Ždírec nad Doubravou

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města | název = Ždírec nad Doubravou | status = město | kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]] | okres = Havlíčkův Brod | ob.roz.půs = [[Chotěboř]] | pov.ob = [[Chotěboř]] | země = [[Čechy]] | výměra = 26,74 | obyvatelé = 3100 | obyv.datum = 1.&nbsp;8.&nbsp;2009 | zem.šíř = 49° 41' 46" | zem.dél = 15° 48' 42" | PSČ = 58263 | početzsj = 8 | početč = 8 | početk = 7 | adresa = Školní&nbsp;500<br />58263 Ždírec nad Doubravou | web = www.zdirec.cz | úř.web = | email = mesto@zdirec.cz | starosta = Jan Martinec | foto = | popisek.foto = | znak = Image:Zdirec nad Doubravou CoA CZ.png | vlajka = Image:Flag of Zdirec nad Doubravou.png | mapa = | NUTS5 = CZ0631 569780 | NUTS4 = CZ0631 | NUTS3 = CZ063 | nad.výš = 545 | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Ždírec nad Doubravou |position=top |width=250 |lat=49.696 |long=15.811 |float=center |caption= }} }}[[Soubor:Zdirec namesti.jpg|thumb|240px|náměstí 9. května (2014)]] '''Ždírec nad Doubravou''' je [[město]] v okrese [[Okres Havlíčkův Brod|Havlíčkův Brod]], kraj [[Kraj Vysočina|Vysočina]]. * Ke dni 1. 8. 2009 zde žilo 3&nbsp;100 obyvatel. * Ke dni 1. 1. 2018 zde žilo '''3&nbsp;126''' obyvatel. == Poloha == Ždírec nad Doubravou, město na úpatí [[Žďárské vrchy|Žďárských vrchů]] a [[Železné hory|Železných hor]], ležící na Liběcké stezce a historické křižovatce zemských cest v nadmořské výšce 555 m n. m. Součástí města Ždírec nad Doubravou jsou místní části Nové Ransko, Horní Studenec, Nový Studenec, Údavy, Kohoutov, Benátky a Stružinec. Ždírec nad Doubravou má zhruba 3100 obyvatel. == Historie == První písemná zmínka o obci pochází z roku 1399. První osadníci přicházeli do těchto končin na pomezí [[Čechy]] a [[Morava|Moravy]] již v době kolonizační, aby udržovali obchodní stezku zvanou [[Libická stezka|Liběcká]]. Stezka byla významnou cestou spojující Čechy s Moravou - [[Brno]] s [[Čáslav]]í a dále [[Praha|Prahou]]. O tomto osídlení nejsou ovšem dochovány konkrétní písemné zprávy. Obec byla do konce [[Druhá světová válka|2. světové války]] málo významným sídlem, kde žilo zhruba 800 obyvatel. Obživu zajišťovalo obyvatelstvu drobné zemědělství a tkalcovství. [[9. květen|9. května]] roku [[1945]] byla obec bombardována letadly [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Většina domů v obci byla nálety bombardérů buď zničena, nebo poškozena. Také v důsledku této události vysídlila z obce bezprostředně po válce zhruba čtvrtina obyvatel. Velký rozvoj zaznamenala obec v období po [[Druhá světová válka|2. světové válce]]. V roce [[1945]] žilo v obci 600 obyvatel, v roce [[1965]] to bylo 1450 obyvatel, v roce [[1990]] již 2989 obyvatel. V roce [[1995]] obdržela obec Ždírec nad Doubravou z rukou předsedy Poslanecké sněmovny PČR znak a prapor. V roce [[2000]], přesně [[19. leden|19. ledna]], udělil předseda Poslanecké sněmovny PČR obci titul [[město]]. Od roku 1951 je oficiální název obce Ždírec nad Doubravou pro odlišení od dalších obcí v blízkém okolí se stejným jménem. {| class="wikitable" style="text-align:right" |+ Vývoj počtu obyvatel Ždírce nad Doubravou<ref>{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 | editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 760 | počet svazků = 2 | svazek = 1 | strany = 560–561 | isbn = 80-250-1311-1 }}</ref> |- !style="background:#ddffdd"|Rok !style="background:#f3fff3"|'''1869''' !style="background:#f3fff3"|'''1880''' !style="background:#f3fff3"|'''1890''' !style="background:#f3fff3"|'''1900''' !style="background:#f3fff3"|'''1910''' !style="background:#f3fff3"|'''1921''' !style="background:#f3fff3"|'''1930''' !style="background:#f3fff3"|'''1950''' !style="background:#f3fff3"|'''1961''' !style="background:#f3fff3"|'''1970''' !style="background:#f3fff3"|'''1980''' !style="background:#f3fff3"|'''1991''' !style="background:#f3fff3"|'''2001''' |- !style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel | 2201 | 2440 | 2542 | 2552 | 2735 | 2588 | 2466 | 2078 | 2355 | 2618 | 2852 | 2792 | 2783 |} == Charakter města == === Doprava === Město Ždírec nad Doubravou leží na frekventované křižovatce silnic I/34, I/37 a II/345. Městem prochází [[železniční trať]] č. 238 [[Havlíčkův Brod]] – [[Pardubice]]. === Příroda === Členitá krajina s přírodními i historickými zajímavostmi v okolí města, drsnější, čisté prostředí této severozápadní části [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]], vytváří podmínky pro příjemné a aktivní prožití dovolené a volného času. Ždírec nad Doubravou leží na hranicích [[Chráněná krajinná oblast Železné hory|CHKO Železné hory]] a [[CHKO Žďárské vrchy]], na českomoravském pomezí, z jihu chráněn [[Ranský masiv|Ranským masívem]] a ze severu [[Železné hory|Železnými horami]]. === Turistika === Několik tipů pro aktivní trávení volného času a podnikání výletů pro pěší a cykloturisty: Prameniště řeky Doubravy se nacházejí nad rybníkem Doubravník v Ranském masívu (7 km) a v okolí Malého Dářka. Kaňonovité údolí Doubravky s množstvím romantických zákoutí, příkrých srázů, jeskyní a vodopádů v Bílku (5 km). Nejvyšší vrchol Železných hor Vestec (668 m n. m.), nabízející výhled na celé Chotěbořsko (9 km). Kostel sv. Václava s dřevěnou, šindelem krytou, zvonicí v Horním Studenci a renesanční zámek v Novém Studenci (3 km). Rozsáhlé lesní porosty, ležící severním a východním směrem od města nabízejí ve vzdálenosti do patnácti kilometrů mnoho zajímavých tras k výletům jako rybník Januš, Hamerskou nádrž s nejstarší sypanou hrází v Čechách, Žákovu horu (810 m n.m.) se zbytky bukojedlového pralesa. Oázou klidu je okolí Zalíbeného, Rychtářky a Kamenného vrchu se svým podhorským charakterem. Lesní komplex Ranského (dříve Panského) Babylonu je rájem houbařů. Malebná zákoutí jižního svahu Babylonu ukrývají Borovská jezírka - soustavu zatopených prohlubní dávno opuštěných rudných dolů. Vyznavači vodních sportů mohou využít rekreační rybník Řeka (4 km), či vzdálenější Velké Dářko (9 km). Skanzeny v okolí - Veselý Kopec a Betlém v Hlinsku (10 km). Městem prochází 52 km dlouhá cyklotrasa 5127 z Radostína do Golčova Jeníkova, která kopíruje horní tok řeky Doubravy. V Radostíně navazuje na cyklotrasu 16 – Česko-moravská trasa a po trase na další cyklotrasy místního významu. Všechny hlavní turistické trasy jsou dobře značeny. Poutní areál Zelená hora u Žďáru nad Sázavou je na seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO (22 km). Muzeum Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové (12 km) === Průmyslová zóna === Ždírec nad Doubravou je též znám svou průmyslovou zónou. Od roku [[1997]] zde byly vybudovány areály 15ti firem z oboru [[dřevařství]], [[stavebnictví]], potravinářských technologií, strojírenství a zpracování plastů, ve kterých našly svoje zaměstnání stovky lidí. Tato zóna se postupně rozšiřuje a je k dispozici dalším domácím i zahraničním investorům. Ždírec nad Doubravou je centrem dřevařského průmyslu České republiky. === Obchod, služby, zdravotnictví === Ždírec nad Doubravou může svým občanům i návštěvníkům nabídnout dobrou občanskou vybavenost a výbornou dopravní obslužnost. V místě je síť prodejen, služeb, stravování i ubytování. == Symboly == === Znak a prapor === Znak a prapor byl obci Ždírec nad Doubravou udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny České republiky dne [[19. leden|19. ledna]] [[1995]]. ;Znak [[Blason]]ování: Stříbrným obráceným vidlicovým křížem dělený zelený štít s černou patou, z níž vyniká zlatý plamen. Idea: Vidlicový kříž – významná křižovatka; 2. Černá pata – žďáření, výroba dřevěného uhlí; Plamen – oheň ;Prapor: Blasonování: Zelený list a bílou vidlicí, jejíž dvě ramena vycházejí u žerdi z horního a dolního okraje. Šířka ramene vidlice je 1/5 šířky listu. Zelený žerďový klín mezi rameny vidlice sahá do 1/3 délky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3. == Významné osobnosti == * František Bačkovský (1854-1908), historik a spisovatel, narozen v [[Benátky (Ždírec nad Doubravou)|Benátkách]] * Jan Vilím (1856-1923), grafik, narozen v [[Horní Studenec|Horním Studenci]] * MUDr. Zdeňka Čermáková (1884-1968), lékařka v Bašce na ostrově [[Krk (ostrov)|Krk]], narozená v [[Nový Studenec|Novém Studenci]] * Ing. Robert Láznička (1887-1934), sportovní organizátor, narozen ve Ždírci == Části města == * '''Ždírec nad Doubravou''' * [[Benátky (Ždírec nad Doubravou)|Benátky]] * [[Horní Studenec]] * [[Kohoutov (Ždírec nad Doubravou)|Kohoutov]] * [[Nové Ransko]] * [[Nový Studenec]] * [[Stružinec (Ždírec nad Doubravou)|Stružinec]] * [[Údavy]] == Partnerská města == * {{flagicon|Rakousko}} [[Marktgemeinde]] [[Michelhausen]], [[Rakousko]] * {{flagicon|Česká republika}} [[Velké Pavlovice]], [[Česká republika]] == Souřadnice == {{geo cz|49|41|45.61|15|48|49.13}} == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.zdirec.cz Oficiální stránky města] {{Flickr|Ždírec+nad+Doubravou}}{{Commonscat|Ždírec nad Doubravou}}{{Město Ždírec nad Doubravou}}{{Okres Havlíčkův Brod}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Ždírec nad Doubravou| ]] [[Kategorie:Města v Čechách]] [[Kategorie:Obce v okrese Havlíčkův Brod]] [[Kategorie:Obce v CHKO Železné hory]] [[Kategorie:Svazek obcí Podoubraví]]

Návrat na stránku „Ždírec nad Doubravou“.