrojnice Obu: [[Katuň]] pramenící pod Běluchou a [[Bija]] vytékající z Teleckého jezera se slévají ve městě [[Bijsk]] a stávají se Obem. Další významné řeky pramenící v Altaji jsou [[Buchtarma]], která kromě kousku od pramene v ruské části protéká Kazachstánem a vlévá se do Irtyše. Mongolská řeka [[Chovd gol]], která se vlévá do jezera [[Char Us núr]]. V ruské části to jsou ještě řeky [[Čulyšman]] a [[Argut]]. === Vodopády === Nejvyšší vodopády jsou kaskády na řece [[Čulča]] s výškou až 160 m. === Ledovce === Zalednění Altaje je značné, za což může velké množství srážek a extrémní klima ve vyšších polohách. Na Altaji lze napočítat více než 1 500 ledovců o celkové ploše 890 km². Nejvíc jich je v nejvyšší části Altaje v [[Katuňský hřbet|Katuňském hřbetu]] (přibližně 400), z nichž nejdelší dosahují délky téměř 11 km (Šapošnikovův ledovec 10,5 km, Geblerův ledovec 8,5 km). == Flóra == [[Květena|Flóra]] na Altaji je nesmírně rozmanitá, což je dáno nejen členitostí několika výškových pásem, ale i polohou na rozhraní sibiřské [[tajga|tajgy]], kazašské [[step]]i a mongolských [[polopoušť|polopouští]]. Altaj tak tvoří bariéru mezi severem a jihem i východem a západem celého kontinentu. Na Altaji se celkem vyskytuje na 2 000 druhů vyšších rostlin, z toho 200 druhů [[endemit|endemických]] a 300 druhů léčivých. === Pásmo horské stepi a lesostepi (800–1 500 m) === [[Soubor:2006-07 altaj steppe.jpg|thumb|Stepi a lesostepi na Altaji]] Pro toto pásmo je typický porost žlutých trav a jen slabé zalesnění. Kontrastem jsou pak zeleně zarostlá koryta řek. Na úpatí hor se již objevuje les tvořený zejména [[modřín]]em sibiřským ([[Larix sibirica]]), [[borovice|borovicí]] sibiřskou ([[Pinus cembra sibirica]]), [[Jedle|jedlí]] sibiřskou ([[Abies sibirica]]) a [[Jalovec|jalovcem]]. Naopak listnaté porosty zcela chybí. === Pásmo horské tajgy (1 200–2 400 m) === Horská tajga je tvořená hlavně lesem se stejným složením jako lesy z nižšího pásma. Lesy jsou poměrně světlé, naopak bylinný ([[hořec]], [[rozchodník]], [[lomikámen]], [[divoký česnek]], [[lilie]], [[střevníček]], [[pivoňka]]) a keřový podrost ([[hloh]], [[tavolník]], [[růže|šípek]], [[rybíz]], [[rakytník]], [[zimolez]], [[kamčatská borůvka|kamčatské borůvky]], [[Brusnice borůvka|borůvky]], [[jahoda|jahody]]) je celkem hustý. Nalézt zde lze i [[pěnišník daurský]] (Rhododendron dahuricum) či mnoho druhů hub. Hranice lesa se pohybuje od 1 700 m na západě do 2 500 m na východě. === Pásmo sibiřské limby (1 800–2 800 m) === Nad horskou tajgou roste vegetace horské [[tundra|tundry]], která je tvořena zakrslými keříky a polárními [[bříza]]mi ([[Betula rotudifolia]]), které rostou do výšky 40–60 cm, zato velmi hustě. Ve vyšších výškách je možno vidět i některé druhy zakrslých [[vrba|vrb]] (rod [[Salix]]). === Pásmo alpínských luk (2 500–3 000 m) === [[Soubor:2006-07 altaj flora.jpg|thumb|Skalničky v pásmu skal a sněhu a ledu]] Pásmo alpínských luk není souvislé a pokrývá jen vlhké svahy nebo ploché dolinky oddělené stěnami či ledovci. V létě jsou tyto louky rozkvetlé spoustou květin – [[lomikámen]], [[primule]], [[česnek]], [[fialka]], [[ohníček]], [[rebarbora]], [[rozchodnice růžová]] (Rhodiola rosea), [[upolín]] (Trolius), [[koniklec]], [[hořec]] (včetně endemitu [[Gentiana altaica]]), žlutý [[mák]] ([[Papaver nudicaule]]), [[dryádka]] (Dryas oxyodonta). === Pásmo skal a věčného sněhu a ledu (2 800 m a výše) === Nejvyšší skal není zcela mrtvé. Nachází se zde různé druhy [[mechy|mechů]] a [[lišejník]]ů. V nižších polohách mezi kameny rostou i některé skalničky. Fosilní nálezy pleistocénní fauny a relikty třetihorní vegetace svědčí o přítomnosti [[Subtropický podnebný pás|subtropické]] flóry i fauny v teplých dobách meziledových, kdy zde rostly i [[dub]]y, [[Lípa (rod)|lípy]], [[javor]]y a [[jírovec|jírovce]]. == Fauna == Živočišná říše je typicky sibiřská. Představitelem je zemní veverka [[burunduk]] (Tamias sibiricus) se šedým kožíškem zdobeným čtyřmi bílými pruhy, kterého proslavil hlavně seriál Chip a Dale od [[Walt Disney|Walta Disneyho]]. Jednou z nejdravějších šelem Sibiře je [[rosomák]], který si přes svůj malý vzrůst troufne i na jelena nebo člověka. Alpínský stupeň obývají velice plaché zlatě zbarvené [[svišť|svišti]] mongolští ([[Marmota baibacina]]) a naopak velmi zvědavé [[pišťucha|pišťuchy]] (rod Ochotona) žijící v suťovitých polích, které se nebojí přiblížit i ke stanům turistů. Při úleku pak ostře vypísknou a rychle zmizí mezi kameny či v trávě. V Altaji je relativně hojný výskyt i [[sobol]]a, který je v jiných oblastech na pokraji vyhynutí kvůli lovcům, jež střílí soboly pro jejich kožešinu. Dále zde žije [[sob]], [[vlk]], [[Rys (zoologie)|rys]], [[medvěd]] a vzácně i [[leopard sněžný]]. Vzácně jsou zde i [[jelen]]i, l[[Los evropský|osi]] a zástupci zvířeny střední Asie ([[jelen maral]], [[kozoroh ibex]], [[ovce argali]]). Na Altaji žije více než 100 druhů ptáků – např. [[tetřev hlušec]], [[drozd]], [[pěnice]], [[ular altajský]] (horský kur). Jezera a potoky jsou obydleny [[pstruh]]y, [[lipan]]y i jinými rybami. Z bezobratlých stojí za zmínku motýl [[jasoň červenooký]] (Parnassius apollo) a [[tesařík]] rodu Monochamus. == Turistika == Altaj je velice oblíbeným turistickým místem [[Rusové|Rusů]] i zahraničních cestovatelů. [[Telecké jezero]] slouží jako rekreační místo, které je přes léto obklopeno turisty trávících svou dovolenou v kempu. Volný čas lze trávit koupáním, okolními túrami, rybařením nebo výlety na lodích. [[Soubor:2006-07 altaj memorial.jpg|thumb|Pomník ruskému vodákovi, který jako jediný sjel řeku Kučerla, demonstruje nebezpečí divokých altajských řek; při druhém pokusu však neuspěl]] Divoké řeky pramenící v horách pak lákají vodáky z celého Ruska i [[Evropa|Evropy]]. Hojně navštěvovaná bývá řeka [[Katuň]], kterou lze sjíždět na raftech i s místními průvodci. Je třeba dbát ale opatrnosti při sjíždění velice divokých řek, které jsou spíše nesjízdné. Altaj samozřejmě přitahuje pozornost i mnoha [[horolezectví|horolezců]]. Nejvíce jich pak míří samozřejmě na nejvyšší vrchol hory [[Bělucha|Běluchy]] (4 506 m), ale jsou zde i jiné čtyřtisícové vrcholy. U jezera [[Akkem (jezero)|Akkem]] severně od Běluchy je vybudovaný mezinárodní horolezecký tábor a meteorologická stanice. Altaj je také ideálním místem pro [[vysokohorská turistika|vysokohorskou turistiku]], a to nejen pro svou zachovalou a krásnou přírodu, ale i díky nižší náročnosti oproti jiným horským soustavám. Rozvoji turistiky napomáhá i zápis Zlatých hor na Altaji na [[Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]] z roku [[1998]], jakožto region reprezentující kompletně výškové pásmy vegetace v centrální Sibiři od stepi, lesostepi, supalpínské a alpínské vegetace a místo výskytu světově ohrožených savců, jako např. sněžného leoparda a ovcí argali. == Zajímavosti == V srpnu roku [[2007]] se do Altaje vydala skupina některých českých [[Cimrman]]ologů, aby zdolala vrchol dosud nepojmenované hory a nazvali ji [[hora Járy Cimrmana|horou Járy Cimrmana]]. Výstup byl vykonán úspěšně, o jejich dobývání hory byl natočen [[film]]. == Související články == * [[Altaidy]] * [[Altajci]] * [[Altajská republika]] * [[Altajský kraj]] == Reference == Kleslo, Michal: ''Altaj – horolezecký, trekový, turistický průvodce''; Tiskárna Havířov == Externí odkazy == * [http://www.cestovani.kvalitne.cz/altaj/altaj.html Popis ruské části Altaje – česky] * [https://whc.unesco.org/en/list/768 UNESCO: Zlaté hory na Altaji – anglicky] {{Flickr|Altay+Mountains}}{{Commonscat|Altay Mountains}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Altaj| ]] [[Kategorie:Pohoří v Čínské lidové republice]] [[Kategorie:Sin-ťiang]] [[Kategorie:Pohoří v Kazachstánu]] [[Kategorie:Východokazašská oblast]] [[Kategorie:Pohoří v Mongolsku]] [[Kategorie:Bajanölgijský ajmag]] [[Kategorie:Chovdský ajmag]] [[Kategorie:Pohoří v Rusku]] [[Kategorie:Republika Altaj]]

Návrat na stránku „Altaj (pohoří)“.