České Slezsko

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{| cellspacing="0" cellpadding="2" align="right" border="1" width="260" style="margin: 0 0 1em 1em; BACKGROUND: #f9f9f9; border: 1px #336666 solid; border-collapse: collapse;" |- | colspan=2 align=center style="font-size: 125%; background-color:#efefef;"| '''České Slezsko''' |- | align="center" | [[Soubor:Flag of Czech Silesia.png|100px|border|vlajka]]<br /><small>vlajka<br />Slezska</small> | align="center" | [[Soubor:Silesia.png|100px|moderní verze historického malého znaku]]<br /><small>moderní verze historického malého znaku Slezska</small> |- | colspan=2 align=center | [[Soubor:Silesia coat of arms.png|125px|historický velký znak Českého Slezska]]<br /><small>historický velký znak Českého Slezska<br />(původně znak Dolního Slezska)</small> |- | align="center" colspan="2" style="background:#efefef;" | '''Základní údaje''' |- | Hlavní město: | [[Opava]] |- | Rozloha k roku [[1928]] ''(včetně [[moravské enklávy ve Slezsku|moravských enkláv]])'': | 4 459 km² |- | Počet obyvatel: | zhruba 1 milion |- | Nejvyšší bod: | [[Praděd]] (1491 m) |- | colspan=2 | {| cellSpacing="0" cellPadding="0" border="0" |- | align=center | <br />[[Soubor:České Slezsko po roce 1920 na mapě Česka.png|250px|center|České Slezsko po roce 1920 na mapě České republiky]]<br />České Slezsko ''(zeleně)'' na mapě České republiky. Červeně jsou vyznačeny Slezskem spravované [[Moravské enklávy ve Slezsku]]</small><br /> |} |} '''České Slezsko''', obvykle označované jen jako '''Slezsko''' - v letech [[1918]] až [[1992]] označované též jako ''Československé Slezsko'', v době německé okupace ([[1938]]–[[1945]]) také ''Sudetské Slezsko'' – je zbytek [[historické české země]] [[Slezsko]] na severovýchodě [[Česká republika|České republiky]]. Má zhruba 1 mil. obyvatel. Historickým hlavním městem je [[Opava]]. Slezsko bylo po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] roztříštěno do několika správních celků. Dnes je [[okres Jeseník]] součástí kraje [[Olomoucký kraj|Olomouckého]], zbytek je součástí kraje [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského]]. Na jihu hraničí s [[Morava|Moravou]]; na jihovýchodě se [[Slovensko|slovenským]] [[Žilinský kraj|Žilinským krajem]]; na východě, severu a jihozápadě s [[Polské Slezsko|Polským Slezskem]] (konkrétně s vojvodstvím [[Slezské vojvodství|Slezským]], [[Opolské vojvodství|Opolským]] a [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezským]]). Území dnešního Českého Slezska je z větší části totožné s územím bývalého [[Rakouské Slezsko|Rakouského Slezska]] a často jsou do něj zahrnovány i [[moravské enklávy ve Slezsku]], s nimiž rozloha Českého Slezska činí asi 4 459 [[km²]]. Není však shodné – k Rakouskému Slezsku patřila i dnešní [[Polsko|polská]] část [[Těšínsko|Těšínska]] a naopak nebylo jeho součástí [[Hlučínsko]]. České Slezsko bývá často mylně považováno za součást Moravy (a podle části [[Moravské hnutí|moravistů]] jí je s odůvodněním, že kdysi část jeho území k Moravě v minulosti patřila, což je v případě území bývalého [[Opavské vévodství|Opavského vévodství]] a [[Krnovské knížectví|Krnovského knížectví]] pravda). Pokud termínem České Slezsko označujeme celou českou část historického Slezska, tak k němu musíme počítat i nepatrné území severovýchodně od [[Luční bouda|Luční boudy]] v [[Krkonoše|Krkonoších]], osadu [[Mýtiny]] (součást [[Harrachov]]a), jakož i ty části území obce [[Kořenov]], které se rozkládají na levém břehu [[Jizera (řeka)|Jizery]]. Tato území získalo bývalé [[Československo]] od [[Polsko|Polska]] až roku [[1959]] a jsou historickou částí Slezska. Zároveň se v tomto případě jedná o jediné části bývalého slezského [[Javorské knížectví|Javorského knížectví]], které leží na území dnešního Česka. == Geografický přehled == V západní části Českého Slezska ležící v horském systému [[Krkonošsko-jesenická soustava|Krkonošsko-jesenické soustavy]], se zvedají pohoří [[Hrubý Jeseník]] (v němž se na hranici s Moravou nachází hora [[Praděd]]) a [[Rychlebské hory]]. Ve východní části Českého Slezska se v horském systému [[Karpaty|Karpat]] zvedají pohoří [[Moravskoslezské Beskydy]] a [[Slezské Beskydy]]. Mimo pohoří se na území Českého Slezska rozkládá také několik [[pahorkatina|pahorkatin]]: na [[Osoblažsko|Osoblažsku]] se jedná o [[Zlatohorská pahorkatina|Zlatohorskou pahorkatinu]], v okolí Opavy a na [[Hlučínsko|Hlučínsku]] o [[Opavská pahorkatina|Opavskou pahorkatinu]], podél [[Odry]] se rozkládá [[Moravská brána]], a severovýchodně od Ostravy [[Ostravská pánev]]. Nejdůležitější řeky jsou Odra, [[Opava (řeka)|Opava]] a [[Olše (řeka)|Olše]], jež z části utvářejí hranici s [[Polsko|Polskem]]. Řeky [[Odra]] a [[Ostravice (řeka)|Ostravice]] pak tvoří i část historické zemské hranice s Moravou. Mezi významná slezská města patří historická metropole českého Slezska [[Opava]], dále pak [[Karviná]], [[Bohumín]], [[Bruntál]], [[Jeseník]], [[Krnov]], [[Český Těšín]], [[Havířov]], [[Třinec]]. Na moravsko-slezské hranici leží např. města [[Ostrava]] či [[Frýdek-Místek]]. == Historie == {{viz též|Dějiny Slezska}} === Slezsko od středověku do 18. století === [[Soubor:České Slezsko.jpg|225px|thumb|right|Mapa Českého Slezska (vymezeno tučnou čarou, šrafovaně dnešní [[Moravskoslezský kraj]]) po roce [[1920]]]] [[Soubor:Země Koruny české.jpg|225px|thumb|right|[[Slezsko]] jako součást [[Země Koruny české|zemí Koruny české]] do roku 1742]] [[Soubor:Republika československá.jpg|225px|thumb|right|České Slezsko jako jedna z pěti zemí [[Československo|Československa]] (do roku [[1928]], kdy bylo spojeno s [[Morava|Moravou]] do [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]])]] Koncem 9. století se oblast stala součástí Velkomoravské říše, po jejím rozpadu se stala předmětem bojů mezi českými a polskými knížaty. Část území zůstala přemyslovská (Holasicko), další pak připadla Piastovcům (Těšínsko, Nisko). Holasicko, jež bylo později zváno [[Opavské knížectví|Opavsko]], bylo vyděleno nejpozději k roku 1318 z Moravy jako samostatné knížectví pod vládou vedlejší větve Přemyslovců. Již za vlády Václava II. došlo k pronikání moci českého státu do oblasti [[Horní Slezsko|Horního Slezska]]. Za Jana Lucemburského hornoslezská knížata složila lenní hold českému králi. Česká svrchovanost nad Slezskem byla opakovaně uznána i [[Polsko|polským]] králem [[Kazimír III. Veliký|Kazimírem III. Velikým]] nejprve [[Vyšehradská smlouva|Vyšehradskou smlouvou]] z roku 1333, a poté [[Trenčínská smlouva|Trenčínskou smlouvou]] roku 1335, výměnou za to, že se český král vzdal nároků na polskou korunu, a poté roku 1348 mírem v [[Namyslov]]ě s Karlem IV.. Ve 14. a 15. století pokračoval proces drobení Slezska. Vymíráním vládnoucích knížecích rodů připadla území hornoslezských knížectví postupně pod bezprostřední vládu českého krále. Sbližování Opavska se Slezskem začalo za vlády [[Mikuláš II. Opavský|Mikuláše II.]], který se stal zároveň knížetem [[Ratibořské knížectví)|ratibořským]]. Později se Opavsko rozdrobilo na menší oblasti, které však znovu získal Jiří z Poděbrad a patřily i jeho pozdějším nástupcům, dokud roku 1613 neudělil [[Matyáš Habsburský]] oblast kolem [[Opava|Opavy]] jako léno [[Karel I. z Lichtenštejna|Karlovi z Lichtenštejna]]. O devět let později takto Karel získal i Krnovsko, vydělené z Opavska roku 1377. V majetku [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] zůstalo Opavské knížectví až do roku 1918. === Období 1740-1849 === [[Soubor:Těšínský kraj.jpg|thumb|left|Popis Těšínského kraje v Karla Wladislawa Zapa wšeobecném zeměpise, díl I., rok 1846]] [[Soubor:Opavský kraj.jpg|thumb|left|Popis Opavského kraje v Karla Wladislawa Zapa wšeobecném zeměpise, díl I., rok 1846]] Slezsko se svým rozvinutým [[tkalcovství]]m zároveň patřilo k nejvyspělejším a nejbohatším zemím [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]], což bylo jeden z důvodů proč se stalo cílem pruské [[expanze]], která začala roku 1740 vpádem do Slezska bez vyhlášení války. {{Viz též|Rakouské Slezsko}} V letech 1740-1742, 1744-1745 a 1756-1763 proběhly celkem tři [[Války o rakouské dědictví|slezské války]] mezi Habsburskou monarchií a Pruskem. Prusko, které neuznalo [[pragmatická sankce|pragmatickou sankci]], si po nástupu Marie Terezie vzalo za záminku [[dědictví|dědické]] nároky na některé slezské úděly, držené braniborskými Hohenzollerny. Roku 1742 na základě [[Vratislavský mír|Vratislavského míru]] získalo Prusko většinu slezského území včetně [[Kladské hrabství|Kladska]], které dosud patřilo k [[Čechy|Čechám]], což bylo roku 1763 potvrzeno i [[Hubertsburský mír|Hubertsburským mírem]]. Na získaném území Prusko vytvořilo novou provincii [[Pruské Slezsko|Slezsko]]. Pouze menší část Slezska, zahrnující Těšínské knížectví, jižní části Krnovského, Niského a Opavského knížectví, neoficiálně označovaná jako [[Rakouské Slezsko|Rakouské]] či České Slezsko, zůstala s titulem [[vévodství]] jako jedna z korunních zemí součástí České koruny. Novým sídlem Rakouského Slezska se stala [[Opava]]. [[1. červenec|1. července]] 1782 bylo císařským dekretem rakouské Slezsko spojeno s Moravou do jednoho správního celku, v jehož čele stálo Moravskoslezské gubernium se sídlem v Brně.<ref>Žáček (2004), str. 220.</ref> === Období 1850-1918 === [[Soubor:Zemská sněmovna v Opavě 1900.gif|thumb|Slezská zemská sněmovna v [[Opava|Opavě]] v roce 1900]] Císařským rozhodnutím z [[26. červen|26. června]] 1849 bylo rakouské Slezsko (včetně [[Moravské enklávy ve Slezsku|moravských enkláv ve Slezsku]]) k [[1. leden|1. lednu]] 1850 od Moravy opět odděleno a stává se jednou z korunních zemí, vévodstvím ''Horní a Dolní Slezsko'' s hlavním městem [[Opava|Opavou]].<ref>Žáček (2004), str. 268.</ref> V té době mělo bez území [[Moravské enklávy ve Slezsku|moravských enkláv]] 5 147 km². To pak bylo na krátký čas (od 5. listopadu 1860 do 29. března 1861) opětovně spojeno s Moravou. [[Soubor:Duchy of Silesia 1912.jpg|thumb|300px|right|Národnostní složení [[Rakouské Slezsko|Rakouského Slezska]] a přilehlé části [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]] v roce [[1912]]]] V roce 1850 zároveň dochází ke zrušení obou krajů a jejich rozdělení mezi 22 nově vzniklých tzv ''smíšených'' [[okres]]ů a 1 [[statutární město]] ([[Opava]]). Toto členění pak bylo roku 1868 nahrazeno členěním na 7 politických [[okres]]ů a 3 [[statutární město|statutární města]], která k těmto [[okres]]ům nenáležela ([[Bílsko (Polsko)|Bílsko]], [[Frýdek (město)|Frýdek]] a [[Opava]]). V roce 1896 vzniká nový politický [[okres]] Bílovec, a 1. října 1901 také politický [[okres]] [[Frýdek (politický okres)|Frýdek]]. Tím se počet politických [[okres]]ů do roku 1918 zvýšil na 9. Území politických [[okres]]ů se dále členilo na [[soudní okres]]y, což byly územní jednotky, podle kterých bylo organizováno soudnictví. Správu smíšených a později politických okresů řídilo okresní hejtmanství v čele s [[Okresní hejtman|hejtmanem]]. Sčítání lidu roku [[1910]] vykázalo následující údaje o [[obcovací řeč]]i:<ref group="pozn.">Obcovací řeč (tzv. ''Umgangssprache''), tedy řeč běžného, denního styku, bývá zkreslena ve prospěch většinového jazyka monarchie, tedy [[němčina|němčiny]]. Do této kategorie spadají i [[Židé]], kteří na [[Morava|Moravě]] a v [[Rakouské Slezsko|Rakouském Slezsku]] ve velké většině volili němčinu (mimo jiné i proto, že např. [[jidiš]] uvést nemohli), a zvyšují tak německý podíl.</ref> * [[němčina]]: 325 523 (43,90 %) * [[polština]]: 235 224 (31,71 %) * [[čeština]]: 180 348 (24,33 %) === Období 1918-1948 === [[Soubor:Neuskutečněné župní rozdělení Moravy a Českého Slezska z roku 1920.png|thumb|right|Neuskutečněné rozdělení [[Morava|Moravy]] a Českého Slezska na župy z roku [[1920]]]] ==== Opavsko a Hlučínsko ==== Se vznikem [[Československo|Československa]] se [[Rakouské Slezsko|Vévodství slezské]] stalo '''Zemí Slezskou'''. [[29. října]] 1918 se v Polské Ostravě (přejmenované později na Slezskou Ostravu) vytvořil zatímní Národní výbor pro Slezsko a převzal nejdůležitější úřady. [[30. říjen|30. října]] 1918 vyhlásili ve [[Vídeň|Vídni]] němečtí poslanci ze severní Moravy a Slezska odtržení Němci osídlených oblastí na severu a jejich připojení k Rakousku jako provincie [[Sudetenland (provincie, 1918)|Sudetenland]]. Český národní výbor poslal do Opavy vojenské oddíly, před nimiž (v prosinci) provinční vláda uprchla, moc převzal pražským národním výborem jmenovaný [[zemský prezident]] [[Josef Šrámek]], který stanovil správní komisi. [[5. listopad]]u 1918 se Zemský národní výbor pro Slezsko a polská Národní rada knížectví těšínského prozatimně dohodly na rozdělení správy Těšínska (pražský národní výbor tuto dohodu odmítl). [[8. prosinec|8. prosince]] (s účinností od 14. prosince) bylo vyhlášeno zrušení národních výborů (ve Slezsku k němu došlo až [[27. prosinec|27. prosince]]) [[28. červen|28. června]] 1919 se vítězné státy [[Trojdohoda|Dohody]] a poražené Německo uzavřely [[Versailleská smlouva|versailleskou smlouvu]], podle níž Československu [[10. leden|10. ledna]] 1920 připadlo [[Hlučínsko]] (někdejší součást [[Pruské Slezsko|pruského záboru]]). Hlučínsko bylo v rámci Československa začleněno do Slezské země jako nový politický okres Hlučín. ==== Těšínsko ==== {{Viz též|Československo-polský spor o Těšínsko}} V době rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] vznikl mezi nově konstituovanými státy [[Československo|Československem]] a [[Polsko|Polskem]] spor o [[Těšínsko]]. Byl ustaven Polský národní výbor pro Těšínsko (''Rada Narodowa Księstwa Cieszyńskiego''), který Těšínsko prohlásil za součást Polska a vojensky většinu Těšínska v noci z [[31. říjen|31. října]] na [[1. listopad]]u [[1918]] obsadil. [[29. říjen|29. října]] [[1918]] byl ustaven český Národní výbor pro Slezsko, který [[1. listopad]]u [[1918]] obdobně prohlásil Těšínsko za součást [[Československo|Československa]]. Československo opíralo svůj nárok o historické právo (Těšínsko bylo od roku 1327 resp. 1339 součástí [[Země Koruny české|zemí Koruny české]]), národnostní a strategické důvody (klíčová [[Košicko-bohumínská dráha]] a zásoby [[uhlí]]). Polsko opíralo svůj nárok zejména o důvody národnostní (v posledním sčítání lidu v roce [[1910]] uvedla většina obyvatel Těšínska jako svůj obcovací jazyk [[Polština|polštinu]]). Napětí se stupňovalo a snaha uklidnit situaci vedla k uzavření prozatímní dohody o rozdělení Těšínska mezi oba národní výbory. Dohoda neměla prejudikovat definitivní rozhraničení území, o němž měly rozhodnout vlády v [[Praha|Praze]] a [[Varšava|Varšavě]].<ref>Žáček (2004), str. 305.</ref> Podle této dohody velká většina Těšínska zatímně připadla Polsku, které tak získalo i kontrolu nad Košicko-bohumínskou dráhou, jediným železničním spojením [[Historické české země|českých zemí]] s východním [[Slovensko|Slovenskem]]. Podle některých názorů tato dohoda dělila území Těšínska podle národnosti obyvatel; tento závěr je však zpochybňován.<ref>[http://www.muzeumct.cz/obrazy/casopis_tesinsko/Tesinsko_2_01.pdf Jaroslav Valenta: Arbitráž z 28. července 1920 po osmdesáti letech.] (pdf)</ref><ref>[http://www.blisty.cz/files/isarc/9901/19990115g.html Rozhovor profesora Jerzyho Tomaszewského s Aleksandrem Kaczorowskim]</ref> Československá vláda a česká veřejnost toto rozdělení vnímaly jako dlouhodobě nepřijatelné. Polská strana byla s tímto rozdělením spokojena. Na konec ledna [[1919]] [[Polsko]] naplánovalo konání voleb do polského [[Sejm]]u. V rozporu s uzavřenou dohodou se tyto volby měly konat i v Polskem kontrolované části [[Těšínsko|Těšínska]]. V souvislosti s konáním těchto voleb Polsko v jím kontrolované části Těšínska rozmístilo vojenské jednotky. Československý protest proti konání voleb jako nepřijatelném projevu státní svrchovanosti ve sporném území byl Polskem odmítnut a Československo se rozhodlo pro vojenské řešení sporu. Vypukla [[Sedmidenní válka]] a početně silnější československá vojska (hlavní polské síly v té době bojovaly na východě s [[Ukrajinci]] o kontrolu nad východní [[Halič]]í) zabrala většinu sporného území. Československý útok se zastavil na nátlak [[Trojdohoda|Dohody]]. Dne [[28. červenec|28. července]] [[1920]] bylo Těšínsko na základě arbitrážního rozhodnutí ve Spa rozděleno mezi Československo a Polsko, přičemž Polsko získalo území východně od řeky [[Olše (řeka)|Olše]]. Země Slezská měla po získání Hlučínska a ztrátě východní poloviny Těšínska rozlohu 4 458,68 km².<ref>Statistický lexikon obcí v republice Československé II.: Země Moravskoslezská. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a St. úřad statistický, 1935</ref> ==== Vývoj správy Slezska v letech 1918-1928 ==== Po vzniku Československa se dosavadní Rakouské Slezsko označovalo oficiálně jako '''země Slezská'''. Jak již bylo výše uvedeno, postavil se do čela slezské zemské správy po vzniku Československa, Národní výbor pro Slezsko, k jehož zániku došlo koncem srpna [[1919]]. Jeho funkce pak v podstatě vykonávala československou vládou jmenovaná zemská správní komise. I nadále mělo Slezsko vlastního [[zemský prezident|zemského prezidenta]], jímž byl po celou dobu existence země Slezské [[JUDr.]] [[Josef Šrámek]]. Ten stál včele slezské zemské vlády, jež byla k [[7. únor]]u [[1922]] přejmenována na [[Zemská správa politická|Zemskou správu politickou]]. Zemský sněm zde však již nepůsobil, stejně jako v [[Čechy|Čechách]] nebo na [[Morava|Moravě]] Administrativně se země Slezská po připojení [[Hlučínsko|Hlučínska]] a odstoupení části [[Těšínsko|Těšínska]] ve prospěch [[Polsko|Polska]], členila na 9 politických [[okres]]ů: Bílovec, Bruntál, Český Těšín, [[Frýdek (politický okres)|Frýdek]], Fryštát, Frývaldov, Hlučín, Krnov a Opava-venkov; a 2 [[statutární město|statutární města]]: Frýdek a Opava. Již [[19. srpen|19. srpna]] [[1924]] <ref>http://is.muni.cz/th/145986/ff_b/Vytisk-Opava1945-48.pdf</ref> však Opava, na základě vyhlášky prezidenta slezské zemské správy politické, o postavení statutárního města přišla a byla sloučena s dosavadním politickým okresem Opava-venkov do nového politického okresu Opava. Podle zákona č. 126/1920 Sb. „o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé“, jež na území [[Historické české země|Českých zemí]] nakonec vůbec nevstoupil v platnost, mělo být území dosavadní země Slezské rozděleno mezi župy XII., XIV. a XXI. Dne [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]] byla země Slezská spojena s Moravou do [[Země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]]. Důvodem tohoto aktu byla nejen malá velikost Českého Slezska, ale také snaha o oslabení politického vlivu zdejších [[Sudetští Němci|sudetských Němců]]. Téměř všechny slezské noviny (české i německé) otiskly proti spojení kritické články.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Gawrecká | jméno = Marie | odkaz na autora = Marie Gawrecká | titul = Němci ve Slezsku 1918-1938 | vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie | místo = Opava | rok = 2002 | počet stran = 315 | isbn = 80-7248-190-8 | strany = 134}}</ref> Současně se vznikem Země Moravskoslezské došlo k zániku dosavadních [[Moravské enklávy ve Slezsku|Moravských enkláv ve Slezsku]] jakožto zvláštního správního území, a Frýdek přišel o postavení statutárního města a byl začleněn do dosavadního politického okresu Frýdek. ==== Druhá světová válka ==== Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] je v říjnu roku [[1938]] většina Českého Slezska připojena k [[nacistické Německo|nacistickému Německu]] ([[Hlučínsko]] je připojeno přímo k Říši, kde se stává součástí Pruského Slezska; bývalý [[Opavský kraj]] se stává součástí [[Sudetská župa|Sudetské župy]] '''''Reichsgau Sudetenland''''') vládního obvodu [[Opava]]; část (území celých politických [[okres]]ů Fryštát a Český Těšín, s nepatrnou částí politického okresu Frýdek) pak obsazuje [[Polsko]] (po přepadení [[Polsko|Polska]] v roce 1939 a jeho následné porážce se i toto území stává součástí [[Nacismus|nacistického]] [[Německo|Německa]] a je začleněno do Pruského Slezska). Zbývající část (přibližně v rozsahu politického okresu [[Frýdek (politický okres)|Frýdek]]) zůstala i nadále součástí země Moravskoslezské a spolu s ní se po okupaci z [[15. březen|15. března]] [[1939]] stává součástí [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]]. ==== Po Druhé světové válce ==== Po skončení války se hranice vrací k předmnichovskému stavu, přičemž jsou téměř všichni [[Sudetští Němci|Němci]] odsunuti, a České Slezsko se stává součástí [[Slezská expozitura země Moravskoslezské|Slezské expozitury země Moravskoslezské]]. Před odsunem [[Němci]] představovali v Českém Slezsku většinu obyvatel. V důsledku odsunu zaniklo, nebo upadlo mnoho vesnic a města v západní části Českého Slezska se dále nerozvíjela zdaleka takovým tempem jako komunisty protežované Ostravsko. Dodnes je na západě Českého Slezska cítit negativní stránky odsunu - zaostalost pohraničních oblastí, především od Ostravy na západ: [[Jesenicko (region)|Jesenicko]], [[Osoblažsko]], [[Bruntálsko]]. Ale i [[Opavsko|Opavska]]. Tedy oblasti, kde se netěžilo černé uhlí, které stály během [[Studená válka|Studené války]] mimo oblast zájmu.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/409236100201001-slezsky-raj-to-na-pohled Dokument České televize]</ref> === Období po roce 1949 === V letech [[1948]]-[[1989]] se komunistický režim snažil vymazat jakékoliv povědomí o Slezsku,<ref name="cs-magazin">http://www.cs-magazin.com/template/print.php?article=articles/cs080420.htm</ref> a proto bylo České Slezsko k [[1. leden|1. lednu]] [[1949]] rozděleno mezi [[Ostravský kraj|Ostravský]] a [[Olomoucký kraj (1949-1960)|Olomoucký kraj]], od roku 1960 je součástí [[Severomoravský kraj|Severomoravského kraje]]. Od roku 2000 je Slezsko znovu rozděleno mezi kraje Olomoucký a Moravskoslezský (původně (do [[31. květen|31. května]] [[2001]]) Ostravský kraj). == Odkazy == === Poznámky === <references group="pozn." /> === Reference === <references/> === Literatura === * {{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Reformace ve Slezsku a na Opavsku | vydavatel = Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historických věd | místo = Opava | rok = 2010 | počet stran = 181 | isbn = 978-80-7248-603-8}} * {{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = | titul = Slezsko – neznámá země Koruny české : knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4}} * {{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = | titul = Stavovská politika na Opavsku v letech 1490-1631 | vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie | místo = Opava | rok = 2004 | počet stran = 128 | isbn = 80-7248-200-9}} * {{Citace monografie | příjmení = Gawrecká | jméno = Marie | odkaz na autora = Marie Gawrecká | titul = Československé Slezsko mezi světovými válkami 1918-1938 | vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie | místo = Opava | rok = 2004 | počet stran = 195 | isbn = 80-7248-233-5}} * {{Citace monografie | příjmení = Gawrecká | jméno = Marie | odkaz na autora = | titul = Němci ve Slezsku 1918-1938 | vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie | místo = Opava | počet stran = 315 | isbn = 80-7248-190-8}} * {{Citace monografie | příjmení = Gawrecki | jméno = Dan | odkaz na autora = Dan Gawrecki | spoluautoři = a kol. | rok = 2003 | titul = Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II | vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie | místo = Opava | rok = 2002 | počet stran = 656 | isbn = 80-7248-226-2}} * {{Citace monografie | příjmení = Jež | jméno = Radim | odkaz na autora = Radim Jež | příjmení2 = Pindur | jméno2 = David | odkaz na autora2 = David Pindur | spoluautoři = a kol. | titul = Těšínsko v proměnách staletí : sborník přednášek z let 2008-2009 k dějinám Těšínského Slezska | vydavatel = Muzeum Těšínska ; Matice slezská | místo = Český Těšín | rok = 2010 | počet stran = 281 | isbn = 978-80-86696-12-6}} * {{Citace monografie | příjmení = Korbelářová | jméno = Irena | odkaz na autora = Irena Korbelářová | příjmení2 = Žáček | jméno2 = Rudolf | odkaz na autora2 = Rudolf Žáček | spoluautoři = | titul = Těšínsko – země Koruny české = Ducatus Tessinensis – terra Coronae Regni Bohemiae : k dějinám knížectví od počátků do 18. století | vydavatel = Muzeum Těšínska | místo = Český Těšín | rok = 2008 | počet stran = 311 | isbn = 978-80-86696-10-2}} * {{Citace monografie | příjmení = Korbelářová | jméno = Irena | odkaz na autora = | příjmení2 = Šmerda | jméno2 = Milan | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Žáček | jméno3 = Rudolf | odkaz na autora3 = | titul = Slezská společnost v období pozdního baroka a nástupu osvícenství : na příkladu Těšínska | vydavatel = Slezský ústav Slezského zemského muzea | místo = Opava | rok = 2002 | počet stran = 290 | isbn = 80-86224-43-0}} * {{Citace monografie | příjmení = Müller | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Müller | příjmení2 = Žáček | jméno2 = Rudolf | odkaz na autora2 = Rudolf Žáček | spoluautoři = a kol. | titul = Opava | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 611 | isbn = 80-7106-808-X}} * {{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = | titul = Dějiny Slezska v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 546 | isbn = 80-7277-172-8}} * {{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = | titul = Slezsko | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 214 | isbn = 80-7277-245-7}} === Související články === * [[Slezsko]] * [[Rakouské Slezsko]] * [[Pruské Slezsko]] * [[Polské Slezsko]] * [[Země Moravskoslezská]] * [[Slezská expozitura země Moravskoslezské]] * [[Olomoucký kraj (1949-1960)]] * [[Ostravský kraj]] * [[Severomoravský kraj]] * [[Olomoucký kraj|Olomoucký kraj od roku 2000]] * [[Moravskoslezský kraj]] * [[Moravské enklávy ve Slezsku]] * [[Moravsko-slezská hranice]] * [[Kraje v Česku]] == Externí odkazy == * [http://bruntal.net/view.php?cisloclanku=2004030404 české Slezsko - historie, mapa, symboly] * [http://bruntal.net/view.php?cisloclanku=2003102901 Severomoravský kraj] * [http://www.kr-moravskoslezsky.cz Moravskoslezský kraj] * [http://www.northmoravia.com Severní Morava - průvodce regionem] * [http://www.kr-olomoucky.cz Olomoucký kraj] * [http://gis.zcu.cz/kartografie/konference2001/sbornik/kanok-fojtik/2/KANOK_referat.htm kartografické vyjádření slezské identity] * [http://www.bruntal.net/2008110006-zanik-slezska-1-12-1928 Zánik Slezska 1. 12. 1928] {{České země}}{{Česko}} {{Administrativní dělení Československa}} {{Commonscat|Czech Silesia}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:České Slezsko]] [[Kategorie:Geografie Slezska]] [[Kategorie:České země]] [[Kategorie:Země Československa]] [[Kategorie:Etnografické regiony Česka]]

Návrat na stránku „České Slezsko“.