Židovka z Toleda

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Židovka z Toleda''' (1955) je historický román německého spisovatele [[Lion Feuchtwanger|Liona Feuchtwangera]], popisující soužití [[Židé|Židů]], [[křesťan]]ů a [[muslim]]ů ve [[středověk|středověkém]] [[Španělsko|Španělsku]]. == Děj románu == {{spoiler}} [[Španělsko]] ovládané křesťanskými [[Vizigóti|Vizigóty]] dobyli [[muslimové]], kteří povznesli zemědělství, obchod a kulturu. Dokonce dali volnost [[judaismus|židovskému náboženství]]. Vizigóti byli vytlačeni do severního Španělska, ale i nadále vedli boje s muslimy. V průběhu dalších staletí se jim podařilo dobýt polovinu ostrova nazpět, proto si muslimové zavolali na pomoc své bojovné bratrance z Afriky, aby ubránili zbytek své říše. Volnost ve víře tím skončila. Mnoho Židů odešlo bez majetku do křesťanského Španělska nebo přestoupili k [[islám]]u. Tím začíná příběh Ibrahima ze [[Sevilla|Sevilly]], který byl jako malý chlapec židovskou rodinou ponechán v muslimském Španělsku. Bohatý vážený kupec Ibrahim se řídil islámskými zvyky, ale srdcem byl stále [[Žid]] ze slavného rodu Ibn Ezra. Panovník jako jeho přítel mu jeho víru toleroval. V [[křesťanství|křesťanské]] [[Kastilie|Kastilii]] vládl [[Alfonso VIII. Kastilský|Alfonso VIII.]], který stále vedl marné boje s muslimy. Při jedné prohrané bitvě mu panovník muslimů na radu Ibrahima navrhl osmileté příměří. Ibrahim očekávající další Svatou válku opustil Sevillu a odešel i se svou dcerou Rachel, synem Alazarem a se svým služebnictvem do křesťanského [[Toledo|Toleda]], kde mohl vyznávat svoje židovství. Uzavřel dohodu s králem, že zapůjčí králi obrovskou částku peněz a on ho za to učiní svým rádcem. Ibrahim, který po konverzi přijal jméno Jehuda Ibn Ezra, se zabydlel v paláce jeho předků Castillo Ibn Ezra, které před jeho příchodem vlastnili baroni z rodou Castro. Jehuda si učinil v Toledu mnoho přátel i nepřátel. I sám král mu zcela nevěřil a stále mu vyčítal osmileté příměří, které kvůli němu musel podepsat. Jehudovým snem však bylo udržet mír v zemi a bránit tak židy jako jeho předkové. Král Alfonso však prahl po boji. Baroni Castro, kteří byli pod ochranou [[Aragonie]], začali dělat v jeho zemi nepokoje. Rozhodl se tedy, že na ně zaútočí, ale tím by poštval na sebe Aragonii. Naštěstí jeho bratranec, aragonský král, zemřel a na jeho trůn nastoupil Alfonsův obdivovatel, synovec Pedro. Alfonsova žena Leonor, dcera anglického krále [[Jindřich II. Anglický|Jindřicha II.]], doufala, že si Pedro vezme některou z jejich dcer a tím se spojí obě země. Alfonso však tyto plány zhatil tím, že lstí Pedra nechal při jeho pasování na krále přísahat lenní poslušnost Aragonie Kastilii. Na této oslavě se také setkává král poprvé s dcerou Žida Jehudy Rachel a s jeho synem Alazarem. Alazar touží být rytířem a je velkým obdivovatelem krále, proto později přestoupí ke křesťanské víře, a to Alfonse mile potěší. Ale Rachel však je přesvědčená ve své židovské víře a svými názory krále urazí. Alfonsův problém, kdo bude jeho následníkem, se záhy vyřeší, Leonoře se narodí syn. Král nemůže zapomenout na Židovku a chce, aby se stala jeho milenkou. Nechá jí opravit muslimský palác La Galiana a tam s ní dlouhou dobu pobývá. Vzájemně do sebe zamilováni žili spokojeně i přes pomluvy ostatních. Mezitím však vypukla očekávaná [[Křížové výpravy|Svatá válka]] a Alfonso musel se svými rádci odjet do [[Burgos]]u za Leonorou vyjednat mír s Aragonií, aby mohli společně jít do války. Nedohodli se však a při jeho pobytu u ženy zemřel jeho jediný syn. Alfonso věřil, že je to trest za to, že žije se Židovkou, proto byl rozhodnut vztah s ní ukončit. Avšak při návratu do Galiany zjistil, že Rachel čeká dítě a nejenže ji nezapudil, ale spokojen s ní žil dál. Při Svaté válce útočili křesťané nejen na muslimy, ale i na Židy. Proto požádali franští Židé Jehudu o umožnění přistěhování do Kastilie. Po dlouhém naléhání král Alfonso svolil. Alfonso nemohl déle nezúčastněně přihlížet válce. Proto se nakonec s pomocí Leonořiny matky ([[Eleonora Akvitánská]], manželka Jinřicha II.) Aragonie a Kastilie dohodly. Z obavy z nebezpečí nechal Jehuda svého vnuka ukrýt na neznámé místo, kde by ho nikdo nenašel. Hrdý král dohodu s Aragonií opět nedodržel a zaútočil sám na [[muslim]]y, jeho tažení tak všem velice rychle vedlo k prohře. Mnoho lidí padlo v boji, mezi nimi i Jehudův syn Alazar. Lidé v Toledu dávali prohru za vinu Jehudovi a Rachel a vylévali si zlost na všech Židech. Královna ze žárlivosti dala rozkaz baronu Castrovi, aby zabil Jehudu i Rachel. Castro s pobouřenými lidmi města úkol splnil. Královna doufala, že se její vztah s králem urovná, když už nebude mít svoji lásku, ale zmýlila se; král královně smrt své milované neodpustil. Z křesťanské části se muslimové stáhli kvůli neshodám v jejich zemi a s [[Kastilie|Kastilií]] byl uzavřen mír. === Související články === * [[Lion Feuchtwanger]] * [[Alfonso VIII. Kastilský]] * [[Židé]], [[křesťan]]é a [[muslim]]ové === Bibliografie === * FEUCHTWANGER, Lion. Židovka z Toleda. Praha : Český klub, 2000. 426 s. ISBN 80-85637-32-4. {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Německé romány]] [[Kategorie:Knihy roku 1955]]

Návrat na stránku „Židovka z Toleda“.