Javoříčské jeskyně

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

Veřejnosti přístupné '''Javoříčské jeskyně''' se nacházejí na střední Moravě asi 10 kilometrů západně od [[Litovel|Litovle]]. Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, [[dóm]]ů a [[propast]]í. Jeskyně vynikají překrásnou krápníkovou výzdobou. == Lokalizace, vznik a charakter == Jeskyně se nacházejí v ostrůvku [[devon (geologie)|devonsk]]ých [[vápenec|vápenců]] v masívu vrchu Špraněk (538 m n.m.) jenž je součástí [[Národní přírodní rezervace]] [[Špraněk]] a nachází se jihozápadně od obce [[Javoříčko (Luká)|Javoříčko]]. Podzemní prostory byly vytvořeny tokem (přesněji řečeno [[paleotok]]em) potoka [[Špraněk (potok)|Špraňku]]. Geneze některých částí nicméně zůstává dodnes mírně nejasná, zatím převládá názor, že východní větev tzv. [[Jeskyně Míru|Jeskyní Míru]] byla patrně vytvořena paleotokem dnešního Březinského potoka. Podzemní prostory v délce přes 4000m a [[denivelace|denivelaci]] přes 60m jsou uspořádány patrně do tří pater se zhruba čtyřicetimetrovým rozdílem nadmořských výšek. Tento rozdíl výšky jednotlivých pater souvisí se změnami [[erozní báze|erozních bází]] toku Špraňku v jednotlivých obdobích vývoje jeskyní, kdy tok postupně poklesal do nižších úrovní, čímž jeho vody opouštěly výše položená patra a stěhovaly se do pater nižších. Takto vznikly dne známá patra jeskyní. '''Horní patro''' je tvořené největšími prostorami s nejkrásnější krápníkovou výzdobou, vedou jím návštěvnické trasy o délce 460/788m. Bohatost krápníkové výzdoby vyniká zejména ve dvou mohutných prostorách – ''Suťovém dómu'' a ''Dómu Gigantů'', jakož i v tzv. ''Pohádkových jeskyních''. Kromě nejběžnějších typů [[krápník]]ové výzdoby, která místy dosahuje úctyhodných rozměrů (celý starý název Dómu Gigantů byl ''Dóm gigantických krápníků''), je zde bohatý výskyt i tzv. [[heliktit]]ů. Nejznámějším krápníkovým útvarem a symbolem jeskyní je přes 2 metry vysoká [[sintr]]ová záclona. '''Střední patro''' se vyznačuje obecně prostorami menšími, mnohdy značně zahliněnými, prakticky bez krápníkové výzdoby. Obě patra jsou spojeny 40m hlubokými propastmi. Jelikož na středním patře jsou rovněž známy propasti, směřující do hloubky pod střední patro, je zřejmé, že zde existuje ještě '''patro spodní'''. Pro to také svědčí jednak paralela s geologickým vývojem jeskyní [[Moravský kras|Moravského krasu]], především pak existence známého aktivního [[ponor]]u potoka Špraňku pod tzv. [[Zkamenělý zámek (Javoříčko)|Zkamenělým zámkem]], kde se část vody potoka ztrácí do podzemí a musí někudy odtékat - a to právě oním zatím hypotetickým spodním patrem. U něj se ale předpokládají spíše malé rozměry chodeb, které budou směřovat směrem k ponorům u propastí Pod smrkem v údolí pod obcí [[Javoříčko (Luká)|Javoříčko]] a pak dále ke známým [[vývěr]]ům u [[Mladeč|Mladče]]. Součástí tohoto spodního patra pak jsou patrně i některé prostory ve dnes známé jeskyni ve Zkamenělém zámku. == Historie výzkumů == Odnepaměti byly na Špraňku známé a přístupné prostory tzv. '''Svěcené díry''' a [[propast]] '''Zátvořice'''. Nejstarší písemná zmínka o Svěcené díře pochází od anonymního autora z roku 1873. V roce [[1936]] začal v jeskyních na Špraňku působit místní revírník Vilém Švec. Ten zahájil se svou skupinou ve Svěcené díře výkopové práce. Po šesti týdnech se jim otevřela 27m hluboká propast, na jejíž dno postupně sestoupili. Narazili na jeskynní chodbu, která pokračovala oběma směry. Po obtížném průniku prostorami tzv. '''Objevné cesty''' (součást středního patra) objevili badatelé dne [[14. dubna]] [[1938]] mohutné prostory Dómu gigantů a z něj posléze i další prostory horního patra Javoříčských jeskyní. Brzy po objevu bylo v '''Suťovém dómu''' zaměřeno místo, z nějž byla prokopána chodba na povrch. To umožnilo zahájení zpřístupňovacích prácí a jeskyně byly dne [[15. května]] [[1939]] otevřeny pro veřejnost. Dalším významným obdobím historie Javoříčských jeskyní je období [[1949]] - [[1958]]. Badatelská skupina brněnského Geografického ústavu pod vedením doc. [[Vladimír Panoš|Vladimíra Panoše]], kdy byly objeveny jednak další části středního patra - '''Hlinité jeskyně''' a dále tzv. [[Jeskyně Míru]] v pokračování Svěcené díry, tvořící součást horního patra. Jeskyně Míru, resp. jejich část, byla také v roce [[1961]] zpřístupněna veřejnosti. Od roku [[1983]] pracuje v Javoříčských jeskyních nově založená [[speleolog|jeskyňářská]] skupina ZO [[Česká speleologická společnost|ČSS]] 7-09 Estavela, která si za cíl vytyčila prolongaci tzv. Vojtěchovské větve Jeskyní Míru,. Dne [[17. července]] [[1983]] se podařilo proniknout 4m dlouhou skulinou v suti v levé části závalu, uzavírajícího cestu vpřed, do nového dómu. Dóm se vyznačoval především výškou až 20m a krásnou krápníkovou výzdobou, tvořenou bělostným sintrovým vodopádem na levé stěně dómu. Pokračování vpřed uzavíral další zával, který byl odstřelen a dne 29.7.1983 se podařilo proniknout do dalšího pokračování tohoto dómu, zvaného dnes '''Panošův dóm'''. Dalšímu průniku vpřed pak dlouho bránila sintrová bariéra a další závaly. Přes ně se podařilo proniknout až [[4. srpna]] [[1984]] po mnoha odstřelech vpřed, až do největšího dómu jeskyní, vysokého 10m, šírokého 15m a přes 130m dlouhého, dnes zvaného '''Olomoucký dóm'''. Pokračování vpřed ovšem uzavírá opět velký zával, přes nějž se dosud nepodařilo proniknout. Další práce na závalu i v dalších částech jeskyní probíhají dosud. == Významné turistické cíle v okolí == Poblíž Javoříčských jeskyní se nacházejí rovněž veřejnosti rovněž přístupné [[Mladečské jeskyně]]. Tři a půl kilometrů severozápadně od jeskyní se nachází významný moravský [[Bouzov (hrad)|hrad Bouzov]]. == Externí odkazy == *[http://www.caves.cz/cz/jeskyne/javoricske-jeskyne/ Informace a mapka na stránkách Správy jeskyní České republiky] *[http://permon.wz.cz/podzemi/javoricko.html Informace na serveru Permon] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Jeskyně v Česku]] [[Kategorie:Krasové jeskyně]] [[Kategorie:Okres Olomouc]]

Návrat na stránku „Javoříčské jeskyně“.